Komentář ke dvěma rozsáhlejším diskuzím odborníků s veřejností o energetice

V Akademii věd právě proběhl letošní Týden vědy a techniky. Na řadě přednášek se prezentovaly výsledky výzkumů v této instituci. Z pochopitelných důvodů se řada z nich věnovala klimatickému vývoji, jeho rizikům a možnostem cesty k nízkoemisní energetice. Stejně tak začal cyklus prezentací a diskuzí o energetice v Paralelní polis. První panel Energy Meet up proběhl minulý týden.

Akademie věd k diskuzi o klimatických změnách a energetice

Týden vědy a techniky Akademie věd, který proběhl předminulý týden, měl podtitul „Věda, svoboda, odpovědnost“ a hlavním tématem byly právě globální hrozby, jako jsou právě třeba klimatické změny. Těmto tématům se věnovala i celá řada přednášek, jejichž záznamy jsou na internetových stránkách akce.

Zúčastnil jsem se panelu o energetice, který byl zaměřen na možnosti přechodu k nízkoemisní energetice v České republice. Spolu s kolegy, kteří se zabývají oblastmi spojenými s různými možnostmi produkce a ukládání energie, jsme se pokusili o přehled možností v oblasti fotovoltaiky, využití baterií či setrvačníků při ukládání energie, možnosti produkce vodíku a umělých uhlovodíků, jaderné energetiky, využití spalování odpadu a dalších oblastí. V krátkých prezentacích se Antonín Fejfar zaměřil na situaci ve fotovoltaice, já na možnosti jaderné energetiky. Ladislav Kavan z Ústavu fyzikální chemie J. Heyerovského se zaměřil na oblast baterií a Miroslav Punčochář z Ústavu chemických procesů se soustředil na možnou produkci umělých paliv. Ukládání energie je totiž kritickou slabinou současné energetiky. Jednu z exotičtějších možností v podobě setrvačníků rozebral Jiří Plešek z Ústavu termomechaniky. Spalování odpadů je sice jen okrajovější zdroj energie, jeho hlavní úkol je ekologizace odpadu, ale je dobré je využít. O této možnosti mluvil Michal Šyc z Ústavu chemických procesů.

Diskuze byla moderovaná Pavlou Čapkovou z redakce vědy České televize. Dotazy z publika ji rozproudily v živou a zasvěcenou debatu nad různými možnostmi náhrady fosilních paliv a potenciálnímu příspěvku ústavů Akademie věd k této cestě. Mezi panelisty i diváky se objevovala nejen shoda, ale často i diametrálně odlišné názory. Hlavním cílem všech však bylo rozšířit své znalosti reálné situace a upřesnit své představy o možné budoucnosti české energetiky. To, že beseda nebyla ukončena nedostatkem otázek a témat, ale pokročilým časem, můžete posoudit z odkazovaného záznamu.

První panel o energetice v Paralelní polis (Energy meet up)

Druhou nedávnou akcí, která se zabývala energetikou, byl první panel zaměřený na tuto tématiku, který proběhl v Paralelní polis. Zde jsem poprvé byl zhruba před půl rokem na besedě mezi vědci a organizátory středoškolských stávek za klima, kterou jsem popsal v příspěvku pro server Osel. Tam je i odkaz na nahrávku této diskuze. I tam se téma energetiky pochopitelně objevilo.

Záznam současné debaty Energy meet up trvá skoro tři hodiny. Zde jsem se setkal s kolegou Frédéricem Denisem Wertzem, který už delší dobu pracuje ve společnosti Nano Energies obchodující s elektřinou a snažící se zaměřovat na prodej elektřiny a služby v oblasti udržitelné energie. Frédéric se zaměřuje na vytváření virtuálních elektráren. Jiří Kovalovský je environmentalista, jeden z té menší části takto zaměřených lidí, kteří podporují rozvoj a využívání jaderné energetiky. I zde nakonec rozsáhlá debata neskončila z důvodů nedostatku otázek a témat, ale vlivem časových limitů. I to je příslibem, že budou pokračování a vznikne cyklus, který probere i řadu dalších témat, na něž se v prvním večeru nedostalo.

Paralelní polis se zaměřuje do značné míry na fungování společnosti v informačním věku spojeném s počítačovými technologiemi a kyberprostorem. Pro ten jsou bezpečná a stabilní produkce a dodávky elektřiny klíčovou podmínkou existence. Nejen z tohoto důvodu je to tedy pro takové diskuze správné místo.