Domů
Jaderné elektrárny
Slováci chtějí pod zem ukládat rozebrané reaktory. Vyhořelé palivo zatím považují za surovinu k přepracování
Jaderná elektrárna Mochovce. Foto: převzato z webu JE Mochovce
Zdroj: převzato z webu JE Mochovce

Slováci chtějí pod zem ukládat rozebrané reaktory. Vyhořelé palivo zatím považují za surovinu k přepracování

Stejně jako Česko, počítá i Slovensko s vybudováním hlubinného úložiště pro jaderný odpad. Politici a úředníci zmiňují pět lokalit, ale fakticky už výběr zúžili na dvě hlavní. Celý proces je ještě méně transparentní a vleklejší než v Česku.

Skladování a ukládání radioaktivních odpadů zajišťuje na Slovensku státní akciová společnost JAVYS. Podobně zodpovídá i za přípravu budoucího hlubinného úložiště. Vysoce radioaktivní odpad a veškeré vyhořelé jaderné palivo se dlouhodobě skladuje v Integrálním skladě (IS RAO) v Jaslovských Bohunicích. Nízko a středněaktivní odpad z provozu a vyřazování jaderných elektráren se ukládá v Republikovém úložišti (RÚ RAO) Mochovce.

Jak vyplývá z informací periodika Jaderná energie (vydavatelem je Centrum výzkumu Řež s.r.o., pozn. aut.) a ze Zpravodaje Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která je českým protějškem JAVYSu, první studie k problematice hlubinného úložiště byly na Slovensku zpracované začátkem 90. let. Následně na ně v letech 1996 až 2001 navázal program vývoje hlubinného úložiště, jehož výsledkem byl návrh pěti perspektivních lokalit. V roce 2004 došlo k privatizaci Slovenských elektrární, v jejichž gesci do té doby hlubinné úložiště bylo. Nástupnickou organizací se stala právě společnost JAVYS, která byla v roce 2010 pověřená ministerstvem hospodářství SR, aby v programu pokračovala.

Ilustrační foto

Na rozdíl od české SÚRAO se JAVYS, jejímž stoprocentním akcionářem je slovenské ministerstvo hospodářství, zabývá i úpravou radioaktivních odpadů před uložením, kam patří jejich třídění, spalování, lisování, cementace či zalévání do skla. JAVYS provozuje i mezisklad vyhořelého paliva v Jaslovských Bohunicích. Oproti tomu v Česku spadají všechny mezisklady pod společnost ČEZ.

Vyhořelý odpad jako surovina

Zatímco v Česku životnost jaderných reaktorů ještě neskončila (s odstavením dukovanských bloků se v současné době počítá zhruba v letech 2035 až 2037, tedy po padesáti letech, pozn. aut.), na Slovensku tento problém už řeší. Podle zástupkyně JAVYS probíhají i diskuse o tom, zda do hlubinného úložiště vůbec dávat i vyhořelé jaderné palivo.

„Vyhořelé jaderné palivo v současnosti nepovažujeme za radioaktivní odpad, ale za použitelný zdroj, který se může přepracovat,“ uvedla Miriam Žiaková, šéfka komunikace JAVYS s tím, že se jedná o strategickou surovinu. „Je tedy otázkou, zda by byly vysoké investice do definitivního uložení vyhořelého jaderného paliva do hlubinného úložiště efektivní a zda se nemáme zaměřit na jeho budování jen pro ukládání středně a vysoko radioaktivních odpadů z vyřazovacích procesů jaderných elektráren,“ rozvíjí myšlenku Žiaková.

Ilustrační foto

V Česku naopak převládá oficiální názor, že palivo zamíří natrvalo pod zem, protože jeho přepracování je minimálně nyní ekonomicky příliš náročné a nedává smysl. Dnešní reaktory na něj nejsou připravené. I po přepracování navíc zůstane odpad, i když ho bude méně.

