Domů
Jaderné elektrárny
Foratom: Ke splnění emisních ambicí EU potřebuje jádro

Foratom: Ke splnění emisních ambicí EU potřebuje jádro

Asociace Foratom prohlásila, že Evropská unie musí uznat roli jaderných zdrojů v dosažení nových emisních cílů. Evropská Komise totiž představila svůj plán na ambicióznější cíl pro rok 2030, který znamená redukci emisí skleníkových plynů o 55 %.

Evropská komise předložila koncem minulého týdne návrh k chystanému zákonu o klimatu, jehož cílem je snížit emise EU do roku 2030 minimálně o 55 %, což má unii nasměrovat k uhlíkové neutralitě v roce 2050. Komise vyzvala Evropský parlament a Radu, aby podpořily tento nový vyšší cíl. Rovněž Komise připravila legislativní návrhy, které by měly být přijaty do června příštího roku, aby byl nový cíl co nejrychleji implementován.

“Nový cíl je založen na komplexním posouzení sociálních, ekonomických a environmentálních dopadů. Hodnocení ukazuje, že tento přístup je realistický a proveditelný,” uvedla tehdy Evropská komise.

Komisařka pro energetiku Kadri Simsonová uvedla, že na základě plánů a aktuálního pokroku členských států by měl být překročen stávající plán pro rok 2030 (snížení emisí o 40 % oproti roku 1990). Podle něj je dosažení ambicióznějších cílů nejen nutné pro splnění Pařížské dohody, nýbrž je i realistické.

Evropská jaderná agentura Foratom vyšší cíle uvítala a ráda by se na jejich plnění podílela. Ovšem požaduje, aby se ke všem nízkouhlíkovým zdrojům přistupovalo stejně. V případě dekarbonizace energetiky vidí Foratom dva hlavní cíle: zajistit stabilitu dodávek a cenu energií.

Studie, kterou si Foratom nechal vypracovat (Pathways to 2050: Role of nuclear in a low-carbon Europe) uvádí, že by EU mohla ušetřit přes 440 mld. eur, pokud by jádro tvořilo v roce 2050 čtvrtinu energetického mixu. Zhruba 350 mld. by podle studie spotřebitelé ušetřili při prodloužení životnosti stávajících jaderných zdrojů a výstavbě nových. 90 mld. eur by se ušetřilo na rozvoji přenosových a distribučních sítí, které by byly nutné pro integraci dalšího výkonu solárních a větrných zdrojů, které by nahradily jaderné zdroje.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(55)
Milan Vaněček
23. září 2020, 08:27

Ke splnění emisních ambicí by EU potřebovala

a) zbavit se klimatické hysterie (a la Gréta)

b) Elona Muska. Včera právě proběhl jeho "battery day", to co presentoval ukazuje na jeho geniální inženýring, najděte si to na You tube, celé dlouhé vystoupení nebo řadu krátkých shrnutí a komentářů.

Doba levné bateriové akumulace elektřiny se blíží, bude tu do pěti let....

Jiří Trn
23. září 2020, 09:01

Jakože do pěti let bude obyčejná faktura za elektřinu pro domácnosti ve výši vojenského rozpočtu?

Jan Veselý
23. září 2020, 09:48

Do 5 let bude výhodnější (levnější, lepší kvalita služby) řešit regulaci sítě a vnitrodenní fluktuaci spotřeby pomocí baterií než rotujícími kusy železa a (polo)špičkovými tepelnými elektrárnami.

Jiří Trn
23. září 2020, 10:19

Ano soudruhu ekofanatiku, nedívejme se kolem sebe na fakta kolik nás ekofanatismus stojí, a hleďme optimisticky dopředu a hlavně svorně opakujme, že to červené kolečko je určitě zelený čtvereček.

Milan Vaněček
23. září 2020, 11:42

Jako ekofanatici vystupují Greta, Rebelion...., a zastánci hesla: bez jádra to nejde ať to stojí sebevíc miliard.

Já věřím v pozvolný vědecký a inženýrský pokrok, podívejte se na presentaci Elona Muska ze včerejška na Tesla battery day, to je triumf inženýrského přístupu, který již byl tak úspěšný u fotovoltaiky v posledních 10 letech.

A moje víra je podpořena realitou ve světě. Podívejte se, bez předsudků, jak se ve světové energetice změnila situace za posledních 10 či 20 let.

A teď si těch 10 či 20 let promítněte, co asi bude v budoucnosti? Sám to přece musíte vidět....

Jiří Trn
23. září 2020, 12:08

Podívám se, bez předsudků, na realitu, ve svém vyúčtování za odběr elektrické energie.

Vše ostatní jsou jen fanatické bláboly o skvělejších zítřcích.

Vilém
23. září 2020, 11:13

A jakým způsobem se bude udržovat frekvence v síti. Nejsem elektrikář, takže fakt nevím. Jen mě tak napdá, že když pak půjde elektřina z baterijí, bude muset přes nějaké střídače a když se to nepovede, tak co? Odpálí se ledničky a televize a tak?

Emil
23. září 2020, 11:30

Třeba v Británii to řeší tak, že kvůli snižující se točivé rezervě staví kvůli udržování frekvence setrvačníky.

energetik
23. září 2020, 11:57

Emil

Ale ty rotační akumulátory energie jsou připojeny k síti přes střídače.

Lithiové akumulátory už tuto technologii pro použití v energetice překonaly snad ve všech důležitých parametrech.

Emil
23. září 2020, 12:18

Ty o kterých píšu rozhodně přes střídače připojené nejsou.

energetik
23. září 2020, 12:53

Emil

tak to je nějaká blbost. To v tom bude tedy "úžasné" množství stabilizační energie když je to synchronní a musí to tedy pracovat v rozsahu frekvence/otáček jen 2,5Hz. Klesá jim tam vůbec frekvence o 2,5Hz nebo je to ještě daleko méně a tedy i méně využitelné energie?

Takže je to ještě horší než jsem si představoval. Stejná hmotnost lithia by poskytla více stabilizační energie a ani by se sní nemuselo točit.

Emil
23. září 2020, 13:44

"Nějaká blbost" se tu objeví pokaždé když stisknete tlačítko "Odeslat komentář"...

Bizon
23. září 2020, 18:07

Domnívám se že "setrvačníky" o kterých píše Emil jsou synchronní kondenzory. Ve zprávě o Britských problémech jsou zmíněné několikrát jako perfektní doplněk baterek. Slouží ke kompenzaci účiníku a stabilizaci frekvence, ale na pár sekund jsou schopné podržet zkratové napětí a proud.

Nejsou připojené přes žádné střídače, jde o synchronní motory jejichž hřídel není mechanicky na nic připojena. Jde o tu nejvíc primární nejvíc krátkodobou regulaci v jednotkách maximálně sekund, nejvíc přesné zhmotnění termínu rotující hmota co znám.

Vaše hádka je v tomto případě zbytečná, podle všeho jsou tyto 2 věci velice komplementární. Baterky jsou sice regulace rychlá, ale rotující hmota je naprosto okamžitá a naprosto spojitá. A společně s účiníkem poskytuje základ/buffer (který podle mně myslí Emil) kterého se střídače mohou chytit, na HVDC terminálech(=obrovské střídače) standartně bývají synchronní kondenzory, protože bez indukčnosti rotující mašiny se může frekvence uplně rozjet a ztratit. Všechno co píši o kondenzorech samozřejmě platí maximálně 1-2 sekundy, pak musí nastoupit baterky. Není stabilizace jako stabilizace, každá má svoje. Když nezačně do pár desítek minut někde foukat nebo svítit tak i baterky budou muset přenechat zátěž špičkovému zdroji, pravděpodobně plynu.

Emil
23. září 2020, 20:19

Je to přesně jak píše Bizon, díky za upřesnění. Tam kde jsem o tom četl se to označovalo prostě jako "flywheel".

energetik
23. září 2020, 21:51

Bizon

tak něco takového jsem viděl odstavené v pavučinách v rozvodně v areálu VOP CZ, s.p. v Šenově u Nového Jičína. Pěkná historie a stroj, potřebovalo to k provozu několik stálých zaměstnanců kteří tam neustále kolem toho běhali s pucvolem a mazničkami jak kolem parního stroje a buzením štelovali účiník, protože to používali i jako kompenzaci a vyhlazování odběrových špiček a velmi krátkých výpadků. A jestli si dobře pamatuji tak podle záznamů to bylo v provozu někdy v 70-80 letech minulého století. Bylo by tam z toho krásné elektrotechnické muzeum.

Teď tam vedle toho stojí oproti tomu malý kompenzační rozvaděč.

A stejnou funkci a s lepšími parametry zastane například Ultrakapacitor co mají v lakovně ve Škodovce v Mladé Boleslavi i Kvasinách.

Bizon
23. září 2020, 23:11

To Energetik: To je přesně ono! Přestaly se stavět v 60. letech a většina už dosloužila, byla to prakticky mrtvá technologie. Renesanci zažívají až v poslední době v souvislosti s OZE a HVDC. Já jsem to nevymyslel, prostě se začaly stavět, a vzhledem k tomu že se ví že jsou nákladnější a komplikované, tak se asi začaly stavět z dobrých důvodů! Ultrakapacitory na stabilizaci frekvence koukám že použít jde, ale zatím je to minimálně rozšířené a minimum informací. Účiník taky lze kompenzovat i levněji kondenzátory, i když to má zase svoje problémy.

Jak jsem psal, všechno má svoje výhody, ale sám nevím co je hlavní důvod proč se ty kondenzory začaly opět stavět.

Ivan Novák
24. září 2020, 11:44

Odhaduji, že jde o to, dodat spojitou setrvačnost, nezávislou na Fourierovi v síti a poskytující správnou automatickou zpětnou vazbu ve všech derivacích všech parametrů. Dostupné digitální řízení neadekvátně inerciální kompenzace se při zkratu nebo odpojení velké jednotky může pustit do zásahů, které by nakonec zdivergovaly.

Bizon
24. září 2020, 19:00

S tím čemu jsem rozuměl souhlasím:D Žádné, cykly, pulsy nebo vzorkování, Fourrier určitě nehrozí. Reakční doba je infinitezimálně malá. A derivace všech parametrů jsou naprosto spojité do vysokých řádů.

Ona s tím souvisí i ta regulace účiníku/jalového výkonu. Když se v siti nedostává jalového výkonu tak se veškerá regulace stává obtížnější, narůstají ztráty, i šance na kaskádování problémů a zdivergování.

Carlos
24. září 2020, 21:07

Energetiku,

nevíte ze kterého roku to zařízení bylo? Jen pro zajímavost protože počet obsluhujícího personálu nebo spotřeba oleje nemusí být fyzikální vlastností toho (pří)stroje. Dnes máme násobně lepší ložiska, regulovat se to dá automaticky. Možná jde o to že to umí jak ze sítě odstranit, tak do sítě dodat jalovinu.

Bizon
24. září 2020, 23:36

Čistě statisticky to pravděpodobně bylo hodně staré. Nevím jestli ty moderní mají bezkontaktní buzení aby se zbavily komutátorů, ale větší každopádně jsou plněné vodíkem, takže to jádro ani nelze udržovat mimo odstávky. Právě pře/pod-buzením se řídí jestli poskytují nebo žerou jalovinu a tím se řídí účiník, jak už tady padlo. V praxi je však téměř vždy potřeba jalovinu dodávat (asynchronní motory ji žerou nejvíc pokud vím.)

energetik
28. září 2020, 10:02

Carlos

jak to bylo staré nevím, možná tak jako VOP Nový Jičín tedy někdy po roku 1946 kdy tam VOP vzniklo a postavili tedy i rozvodnu. Ta část rozvody byla úplně odpojená (zakonzervovaná) nesvítilo tam ani světlo, velká stěna velínu s panely a budíky jak v Černobylu.

Dodávku i odběr jaloviny v rozsahu 0-100% zvládají i 4-kvadrantní střídače. A tato funkce Q(u) nebo u větších výkonů řízená i z dispečingu je povinná jako podpora distribuční sítě pro všechny nové zdroje připojené do DS, viz PPDS příloha č.4.

Carlos
28. září 2020, 11:23

Energetiku,

díky za odpověď, teď jsem se na tu firmu díval, nojo armáda, tam musí být všechno jednoduché a blbuvzdorné, co kdyby jim tam práskli EMP :).

Z paměti se mi vynořil ještě jedna věc o které jsem četl před lety, že se to instalovalo na konce vedení kde mohlo vinou činnosti průmyslového podniku a jeho strojů dojít ke krátkodobým podpětím. Je možné že i přes blízkost k Ostravě, Kopřivnické Tatře (a nebo proto) mohla tvrdost sítě být nevalná.

energetik II
23. září 2020, 09:55

Ano, Musk měl zajímavé vystoupení. Má za cíl snížit už brzy cenu baterie v elektromobilu na 50 % , čímž by stáhl cenu celého elektroauta na cenu auta běžného. To by byla dobrá práce. I u nás se již elektroauta objevují. Asi před týdnem jsme jeli s manželkou v Praze po jižní spojce a delší dobu se před námi držela dvě elektra najednou, jedno BMW a jeden Mercedes. Pár metrů od domu kde bydlím, má zase někdo trvale parkovaného EL Nissana. Takže první vlaštovky se provozují i u nás a pokud to Muskovi vyjde, tak už to nemusí být za 5 let jenom "vlaštovky". A pokud jde o jádro v Evropě, tak nejsem optimista. Právě v těchto dnech definitivně odstoupili Japonci od výstavby nové jaderné elektrárny Wylfa v Británii, která měla mít 3 GW. Důvod ?? Opět cena. Britská vláda chtěla převzít na svá bedra příliš malý podíl z odhadované ceny 20 miliard liber. Ještě před pár lety byl odhad ceny jen 8 miliard liber. Trump už varoval Británii, aby v žádném případě tento zastavený projekt nepřenechali čínské CGN, která jediná je zřejmě schopná to toho jít a elektrárnu postavit.

Kamil Kubů
23. září 2020, 12:22

Pane Vaněčku, věty jako "Tesla plans to manufacture" nebo "Tesla plans to eliminate the use of cobalt" neukazují na geniální inženýring, ale spíše na geniální marketing. Naplánovat si klidně můžete třeba pěší výlet na Měsíc, ale v posledku nakonec budete čelit neúprosné realitě fyzikálních zákonů. Pokud se jim to povede, jenom dobře. Ale opravdu bych to prozatím nevydával za jasnou budoucnost.

Josef
23. září 2020, 22:09

No jasně doba bateriová za 5 let budeme mít baterie na zálohy výroby el. energie. na 7 měsíců kdy je výroba z FV el. 6x menší než v teplém období... Pane Vaněček víte co je reklama a realita ? , realita je taková ,že za 5 let budou baterie dobré tak pro auta aby se to dalo používat jako auto se spalovacím motorem a nestálo to tolik co běžný člověk ušetří za 20 let. Protože dnešní EV s cenovkou okolo 700 tisíc ujedou reálně max 300km po dálnici a pak nabíjíte po 200km, protože můžete jen na 80% a nabíječky přesně 240km od sebe nejsou takže takové auto je na delší trasy prakticky nepoužitelné. To je úroveň dnešních baterií....

Milan Vaněček
23. září 2020, 22:30

Pane Josef, už přestaňte psát ty hlouposti o skladování elektřiny na 7 měsíců v bateriích. To snad nemůžete myslet vážně. V létě máte baterie hlavně k fotovoltaice na pokrytí večerní spořeby, v zimě k větrným elektrárnám na srovnáváni proměnného výkonu větru. A samozřejmě baterie kdykoliv na nejrychlejší regulaci sítě.

Prosím, nechte už těch keců ...

Kdyby jste dával pozor během battery day nebo si poslechl pár kritických analýz tak by jste možná pochopil geniální inženýring, co Tesla chystá. Jsou doopravdy na špici a těch Terafactories na baterky se v této dekádě určitě dočkáme, stejně jako výroba FV panelů a výkon FVE už bude v řádu TW.

Pepik
24. září 2020, 10:21

Já bych též dal přednost tomu geniálnímu marketingu před geniálním inženýringem.

Ale zdá se, že na něj tentokrát investoři moc nezabrali. Akcie Tesly spadly ještě před prezentací zhruba o 5 %, a po ní o dalších 6.

Milan Vaněček
24. září 2020, 10:52

Pepíku, když už je něco tak hodně vysoko, jako akcie Tesly, tak to občas spadne. Podívejte se na kurzy.cz na dlouhodobý vývoj ceny.

Musk je naopak tak solidní, že místo aby zamával "zázračnou baterií" která způsobí další raketový nárust ceny akcií,

tak ukázal akcionářům, jakou má vizi na nejbližší 3-4 roky, podloženou řadou inženýrských vylepšení.

Tesla je o hodně vpředu před ostatními, a všimněte si akcentu Muska na "výroba v USA, suroviny z USA (soběstačnost), maximální recyklace".

Ondra
24. září 2020, 11:27

Jo tak "výroba v USA, suroviny z USA" - hm tak to mi asi vysvětlite proč teď Tesla chce žalovat vládu USA protože v roce 2019 zavedla cla na dovoz zboží z Číny který montujou do svejch elektromobilů. A to na to ještě měli na některý ty věci výjimku která jim vypršela teď v srpnu. Prý to nikdo tak levně a rychle v USA nevyrobí a zvýšený ceny jim zhorší podmínky na trhu.

Milan Vaněček
24. září 2020, 12:51

Cituji volně Muska: 1)v Nevadě máme tolik lithia, že to vystačí pro všechny auta v USA 2)suroviny pro výrobu katod/anod budeme zpracovávat a materiál vyrábět v závodě v USA

Kamil Kubů
24. září 2020, 12:57

Neříkej hop, dokud nepřeskočíš, praví staré pořekadlo. Jak se zdá, tak inhouse výroba základních surovin v Tesle asi narazí na nějaké ty překážky.

https://www.reuters.com/article/us-tesla-battery-factbox/tesla-could-struggle-to-implement-some-of-its-battery-advances-experts-say-idUSKCN26E3J4

Jak se zdá, tak i samotný cyklus extrakce lithia bude mít původ v Muskově geniálním inženýringu.

Milan Vaněček
24. září 2020, 14:37

Pane Kubů, dík za pěkný odkaz, říkají tam v podstatě to co jsem o tom říkal zde v diskusi. Souhlas.

Ondra
24. září 2020, 18:27

Až na to že elektromobil neni baterie se čtyřmi koly a volantem :) dovážej toho z Číny samozřejmě víc a nejvíc je bolí cla na elektroniku a displaye. Kdyby měli všechno "made in USA" tak by nepodávali žaloby proti clům na dovoz z Číny.

Jan Veselý
23. září 2020, 09:42

A jak si ty rovné podmínky představují? To jako, že by přistoupili na nějakou formu PPA nebo CfD jako FVE nebo VtE a za podobné částky? Nebo chtějí, bo stabilita, zdůvodnit "výhodnost" stabilních dodávek z JE, které umí draze dodávat ve dne i v noci, v létě i zimě, i v době, kdy pro jejich elektřinu není odběr?

Jaroslav Studnička
23. září 2020, 09:55

Třeba taxonomie...

Bob
23. září 2020, 21:35

Zatím vyrovnávají výrobu se spotřebou především fosilní zdroje EE. Akumulátory a koneckonců i PVE mají kapacitu v řádu max. jednotek hodin.

Pro delší období bude nutno P2G a tam už se bavíme o násobcích ceny takto akumulované EE oproti výrobě v JE.

