Finská Posiva žádá o povolení k provozu dalšího zařízení v úložišti použitého jaderného paliva

Finská společnost Posiva předložila žádost o povolení k provozu zařízení pro přípravu obalových souborů. Zahájení provozu konečného úložiště použitého jaderného paliva v lokalitě Olkiluoto se očekává v polovině současné dekády.

Společnost Posiva, zabývající se správou radioaktivních odpadů, předložila žádost finskému ministerstvu financí a hospodářských věcí na konci minulého roku. Plány společnosti v oblasti nakládání s použitým jaderným palivem zahrnují obalové soubory vyrobené z mědi a oceli. Jaderný odpad má být do těchto kontejnerů ukládán v nadzemním zapouzdřovacím závodě, jehož výstavba začala v září 2019 a dokončen by měl být v polovině roku 2022.

Palivo bude následně umístěno do skalního podloží do hloubky 400 až 430 metrů. Skladovací systém se skládá z utěsněných obalových souborů, ve kterých bude odpad uložen v bentonitové matrici. Jako výplň obalového souboru jsou použity zásypové bobtnající materiály. Obalové soubory budou následně tunelovým systémem přepraveny pod zem.

Podle žádosti bude do úložiště dopravováno použité jaderné palivo společností Teollisuuden Voima Oyj (TVO) a Fortum Power & Heat Oy. Většina obalových souborů s použitý palivem obou společností by měla být dopravena do zařízení mezi léty 2024 a 2070. Uložení veškerého jaderného materiálu obou společností by pak mělo být dokončeno do konce 20. let příštího století.

Vizualizace podzemního úložiště použitého jaderného paliva Zdroj: Posiva

Ministerstvo financí a hospodářských věcí si nyní vyžádá hodnocení několika autorit, organizací a městských částí v lokalitě konečného úložiště. Současně tak budou mít všichni možnost vyjádřit své názory. Hodnocení a názory občanů dotčených lokalit budou zváženy v procesu získávání provozní licence.

Bezpečnostní hodnocení zapouzdřovacího závodu a celého systému skladování bylo již nyní vyžádáno od dozorného orgánu STUK. Ten prověří nejen dodržování všech bezpečnostních standardů při výstavbě zapouzdřovacího závodu, ale i školení personálu a provádění přidružených činností. Po uvedení konečného úložiště do provozu bude STUK kontrolovat bezpečnost provozu celého komplexu po dobu celé jeho plánované životnosti.

Lokalita konečného úložiště byla vybrána v roce 2000 a finský parlament schválil záměr projektu o rok později. Žádost o povolení k výstavbě byla společností Posiva předložena ministerstvu v prosinci 2013. Podloží v lokalitě Olkiluoto bylo hodnoceno na základě výsledků z podzemní laboratoře, která je nyní rozšiřována na základnu pro úložiště.

Vláda získala povolení k výstavbě projektu již v roce 2015, přičemž stavební práce začaly v prosinci 2016. První hlubinné úložiště použitého jaderného paliva na světě bude provozováno v lokalitě Onkalo. Podobné úložiště je plánováno poblíž Forsmark ve Švédsku.

"Práce, které trvaly několik desetiletí za účelem demonstrovat dlouhodobou bezpečnost a vyvinout koncept konečného úložiště Onkalo, aby vyhovoval podmínkám v lokalitě Olkiluoto, nyní byly dokončeny a můžeme se soustředit na instalaci zařízení v zapouzdřovacím závodě a konečném úložišti, uvádění zařízení do provozu a přípravu na provozní činnosti," sdělil generální ředitel společnosti Posiva, Janne Mokka.

O jaderných úložištích bude v této době probíhat bouřlivá diskuse, jelikož jsou jedním z požadavků aktuálního návrhu taxonomii z pera Evropské komise, podle který by udržitelné investice mohly za jistých podmínek zahrnovat i jaderné zdroje.

Česká republika již na vývoji hlubinného úložiště pracuje. Podle informací Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) by úložiště mohlo být v provozu do několika desítek let, ovšem pouze v případě splnění určitých předpokladů. K zúžení počtu vybraných vhodných lokalit došlo v roce 2020, kdy byly specifikovány 4 lokality Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku a Březový potok na Klatovsku. Výběr konečné lokality dále probíhá a s konečným rozhodnutím musí souhlasit také dotčené obce, u kterých má být úložiště postaveno. Aktuálně se očekává uvedení úložiště do provozu v roce 2065.