Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Ukrajinský Naftogaz chce ovlivnit certifikaci Nord Stream 2: Nesplňuje požadavky evropské legislativy, tvrdí

Ukrajinská státní společnost Naftogaz požádala o účast v řízení před německým regulátorem Bundesnetzagentur ve věci certifikace společnosti Nord Stream 2 AG provozující stejnojmenný plynovod. Již dříve se do certifikačního řízení připojily polské státní společnosti PGNiG a PGNiG Supply & Trading. Ukrajina i Polsko se účastí v řízení snaží certifikaci zabránit, případně dosáhnout co nejpřísnějších podmínek, za kterých bude plynovod Nord Stream 2 provozován.

Rozhodnutí o certifikaci společnosti Nord Stream 2 AG, která žádá o certifikaci jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, se dostává náležité pozornosti. Jedná se totiž o jednu z posledních významných překážek, která brání zahájení provozu druhé větve plynovodu Nord Stream.

2. Ukrajina nabízí Gazpromu slevu 50 procent za dodatečný tranzit plynu

Ukrajina nabídla ruskému plynárenskému gigantu Gazprom slevu 50 procent ze současného tarifu za dodatečný tranzit plynu do Evropy. Oznámil to dnes mluvčí ukrajinského prezidenta Serhij Nykyforov.

Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov krátce předtím uvedl, že Kyjev je připraven zvýšit roční tranzit plynu do Evropy o 55 miliard metrů krychlových ze současných 40 miliard metrů krychlových dojednaných v rámci pětileté smlouvy s Gazpromem. Země je také připravena vyhovět žádosti o zvýšení dodávek plynu do Moldavska. Žádné další podrobnosti však nesdělil, napsala agentura Reuters.

3. Německo navzdory tlaku nepřehodnotí odklon od jaderné energetiky

Žádná z možných vládních stran ani energetické společnosti v Německu nemají v úmyslu přehodnotit plánované ukončení provozu jaderných elektráren, a to navzdory výzvám zahraničních i některých německých politiků a zástupců průmyslu. Našeho západního souseda čekají poslední dvě vlny odstavování, během kterých bude odstaveno ke konci letošního a příštího roku zbývajících šest reaktorů.

Stephan Weil, zemský premiér Dolního Saska, v rozhovoru pro deník Die Welt uvedl, že obnovení jaderné energetiky v Německu nepovažuje za reálný scénář. Právě dva ze šesti zbývajících jaderných reaktorů v zemi se nacházejí v Dolním Sasku. Opětovný vstup do jaderné energetiky by byl podle Weila „krokem zpět“ a ne cestou vpřed.

4. Timmermans: Dokončení JE Belene by mělo podporu EU

Frans Timmermans během návštěvy Bulharska státu doporučil, aby přestal využívat uhlí.  Brzy zřejmě dojde k vyjednávání o konkrétním datu uhelného phase-outu v Bulharsku, země chce přitom prosadit rok 2040. Timmermans dále řekl, že EU by Bulharsku pomohla, pokud by se snažilo opět pokračovat v projektu jaderné elektrárny Belene. Informoval o tom portál Euractiv.

Frans Timmermas, místopředseda Evropské komise odpovědný za Zelenou dohodu pro Evropu, v minulém týdnu navštívil Bulharsko a setkal se s bulharským premiérem Stefanem Janevem. Návštěva s největší pravděpodobností souvisela na odevzdání Plánu pro oživení a odolnost (angl. Recovery and Resilience Plan) Bulharska Evropské komisi.

5. Norsko chce ukončit vydávání záruk původu elektřiny z OZE

Norská strana práce, která má po zářijových volbách většinu v norském parlamentu, navrhla odstoupení od systému záruk původu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Předseda strany Jonas Gahr Støre představil v minulém týdnu program Hurdal, který stanovuje priority nové vlády na období let 2021-2025.

O plánech nového menšinového kabinetu složeného z norské strany práce a středopravicové SP informoval server Montel. V rámci programu Hurdal se Norsko má zbavit systému záruk původu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE), aby tak upřednostnilo potřeby domácího průmyslu.

6. Průmyslové ceny elektřiny v Německu dosáhly dalšího rekordu

Index německého Svazu průmyslové energetiky (VIK) uvádí, že ceny elektřiny v průmyslu vzrostly meziměsíčně o 22 procentních bodů. Index je na téměř dvojnásobku loňské úrovně a je o 52 procentních bodů vyšší než roční klouzavý průměr.