Až budou z trhu vytlačeny fosilní zdroje, včetně ZP (politické rozhodnutí podpořené vysokými poplatky za vypouštění CO2), budou stále častěji a po delší dobu nastávat situace jako 7.9. kdy k večeru nefoukalo nad celou Evropou a cena elektřiny se vyšplhala až k 200 €/MWh v celém propojeném trhu. Další den pak cena vystoupila na 1 000 €/MWh v řadě zemí a maximální čtvrthodinová byla v Německu mezi 18:45 a 19:00, a to 3999,99 EUR/MWh.

To je jen druhá strana stejné mince. Rádi se chlubíte, jak je nízká cena na burze EE z OZE, někdy i záporná. Bez stabilních zdrojů (včetně JE) budeme mít stále častěji tu elektřinu také za těch 1 000-4 000 €/MWh. Potom se nám už ta z JE nebude zdát tak drahá. Zvláště, když nebudeme muset omezovat, či dokonce zastavovat výrobu, dopravu, apod. což se eufemicky nazývá regulací na straně spotřeby.

Navíc spotřebitele moc nezajímá cena na burze, ale cena s dodávkou v daný čas na dané místo. Tedy včetně nákladů na akumulaci. V případě FV třeba dodávka dnes před 21 hod. (končí odběrová špička), nebo v zimě.

Milan Vaněček
23. září 2020, 22:39

Bobe, je neskutečně velký rozdíl mezi tím, když Vám v Německu na čtvrt hodiny vyskočí cena na 200 Eur/MWh

a když Vám v Japonsku zhasnou na mnoho let všechny jaderné elektrárny. Pak poznáte skutečnou cenu elektřiny ...

To prvé můžete rychle napravit,

to druhé udělalo nevyčíslitelné škody.

Omega
23. září 2020, 23:12

Takže radši budeme udržovat v provozu elektrárny které vypouštějí emise CO2 aby nám to pokryli.

To co píšete je čistá demagogie postavená na zbožném přání a nepodpořená reálnými čísly.

Realita je taková, že záložní systémy - bezemisní - fungují jen v řádu několika hodin. Výrobní kapacita do roku 2030 nedokáže zvednout jejich kapacitu ani na 5ti násobek.

Technologie ukládání přebytků energie - P2G a P2L není dál než u prototypů (elektrolyzéry nepočítám - vodíkový cyklus má 40% ztrát energie) - takže s ní do roku 2030 nemůžem počítat.

Takže jestli chceme být bezemisní - nemáme jinou existující technologii než jádro, nebo zvednout pro koncové uživatele cenu alespoň na 4x dneška.

A ohledně Japonska - možná by stálo za to se podívat jak se po Fukušimě potichu vrátily k JE - protože ani oni si to nemohli finančně dovolit (jsou reálně nejbohatší na světě)

Milan Vaněček
24. září 2020, 06:08

V jakém světě to žijete? Japonci všechny JE po havarii ihned odstavili. Převážnou většinu jich i po 9 letech (současnost) mají odstavenu, provoz ukončen, bezpečnou likvidaci v přípravě. obnovili provoz 9 reaktorů z 54.

I bohaté Japonsko nechce být bezemisní hned, jako pár hysterických aktivistů. Budují Fotovoltaické elektrárny (mají jich více než Německo), větrně elektrárny, další OZE, vyřadili nejšpinavější uhelné elektrárny a nejrizikovější (= většinu) jaderné elektrátny. To je realita Japonska v roce 2020.

Jiří Trn
24. září 2020, 08:22

To číslo o obnovení 9 reaktorů z 54 sice máte správně, ale ten zbytek je mylný až nepravdivý.

K dnešnímu dni je v Japonsku 18 reaktorů v procesu schvalování restartu + 2 nové reaktory jsou ve výstavbě.

Po havárii ve Fujušimě se ukázalo, že procento energie z fosilních paliv vzrostlo za čtyři roky z 62% na 88%, a vedlo k razantnímu nárůstu obchodního deficitu Japonska.

Náklady na výrobu jaderné elektřiny jsou 8,5 - 8,9 ¥ za kWh s přihlédnutím k odškodnění až 10 bilionů ¥ (130 miliard $) za ztrátu nebo poškození způsobené jadernou havárií, a hlavně jsou náklady dlouhodobě stabilní. Oproti jádru náklady na výrobu elektřiny z fosilních paliv v roce 2010, včetně nákladů na opatření CO2, se pohybovaly od 9,5 ¥ pro uhlí až do 10,7 ¥ pro LNG až 36,0 ¥ pro ropu, a stále stoupají. V červenci 2012 byly zavedeny výkupní tarify pro sluneční a větrnou energii. Solární FiT byla po dobu deseti let 42 ¥ / kWh (41 centů v USA), která byla v dubnu 2013 snížena na 38 ¥ pro malé systémy a v dubnu 2014 byla znovu snížena na 37 ¥ / kWh pro domácnosti a 32 ¥ / kWh pro systémy nad 10 kW. Větrná FiT v roce 2012 byla 23,1 ¥ / kWh pro jednotky nad 20 kW a 57,75 ¥ pro menší jednotky.

V říjnu 2014, nejméně sedm z deseti hlavních energetických společností omezilo přístup obnovitelné energie do svých sítí kvůli možnému přetížení.

Plán Japonska do roku 2030 je mít největší podíl na výrobě elektřiny zkapalněný zemní plyn (27 procent), těsně následovaný uhlím (26 procent), ropa (3 procenta). Obnovitelné zdroje včetně vodních by měly v roce 2030 pokrývat 22-24 procent. Jaderné elektrárny plánují dostat zpět na 20-22 procent.

www.world-nuclear.org/information-library/country-profiles/countries-g-n/japan-nuclear-power.aspx

Zbyněk Vychopeň
24. září 2020, 08:36

Dovolím si pár upřesnění pane Vaněčku.

Máte pravdu, že většina JE je v Japonsku stále odstavena, ale to neznamená, že se budou vyřazovat z provozu. U těch nejstarších, kde se nevyplatí úprava podle nových bezpečnostních požadavků se počítá s ukončením provozu. Ostatní reaktory se modifikují a připravují se k opětovnému spuštění, které ještě závisí na povolení samospráv daných oblastí. Někde to jde lépe a někde hůře.

Aktuální koncepce počítá, že v roce 2030 bude produkce energie z 56% z plynu, uhlí a ropy. Zbylých 44% by měly produkovat OZE (22-24%) a JE (20-22%) viz

https://www.nippon.com/en/currents/d00419/

Podrobnější rozpis k rozdělení jednotlivých OZE je pak k nalezení zde https://asianinsiders.com/japan-renewable-energy/

Omega
24. září 2020, 09:42

Asi v jiném než vy - zpráva IATA 2020 Japonsko - seznam funkčních jaderných elektráren - prostě i japonci přestali žít ve snu

GENKAI-3 PWR 1127 Operational KYUSHU MHI 1988-06-01 1993-05-28 1993-06-15 1994-03-18 80.1

GENKAI-4 PWR 1127 Operational KYUSHU MHI 1992-07-15 1996-10-23 1996-11-12 1997-07-25 80.4

HAMAOKA-3 BWR 1056 Operational CHUBU TOSHIBA 1983-04-18 1986-11-21 1987-01-20 1987-08-28 0.0

HAMAOKA-4 BWR 1092 Operational CHUBU TOSHIBA 1989-10-13 1992-12-02 1993-01-27 1993-09-03 0.0

HAMAOKA-5 BWR 1325 Operational CHUBU TOSHIBA 2000-07-12 2004-03-23 2004-04-30 2005-01-18 0.0

HIGASHI DORI-1 (TOHOKU) BWR 1067 Operational TOHOKU TOSHIBA 2000-11-07 2005-01-24 2005-03-09 2005-12-08 0.0

IKATA-3 PWR 846 Operational SHIKOKU MHI 1990-10-01 1994-02-23 1994-03-29 1994-12-15 98.3

KASHIWAZAKI KARIWA-1 BWR 1067 Operational TEPCO TOSHIBA 1980-06-05 1984-12-12 1985-02-13 1985-09-18 0.0

KASHIWAZAKI KARIWA-2 BWR 1067 Operational TEPCO TOSHIBA 1985-11-18 1989-11-30 1990-02-08 1990-09-28 0.0

KASHIWAZAKI KARIWA-3 BWR 1067 Operational TEPCO TOSHIBA 1989-03-07 1992-10-19 1992-12-08 1993-08-11 0.0

KASHIWAZAKI KARIWA-4 BWR 1067 Operational TEPCO HITACHI 1990-03-05 1993-11-01 1993-12-21 1994-08-11 0.0

KASHIWAZAKI KARIWA-5 BWR 1067 Operational TEPCO HITACHI 1985-06-20 1989-07-20 1989-09-12 1990-04-10 0.0

KASHIWAZAKI KARIWA-6 BWR 1315 Operational TEPCO TOSHIBA 1992-11-03 1995-12-18 1996-01-29 1996-11-07 0.0

KASHIWAZAKI KARIWA-7 BWR 1315 Operational TEPCO HITACHI 1993-07-01 1996-11-01 1996-12-17 1997-07-02 0.0

MIHAMA-3 PWR 780 Operational KEPCO MHI 1972-08-07 1976-01-28 1976-02-19 1976-12-01 0.0

OHI-3 PWR 1127 Operational KEPCO MHI 1987-10-03 1991-05-17 1991-06-07 1991-12-18 78.1

OHI-4 PWR 1127 Operational KEPCO MHI 1988-06-13 1992-05-28 1992-06-19 1993-02-02 79.6

ONAGAWA-2 BWR 796 Operational TOHOKU TOSHIBA 1991-04-12 1994-11-02 1994-12-23 1995-07-28 0.0

ONAGAWA-3 BWR 796 Operational TOHOKU TOSHIBA 1998-01-23 2001-04-26 2001-05-30 2002-01-30 0.0

SENDAI-1 PWR 846 Operational KYUSHU MHI 1979-12-15 1983-08-25 1983-09-16 1984-07-04 80.1

SENDAI-2 PWR 846 Operational KYUSHU MHI 1981-10-12 1985-03-18 1985-04-05 1985-11-28 80.4

SHIKA-1 BWR 505 Operational HOKURIKU HITACHI 1989-07-01 1992-11-20 1993-01-12 1993-07-30 0.0

SHIKA-2 BWR 1108 Operational HOKURIKU HITACHI 2001-08-20 2005-05-26 2005-07-04 2006-03-15 0.0

SHIMANE-2 BWR 789 Operational CHUGOKU HITACHI 1985-02-02 1988-05-25 1988-07-11 1989-02-10 0.0

TAKAHAMA-1 PWR 780 Operational KEPCO WH/MHI 1970-04-25 1974-03-14 1974-03-27 1974-11-14 0.0

TAKAHAMA-2 PWR 780 Operational KEPCO MHI 1971-03-09 1974-12-20 1975-01-17 1975-11-14 0.0

TAKAHAMA-3 PWR 830 Operational KEPCO MHI 1980-12-12 1984-04-17 1984-05-09 1985-01-17 100.0

TAKAHAMA-4 PWR 830 Operational KEPCO MHI 1981-03-19 1984-10-11 1984-11-01 1985-06-05 71.3

TOKAI-2 BWR 1060 Operational JAPCO GE 1973-10-03 1978-01-18 1978-03-13 1978-11-28 0.0

TOMARI-1 PWR 550 Operational HEPCO MHI 1985-04-18 1988-11-16 1988-12-06 1989-06-22 0.0

TOMARI-2 PWR 550 Operational HEPCO MHI 1985-06-13 1990-07-25 1990-08-27 1991-04-12 0.0

TOMARI-3 PWR 866 Operational HEPCO MHI 2004-11-18 2009-03-03 2009-03-20 2009-12-22 0.0

TSURUGA-2

Milan Vaněček
24. září 2020, 10:06

Jsem rád, že mi alespoň jeden z diskutujících výše dal za pravdu v tom, že v Japonsku je v současnosti v provozu 9 z 54 jaderných reaktorů.

To, že řada odstavených reaktorů je funkční, to je samozřejmé (až na těch 6 v Fukušimě), přece musí být funkční, vyřazují se funkční ale nebezpečné (do kterých už nechtějí investovat) či nepřijatelné pro okolní obyvatele, kteří v demokratickém Japonsku se k tomu mohou vyjádřit.

To, že za to, že v Japonsku nyní jsou vyšší emise CO2 než kdysi nemohou ty nové plynové a uhelné elektrárny, může za to podcenění nebezpečí v japonských jaderných elektrárnách, které vedlo k tragedii a vypnutí JE.

To že staré, již zaplacené JE v Japonsku vyráběly levněji než třeba nové fotovoltaické, to je minulost,

nové JE už budou vyrábět dráže než nové fotovoltaické.

Japonci jsou zvyklí žít v nebezpečí (zemětřesení, tsunami) ale nač budovat nové drahé nebezpečné JE, či modernizovat staré, když už OZE začínají být levnější ...

Tak proto i 9 let po havarii ve Fukušimě běží jen 9 reaktorů z 54. Možná, že za dalších 9 let jich poběží o pár více, jak jsem psal, Japonci jsou zvyklí na nebezpečí.

Jiří Trn
24. září 2020, 10:22

Pane Vaněček, vy opravdu máte fanatickou nutnost denně všechny kolem přesvědčovat, že to červené kolečko je zelený čtvereček.

Jste mimořádně odolný vůči realitě a odkazy na surová data Vás nezlomí. Ale smutné je, že si k tomu vašemu zelenému čtverečku vypomáháte zavádějícími a dokonce i lživými informacemi, které jsou ve zjevném rozporu s veřejně dostupnými daty, které zcela jasně v číslech ukazují červené kolečko.

Milan Vaněček
24. září 2020, 11:02

Jediná tvrdá data jsou o tom, co existuje, ne o přípravě, co by kdyby,.. To nejsou čtverečky a kolečka.

-Je 9 reaktorů v provozu z 54 po DEVÍTI letech od havarie.

-Jsou obrovské, ještě nezlikvidované škody.

A to, že jsou Japonci na katastrofy zvyklí, a že v omezené míře pojedou dál, to nezpochybňuji.

A uváděním dat o dotacích OZE z roku 2012, to už jste se ztrapnil, to je pro FVE a VtE "starověk".

Jiří Trn
24. září 2020, 12:32

Pane Vaněček, sice nevím jak jste zkonstruoval tu lež že já někdy něco tvrdil o dotacích OZE z roku 2012, to se pouze ztrapňujete sám.

A vy jako pořádný fanatik rozdáváte facky a přitom křičíte jauvajs. O světlých zítřcích tu plácáte pouze vy. Žádná data, pouze bláboly co bude.

Já tu dal jasná data, že k dnešnímu dni je v Japonsku 9 reaktorů v již obnovené činnosti, 18 reaktorů v procesu schvalování restartu + 2 nové reaktory jsou ve výstavbě. Hotovo, tečka, žádné vaše lhaní o likvidaci japonských reaktorů, žádné vzdušné zámky, pouze realita.

Rozhodně bych se neztrapňoval jako vy lží, mlžením a překrucováním faktů.

Milan Vaněček
24. září 2020, 12:45

Pane Trn, tohle jste nepsal vy, ten text v 8:22 ?

Cituji: "V červenci 2012 byly zavedeny výkupní tarify pro sluneční a větrnou energii. Solární FiT byla po dobu deseti let 42 ¥ / kWh (41 centů v USA), která byla v dubnu 2013 snížena na 38 ¥ pro malé systémy a v dubnu 2014 byla znovu snížena na 37 ¥ / kWh pro domácnosti a 32 ¥ / kWh pro systémy nad 10 kW.

Větrná FiT v roce 2012 byla 23,1 ¥ / kWh pro jednotky nad 20 kW a 57,75 ¥ pro menší jednotky.

Je to možné, mě taky před nějakou dobou místní "šibalové" podvrhli text pod mým jménem, ozval jsem se a přišla náprava.

Jiří Trn
24. září 2020, 13:22

Klasická manipulace od fanatika.

Psal jsem to já, ale vy jste si vytrhl z kontextu jen co se vám hodí. Já dal časovou osu od vámi zmíněné havárie ve Fukušimě. Navíc jsem dal odkaz na kompletní zprávu. A vy si vydloubnete jen co se vám hodí.

U vás je legrační, že když tu byl před třemi dny článek kolik u nás stojí podpora obnovitelných zdrojů, tak jste se tam ani neukázal. Pochopitelně takové fakta ignorujete, a raději si budete z kompletních dat vyzobávat drobky které se vám hodí, a ještě je účelově překrucovat.

Milan Vaněček
24. září 2020, 14:33

Pane Trn, bohužel neumíte diskutovat, jen nadávat. U diskuse se typicky jeden diskutující dívá na problém z jedné strany a druhý z druhé.

Účelové uvádění starých dat o FVE a VtE Vám už nikdo zde na webu baštit nebude, tento trik užívali, než jsem ho demaskoval, všichni jaderní aktivisté.

Co se týče fotovoltaického tunelu, který zde zmiňujete, už jsem ho zde mnohokrát analyzoval, jak ho všehoschopní vytvořili (za pomoci neinformovaných) a jak se jiní všehoschopní chystají na tunel jaderný (pod heslem když mohli oni, tak my taky chceme).

Emil
24. září 2020, 15:22

Já naopak za ty informace z Japonska děkuji, závěry si z nich každý normálně uvažující člověk udělá sám, nepotřebuje k tomu ani jejich schválení od trolla Vaněčka.

Milan Vaněček
24. září 2020, 18:52

Tady jedna nová zpráva o cenách elektřiny z jaderných elektráren

pv-magazine.com/2020/09/24/nuclear-power-is-now-the-most-expensive-form-of-generation-except-for-gas-peaking-plants/

cituji:

The latest edition of the World Nuclear Industry Status Report indicates the stagnation of the sector continues. Just 2.4 GW of new nuclear generation capacity came online last year, compared to 98 GW of solar. The world’s operational nuclear power capacity had declined by 2.1%, to 362 GW, at the end of June.

To jsou smutné zprávy pro jaderné aktivisty.

cituji: The levelized cost of energy (LCOE) from nuclear power rose from around $117/MWh in 2015 to $155 at the end of last year, according to the latest edition of the World Nuclear Industry Status Report, published annually by French nuclear consultant Mycle Schneider.

By contrast, the LCOE from solar power decreased from $65/MWh to approximately $49 and that of wind from $55 to $41.

Emil
24. září 2020, 19:13

Péče solárních lobbistů z pv-magazínu o jadernou energetiku je sice dojemná, ale i v tak krátkém textu se dopustili několika chyb. Mycle Schneider není francouzský konzultant ale německý konzultant žijící v Paříži, navíc to není jaderný ale protijaderný konzultant, což je vidět mj. i na té LCOE, která vůbec nekoresponduje s cenou elektřiny ze skutečně dokončovaných projektů, a to tak že o parník.

Milan Vaněček
24. září 2020, 19:33

Jako obvykle, jen osobní status E.T., ale žádná čísla, žádná fakta (pardon, až na národnost autora).

Milan Vaněček
24. září 2020, 19:41

A zde si ji můžete přečíst, celkem 361 stran faktů a podrobných údajů.

worldnuclearreport.org/IMG/pdf/wnisr2020_lr.pdf

Petr
29. září 2020, 13:38

Elon Musk jako rozený Afričan vyvíjí řešení nejvýhodnější pro Afriku a nejseverněji Kalifornii či Texas.

Česko vydávalo mnoho desetiletí investice na know-how rozvoje jaderného průmyslu, a patří k mála zemím v EU, kde se tradici podařilo udržet. Pro to a naši nezměnitelnou geografickou polohu je pro nás prostě nejvýhodnější se výrobně soustředit na jádro a nemíchat se do afrických záležitostí.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se