Podle Žiakové by se na Slovensku vše mělo vyjasnit v rámci procesu aktualizace „Vnútroštátneho programu nakladania s VJP a RAO“, jehož součástí by měla být i nová ekonomická analýza celého projektu. „Po jeho schválení chceme a budeme primárně diskutovat s veřejností a s představiteli dotčených obcí,“ reaguje Žiaková na námitku, že slovenská veřejnost, na rozdíl od té české, není zatím do projektu zapojena. Zmíněný program je v gesci Národného jadrového fondu, ten nicméně odkázal Ekonews s dotazy zpět na JAVYS.

Z pěti lokalit na dvě

Na Slovensku uvažují, pokud jde o horniny, pro hlubinné úložiště kromě granitu (neboli žuly) i jílovce. Podle slovenského resortu životního prostředí nicméně v zemi od roku 2001 neproběhl žádný průzkum na téma technického řešení hlubinného úložiště.

Oproti Česku se situace na Slovensku liší v tom, že tam nejsou zvažované lokality navázané na určitou obec, ale na území mezi vícero obcemi. JAVYS i slovenské ministerstvo životního prostředí hovoří o pěti lokalitách. Jedná se o střední část pohoří Tríbeč, jižní část Veporských vrchů, jihozápadní část Stolických vrchů, východní část Cerové vrchoviny a západní část Rimavské kotliny.

Ilustrační foto

Nicméně už v roce 2014 sdělil v pořadu Radiožurnálu Slovenského rozhlasu divizní ředitel JAVYS Miroslav Božik, který ve společnosti nadále působí, následující: „V současnosti se to zúžilo na dvě lokality. Měla by to být buď Rimavská kotlina nebo pohoří Tríbeč.“ Také JAVYS uvedl, že ve dvou nejperspektivnějších lokalitách už byly realizované průzkumné vrty.

Podle Žiakové by výběr finální a záložní lokality měl být hotov do roku 2030 a do roku 2038 by měl být definitivně potvrzen. S výstavbou hlubinného úložiště se pak stále počítá do roku 2064. Jeho zprovoznění je plánováno na rok 2065. Do roku 2025 by ještě mělo dojít k „sérii odborných a podpůrných činností“. Ta zahrnuje například geologické práce s průzkumnými vrty nebo návrh projektového řešení. Jednou z největších aktuálních výzev bude prý vypracování „podrobného plánu rozhodovacího procesu, který zohlední i zapojení všech dotčených aktérů“.

Jak poukazuje slovenské MŽP v odpovědích pro Ekonews, narozdíl od Česka není na Slovensku zatím ani legislativně stanovený poplatek za ukládání radioaktivních odpadů.

Chybí transparentnost

Na Slovensku není příliš nevládních organizací a aktivistů, kteří by hlubinné úložiště měli ve své agendě. Jako je například v Česku dlouhá léta působící Platforma proti hlubinnému úložišti, neziskové společenství obcí a spolků. Ekonews se podařilo spojit se dvěma experty, kteří se zabývají různými aspekty jaderné energetiky na Slovensku. Oba se shodují, že celý proces není minimálně ve vztahu k veřejnosti dobře veden.

Peteru Mihókovi z CEPTA (Centrum pre trvalo udržateľné alternatívy) vadí především nízká transparentnost celého procesu. „Na Slovensku je problém s přístupem k informacím. Z české zkušenosti navíc vidí, že čím více se diskutuje, tím je to problematičtější. Navenek to vypadá, že jsme za Českem, ale v zákulisí už se výběr de facto zúžil na dvě lokality. Zápisy z porad, kde by se to řešilo, ale chybí,“ říká Mihók.

Ještě intenzivněji se jadernou problematikou zabývá Michal Daniška ředitel OZ „Chceme zdravú krajinu“. Ten je ale primárně vytížen protesty proti zpracování a úpravě radioaktivního odpadu ze zahraniční a organizací petice na toto téma.

„Tématu hlubinného úložiště se věnujeme méně intenzívně i z důvodu, že tento projekt je na Slovensku fakticky zmražený. Hlavní námitky OZ Chceme zdravú krajinu směřují k úrovni transparentnosti a včasného a efektivního zapojení veřejnosti do rozhodovacího procesu, nastavení implementačního schématu a zejména tomu, že neřešení závěrečné časti palivového cyklu na Slovensku je proti principu nezatěžování budoucích generací, píše Daniška s tím, že netrvají na řešení formou hlubinného úložiště, ale požadují, aby se závěrečná část intenzivně řešila.

