Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Rekordní rok pro české soláry: Letos již vyrobily stejně jako loni za celý rok

České solární elektrárny letos již v polovině srpna překonaly výrobu za celý loňský rok. Vloni solární elektrárny vyrobily téměř 2,8 TWh. Po letech stagnace dosáhla výroba elektřiny ze solárních elektráren vloni rekordu, letos naroste ještě výrazněji. 

České solární elektrárny v polovině srpna překonaly loňskou výrobu ve výši 2,8 TWh. K dnešnímu dni čítá kumulativní výroba od počátku roku téměř 3 TWh. Zatímco v předchozích letech byla výroba elektřiny v solárních elektrárnách více méně konstantní, v loňském roce poprvé významněji vzrostla. V letošním roce bude nárůst ještě významnější.

Celý článek najdete ZDE.

2. Volkswagen přepisuje své plány na výrobu elektromobilů

Automobilka Volkswagen, ale i další výrobci v Evropě čelí „obrovskému úsilí“, aby splnili své cíle v oblasti elektromobility. Poptávka po vozidlech však není tak vysoká, jak se očekávalo.

Jak informoval server Clean Energy Wire, Volkswagen čelí problémům způsobeným vysokými náklady a klesajícími tržbami v oblasti elektromobility. Uvedl to generální ředitel společnosti Oliver Blume. Společnost, která je největším výrobcem automobilů v Evropě, se tak nyní plánuje uchýlit k úsporným opatřením, aby zlepšila svou bilanci.

Celý článek najdete ZDE.

3. Situace v Kurské jaderné elektrárně je vážná, řekl na návštěvě zařízení Grossi

Situace v Kurské jaderné elektrárně je vážná, uvedl dnes šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Zařízení podle něj funguje v téměř normálních podmínkách, hrozí ale riziko jaderného incidentu, napsala agentura Reuters. Šéf MAAE dnes elektrárnu na západě Ruska navštívil v souvislosti s ukrajinským vpádem do příhraniční Kurské oblasti ze začátku tohoto měsíce.

Rusko navíc Ukrajinu minulý týden obvinilo z pokusu o dronový útok na zařízení a opakovaně uvádí, že na něj Ukrajina útočí.

Celý článek najdete ZDE.

4. Další americké sankce cílí na stínové přepravce ruského LNG

USA uvalily sankce na sedm přepravců zkapalněného zemního plynu spojených s Ruskem, včetně lodí, které podle odhadů nedávno naložily zboží v novém arktickém exportním zařízení. Sankce postihují téměř 400 jednotlivců a subjektů. Tímto krokem se zvyšuje tlak na Rusko a jeho pokusy o rozšíření obchodu s LNG, uvádí server S&P Platts.

Spojené státy 23. srpna, den před ukrajinským dnem nezávislosti, oznámily nové sankce s cílem zvýšit tlak na Rusko a jeho spojence ve válce proti Ukrajině. Tato opatření se soustředí na narušení ruského obchodu s LNG, zejména prostřednictvím sankcí zaměřených na stínovou flotilu tankerů, které Rusko využívá k obcházení stávajících omezení.

Celý článek najdete ZDE.

5. Indie spustila nový blok jaderné elektrárny Kakrapar

Indie dosáhla významného milníku ve svém energetickém sektoru. Jaderný blok elektrárny Kakrapar KAPS-4 s výkonem 700 MW byl uveden do provozu na plný výkon. Tento úspěch přichází v době, kdy Indie usiluje o zvýšení podílu jaderné energie ve svém energetickém mixu. Cílem země je snížit závislost na fosilních palivech a splnit své závazky v oblasti snižování emisí.

KAPS-4 je součástí Kakrapar Atomic Power Station, která se nachází ve státě Gudžarát na západě Indie. Jedná se o druhý reaktor typu PHWR (Pressurized Heavy Water Reactor) s výkonem 700 MW, který je v Indii v provozu.

Celý článek najdete ZDE.

6. Evropský výrobce solárů zachovává výrobu v Německu. Do USA se nepřesouvá

Největší výrobce solárních panelů v Německu, švýcarská společnost Meyer Burger, oznámil, že nezavře svůj závod a nepřesune se do USA. Výroba článků v Německu je „nejekonomičtější možností“ pro zásobování montážních linek panelů, dodala firma.

Společnost Meyer Burger oznámila uzavření svého německého závodu na výrobu solárních článků s udávanou výrobní kapacitou 650 MW ročně v lednu. Nyní však oznámila, že její plánovaná továrna v Colorado Springs v USA nebude postavena. Píše o tom Euractiv,

Celý článek najdete ZDE.

