Kazatomprom letos nenavýší těžbu uranu, nejistý je i výhled na příští rok
Kazašský státem kontrolovaný těžař uranu Kazatomprom na začátku února uvedl, že letos plánuje těžbu na úrovni 80 % povoleného maxima. Dříve přitom společnost předpokládala, že letos těžbu navýší na 90 % kvóty, problematické dodávky kyseliny sírové však mohou ohrozit i plán na dosažení 100 % v příštím roce. Kazatomprom je aktuálně největším těžařem uranu se zhruba polovičním podílem na těžbě v Kazachstánu a pětinovým podílem na globálním trhu.
Kazatomprom na začátku února uvedl, že v loňském roce vytěžil přes 21 tisíc tun uranu, tedy necelých 80 % povoleného maxima podle smluv o využívání přírodních zdrojů. Tento objem zahrnuje veškerou těžbu z dolů, které společnost v některých případech sdílí i s dalšími těžaři. Celkově na Kazatomprom vzhledem k jeho podílům v různých joint venture připadá zhruba polovina. Pro letošní rok společnost podle S&P Global očekává těžbu na úrovni 21 až 22,5 tisíc tun.
"V souladu s naší strategií zaměřenou na trh je náš záměr vrátit se v roce 2025 ke 100% úrovni objemu produkce podle smluv o využívání přírodních zdrojů dán především naším silným portfoliem smluv a již rostoucím portfoliem prodejů oproti konzervativnímu scénáři produkce v letech 2023-2024," uvedl loni Dastan Kosherbayev, obchodní ředitel společnosti Kazatomprom.
Kromě zpoždění rozvoje nových ložisek je zásadním faktorem, který limituje těžební možnosti Kazatompromu, zásobování kyselinou sírovou. Kyselina sírová se běžně využívá při takzvané těžbě in-situ, kdy se uran těží podzemním loužením. Podle společnosti nicméně v posledních letech panuje na místním trhu nedostatek kyseliny sírové, rovněž díky růstu poptávky pro výrobu hnojiv.
Nejistý výhled pro návrat na 100% objem těžby
Zástupci společnosti dále uvedli, že pokud budou nadále přetrvávat problémy v dodávkách kyseliny sírové a nepodaří-li se vyřešit zdržení při otevírání nových ložisek, mohl by být ohrožen i plán na příští rok. Případnou změnu plánů na rok 2025 společnost zřejmě oznámí během zveřejnění hospodářských výsledků v první polovině letošního roku. Rychlý návrat k těžbě na úrovni 100 % sjednaných maxim je podle společnosti v ohrožení.
"Regionální trhy se rovněž potýkají s nedostatkem v důsledku rostoucí poptávky ze zemědělského sektoru a kombinace faktorů, jakými jsou narušení dodavatelských řetězců a geopolitická nejistota," uvedla společnost k problematické situaci ohledně dodávek kyseliny sírové.
Kazatomprom očekává i nadále silnou poptávku po uranu, rovněž díky výstavbě nových bloků či prodlužování životnosti současných. Spolu s omezenou těžbou by stabilní poptávka měla tlačit na ceny uranu, které loni dosáhly nových rekordů. Spotové ceny uranu se během prosince vyšplhaly na 90 dolarů za libru U3O8, v letošním roce již přesáhly 100 dolarů za libru.
Mohlo by vás zajímat:
V tom to není, zrovna Francie má výborné podmínky pro FVE, VtE i elektrárny vodní. Vše mnohem lepší než sousední Německo.
Vše je jen o politických rozhodnutích v našem regionu.
V Kanadě nebo na Sibiři je to tak jak říká Emil. Ale neplatí to v našem regionu střední Evropy.
Čína nemá hodně FVE a VtE protože by měla nejlepší přírodní podmínky. Je to proto, že se rozhodla pro technický pokrok, pro čisté energie a protože na exportu těchto technologií hodně vydělává.
to patří pod příspěvek Emila v 11:59
Francie natož státy střední Evropy samozřejmě taky nemají takové podmínky pro solární, vodní a větrné elektrárny jako Čína.
USA nakoupily loni od Ruska 702 tun obohaceného uranu za 1.2 mld USD, což je výrazné zvýšení oproti 588 tunám roku 2022 a rekord od předchozího rekordního roku 2013 (982 t). Rusko tak obhájilo pozici hlavního dodavatele obohaceného uranu do USA s 27% veškerého US importu. Druhé Německo dodalo za 677 mln. a třetí Británie za 609 mln. USD.
Kazašskou těžbu uranu ovládá Rosatom prostřednictvím firmy Uranium One.
Cituji: "...je zásadním faktorem, který limituje těžební možnosti Kazatompromu, zásobování kyselinou sírovou. Kyselina sírová se běžně využívá při takzvané těžbě in-situ, kdy se uran těží podzemním loužením."
To tedy jaderné palivo není ekologický zdroj, známe to loužení sírovkou z Čech za bolševika, škody se táhnou až do současnosti a ještě nejsou zlikvidovány...
Mohl byste ty škody specifikovat?
IMHO loužení probíhá nadále při snižování koncentrace kyseliny. Nebo donedávna probíhalo.
Kyselina sírová se používá úplně běžně i při těžbě různých dalších kovů, takže touhle "logikou" není ekologický žádný zdroj, který kovy využívá. Způsoby těžby a požadavky na ochranu životního prostředí při těžbě se od 60. let minulého století poněkud změnily, Vaněčku.
Ekologické škody po těžbě uranu loužením kyselinou sírovou stále ještě nejsou v ČR dolikvidovány. Po zhruba padesáti letech....
Ekologické škody po těžbě uranu loužením kyselinou sírovou stále ještě nejsou v ČR dolikvidovány. Po zhruba padesáti letech....
Přerušení těžby nastalo postupně cca v roce 1995. Od té doby se čerpá roztok, zachytává rozpuštěný uran bez dalšího zakyseleni. Takže ne 50 let pane Vaněček.
To už jste psal, Vaněčku. Akorát ta souvislost se současnou těžbou v Kazachstánu chybí...
Nechapes ale, ze tu islo zas len o to kopnut si do jadra OZE uderkou? :D
Chápu. :D
To mne přivádí k otázce jaké ekologické škody připadají na vyprodukovanou 1 GWh elektrické energie - u OZE pokud možno včetně potřebné akumulace. Pro JE o výkonu 1000MW jsem našel spotřebu uranu 35 tun za rok. Ono podzemní louhování není nic moc ale s ohledem na o několik řádů nižší spotřebu "paliva" než u plynu či uhlí je možné, že to stále vyjde výrazně lépe.
OZE je mnohem méně koncentrované tj. mnohem více mědi, cementu, .... a navíc potřebujeme baterky a na zimu akumulaci do vodíku.
Kromě toho (pro p. Vaněčka) k těm OZE a speciálně FVE je potřeba hodně zemního plynu. Mnohonásobně více, než se těží uranu. A ten zemní plyn se těží frakováním za pomocí chemikálií! Když už se nebavíme o emisích CO2.
Uran bude velmi potřebovat Čína. Roku 2022 schválila ke stavbě 10 nových reaktorů a loni dalších 10 , tedy za 2 roky pěkných nových schválených 20 reaktorů. Přitom už dnes má Čína ve stavbě 26 nových reaktorů. Dá se tak čekat , že "rozestavěnost" tam brzy překoná 30 reaktorů. Ale Čína budí údiv i v budování OZE. Za lońský rok v kapacitě soláru přidala 217 000 MW !! a u větru 76 000 MW ! A to jsou krásná čísla ! Celkem 293 000 MW nového výkonu OZE za jediný rok. V EU i USA budeme muset začít více šlapat do pedálů, protože zaostáváme. Čína loni uvedla do provozu 58 % globálního nového výkonu soláru a 60 % nového výkonu větru ! Co teď ? Co děláme špatně ? Je třeba si to říci na rovinu a bez těch zbytečných vytáček !
A to si ještě vemte, že FVE dělají v Číně i o 70% více EE než u nás. Například takový Peking, který je sice na severu Číny, ale zeměpisnou šířkou je na úrovni Španělska. V zimě tam mají slunečné a mrazivé počasí, pro FVE ideál.
V Číně nemají takové regulace, mají celý výrobní řetězec, zatím ještě nižší platy než u nás kromě velkých měst. Univerzity se tam věnují výzkumu v průmyslu a ne genderům jako u na Západě.
Oproti OZE vyrobí JE menšinu. 10 reaktorů 1000MW dá 80 TWh za rok. 217 GWp v solárech dá klidně 300 TWh v podmínkách Číny.
Čínský plán dekarbonizace elektroenergetiky počítá pro rok 2060 s následujícím podílem výroby nízkoemisních zdrojů (FVE 30 %, VtE 31 %, JE 23 %, VE 12 %):
twitter. com/MattHouben/status/1750265714190033047/photo/1
Ano, okolo 20% elektřiny z jádra, to je "rozumné" pro jadernou velmoc, USA i Rusko mají o trochu méně, ale jak zde dlouhodobě tvrdím, okolo 20% se ještě snese s dominujícím OZE (30+31+12)=73%
Francie jako vzor, to je úlet.
No a jelikož spousta zemí nemá takové podmínky pro solární, vodní a větrné elektrárny jako Čína, musí tam zkrátka být podíl jádra vyšší. Jak prosté.
Zarámovat tento příspěvek Emila.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se