Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Výpadek v Norsku: Plyn v Evropě dosahuje nejvyšších letošních cen

Evropské ceny plynu se vyšplhaly na nejvyšší úroveň roku kvůli výpadku výroby u klíčového dodavatele, norské společnosti Equinor. Na růst cen také tlačí obavy z napětí na Blízkém východě a rostoucí poptávka po LNG v Asii, která zvyšuje konkurenci mezi asijskými a evropskými trhy, informují Financial Times.

Hlavní evropský referenční ukazatel pro zemní plyn, cena na obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF), vzrostl až o 3,6 % na 43,68 eur za MWh, což je nejvyšší hodnota od loňského prosince. Tento nárůst nastal navzdory mimořádně vysoké úrovni zásob plynu v EU. Podle posledních údajů od Gas Infrastructure Europe byly evropské zásobníky k 22. říjnu naplněny na 95,31 %.

Celý článek najdete ZDE.

2. Německo: Obousměrné nabíjení elektromobilů by mělo fungovat již v příštím roce

Německo se chystá od 1. ledna umožnit obousměrné nabíjení elektromobilů. Majitelé elektromobilů budou mít možnost jak odebírat energii ze sítě, tak ji i dodávat zpět. Opatření je důležitým krokem k navýšení flexibility sítě.

Možnost vracet energii do sítě ale často blokuje legislativa. Jak informoval server Clean Energy Wire, v Německu má od příštího roku v tomto nastat změna. Po dlouhém období příprav budou totiž na začátku roku 2025 vytvořeny podmínky pro to, aby elektromobily mohly vracet elektřinu zpět do sítě. To by mělo uživatelům umožnit podílet se na stabilizaci soustavy a obdržet za to finanční odměnu.

Celý článek najdete ZDE.

3. Němečtí provozovatelé soustavy jsou zaplavení žádostmi na připojení baterií

Provozovatelé přenosové soustavy Německa v posledních dvou letech hlásí prudký nárůst počtu žádostí o připojení bateriových úložišť. Kromě poskytování podpůrných služeb pro stabilizaci soustavy mohou bateriová úložiště rovněž pomáhat stabilizovat ceny elektřiny na krátkodobých trzích. Ceny elektřiny na denním trhu v Německu letos klesly k nulovým či dokonce záporným hodnotám již ve stovkách případů.

V současné době je trh bateriové akumulace, z pohledu velkých bateriových úložišť, v Německu zatím v plenkách. Podle dat technické univerzity v Cáchách aktuálně dosahuje jejich instalovaný výkon pouhých 1,4 GW, uvedl zpravodajský server Montel. Objem aktuálně evidovaných žádostí o připojení je se 161 GW enormní.

Celý článek najdete ZDE.

4. Ropný paradox: Západní státy a turecké "přebaly" ruské ropy

Zatímco Maďarsko čelí kritice za svou závislost na ruských energetických zdrojích, provozní ředitel společnosti MOL upozorňuje na pokrytectví západních států, které obcházejí vlastní sankce dovozem ropných produktů ruského původu přes Turecko. To potvrzuje i studie organizace CREA (Centre for Research on Energy and Clean Air). Vyjádření ředitele citoval deník Financial Times.

György Bacsa, vrcholný představitel maďarské přední ropné společnosti MOL, deníku sdělil, že západní spojenci nakupují pouze „přebalená“ ruská paliva z Turecka, přičemž proti tomu nikdo neprotestuje a jejich role stále roste. Maďarsko oproti tomu „pouze“ využívá výjimky, kterou vnitrozemským zemím, jakou je například i Česká republika, udělila EU za účelem poskytnutí více času k přechodu na alternativní dodávky.

Celý článek najdete ZDE.

5. Češi vyvinuli modulární reaktor na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny

Češi vyvinuli vlastní verzi modulárního jaderného reaktoru. Projekt DAVID SMR, na jehož vývoji se podíleli jaderní vědci z Česka, se zaměřuje na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Fungovat může ve vybraných průmyslových odvětvích, k odsolování mořské vody či k zajištění dodávek elektřiny nebo jako chlazení pro datacentra. ČTK o tom informovala společnost Czechatom, která je hlavním dodavatelem systému.

Práce na projektu začaly v roce 2018, letos v létě tvůrci dokončili první fázi předlicenčního posouzení u technické podpory ukrajinského regulátora SSTC NRS. Projekt se zaměřuje na minimalizaci emisí v teplárenství v bývalém východním bloku a Skandinávii. V globálním měřítku podle tvůrců může fungovat ve vybraných průmyslových odvětvích, ale nekonkuruje přímo technologiím velkých výrobců, které se primárně zaměřují na výrobu elektrické energie.

Celý článek najdete ZDE.

6. Gazprom se za devět měsíců podle ruských standardů propadl od ztráty

Ruský plynárenská gigant Gazprom za devět měsíců letošního roku vykázal ztrátu 309 miliard rublů (74,1 miliardy Kč) ve srovnání se ziskem 446 miliard rublů ve stejném období loni. Firma důvod ztráty nevysvětlila, uvedla agentura Reuters. Výsledky jsou podle ruských účetních standardů, které nezahrnují dceřiné společnosti.

Tržby se zvýšily o osm procent na 4,3 bilionu rublů. Hrubý zisk se snížil o devět procent na 838 miliard rublů. V samotném třetím čtvrtletí ale firma vykázala zisk 171,53 miliardy rublů. Předchozí dvě čtvrtletí byla ztrátová.

Celý článek najdete ZDE.

7. Z extrému do extrému: Záporné a nulové ceny elektřiny škodí investicím

Ceny elektřiny se po energetické krizi postupně stabilizovaly. Na spotových trzích ovšem velice často klesají do záporných hodnot napříč celou Evropou. V některých členských státech Evropské unie je letos každou desátou hodinu elektřina zdarma nebo dokonce za zápornou cenu. Nízké ceny jsou výhodné pro spotřebitele, velkým problémem jsou ale pro investory do nových výrobních zdrojů.

Energetika byla v posledních třech letech jako na houpačce. Po výrazném nárůstu cen elektřiny, který začal ve druhé polovině roku 2021, přišel podobně rychlý propad. Tento propad je nejlépe viditelný na spotových cenách elektřiny. Ty se tento rok pohybují napříč Evropou rekordní dobu na nule nebo dokonce v záporných hodnotách.

Celý článek najdete ZDE.

8. Analýza: Evropa může být v budoucnu téměř nezávislá na dovozu zeleného vodíku

Očekávaná poptávka po zeleném vodíku v Evropě může být z velké části pokryta domácí výrobou. Vyplývá to z analýzy výzkumníků z německého institutu Fraunhofer CINES, kteří hodnotili výhled pro roky 2030 a 2050 pro různé scénáře vývoje poptávky.

Podle zveřejněných výsledků by poptávka po zeleném vodíku mohla v případě nízkého scénáře činit v roce 2050 zhruba 700 TWh a v případě vysokého scénáře až 2 800 TWh. Pro srovnání, spotřeba zemního plynu v EU v roce 2023 činila lehce přes 3 500 TWh.

Celý článek najdete ZDE.

9. Analytici: Záporné ceny elektřiny ve Francii vydrží nejméně do konce desetiletí

Francie se v letošním roce potýká se značným nárůstem počtu hodin, ve kterých ceny elektřiny klesají do záporu. Podle analytiků by tento trend měl přetrvat nejméně do konce současného desetiletí, nebo i za něj. Někteří z nich dokonce očekávají další růst výskytu období se zápornou cenou elektřiny. Výskyt záporných cen by podle nich mohla omezit silnější regulace, zejména v oblasti dotací pro obnovitelné zdroje.

Francouzský krátkodobý trh s elektřinou letos čelí nárůstu počtu hodin, ve kterých ceny elektřiny klesají na nulu nebo do záporu. Zatímco loni taková situace nastala ve 184 hodinách, letos se zatím jedná o rekordních 543 hodin, přičemž rok ještě neskončil. Podle analytiků oslovených zpravodajským serverem Montel bude tento trend zřejmě i nadále pokračovat s dalším rozvojem využívání obnovitelných zdrojů.

Celý článek najdete ZDE.

10. Slovinská otočka: Referendum o novém jaderném zdroji se ruší

Slovinsko ani ne měsíc před plánovaným datem zrušilo referendum o novém jaderném zdroji. Země během posledních několika let intenzivně připravovala projekt stavby nového jaderného bloku v elektrárně Krško. I nadále se předpokládá, že o stavbě rozhodne vláda v roce 2028, zda do té doby proběhne náhradní referendum není jasné. Slovinsko nyní provozuje, společně se sousedním Chorvatskem jeden jaderný blok o výkonu 730 MW.

Slovinští poslanci rozhodli o zrušení referenda týkajícího se nového jaderného bloku v elektrárně Krško (JEK2), které mělo proběhnout 24. listopadu. O konání přitom ti samí poslanci rozhodli jen několik dní před jeho zrušením. Občané v něm měli odpovídat na otázku: „Podporujete realizaci projektu JEK 2, který spolu s dalšími nízkouhlíkovými zdroji zajistí stabilní dodávky elektřiny?“

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu