Domů
Evropská Unie
Vyjednávání energetické legislativy v EU ztratilo svou dynamiku. EU narazila na složitá témata
Evropská komise
Zdroj: LIBER Europe / Creative Commons / CC BY 2.0

Vyjednávání energetické legislativy v EU ztratilo svou dynamiku. EU narazila na složitá témata

Zelená dohoda pro Evropu byla od svého zveřejnění v prosinci 2019 centrem energetické a klimatické politiky současné Evropské komise. Komise do legislativy EU ukotvila cíl dosažení klimatické neutrality a vydala velké množství legislativních návrhů, které k tomu mají dopomoci. Během posledních měsíců ovšem vyjednávání energetické a klimatické legislativy ztratilo svou předchozí dynamiku. S vyjednáváním složitějších témat, jako je například dekarbonizace průmyslu, přitom nelze očekávat, že by se situace změnila. Informoval o tom portál Euractiv.

Evropská komise předložila Zelenou dohodu pro Evropu na začátku svého mandátu v prosinci 2019. Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové přišla s plánem reformovat většinu energetické a klimatické politiky EU. Krize v podobě pandemie koronaviru a ruské invaze na Ukrajinu přitom Zelenou dohodu pro Evropu spíše posílily.

EU na základě návrhů předložených Komisí během let 2019–2022 ukotvila cíl klimatické neutrality do roku 2050 do unijní legislativy, a kromě jiného posílila cíle snižování emisí, podílu obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti.

Rok 2023 nicméně ve srovnání s tempem předchozích vyjednávání legislativních návrhů v rámci Zelené dohody představuje zpomalení. Několik představitelů zemí EU dokonce volalo po pozastavení předkládání nové legislativy. A to alespoň dokud nebudou současné návrhy dojednány a implementovány.

Zároveň komisař EU pro Zelenou dohodu Frans Timmermans ohlásil dřívější odchod z Komise, aby se mohl věnovat domácí politice v Nizozemsku.

Mnoho států se bojí ztráty národní suverenity

Zpomalení se kromě oblasti životního prostředí týká také energetiky. Například u reformy trhu s elektřinou, kde se doufalo v rychlou dohodu členských států, došlo ke zpoždění vyjednávání kvůli debatám ohledně jaderné energie.

Kromě toho chybí EU jasná konzistentní politika dekarbonizace průmyslu. Podle Simone Tagliapetry, analytika ekonomického think tanku Bruegel a profesora energetické a klimatické politiky, to ovšem není chybou Evropské komise, ale spíše členských států, které tuto oblast považují za citlivou kvůli národní suverenitě a konkurenceschopnosti. Podle Tagliapetry toto bude důležitým úkolem pro Komisi, která se ujme mandátu v 2024.

„Tentokrát musíme průmyslový ekonomický rozměr [transformace energetiky] brát vážně. Musíme být upřímní, musíme mít jasno, že to bude mít ekonomické důsledky, které můžeme zvládnout dobrou tvorbou politik, a můžeme to skutečně proměnit v příležitost, pokud dobře nastavíme správné politiky,“ tvrdí Simone Tagliapetra, analytik think tanku Bruegel a profesor energetické a klimatické politiky.

Dalším významným úkolem pro Evropskou komisi bude zajistit implementaci veškeré vyjednané legislativy v členských zemích. To může být složité zejména u ustanovení, která přímo ovlivňují občany.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(7)
Milan Bačík
8. srpen 2023, 12:07

Krize na Ukrajině byla koncem zelené politiky EU. Politici v EU to na sobě sice nedali znát a mleli dál ty svoje nesmysly, ale miliony voličú na svých účtech za energie pochopili, kam celá EU směřuje. A ve volbách to dávají na jevo.

Aleš Vanga
8. srpen 2023, 14:12

Já bych spíš řekl, že konflikt na Ukrajině byl záchranou Green Dealu - zdražení energií se svedlo na "válku".

Už na konci roku 2021 prrudce vzrostly ceny energií - především kvůli nesmyslné politice EU.

V roce 2022 energie ještě podražily kvůli EU snakcím na Rusko. Občanům se to pak odprezentovalo tak, že za veškeré zdražení energií může ten zlý Putin.

Zdeněk
8. srpen 2023, 13:50

"[transformace energetiky] bude mít ekonomické důsledky, které můžeme zvládnout dobrou tvorbou politik, a můžeme to skutečně proměnit v příležitost, pokud dobře nastavíme správné politiky".

Tohle už jsem kdysi četl v příručce pro poddůstojníky ČSLA.

Bohužel jsem nevěřil, že se toho dožiji znovu :-/

Jan Stehlik
8. srpen 2023, 13:59

Jojo . Historie se opakuje . Aneb zase jdeme od zdi ke zdi. Ale je to systémová věc . Ryba smrdí od hlavy a systém vládnutí se nezměnil . Máme spíše více společného s ruskem, ukrajinou než více s USA.

Baton David
8. srpen 2023, 20:44

Pochopili že to nebude jako o pejskovi a kočičce jak si zprvu nechali medem mazat ústa od zelených fanatiků

Vladimír Šťastný
9. srpen 2023, 06:52

Spíš evropští mentálové narazili na hranice svých duševních a odborných možností. To, co EU provádí nejenom v energetické politice, je ideologický výstřik. V žádném případě nejde o promyšlenou strategii, toho ve své omezenosti a ideologické zaslepenosti není EU vůbec schopna.

JVr
9. srpen 2023, 08:59

Já se divím, že stále nebyla zavedena ona CO2 cla...

Důvod je jasný, dokud něco takového nezavedu, a budu vnitřním firmám a státům nutit pravidla omezující spotřebu CO2, skončí to poměrně jasně tím, že ty firmy přesunou výrobu jinam, což se ostatně už ve velkém děje (zvláště u těch co mají velkou spotřebu energie jako hutě, hliníkárny, chemičky a další).

Takže tímto se mělo začít, ale nezačalo protože ono je mnohem snazší vyjednávat interně mezi sebou než s někým (USA/Čína/Rusko/Japonsko...) externě...

Je to smutné, ale ukazuje se že akceschopnost EK je dobrá pouze pokud se jedná o drobné změny, jakmile jde o změny významnější, tak akceschopnost klesá a v zásadě je problém cokoliv dojednat. Ale zde je jasný systémový problém, to není jen o konkrétních lidech, co se do EK dostali... Ten systém EU byl nastaven v dobách (2007), kdy se přemýšlelo o jiných cílech EU, kterých od té doby dost přibylo a současný systém to v zásadě vůbec nereflektuje...

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se