Vyvézt „to“ někam jinam

Žiaková z JAVYS navíc připomíná, že musí být přehodnocen i postoj k účasti Slovenska na projektu mezinárodního úložiště, která je údajně stále jednou ze zvažovaných variant. O „československém“ projektu hovořili například ex-premiéři Andrej Babiš a Peter Pellegrini.

Po čase se k myšlence mezinárodní spolupráce na nedávném Evropském jaderném fóru (ENEF) vrátil i nynější slovenský premiér Eduard Heger. „Společná akce je nezbytná i v případě hledání řešení pro hlubinné ukládání jaderného odpadu. Vždy, když postupujme společně, najdeme nejefektivnější řešení,“ řekl Heger na kamery.

Ilustrační foto

Mluvčí SÚRAO Martina Bílá nicméně Ekonews potvrdila, že radioaktivní odpad není podle našich zákonů možné dovážet ze zahraničí. „Naše legislativa to neumožňuje a stejně je to prakticky všude v ostatních zemích,“ sdělila.

Nejasnost do celé věci vnáší ještě slovenské MŽP, které uvádí, že na technické úrovni se nikdy nepracovalo na společném výzkumném projektu, ani se neuvažovalo o vývoji společného úložiště. „I když Slovensko deklaruje zájem o mezinárodní úložiště, nejedná se v tomto případě o společný projekt s Českem,“ sdělilo tiskové oddělení MŽP.

Hlubinné úložiště zatím nefunguje nikde na světě. Už příští rok by ho ale mělo spustit Finsko. V pokročilé fázi stavby hlubinného úložiště pro jaderný odpad jsou také Švédsko, Francie nebo Švýcarsko. Ani jedna ze zemích o zahraniční jaderný odpad nejeví zájem.

Článek je součástí série Kam s jaderným odpadem, kterou podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.

Převzato z internetového portálu EkoNews.cz, webu o byznyse a udržitelnosti.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(20)
Karásek
20. prosinec 2022, 19:05

Tak opět se ukazuje ekologičnost jaderné energetiky. Jaderný šrot půjde pod zem. Vyhořelé palivo jako surovinu už nepovažuje skoro nikdo. Přepracování se nedělá, protože je drahé a taky z toho důvodu byl uzavřen přepracovací závod v Sellafieldu. V demokratickém světě to už dělají jen Frantíci.

energetik
20. prosinec 2022, 19:48

"demokratickém světě to už dělají jen Frantíci" za obrovských dotací a jaderných emisí které zamořují okolí.

Bohužel na Slovensku je to v tomto hodně podobné jako v ČEZku, papír s razítkem některých úředníků a zákonodárců bohužel snese vše.

Ivan Novák
20. prosinec 2022, 20:57

Není třeba spěchat ani strašit bubákama. Radioaktivních zbytků je tak málo, že jejich hlídání, i kdyby trvalo stovky let, se v ceně proudu z jaderné elektrárny, mimochodem vyráběného podle potřeby a levně, zcela ztratí. Úložiště se plánují tak, aby ještě mnoho let po zavezení vyhořelého paliva ho šlo vyjmout a udělat s ním případně něco dalšího. Jeden nikdy neví - např. některých vzácných prvků (stabilních štěpných produktů) je tam nyní vic, než o čem se ví v zemské kůře, jen po nich není poptávka.

Lukáš
20. prosinec 2022, 21:54

Ešteže tieto priblble komentáre realitu nezmenia a OZE úderka sa môže ísť akurát tak iba prilepiť na cestu ;)

Mirek
21. prosinec 2022, 14:50

Jste značně neinformovaný.

S přepracováním vyhořelého paliva se počítá v reaktorech založených na rychlých neutronech. Těmi se zabývá mnoho zemí. Zřejmě nejdále jsou ruské reaktory typu BN a BREST, nebo čínské reaktory typu CFR (využívající ruské palivo).

Mirek
21. prosinec 2022, 16:14

Moje nepřesnost. Ten začátek měl znít "S využitím přepracovaného vyhořelého paliva se počítá ..."

energetik
21. prosinec 2022, 18:39

to jakože "přepracovaní" (agitační newspeak jaderných aktivistů pro laiky) není nic jiného než obyčejná separace ještě trochu štěpitelného materiálu z toho obrovského množství jaderných toxických odpadů. Protože současné používané jaderné reakce mají mizernou účinnost a většina energie zůstane v odpadu a v odpadním teple. O to více toho svinstva tím jakože "přepracováním" rozředí po okolí a o to více toxičtější odpady a po delší dobu z toho v další jaderné reakci vyrobí.

Žádné jaderné perpetuum mobile neexistuje jak se snaží jaderní aktivisté nabulíkovat laikům. A z hovna bič nelze uplést a když už, tak nepráská.

energetik
1. leden 2023, 11:20

Emil

jako jaderný aktivista už by jste mohl pochopit že to co projde bránou elektrárny se do elektrárny dodává a funguje jako palivo. A pak už jen ty vzorce co jste napsal správně použít. Zdejší provozovatel JE na svém webu uvádí hodnotu že z 1 kg uranu umí vyrobit pouze 50 MWh elektřiny. Pokud by to uměl se 100% účinností tak by to bylo 25 TWh.

Takže ve výsledku je to ještě horší pouze 0,002%.

Emil
1. leden 2023, 11:33

1) Nechte si to nálepkování, rádobyenergetiku, ačkoliv to je vlastně to jediné na co se zmůžete.

2) Dodaná energie není to co projde branou elektrárny.

3) "z 1 kg uranu umí vyrobit pouze 50 MWh elektřiny"? Z kilogramu jakého paliva dokážete vyrobit víc elektřiny?

4) "Pokud by to uměl se 100% účinností tak by to bylo 25 TWh" - váš výmysl v rozporu s definicí účinnosti.

5) Ve výsledku stále jen plácáte ty samé nesmysly.

Emil
21. prosinec 2022, 19:13

Ještě kdyby to tak byla pravda a ne jen obvyklé výmysly tohoto rádobyenergetika. Ve vyhořelém palivu je pořád zhruba 95 % uranu, s mírně vyšším obohacením než má přírodní uran, takže ho lze buď znovu obohatit a vyrobit z něj další palivo, nebo je možné ho smíchat s plutoniem, které lze také separovat z vyhořelého paliva a společně použít jako MOX palivo. Jen asi 4 % hmotnosti vyhořelého paliva už nejsou dále nijak štěpitelné a musí být někam uloženy. Nic se samozřejmě po okolí nerozředí, ani se žádné "o to více toxičtější odpady" nevyrobí.

Žádné jaderné perpetuum mobile neexistuje, stejně jako neexistuje ani žádné jiné perpetuum mobile, což se ovšem nikdo nikomu nabulíkovat nesnaží, ale že se ve vyhořelém palivu ukrývá pořád ještě obrovské množství využitelné energie je pravda, kterou lze těžko zpochybnit.

A ještě bych rádobyenergetikovi doporučil nastudovat pojem "účinnost", aby se pro příště vyvaroval nesmyslů jako "jaderné reakce mají mizernou účinnost".

Emil
21. prosinec 2022, 19:13

Ještě kdyby to tak byla pravda a ne jen obvyklé výmysly tohoto rádobyenergetika. Ve vyhořelém palivu je pořád zhruba 95 % uranu, s mírně vyšším obohacením než má přírodní uran, takže ho lze buď znovu obohatit a vyrobit z něj další palivo, nebo je možné ho smíchat s plutoniem, které lze také separovat z vyhořelého paliva a společně použít jako MOX palivo. Jen asi 4 % hmotnosti vyhořelého paliva už nejsou dále nijak štěpitelné a musí být někam uloženy. Nic se samozřejmě po okolí nerozředí, ani se žádné "o to více toxičtější odpady" nevyrobí.

Žádné jaderné perpetuum mobile neexistuje, stejně jako neexistuje ani žádné jiné perpetuum mobile, což se ovšem nikdo nikomu nabulíkovat nesnaží, ale že se ve vyhořelém palivu ukrývá pořád ještě obrovské množství využitelné energie je pravda, kterou lze těžko zpochybnit.