7. Investice v hodnotě 35 bilionů USD: Klíč k transformaci energetiky

Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (IRENA) nedávno představila ambiciózní plán, jehož cílem je ztrojnásobit kapacitu obnovitelných zdrojů energie do roku 2030. Tento cíl není pouze technickým úkolem, ale zahrnuje širokou škálu výzev, které se týkají financování rozvoje obnovitelných zdrojů, mezinárodní spolupráce v této oblasti a rozvoje lidských kapacit. Cílem tohoto článku je rozebrat oblasti, které jsou pro dosažení tohoto cíle zásadní.

Spolupráce a rovnoměrná distribuce investic

K dosažení výše uvedeného cíle je nezbytná intenzivní mezinárodní spolupráce. Zpráva IRENA zdůrazňuje, že současný nerovnoměrný tok investic brání rozvojovým zemím plně využít potenciál obnovitelných zdrojů. Aby se tyto nerovnosti vyrovnaly, bude nutné přehodnotit způsob, jakým jsou investice distribuovány.

Celý článek najdete ZDE.

8. U Mostu se začala stavět spalovna odpadu, ročně energeticky využije 150.000 tun

V Komořanech u Mostu se začala stavět spalovna odpadu. Roční kapacita zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) je 150.000 tun. Náklady na stavbu jsou přes pět miliard korun. Při položení základního kamene to dnes řekl ředitel společnosti United Energy Milan Boháček. Polovinu nákladů pokryje firma z holdingu Daniela Křetínského z modernizačního fondu. Se zprovozněním se počítá na jaře roku 2027.

Společnost podepsala memorandum o dodávkách nevytříděného odpadu se všemi největšími městy v Ústeckém kraji a řadou obcí napříč regionem, dodávky má přislíbené také například z Chebu. „Spalovna je dimenzovaná na polovinu odpadu, který vznikne v Ústeckém kraji. Výhoda je, že to bude relativně levný zdroj tepla pro Most a Litvínov,“ uvedl Boháček.

Celý článek najdete ZDE.

9. Německá jaderná elektrárna Krümmel získala povolení k demontáži, ta potrvá 15 let

Odstavená německá jaderná elektrárna Krümmel obdržela od spolkového úřadu povolení k demontáži. Jednobloková elektrárna o výkonu 1400 MW v Šlesvicko-Holštýnsku ukončila provoz v roce 2011, po jaderné havárii v japonské Fukušimě. Provozovatel a poloviční spoluvlastník, společnost Vattenfall očekává, že práce na demontáži potrvají dalších 15 let.

Německý jaderný regulátor ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko vydal povolení k úplnému vyřazení z provozu a demontáži jaderné elektrárny Krümmel. Elektrárna s jedním varným reaktorem (BWR) o výkonu 1400 MW (brutto) zahájila svůj provoz v roce 1983. Před svým odstavením v roce 2011, které bylo reakcí na havárii v japonské Fukušimě, byl blok několikrát dlouhodobě mimo provoz kvůli závadě transformátoru.

Celý článek najdete ZDE.

10. Ekologové podali ústavní stížnost proti výjimce pro elektrárnu Chvaletice

Nevládní organizace Hnutí Duha a Greenpeace a právní expertní skupina Frank Bold podaly ústavní stížnost na výjimku pro vypouštění emisí rtuti a oxidů dusíku, kterou od úřadů získala elektrárna Chvaletice v letech 2019 až 2021. Za protiústavní považují například to, že výjimka byla elektrárně udělena navzdory jejímu negativnímu hodnocení podle metodiky ministerstva životního prostředí. Nesouhlasí také s tím, že vypuštění více než tuny toxické rtuti soudy označily jako činnost, při níž nebude závažně znečištěno životní prostředí, uvedly organizace v tiskové zprávě.

Olomoucká pobočka Krajského soudu v Ostravě výjimku dvakrát zrušila, Nejvyšší soud rozhodnutí vždy vrátil. Napotřetí pak krajský soud výjimku potvrdil. Protože Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost ekologických organizací, podaly nyní stížnost k Ústavnímu soudu.

Celý článek najdete ZDE.

Téma

Jak může státní podpora v EU formovat dekarbonizaci a ovlivnit konkurenci na jednotném trhu

Evropská unie se v posledních letech stále intenzivněji zaměřuje na podporu přechodu na čisté technologie, přičemž se současně snaží udržet rovnováhu na jednotném trhu. V nedávné zprávě zveřejněné Společným výzkumným střediskem Evropské komise (JRC) byla diskutována role státní podpory v tomto procesu, a to zejména v kontextu toho, jak by mohla ovlivnit konkurenceschopnost a harmonii mezi členskými státy.

EU má ambiciózní cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. K dosažení těchto cílů je zásadní rozvoj a zavádění čistých technologií. Mezi ně patří obnovitelné zdroje energie, elektromobilita, vodíkové technologie či technologie zaměřené na zvyšování energetické účinnosti.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu