Europarlament: EU by měla uvalit totální embargo na dovoz fosilních paliv a uranu z Ruska

Evropská unie od vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině uvalila na Rusko a tamní společnosti či jedince již řadu sankcí, které jsou zaměřené mimo jiné na tamní energetický sektor. Poslanci Evropského parlamentu však na začátku měsíce vyzvali státy EU, aby přijaly úplný zákaz na dovoz fosilních paliv a uranu z Ruska. Prozatím se plošné sankce EU nijak konkrétně nevztahovaly na dovoz zemního plynu či ruský jaderný sektor.

Evropská unie se chystá v nejbližších dnech představit další, v pořadí již desátý balíček sankcí proti Rusku, a dále tak stupňovat tlak na tamní ekonomiku. Minulý čtvrtek přijal Evropský parlament rezoluci, ve které kromě podpory Ukrajiny a jejího možného budoucího členství v EU vyzývá k dalším sankcím proti Rusku, a to především v oblastech, které ještě nebyly cíleny.

Jedním ze zatím posledních významných kroků bylo zavedení cenového stropu na ruskou ropu a následně i na ropné produkty, který nabyl účinnosti spolu se zákazem dovozu těchto produktů do EU ke konci minulého týdne.

„Dnes dále zvyšujeme tlak zavedením dalších cenových stropů na ruské ropné produkty. Na tomto opatření jsme se dohodli s našimi partnery ze skupiny G7, což dále sníží Putinovy zdroje na vedení války. Do 24. února, tedy přesně rok od zahájení invaze, chceme mít zavedený desátý balíček sankcí,“ uvedla v minulém týdnu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

V rezoluci, kterou Evropský parlament přijal na základě 489 hlasů, poslanci dále vyzvali země EU k úplnému opuštění projektů plynovodů Nord Stream 1 a 2, či k cílení sankcí na společnosti jako Lukoil nebo Rosatom, které jsou stále aktivní na evropském trhu. Aktivity společnosti Lukoil jsou podle S&P Global citelně zasaženy již stávajícími sankcemi. V lednu se společnost rozhodla prodat svou rafinerii v Itálii, nicméně nadále provozuje rafinerie v Bulharsku, Rumunsku či Nizozemsku.

Jádru a plynu se zatím sankce EU vyhýbají

Případné zahrnutí jaderného sektoru do sankcí by bylo zlomovým krokem, jelikož ruskému jadernému sektoru se zatím plošné sankce EU vyhýbaly. Jedním z důvodů může být i závislost některých zemí EU na dodávkách ruského paliva či obohaceného uranu.

K zavedení sankcí proti ruskému Rosatomu vyzývala EU opakovaně i Ukrajina, mimo jiné v souvislosti s obsazením Záporožské jaderné elektrárny, která je vůbec největší jadernou elektrárnou v Evropě.

Otázkou však je, jestli by sankce cílené na ruský jaderný sektor měly šanci na přijetí. Maďarský premiér Viktor Orbán se totiž nedávno vyjádřil, že „nedovolí, aby byl implementován plán zahrnout jadernou energetiku do sankcí“, jelikož takový krok podle něj nepřipadá v úvahu.

Podobně se sankce EU nevztahují na zemní plyn, který mohou země EU na rozdíl od ruského uhlí, biomasy, ropy či ropných produktů, s výjimkou dodávek ropovody, stále dovážet. Přestože dodávky ruského plynu do EU v průběhu loňského roku dramaticky poklesly, do EU stále proudí ruský plyn tankery ve zkapalněné podobě (LNG), přičemž jeho dodávky naopak loni meziročně vzrostly o pětinu.