Index VIK pro průmyslové podniky připojených k síti vysokého napětí (konkrétně 1-36 kV) se měří oproti výchozí hodnotě 100 bodů z ledna 2002. Je založen na průměrné ceně následujících čtyř čtvrtletních kontraktů z předchozího měsíce na burze EEX v kombinaci s profilem zatížení průmyslových spotřebitelů, kteří využívají energii po dobu 3 000-6 000 hodin ročně. Uvádí se včetně síťových poplatků vztahujících se na průmyslové podniky.

7. První potrubí Nord Streamu 2 je naplněno technickým plynem

První rameno rusko-německého plynovodu Nord Stream 2 je naplněno technickým plynem a může spustit provoz. Uvedl to dnes provozovatel plynovodu, společnost Nord Stream 2 AG. Stavba ale stále čeká na schválení německých úřadů a datum spuštění transportu plynu z Ruska do Německa touto cestou firma dnes nesdělila.

První rameno je naplněno zhruba 177 miliony metrů krychlových technického plynu. Ten je potřeba k udržení tlaku v potrubí pro budoucí přepravu plynu. K naplnění druhého ramene se konají přípravy, podrobnosti budou podle agentury DPA oznámeny později.

8. Putin: Rostoucí ceny plynu na evropských trzích nejsou v zájmu Ruska

Ruský prezident Vladimir Putin se v průběhu tohoto týdne vyjádřil, že další nárůst cen zemního plynu v Evropě není v zájmu Ruska, jelikož by mohl mít dlouhodobý dopad na tamní těžbu a vývoz této komodity. Podle tamního vicepremiéra se nicméně aktuální situace v krátkodobém měřítku zřejmě nezlepší.

Ceny zemního plynu se nejen napříč Evropou drží stále na extrémně vysokých hodnotách, což se podepisuje i na cenách elektrické energie. Raketový nárůst cen energetických komodit v posledních týdnech a měsících má již reálné dopady v podobě omezování průmyslové výroby a krachu řady menších dodavatelů, a to především ve Spojeném království, ale rovněž i na českém energetickém trhu.

9. Boris Johnson chce zakázat nové plynové kotle od roku 2035

Boris Johnson představí příští týden novou strategii pro teplo a budovy, která by měla obsahovat zákaz nových plynových kotlů od roku 2035. Změna způsobu vytápění bude podporována státní dotací, která by měla pokrýt část zvýšených nákladů. Návrh by však mohl narazit hned na několik praktických problémů.

Premiér Spojeného království by měl příští týden zveřejnit dlouho očekávanou strategii pro teplo a budovy. Jak informoval zpravodajský portál MailOnline, tento plán má dle premiéra zaručit novou „zelenou průmyslovou revoluci“ pro Británii a tím podpořit vládní plán na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.

10. Začaly práce na největší skotské offshore větrné elektrárně

Největší plánovaná skotská offshore větrná elektrárna Seagreen má za sebou důležitý milník. Na své místo byly instalovány základy pro první z více než stovky větrných turbín. Větrná elektrárna za 3 miliardy liber s instalovaným výkonem 1,1 GW by měla zahájit komerční provoz v roce 2023. Světové prvenství by měla elektrárna držet v hloubce ukotvení pevných základů.

Společnost SSE Renewables oznámila, že zahájila stavbu největší skotské offshore větrné elektrárny Seagreen. Na místo určení byly instalovány základy první z celkem 114 větrných turbín. Elektrárna bude vybavena 10MW turbínami Vestas V164 a její celkový instalovaný výkon dosáhne 1075 MW.

Téma

Vyplatí se pěstovat maliny pod solárními panely?

Maliny pod solárními panely na farmě Piet Albers v Holandsku mají báječnou chuť a daří se jim zde i nyní na podzim. První pokus o pěstování malin v rámci konceptu tzv. Agrovoltaiky v Holandsku se však nezdařil. Proč?

O zkušenostech s prvním projekty v oblasti agrovoltaiky v Evropě bude ve své přednášce informovat přední expert Stephan Schindele, Vedoucí sekce Agrovoltaiky ze společnosti BayWa r.e., na konferenci Smart Energy Forum v Praze dne 11. listopadu.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu