Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Ve Španělsku by se za 10 let mohl objevit kanibalizační efekt u bateriových úložišť

Trh s bateriovými úložišti ve Španělsku by mohl do 10 až 15 let čelit takzvanému kanibalizačnímu efektu v důsledku očekávaného prudkého rozvoje těchto zařízení. Shodli se na tom experti diskutující na konferenci organizované listem El Economista v Madridu.

Kanibalizační efekt u zdrojů elektřiny probíhá zpravidla tehdy, kdy je elektřina z těchto zdrojů vyráběna ve stejném čase, kvůli čemuž dochází ke snižování prodejních cen elektřiny v daných hodinách. Typicky se vyskytuje u solárních a větrných elektráren, avšak podle expertů diskutujících na nedávné konferenci v Madridu by se v horizontu 10 až 15 let mohl ve Španělsku objevit také u bateriových úložišť.

2. Snížení dotací ochladilo zájem o fotovoltaiku. Více však zákazníkům vadí omezení přetoků

Únorové škrty v dotacích přechodně oslabily poptávku po nových fotovoltaikách. Ještě víc však lidem vadí, že mohou zpět do sítě poslat jen polovinu přetoků.

Od koupě fotovoltaiky (FVE) tyto změny odradily domácnosti s nízkou spotřebou. Instalační firmy ale ubezpečují, že i tak se fotovoltaické elektrárnydomácnostem vyplatí, protože jejich pořízení je i o sto tisíc levnější než před rokem a cena elektřiny už příliš klesat nebude.

3. Rusko bylo v květnu druhým největším dodavatelem plynu do Evropy

Rusko se v květnu dostalo na druhé místo z pohledu dodávek plynu na evropský trh. Podle Financial Times se tak stalo poprvé od roku 2022. Za celý loňský rok činil podíl Ruska na trhu EU necelých 15 %, v roce 2021 byl tento podíl více než 40%. Pozici největšího dodavatele plynu do EU v loňském roce zaujalo Norsko, jenž bylo následované USA. Díky nižší spotřebě plynu napříč Evropou se daří naplňovat zásobníky, jejichž stav je tak na velmi dobré úrovni.

Rusko se stalo druhým největším dodavatelem plynu do Evropy na měsíční bázi poprvé od září 2022, pozici největšího dodavatele si nadále zachovává Norsko. V tomto případě se míní i dodávky do Švýcarska, Srbska, Bosny a Hercegoviny nebo jiných zemí, tedy ne pouze do zemí EU. V květnu se dodávky Ruska podílely na celkovém dodaném objemu z 15 %. Přestože ve srovnání s celým loňským rokem nejde v procentuálním vyjádření o znatelný nárůst, aktuální stav u některých analytiků vyvolává údiv.

4. Rumunsko znovu otevírá doly: Strategický krok pro těžbu kritických materiálů

Rumunsko znovu otevře neenergetické těžební provozy za účelem těžby kritických materiálů. Vyplývá to ze změny v legislativě, kdy rumunská vláda schválila vyhlášku o změně horního zákona, informoval Euractiv. Kritické materiály jsou v současnosti významnou komoditou, Rumunsko tak následuje vlastní strategii z loňského roku a zároveň jde naproti evropskému návrhu „CRMA“ (Critical Raw Materials Act), který se tímto tématem zabývá.

Změnu veřejnosti představil ministr hospodářství Radu Oprea. Rumuni si od ní slibují vysoký potenciál těžby, přičemž je patrné, že poptávka po těchto vzácných zeminách bude do budoucna dále narůstat. Oprea nicméně uvedl, že potenciál lze naplnit za podmínky existence technologií dostatečně šetrných k životnímu prostředí, které nebudou způsobovat znečištění. V tuto chvíli zatím ale není jasné, kdy by mohla být těžba náležitě obnovena.

5. ČEPS uvedla do provozu nové vedení V487/488

Provozovatel přenosové soustavy podle plánu uvedl v červnu letošního roku do provozu nové 400kV vedení V487/488 spojující rozvodny Vernéřov v Ústeckém kraji a Vítkov v Karlovarském kraji. Došlo tak k posílení spolehlivosti dodávek elektřiny v obou regionech.

V rámci této významné investiční akce bylo postaveno 248 nových stožárů, z toho 243 typu Dunaj, jeden typu Delta a čtyři ohraňované stožáry typu Portál. Trasa dvojitého vedení V487/488 má celkovou délku 79,2 km. Stavba probíhala v maximální možné míře v koridoru původního 220kV vedení V223/224 a vyžádala si celkové náklady ve výši přibližně 4,4 miliardy Kč.

6. Stavba čínského jaderného bloku Xudabao 4 má za sebou důležitý milník

Výstavba čínského jaderného bloku Xudabao 4 se posunula do další fáze poté, co stavaři úspěšně umístili přes 650 tun vážící kopuli kontejnmentu reaktoru. Společně se sesterským blokem Xudabao 3 (oba typu VVER-1200) tak nyní blok čeká instalace technologie a zařízení. Současné plány počítají s tím, že bloky Xudabao 3 a 4 v provincii Liao-ning zahájí komerční provoz v letech 2027 a 2028. 

Čínská energetická společnost China National Nuclear Corporation (CNNC) oznámila, že stavba jejího jaderného bloku dosáhla 18. června důležitého milníku. Technici na své místo usadili kopuli kontejnmentu bloku Xudabao 4 typu VVER-1200.

7. Další německá aukce pro biometan a biomasu přinesla zklamání

Německu se i nadále nedaří nalákat nové zdroje do aukcí na podporu výroby elektřiny z biomasy či biometanu. Na začátku dubna proběhla první z letošních dvou kol aukcí pro tyto obnovitelné zdroje. Výsledky aukcí byly nicméně podobné jako v předchozích kolech, kdy aukci pro biomasu téměř zcela ovládly stávající zdroje.

Německo každoročně vypisuje řadu aukcí na podporu obnovitelných zdrojů. Většina kol i soutěženého výkonu sice připadá na fotovoltaické a větrné elektrárny, podpora je ale cílená i na jiné zdroje. Mezi ně patří i zdroje vyrábějící elektrickou energii ze spalování biometanu nebo biomasy. V případě aukcí pro biomasu se o podporu rovněž mohou ucházet i stávající zdroje, a ne pouze nově budované.

8. Evropské uhlíkové clo: Evropské podniky se potýkají s byrokratickým šílenstvím

Klimatické dovozní clo stále vyvolává v podnikatelské komunitě mnoho otázek. Podniky přitom musí o emisní stopě dováženého zboží reportovat již v tomto roce.

Historicky první klimatické dovozní clo (tzv. CBAM) vstoupilo v platnost 1. října minulého roku a první povinnosti vyvolávají, dle serveru Euractiv, mnoho otázek. Systém zavádí poplatky na dovoz řady výrobků, například cementu, oceli, hliníku či hnojiv. Poplatky jsou určované na základě emisní stopy. Účelem je chránit evropskou výrobu, která musí platit za vypuštěné emise, což jejich mimounijní konkurenti často nemusí.

9. Do Česka přiteče z Modernizačního fondu přes 21 miliard. Víc prostředků získá pouze Rumunsko

Evropská komise na počátku týdne vyplatila celkem tři miliardy EUR členským státům na modernizaci energetiky a podporu přechodu na obnovitelné zdroje energie. Prostředky byly získány z výnosů z prodeje emisních povolenek, které byly umístěny do tzv. Modernizačního fondu. Do České republiky Evropská unie pošle celkem 835,2 mil. EUR, tj. přes 21 miliard Kč. 

Emisní obchodování je častým terčem kritiky z důvodu, že prodražuje cenu energie. V případě cen elektřiny to je jistě pravda, když se cena emisní povolenky z převažující části propisuje do velkoobchodní ceny elektřiny.

10. BDEW: Nadzemní vedení a efektivnější připojení větrných elektráren by Německu ušetřili desítky miliard eur

Umožnění výstavby několika klíčových přenosových vedení jako nadzemních a lepší plánování připojení větrných parků na moři by mohlo výrazně snížit investiční potřeby Německa na transformaci jeho energetického systému. Uvedlo to německé sdružení energetického průmyslu BDEW.

Dekarbonizace německé energetiky a snížení závislosti Německa na dovozu fosilních paliv si podle BDEW jen do roku 2030 vyžádá 721 miliard eur, z toho 131 miliard eur na rozšíření a modernizaci přenosové soustavy. BDEW navrhuje dvě oblasti, které nabízejí významný potenciál úspor.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu