Domů
Jaderné elektrárny
Dekarbonizace výroby tepla bude v následujících letech nezbytná. Významnou roli může hrát jádro
jaderná elektrárna
Zdroj: Pixabay

Dekarbonizace výroby tepla bude v následujících letech nezbytná. Významnou roli může hrát jádro

Dekarbonizace výroby tepla bude v nadcházejících letech nezbytnou součástí aktivit snížování emisí oxidu uhličitého. Současné generace lehkovodních reaktorů a pokročilé reaktory příští generace by mohly významně pomoci při dekarbonizaci sektoru výroby tepla. S touto zprávou přišel Aiden Peakman z UK Nuclear Innovation and Research Office na společném semináři pořádaném Mezinárodní agenturou pro energiiMezinárodní agentura pro atomovou energii.

Je pravděpodobné, že k dekarbonizaci výroby tepla bude potřeba vyvinout a nasadit více technologií, ale jaderná energetika může hrát významnou roli jak v průmyslovém sektoru, tak i v sektoru domácností a služeb. Spolupráce mezi zeměmi prostřednictvím nadnárodních organizací může pomoci vyvinout vhodné možnosti pro jednotlivé země. Ty mohou zahrnovat tepelná čerpadla, systémy dálkového vytápění a vodík.

Ve Velké Británii je přibližně 37 % emisí oxidu uhličitého spojeno s výrobou tepla, uvedl Peakman. Z toho 14 % náleží na průmyslové teplo, zbytek připadá na vaření, ohřev vody, vytápění a chlazení. Poptávka po teplu v sektoru domácností ve Velké Británii však vykazuje velké výkyvy mezi létem a zimou,  stejně kolísá i poptávka po elektrické energii.

Dálkové vytápění je široce využíváno v některých zemích, například ve Finsku, kde pokrývá přibližně 40 % poptávky po teple v sektoru domácností a služeb, méně však v jiných zemích. Například ve Velké Británii je tímto způsobem zajištěno pouze přibližně 2 % poptávky.

Mezi další možnosti by mohla patřit velká tepelná čerpadla o výkonu v řádu megawattů připojená k tepelné síti v kombinaci s hybridními tepelnými čerpadly, která by plnila úlohu špičkových zdrojů. Velký potenciál skrývá vodík, který by mohl být s určitými úpravami přepravován stávajícími plynovými sítěmi a využíván v domácích kotlích nebo pro průmyslové aplikace.

Teplo z jaderných elektráren

Mnoho zemí má zkušenosti s využíváním tepla z jaderných elektráren pro průmyslové aplikace, uvedl Peakman. Kanadské jaderné elektrárny dodávají teplo do průmyslových parků poblíž elektráren, norský výzkumný reaktor Halden dodával teplo pro použití při výrobě papíru a buničiny.

Dále lze uvést i německou jadernou elektrárnu Stade, která dodávala teplo do továrny n rafinaci soli a švýcarská jaderná elektrárna Gösgen dodává teplo do továrny na lepenku. Teplo vyrobené v první britské jaderné elektrárně Calder Hall, která fungovala v letech 1956 až 2003 dodávalo teplo areálu Sellafield.

„Výroba tepla je velmi náročná. Pokud tuto výrobu nebudeme řešit a neprovedeme její dekarbonizaci, bude velmi obtížné dosáhnout globálních cílů v oblasti snížení emisí oxidu uhličitého. Určitou roli mohou hrát reaktory současné a příští generace,“ uvedl Peakman.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(32)
Josef
8. březen 2021, 14:16

Základem pro snížení spotřeby primárních paliv pro výrobu tepla pro vytápění budov je snížení teploty otopné vody, protože nízká teplota otopné vody je výhodná jak pro využití odpadního tepla Carnotova cyklu, tak pro využití alternativních zdrojů

St
11. březen 2021, 18:29

Proč drasticky snižovat spotřebu tepla? Stačí když racionálně využijeme potenciál JE. Zabijeme tím několik much jednou ranou. Bude dost EE pro mobilitu. Nebudeme muset plundrovat přírodu a ničit půdu i spodní vody chemií a místo solárů můžeme mít třeba les. Vetrníky nebudou zabíjet ptáky. Jen nechce vidět v JE zlo ale prostředek díky kterému získáme nejen levný, stabilní zdroj EE, ale i tepla. Konec konců EE se dá i topit. Takže není třeba v zimě mrznout pokud se bude používat rozum podpořený elementárními znalostmi fyziky.

Carlos
11. březen 2021, 19:00

Jak chcete racionálně využít zdroj, který z podstaty musí mít megavýkon a stát megadaleko od míst kde by se dal ten megavýkon který i tak bude příliš vysoký, využít? Já znám ty socialistické plány na horkovod z Dukovan do Brna, ale podívejte se na terén, to není rovina, tam už je vysočina, kopce, tí chcete tahat 400MWt pro Brno? Navíc tu vodu musíte honit ještě zpátky.

Je problém využít efektivně i mnohem příznivější zdroje tepla, odpadní teplo z technologií, kde by se dalo dosáhnout teplot kolem 130°C, které proti JEDU stojí prakticky na náměstí.

Plundrování půdy není ani tak spojené s OZE, to je spojené s jistým AB, T, a obecně zemědělstvím, které je u nás v takovém stavu že většina firem hospodaří na cizím a je jim jedno v jakém stavu ta půda bude za X let, navíc si vylobovávají extra dotace pokud se neurodí, na závlahové systémy a podobně. Úplně posrpávnu by závlahový systém buď byl jejich soukromý, včetně trubek, čerpaček a podobně, nebo by musel prokázat finanční návratnost a ziskovost aby vznikl. Ne aby na to stát rozdával dotace. Existuje snad jediná výjimka a to "Baťák v opačném gardu" kdy by se stavěl nějaký plavební/odlehčovací kanál a k tomu se přistavěly kanály závlahové. (Baťův kanál byl závlahový s přidanými plavebními zařízeními) Stejně tak by úplně posprávnu měli na půdě hospodařit vlastníci, ale to by znamenalo první mentálně změnit nastavení společnosti po 40 letech socialismu, lidi by museli pustit pozemky, znovu by se musely ve velkém rozšířit rodinné farmy a tak. Ale to by bylo ještě na pár (desítek) generací a bohužel pro současnou skvadru u moci to jde opačným směrem.

St
13. březen 2021, 18:00

Jednoduše. Tak jak JETE vytápí obce v okolí za na nedlouho bude vytápět i České Budějovice. Tak by Dukovany mohli vytápět Brno. Bez emisí a zadarmo. Pominuli náklady na výstavbu. Navíc díky JE máme tu levný, stabilní zdroj EE, takže by se do ovzduší nemusely dostat žádné exhalace aby nám hezky bylo teplo. O pohonu klimatizací v létě ani nemluvě.

Vinkler
8. březen 2021, 14:36

A taky pro legionelu a naegleriu. No tě pic.

Carlos
8. březen 2021, 15:04

Vy pijete vodu z radiátoru?!

Martin P
8. březen 2021, 20:20

Také si říkám... ;-)

Josef
10. březen 2021, 00:13

legionella.

je třeba si uvědomit ,že abyste dostal legionellu, tak se musí množit a to není při teplotě přes 50°C. Dále pak aby se mohla množit musí to být někde kde je voda stojatá a je na to optimální teplota nejlépe 30-40°C. Dále pak ve vodě nesmí být chlor.

Jinými slovy pokud máte chlorovanou vodu a ta se vám nikde "neválí" několik dní v potrubí kdy chlor už dávno přestane fungovat žádnou legionellu nikdy nedostanete. Dále pak když máte zásobník na TUV řešen tak, že se jedná o zásobník topné vody a v něm je výměník na průtokový ohřev TUV tak legionelu také nikdy nedostanete, protože se nemá kde množit - studená voda se ohřeje na teplou průchodem přes nádrž a hned jí spotřebujete. Navíc voda z řádu je chlorovaná a protože se nezdržuje nikde v bojleru tak chlor působí v celém okruhu až ke kohoutku. Takže je mnoho způsobů jak zamezit legionelle a ohřívat proto vodu na 72°C jednou za týden je z prominutím ten nejblbější způsob jak to dělat. Samozřejmě pokud máte v domě nevyužívanou větev potrubí a jednou za 3 měsíce si s tou vodou omyjete aniž jí odpustíte, pak Vám rozhodně nepomůže žádné opatření ani těch 72°C v bojleru...

Carlos
11. březen 2021, 18:45

Pár let zpátky se legionela kdesi v Čechách objevila a byly z toho problémy celkem.

Vinkler
8. březen 2021, 20:34

Ale potřebujete TUV. A to je hodně tepla. Plyn? EE?

Carlos
8. březen 2021, 21:00

Můj odhad je že ten rozvod by byl podle p. Josefa kolem 60°C. To už by se mělo dát na nějakých 80°C přetlačit přes TČ poměrně malým množstvím energie. To ale neznamená že s tímto postupem souhlasím.

Pavel K
8. březen 2021, 21:54

To Vinkler:

Ja mam TC, ktere mam nastaveno na max 60°C. Udelal jsem spatne (v 32" PPR) privod do bojleru, takze na jare, kdyz ma zeme jeste 10 °C, tak s emi bojler ohreje tak na 46 °C. Jelikoz je ohrev TUV resen snekem, tak je tam TUV tak malo, z ei pri tak nizke teplote legionela nehrozi a za tech 10 let jsem ji jeste nedostal.

Pavel K
8. březen 2021, 21:57

Oprava, ne 32 " Ale 1 ", tj. 32 mm.

Carlos
8. březen 2021, 22:23

Trochu mi ten systém, který popisujete, připomíná co má příbuzný známého na Slovensku, akorát ten k tomu má připojenou speciálně stavěnou pec.

Vinkler
9. březen 2021, 07:13

To Pavel. Legionela není všude a hned nakažlivá. Riskujete však. Předpis je 2x týdně aspoň na 70°C.

Pavel K
9. březen 2021, 08:11

To Vinkler:

Tak s ejeste mrknete na predpis, zda tam neni uvedeno jeste neco o minimalnim mnozstvi v bojleru, zda se to musi delat i pro ty 3 litry, co jsou v tom sneku.

Vinkler
9. březen 2021, 09:01

To Pavel K. Komu není rady tomu není pomoci. Ale to je váš život, já mám boiler na EE a je nastaven na 80°C.

Karásek
8. březen 2021, 15:09

To už je zoufalství. Když jaderná energetika prohrává s OZE na plné čáře, tak se chytá stébla trávy coby dodavatel tepla. Kdy by ale chtěl na městském sídlišti jadernou teplárnu?

St
11. březen 2021, 18:31

Pane Karásku. Pokud by bylo referendum že se u Prahy postaví JE s tím, že teplo bude za babku, tak hádejte jak by to dopadlo? Navíc díky JE je možné získat stabilní zdroj relativně levné EE kterou se dá topit. Pokud by se JE podporovala stejně jak OZE, tak máme EE prakticky zadarmo.

Pavel K
11. březen 2021, 19:14

Kdo zaruci tu energii za babku? Slysel jsem, ze i lide z okoli JEDU se odpojili od tepla a resili ji vlastnimi prostredky.

Vite, nejlacinejsi teplo (obecne energie) je to, ktere se nevyrobilo. Takze spravna ceta jsou uspory.

St
13. březen 2021, 18:02

Pane Pavle, to máte pravdu že energii za babku nikdo nezaručí. A i když systémové teplo je ve své podstatě nejlevnější tak jej mnoho lidí nevyužívá z cenových důvodů. A ten argument s nejlevnějším teplem je jako že nejlevnější způsob dopravy je chodit pěšky. I když máte pravdu, tak nikdo nechce mít doma zimu. Tedy kromě ledních medvědů a mrožů :-)

Jan Veselý
8. březen 2021, 15:17

Je to jak podle přísloví, že když máte v ruce kladivo, všechno začne vypadat jako hřebík.

Přitom pro Brity konkrétně by byly nejlepší prostředky pro dekarbonizaci výroby tepla polystyren, skelná vata a nová okna.

Jaroslav Studnička
8. březen 2021, 18:32

Ještě, že pro výrobu polystyrenu, skelné vaty a oken není potřeba médií z teplárenského provozu...:-)

Jan Veselý
8. březen 2021, 21:04

Rozhodně ne z neexistující jaderné teplárny.

Carlos
8. březen 2021, 23:35

Nebo to možná přehnali s nějakými sleepcore videi na youtube. Nedávno jsem takové jedno retrofuturistické viděl... Jaderné auto... kdo by to řekl že lidi byli tak šílení že chtěli mít v kufru reaktor...

