Domů
Evropská Unie
Nové složení Evropského parlamentu napovídá, jaká bude budoucnost klimaticko-energetických politik EU
Evropská unie - Michal Šnobr

Nové složení Evropského parlamentu napovídá, jaká bude budoucnost klimaticko-energetických politik EU

Evropské volby letos po celé Evropské unii zaznamenaly rekordní účast (cca 50 % oproti 46 % v roce 2014). To značí zvýšený zájem o unijní otázky včetně jejího dalšího směřování. Voliči, ať už proevropští, či euroskeptičtí, rozhodovali o složení Evropského parlamentu v různých státech Unie v průběhu celého minulého týdne a otázky klimatu a energetiky patřily mezi jedny z nejdůležitějších.

Na základě výsledku voleb si Parlament nejspíše zachová svůj poměrně progresivní postoj k prosazování klimatických politik. Centristické strany se ale budou muset více spoléhat na liberály a zástupce zelených, aby odvrátili populistické anti-klimatické snahy nyní silnější euro-skeptické frakce.

Slabší tradiční koalice, posílení liberálové a zelení

Velká koalice Evropské lidové strany (EPP) a Sociálních demokratů (SD) ztratily svou 54% většinu (nyní cca 42 %), i přesto ale EPP zůstává nejsilnější stranou. Obměněná liberální ALDE následuje jako třetí nejsilnější strana, v závěsu s Evropskou stranou zelených, která je považována za neoficiálního vítěze letošních evropských voleb. Jak ALDE, tak zelení získali část elektorátu původní koalice.

Vítězné strany budou tak nejspíš bojovat o přízeň zelených a ALDE – za účelem vytvoření proevropské parlamentní většiny. Právě zelení budou s největší pravděpodobností volat po nejambicióznějších klimaticko-energetických politikách. Zelení nabyli popularity ve velkých státech EU, tedy těch s největším zastoupením v Evropském parlamentu – v Německu, Francii, Británii, ale také Irsku a Finsku.

Možný budoucí prezident Evropské komise, nizozemský Franciscus „Frans“ Timmermans je nizozemský politik, od listopadu 2014 první místopředseda Junckerovy Evropské komise.

Hra o prezidenta

O tom, kdo povede vedoucí pozice evropských institucí, se bude rozhodovat v druhé polovině června. Kdo bude předsedou Evropské komise, a stane tak na pomyslném nejdůležitějším evropském postu, je velice diskutovaným tématem.

Kandidátem navrženým vítězem voleb EPP je Němec Manfred Weber, prezidentem Komise se ale automaticky stát nemusí. Kandidáta navrhuje Evropská rada a následně musí být schválen nadpoloviční většinou samotným Parlamentem, kde ale EPP ztratila podstatné množství křesel. Dalším horkým kandidátem je Frans Timmermans ze sociálně-demokratické frakce, který se klimatickým tématům, na rozdíl od Webera, rozhodně nevyhýbá a již dříve prohlásil, že bude bojovat za ambicióznější environmentální a energetické politiky.

Předchozí složení Evropského parlamentu veskrze podporovalo přísnější klimatické cíle, často ale narazilo při vyjednávání se zástupci vlád členských států. Parlament schválil nezávaznou rezoluci ohledně net-zero cíle do roku 2050, což by ale do roku 2030 vyžadovalo 55% snížení emisí skleníkových plynů oproti úrovni z roku 1990. Se zelenými a sociálními demokraty jako možnými rozhodujícími silami lze očekávat alespoň udržení stejné úrovně ambicióznosti klimaticko-energetických politik nebo její navýšení.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(12)
energetik
28. květen 2019, 11:46

Jo jo, dopadlo to dobře. Však ČEZ už se rozprodává a stahuje ocas domů, protože jsou na něj v zahraničí zlí a nechtějí tam skákat jak ČEZ píská. Tady má jaderný tunel jasný, tak co se bude trápit v zahraničí.

frank
28. květen 2019, 12:58

Většina regulací dopadne na všechny EU domácnosti v absolutní částce stejně , bez ohledu na to, jaký příjem ve srovnání s průměrem EU mají. I to je důvod proč současná energetická politika EU má menší politický dopad v zemích s nejvyšší průměrnou mzdou a leze krkem státům, které se do EU vyhrabaly z rozvojového světa RVHP.

Novak
30. květen 2019, 12:26

Problém asi je, že lidi v těch zemích, kde mají ten vítr v peněženkách největší ještě nepochopili odkud přichází a že bude hůř. Možná až to jednou pochopí a zvýší se volební účast, budou ty výsledky vypadat jinak.

Ale poté co se stalo ve Francii, když chtěl Makarón zdražit benzín, lze usuzovat, že ambicióznější cíle nebudou problém jen pro outsidery z východu.

Josef Novák
28. květen 2019, 14:47

Cituji z clanku: "populistické anti-klimatické snahy nyní silnější euro-skeptické frakce". Ten sileny kolotoc klimalarmismu se roztoci jeste rychleji. Schazi jeste vrazi z volstrytu a boj za mir. Sedesatky jak vysite.

Martin
8. červen 2019, 09:42

Vy zrejme mate fakt pocit ze s nasi planetou se vubec nic nedeje, ze? Ze muzeme klidne plundrovat a zasirat dal... skvely

Josef
28. květen 2019, 23:35

No , většina Čechů ani nevěděla koho volila - STAN + Lidovci+TOP09 to je koalice extrémistů co hlasovala pro všechny ty šílenosti od OZE po kvóty na ženy a emigranty. Piráti extrémističtí anarchisti (klon zelených) těm se tohle také líbí. volby vyhrálo ANO to je jen o krůček lepší. Konzervativci což je naše ODS - něco jiného říkají než dělají a jediný kdo by si vynutil reformu jsou nacionalisti u nás SPD mají jen 1/7 EP takže se s nimi nikdo bavit nebude.

Petr Z
29. květen 2019, 08:36

Můžete mi prosím heslovitě popsat čím a jak se piráti projevují jako extrémističtí anarchisté? Koukám, ještě chvíli a projedou celé politické spektrum, pač jsem zatím slyšel, že jsou to neomarxisté a komunisté.

Radim
29. květen 2019, 10:43

Zdravím, pane Petr Z... Já bych na pana Josefa nereagoval.... buďto kremlobot nebo žvanil, který si realitou nenechá kazit svůj názor.... Vemte si jediný fakt, který napsal: ty počty že "SPD mají 1/7 europarlamentu". Ve skutečnosti SPD získala důvěru pro 2 zástupce (za ČR je 21 zástupců do parlamentu), celkově SPD je v Evr.parlamentu ve skupině ENF, která k dnešku zahrnuje 58 zástupců (celkově je v EVP 751 zástupců), což je necelých 8% nikoliv 14% (sedmina), jak psal Josef. P.S. Jako voličovi KDU vůbec netuším, kam chodí na bludy typu "KDU hlasuje pro kvóty na ženy", buďto jsem slepý já nebo ...

Radim
29. květen 2019, 10:44

zdroj dat, že SPD je ve skupině, která nyní zahrnuje necelých 8% Evropského parlamentu: www * election-results.eu/

Milan Vaněček
29. květen 2019, 13:33

musíte brát dohromady ENF a EFDD. Mají obdobné názory.

Radim
30. květen 2019, 09:13

Nemyslím, že by radikálové (ENF+EFDD+(post)komunisti z GUE) dokázali táhnout za jeden provaz. viz příklad EFDD, kde víc než 1/2 tvoří Brexit party, jejímž cílem není žádná reforma EU, ale odchod z EU a navíc chtějí v Ev.parlamentu skončit na podzim.

Otázka zda-li dokážou Evropští reformisté vyvážit vliv radikálních enviromentalistů

Milan Vaněček
30. květen 2019, 13:43

Odpověď: nedokáží

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se