Jaderná aliance volá po nové nízkouhlíkové směrnici

Jaderná aliance jedenácti zemí EU v čele s Francií vyzvala Evropskou unii k plnému zohlednění "všech nefosilních zdrojů energie" při formulování budoucích cílů energetické a klimatické politiky. Země zdůraznily potřebu důkladného přezkoumání rámce politiky EU v oblasti klimatu a energetiky, s důrazem na plné uznání jejich příspěvku, píše server Euractiv.

Aliančního setkání se 19. prosince 2023 zúčastnilo 11 zemí včetně České republiky. Bulharsko, Chorvatsko, Česko, Finsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Švédsko a Francie ve společném prohlášení vyzvaly k důkladnému přezkoumání rámce politiky EU v oblasti klimatu a energetiky.

Podle jejich názoru musí EU plně uznat příspěvek všech nefosilních zdrojů energie k cíli snížit emise do roku 2030 na polovinu a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.

„Jaderná energie je nesporně udržitelná a stejně platná technologie k dosažení těchto cílů pro členské státy, které se rozhodly pro její využití,“ uvádí společné prohlášení.

V současnosti podléhají závazným kvantifikovaným cílům pouze obnovitelné zdroje energie a energetická účinnost.

„Musíme však společně uznat, že tyto dva rozměry nestačí k tomu, aby zahrnovaly rozmanitost řešení a průmyslových kapacit napříč členskými státy,“ píše se ve společném prohlášení s tím, že je třeba vzít v úvahu i jadernou energii.

„S ohledem na budoucnost a naše společné klimaticko-energetické cíle do roku 2040 a 2050 důrazně vyzýváme Evropskou komisi, aby navrhla regulační architekturu, která členským státům usnadní dosažení uhlíkové neutrality tím, že zohlední naši energetickou rozmanitost,“ dodává.

Na podnět Francie roste mezi členskými zeměmi Evropské unie snaha revidovat klimatické a energetické cíle EU a přejít k širšímu přístupu zaměřenému na dekarbonizaci, namísto pouze na obnovitelné zdroje energie.

V březnu se legislativci EU dohodli na zvýšení cíle v oblasti obnovitelné energie pro rok 2030, avšak Francie a její spojenci již tehdy trvali na garanci snížení cíle týkajícího se výroby vodíku z obnovitelných zdrojů pro země, které mají nízkouhlíkový energetický mix pro výrobu elektřiny.

Podobně nyní jaderná aliance vyzývá EU k přijetí cíle pro nízkouhlíkovou energii, nikoli pouze pro obnovitelné zdroje.

„Pokud chceme společně dosáhnout cílů pro rok 2030 a následně  pak pro rok 2040, pravděpodobně si budeme muset položit otázku, jak jsou tyto cíle strukturovány. Pokud chceme pokročit v oblasti obnovitelných energií, narazíme na nízkouhlíkovou základnu některých členských států. Proto musíme přestat přemýšlet o vypracování čtvrté směrnice o obnovitelných zdrojích, ale spíš o první  nízkouhlíkové směrnici ," uvedla francouzská ministryně pro energetiku, Agnès Pannier-Runacherová.

Francie v rozvoji solární a větrné energetiky dlouhodobě zaostává za evropskými lídry a v minulosti nebyla schopná splnit závazek stanovený ve svém Národním energetickém a klimatickém plánu.

Změna v přístupu ke stanovovaní cílů

Podle zemí jaderné aliance by změna paradigmatu vyžadovala změnu cílů stanovených v národních energetických a klimatických plánech (NECP), které musí členské státy EU splnit do června 2024.

Francouzský návrh NECP, který byl předložen Evropské komisi minulý měsíc, již odkazuje na dekarbonizovaný energetický cíl namísto cíle obnovitelných zdrojů energie, jak požaduje směrnice EU o obnovitelné energii. Francie tak ve svém plánu odmítla přijmout cíl pro obnovitelné zdroje energie pro rok 2030, čímž odmítla výzvu Komise, aby se řídila směrnicí EU o obnovitelných zdrojích.

Evropská komisařka pro energetiku Kadri Simsonová se zatím k francouzskému návrhu na nízkouhlíkový energetický cíl konkrétně nevyjádřila, uznala však význam jaderné energie v souvislosti s klimatickými cíli EU do roku 2040.