Myslím že tu je dvojí problém, jeden je přítomný asi skoro všude ve světě kde teplárny jsou. Neumí si najít zákazníky pro teplo na léto, přestože by bylo možné mít klimatizační jednotky, které pracují na vstupu s tepelnou energií místo elektrické. Další věc je že už aktivně neumí rozvíjet systémy CZT tak aby byly atraktivní pro odběratele. Další problém, nevím jestli je to jenom u nás, nebo i ve světě, že není technologie která by umožnila nějaké propojení podobně jako je tomu v elektrické síti. Přitom vazbu mezi odběrem a výrobou umí udělat asi poměrně triviální systém, potřebujeme jenom průtokoměr, dvě tepelné sondy, levný mikropočítač, peltierův článek (nebo jiný zdroj EE) a GSM modul. Pak bude třeba také nějaký server, který se postará o komunikaci a bude do velínů jednotlivých tepláren posílat informaci o odběru jejich zákazníků. Předpokládám že kontrolu částí systému co do teploty/tlaku už mají dneska teplárny zmáknutou. No a pak bude zbývat nějaká směšovací a rozdělovací armatura, která umožní dodávku horké vody do rozvodu z různých míst aby to zbytečně nedělalo paseku, rázy atd.

Když vezmu situaci u nás ve městě tak je naprosto praštěná. Máme tu motorovou teplárnu na cukrovaru, energetiku v chemičce kde se babrá odpadní teplo z procesů do luftu (whatever, stavěli to sověti), kotelnu ve druhé, kotelnu ve špitále, zimák, pivovar, jedno, druhé sídliště. Do toho městská společnost přetahuje na domovní kotelny odběratele té "cukrovarské" soustavy protože ta je snad pronajatá, nebo prodaná někomu. Městský úřad má vlastní kotelnu protože se nepoložilo asi sto metrů trubky...

Pro Brity by spíš nejlepší prostředek byl buldozer a porotherm. Některé budovy nejsou v tak super stavu jak by se mohlo zdát, pak tam zase mají takové na které dát polystyren, tak je zničíte. (A zvěrstva už dělali jako nástřik betonem na hrázděný dům kdysi ve 30.-50. a ten nosný rám pak z půlky uhnil)

Vladimír Šťastný
8. březen 2021, 18:20

Zkuste studený obklad na čelo....i když, u vás je všechno marné.

Petr
9. březen 2021, 09:15

Jasně zoufalé teplo z jaderek je skoro na nic, a dnes se masověji hodí převážně jen pro státy na sever od Švýcarska, ovšem nějakou nepochopitelnou náhodou právě tam leží Česko.

Ovšem vysokoteplotní jaderné elektrárny by zvládaly vyrábět masově nejlevněji vodík, který už je využitelný po skoro úplně celém světě.

petr
8. březen 2021, 21:47

Dobrý večer,

výroba tepelné energie vyžaduje významně větší množství primární energie než výroba EE. Problém je ovšem jiný. Současné stavby mají tepelnou potřebu na 1 m2 okolo 33 W, tedy byt cca 70 m2 potřebuje necelé 2,5 kW příkonu a tedy bytový dům o cca 30 BJ pak si vystačí se zdrojem okolo 100 kW, tedy jinými slovy 2 - 3 závěsné kotle pro paneláček...

Naše teplárenství vzniklo v jiné době a při jiné palivové základně a předně při jiné ceně vstupů - levného hnědého uhlí. jinak řečeno, kdyby tomu tak nebylo, tak neexistuje žádný horkovod Mělník - Praha s přenosem 600 MW a dodávkou až 10 mil. GJ.

Dnešní cena tepla z tohoto systému je asi o 100 % vyšší než jaká by byla z domovní plynové kotelny, ale ten systém zde stále je a i přes jeho cenové náklady ještě nějakou dobu může existovat. V okamžiku, kdy v Mělníce se přestane pálit hnědé uhlí a přejde se na plyn pak cena povyskočí o cca dalších 100 Kč/GJ a možná i více. Tedy toto není cesta udržitelného rozvoje teplárenství.

Pokud by v Mělníce se objevil jaderný zdroj, který bude vyrábět elektřinu s účinností cca 33 % a k tomu teplo cca dalších 40 - 50 % pak by tento zdroj mohl mít šanci jak udržet ceny energií v ještě akceptovatelném intervalu. Má to ovšem mnoho ale a to hlavní je, že takovýto zdroj s reaktorem o přiměřeném výkonu a technologické úrovni zde nemáme, tedy alespoň zatím a nevím ani jestli s tím někdo vážně počítá.

Bylo by to určitě velmi zajímavé, ale odpor všech protiatomáků to asi pohřbí..

Takže finální řešení bude postupný rozpad tepláren a decentralizace výroby.

Hezký večer a pevné zdraví všem

Energetik 007
9. březen 2021, 07:39

Decentralizace vrátí Prahu tam kde byla na začátku 20. století - elektrárny, teplárny Žižkov, Karlín, Vinohrady, Slovanský ostrov....

Projekt Mělník Praha v 1996 hlavní město neuvěřitelně vyčistil je zásluhou neustále se měnících vlastníků (a peněžních tunelů) Pražské teplárenské že cena tepla je nekonkurence schopná.

Jaderný zdroj pro Prahu byl plánován v Trojské skále pod Bohnicemi.. , nebo horkovod až z Temelína s napojením všech měst po trase... to by teprv byla dekarbonizace.

Carlos
9. březen 2021, 09:29

Problém je že jadernému vývoji si nejvíc hází klacky pod nohy jaderný vývoj tím že není s to dodávat výsledky v rozumném čase.

Další věc je že opravdu nemám pokročilý reaktor který by mohl bezpečně sloužit v blízkosti měst. Podle mne by takový reaktor pro teplárny musel být podkritický s urychlovačem, možná plynem chlazený.

St
13. březen 2021, 18:06

Nějak jsem si nevšiml, že by jaderný vývoj házel klacky pod nohy jadernému vývoji. Klacky pod nohy házejí ekofanatici, kteří ať už záměrně nebo v dobré víře vidí v jádru zlo. Netvrdím, že současná jaderná energie je bez chyby a není účelné ji neustále zdokonalovat, naopak. Pokrok je potřebný i nutný. Ale pokud se neustále mění požadavky na bezpečnost a řeší se i suchozemských státech tsunami, tak se pak nedivme, že vlivem neustálých změn rostou jak náklady, tak i termíny. To, že JE jde postavit levně a rychle dokazuje příklad UAE. Za nedlouho se budou i Saudi chlubit novou JE. Takže, když se chce, tak to opravdu jde.

Josef
9. březen 2021, 00:50

Velká část spotřeby energie jde na vytápění budov není ani problém v tom množství celkovém, ale v tom, že jde spotřebu zejména v zimních měsících, která se navíc velmi zvyšuje při nízkých teplotách. V současné době prakticky nelze většinu budov vytápět budovy jinak než pomocí fosilních paliv je to právě kvůli velké nárazové spotřebě na kterou nelze postavit el. síť. Vytápět budovy můžete ovšem i vodou o teplotě 26°C -28°C. Samozřejmě zateplené budovy s podlahovým topením pokud by takových budov byla většina pak by bylo možné takové nízkopotenciální teplo rozvádět teplovody po městech nebo i dál na poměrně dlouhé vzdálenosti. výhodou nízkoteplotních rozvodů je, že pro ně můžete mít celou řadu zdrojů, které jsou jinak nepoužitelné, například tepelná čerpadla využívající teplo z vrtů řek nebo vodních nádrží, rozsáhlých plošných kolektorů pod zemědělskými pozemky někde za městem , ale i různé průmyslové provozy kde takové teplo vzniká. Pokud se jako zdroj využívají vrty pak mimo topnou sezonu může být takový rozvod naopak zdrojem chladu a teplo se opět ukládá samozřejmě do sítě lze připojit jakékoli klasické zdroje použitelné pro běžné CZT. Je třeba si uvědomit, že bez takových systémů nebude možné u nás zimu přečkat zimu bez pálení umělých paliv, které mají nízkou en. efektivitu a tím vysokou cenu kdežto s těmito systémy s topnými faktory tepelných čerpadel okolo 5 + budovy s nízkým odběrem jsou tyto systémy jednou z alternativ jak se umělým palivům z velké části vyhnout. Samozřejmě je to běh na desítky let, ale zatím je situace taková , že i nové budovy jsou projektovány na teploty otopné vody 75/65, protože je to samozřejmě investičně levnější.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se