A ještě bych rádobyenergetikovi doporučil nastudovat pojem "účinnost", aby se pro příště vyvaroval nesmyslů jako "jaderné reakce mají mizernou účinnost".

energetik
21. prosinec 2022, 23:20

Emil

pokud by při tom takzvaném jakože "přepracovaní" ty odpady neředili do okolí, tak by ty místa kde to provádí nebyla zamořená. V Rusku je zamoření běžným standardem a evropský jaderný komplex Windscale/Sellafield je označován jako nejradioaktivnější místo v západní Evropě s tunami radioaktivních odpadů které nikdo nechce.

Současné používané jaderné reakce mají účinnost pouze cca 0,1% většina energie zůstává a tvoří odpad a jeho dlouhodobé vyzařování tepla a radiace. Přeměna páry na energii Clausius-Rankin cyklus má max. 40%. Tedy 60% z těch 0,1% energie vyletí chladící věží. Celkem má tedy jaderka pod 0,04%.

Emil
21. prosinec 2022, 23:43

Právě proto jsem vám doporučoval, rádobyenergetiku, abyste si nastudoval co ten pojem "účinnost" vlastně znamená. Kdybyste to pochopil (úplně by stačila třeba definice na wikipedii), nepsal byste takové nesmysly jako "jaderné reakce mají účinnost pouze cca 0,1%". Jaderka nemá účinnost "pod 0,04%", protože takto se účinnost nedefinujete, to jste si vymyslel vlastní alternativní definici účinnosti.

Ani v Rusku ani v Sellafieldu není žádné "zamoření" od přepracování jaderného paliva, k haváriím došlo ve vojenských komplexech při činnostech nijak nesouvisejících s jadernou energetikou, jako byla např. výroba plutonia pro jaderné zbraně v případě Windscale.

energetik
23. prosinec 2022, 13:11

Emil

ano spolupráce atomterotistů se zbrojaři a zločinci byla je a bude vždy dokonalá. Jedni poskytují krytí a druzí plutonium často se k nim přidají i politici s dodávkou nuceně nasazených otroků.

Účinnost je poměr mezi energií získanou (vykonanou prací) a energií dodanou, to platí u všech elektráren stejně a ty jaderné nebudou zavádět nějaké další výjimky v základních fyzikálních definicích. Úplně stačí že bývalému miliony odklánějícímu ministrovi Kocourkovi tu už jeden fyzikálně energetický podvod v měření energie na přání distributorů prošel a stále přervává. Teď lze díky tomu podvodu i trvale dodávat na jedné fázi energii za vyšší cenu než nakupovat z fáze druhé ani k tomu není potřeba používat akumulátory nebo přečerpávací elektrárnu.

Emil
23. prosinec 2022, 13:56

Výborně rádobyenergetiku, děláte pokroky. Když už jste si zjistil co je to účinnost, tak zbývá poslední krok - pochopit že do jaderné reakce se energie nedodává ale naopak se z ní získává přeměnou z hmoty podle známého vztahu E=mc2. Takže vaše tvrzení o 0,04% účinnosti je naprosto mimo. Tím kdo se tu pokouší zavádět výjimky v základních fyzikálních definicích jste tedy jedině vy sám.

Další vaše tradiční bláboly o "atomterotistech" apod. nekomentuji.

Josef Janovec
21. prosinec 2022, 05:31

Proč se nedomluví více zemí na společném úložišti. Je v tom nějaký problém?

Emil
21. prosinec 2022, 07:23

Problém je v tom, že každá země bude nakonec chtít, aby to společné úložiště bylo v nějaké jiné a ne zrovna v té její.

Ivan
21. prosinec 2022, 08:59

mám pocit, že dle zákona nelze vyvážet radioaktivní odpad...

A.O
21. prosinec 2022, 10:21

Zákony mezinárodní to fakticky nedovolují. Vyhořelé palivo smí hranice země, kde vzniklo, překročit jenom za účelem zpracování a výsledek z přepracování se vždy musí vrátit zpět.

Emil
21. prosinec 2022, 11:15

Zákony se dají změnit, kdyby na tom byla shoda, ale ta nebude.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se