ČR zatím zůstává čistým vývozcem elektřiny do Německa, již pátým měsícem v řadě
Z Česka v posledních měsících teče do sousedního Německa v průměru více elektřiny, než do místní soustavy přitéká. Podle serveru Argus dokonce čistý vývoz do Německa během první poloviny srpna prudce vzrostl, a dosáhl tak letošního maxima. Nejvíce elektřiny do Německa teče z Česka od začátku měsíce ve večerních a nočních hodinách, naopak odpoledne díky silné výrobě solárních elektráren převyšuje tok v opačném směru.
Na česko-německém hraničním profilu v posledních několika měsících převažuje tok západním směrem. Zatím co v zimě proudilo v průměru více elektřiny z Německa do Česka, od dubna je situace opačná. Podle serveru Argus je hlavní příčinou sezónní pokles výroby větrných a uhelných elektráren, kvůli čemuž Německo elektřinu dováží především mimo špičkové zatížení, tedy mezi 8. hodinou večer a 8. hodinou ráno.
Zatímco během prvního kvartálu teklo do české přenosové soustavy z Německa průměrně okolo 200 MW, po zbytek první poloviny roku a během července se čistý tok elektřiny otočil na průměrných 29 až 179 MW čistého vývozu ve směru do Německa. Od začátku srpna přitom tok do Německa značně zesílil, kdy během první poloviny měsíce dosahoval čistý vývoz do Německa v průměru okolo 800 MW.
Průměrný měsíční čistý vývoz elektrické energie z ČR do Německa v roce 2023 v MW (data za první polovinu srpna). Zdroj: Argus
Od začátku roku v Německu tradičně klesá výroba větrných elektráren, a naopak sílí výroba fotovoltaik. Zatímco v lednu dodávaly tamní větrné parky dle dat Argus v průměru 23,4 GW, v červnu výroba dosahovala s průměrnými 8,6 GW zhruba třetiny. Během července nicméně výroba díky nadprůměrně větrnému počasí opět vzrostla nad sezónní normál na průměrných 13,5 GW. Výroba solárních elektráren postupně klesá z průměrných 12,3 GW v červnu na 10,2 GW v červenci a 8,6 GW prozatím v srpnu.
V Německu v posledních měsících rovněž klesala výroba černo i hnědouhelných elektráren, které čelí vysokým cenám emisních povolenek a během léta rovněž konkurenci silné výroby fotovoltaických elektráren na domácím i zahraničním trhu. Podle Argus německé uhelné zdroje v červnu dodávaly průměrně 10 GW, v červenci poté 8,2 GW a během první poloviny srpna zatím pouhých 7 GW.
Mohlo by vás zajímat:
Co je teď, zcela určitě nebude platit za 15 let, kdy by měl být (je ale ve hvězdách)uveden další plánovaný 1 GW blok v Dukovanech. To už budou OZ včetně důležité akumulace celosvětově někde úplně jinde podle investic, které se celosvětově do nich směřují. Jenom pro informace k další atomové velké katastrofě, která byla v Rusku zcela utajena na Urale a byla srovnatelná neli větší s těmi 2 známými.
Tyhle předpovědi na 15 let dopředu o nových technologiích velice často selhávají. Takže se klidně může ukázat, že akumulace bude problém i za 15 let.
Teď jsou z akumulací v podstatě tři problémy:
- Vyrobit dost článků, tam produkce utěšeně roste.
- Jejich co nejefektivnější integrace do systému. To je softwarová/kybernetická záležitost. Tam jde vývoj dopředu hodně rychle.
- Legislativní a administrativní překážky. Tam je to jen o ochotě politiků s tím něco dělat.
Zapomínáte na základní věc. Akumulace je jen další náklad a tedy prodražení elektřiny. Stejně tak na to zapomínají podporovatelé občasných zdroju . Používají sice přírodní síly zadarmo , ale ta infrastruktura není zadarmo . Stejně jako se dříve mlelo obilí větrnými mlýny a nebo vodními . Ale ten mlýn musel někdo postavit . A to není zadarmo . Používá se takové cizí slovo - amortizace. Kapitál neprší z nebe a kdo dokáže vytvářet zisk , ten vyhrává . Svět je velký a levné zdroje jsou základ . Kdo plýtvá , tak zaostává.
Čína v nejbližších letech buduje 250gw uhelek , indie 65gw . Dokonce indonésie letos plánuje spálit v elektrárnách o třetinu uhlí více (zdroj e15) . Je to vše pouze o ceně (láci) . Kdo má levné energie tak vyhrává.
Vyrobit dost článků na sezónní akumulaci?
Vzal jste mi to z klávesnice. Baterie se na sezónní skladování elektrické energie naprosto nehodí. Na vykrytí krátkodobých výkyvů ve výrobě ano, ale na sezónní skladování rozhodně ne.
Akumulace energie v síti roste a poroste každým rokem , nicméně problém je asi v ceně. Lithiové baterie jsou pekelně drahé. Čína už používá baterie na bázi sodíku. Nové generace těchto baterií to bude zlom v akumulaci den/noc. Praktický nástup je otázkou nejméně 5 let. V polovině 30 tých let už nebude akumulace den /noc , problém bude se rozvíjet víkendová akumulace. Problém je v tom že my potřebujeme sezónní akumulaci a ta není na bázi baterií zatím ani vzdáleně možná.
Sezonní akumulace je možná, v letních přebytcích energie obohacovat uran
I v zimě svítí a někdy dokonce i více fouká. Proto je také zároveň třeba upřít pozornonost na max možné energetické úspory, v kterých je velká rezerva. Jinak než změnou cenových tarifů to asi nepůjde. Čím větší kapacita OZ nezávisle na období, tím více přebytků (levné energie) na sezoní akumulaci a zároveň jejího menšího potřebného množství. Ono si to nakonec vyvážený stav dokáže najít. Že to není jednoduchá cesta je zřejmé, tak to bylo vždycky i v minulosti při podobných změnách, při kterých panovaly podobné poraženecké nálady,
No zatím se ani tak nejedná o akumulaci, ale o stabilizaci. Vyloženě akumulační baterii jsem zatím neviděl. Tedy s tím, že uchová "přebytečnou" energii na čas, kdy bude potřeba. Většina instalovaného výkonu se využívá na překlenutí špičkových rozdílů v energetické soustavě - přeletí mrak přes farmu FVE, apod. Je to lépe placené než čekat s uloženou "levnou" energií na dobu, kdy bude drahá.
Akumulace zatím funguje dobře u domovských instalací. Tam to většinou vychází na provoz domácnosti v noci (a v létě a možná i část jara a podzimu :) ). V průmyslovém měřítku zatím nic moc.
Bateriová sezónní je nesmysl. Ta baterie by se nezaplatila. Navíc klesá účinnost (ztrácí se energie s časem).
Ukládat do vodíku je, zatím, jediná známá technologie. Ale je enormně neúčinná. Tomu odpovídá i počet provozovaných instalací. Zatím se vždy jedná o technologický demonstrátor, aby se nemusela řešit ekonomika.
I v zimě svítí, akorát je toho svitu v nejhorších měsících jen cca desetina co v těch nejlepších v létě.
Investice do OZE masivně směřují proto, že jsou masivně dotovány. A to jak stavba, tak provoz. Nic to nevypovídá o technologické vyspělosti. Viz článek s ředitelem ČEZu. (Nebudu nyní hledat, ale byl před 1-2 měsíci na Seznamu. Kdy v rozhovoru přímo řekl, že investují do FVE, protože je to politický tlak a jsou z toho peníze. Sice to skoro nic nevyrobí a když tak v době, kdy už je výkonu nadbytek, ale to není problém, protože peníze tečou i když se prodává za mínus.
Tomuto opravdu nelze konkurovat žádným nedotovaným zdrojem.
Kde jsou ty elektrolyzéry, které měly spotřebovávat přebytečnou energii a uskladnit ji na později. Nebo velké bateriové systémy?
Když se někde postaví baterka, tak jen na stabilizaci. Sice se presentuje, že udrží x tisíc domácností po dobu y hodin, ale na skutečnou akumulaci pro potřeby průmyslu si to ani nehraje. Má jen zajistit stabilitu, když nad nějakou FVE přeletí mrak.
Ale máte pravdu. Stavět za současné situace další jaderný blok nebo jinou stabilní elektrárnu je ekonomický nesmysl. Že je to technologická nutnost je jiná věc.
Problém FVE v zimě není ani tak v tom , že by nefungovaly , ale je krátký den a panely jsou pro zimní výšku slunce příliš položené . Přesto nějakou výrobu máte , pokud si dáte na domek dost velkou FVE a elektřinou netopíte budete patrně mít dost energie i po většinu zimního období.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se