Plány Japonska na výrobu elektřiny ze čpavku jsou podle BNEF neefektivní dekarbonizační cestou
Plány Japonska spočívající v nasazení technologií umožňujících využití čpavku při výrobě elektřiny jsou podle analytiků z BNEF dekarbonizační cestou, která se pravděpodobně neprokáže jako nákladově efektivní. Podle BNEF by bylo pro Japonsko výhodnější dosáhnout snížení emisí CO2 v sektoru výroby elektřiny pomocí využití větrných a solárních elektráren kombinovaných s bateriovými úložišti.
Japonsko plánuje ještě do konce stávající dekády začít komerčně využívat jak uhelné hořáky umožňující spoluspalování více než 50% podílu čpavku, tak plynové turbíny spalující čistý čpavek.
Vývoj obou technologií by měl být podpořen z vládního fondu, který má disponovat 18 miliardami dolarů. Projekty podpořené z tohoto fondu mají v následujících 10 letech nasměrovat Japonsko ke splnění dlouhodobých cílů v oblasti snižování emisí CO2.
Analytici z BNEF nicméně odhadují, že celkové měrné náklady na výrobu elektřiny (Levelized Cost of Electricity – LCOE) v japonské uhelné elektrárně spoluspalující 50% podíl čpavku by mohly v roce 2030 činit 136 až 184 USD/MWh. V případě 100% podílu by to bylo 224 až 322 USD/MWh. Levnější alternativu tak dle BNEF představují větrné a solární elektrárny kombinované s bateriovými úložišti.
"Technologie pro spoluspalování čpavku by vyžadovala výrazný nárůst japonské uhlíkové daně, aby byla ekonomicky životaschopná. Analýza BNEF ukázala, že pro dosažení nákladově efektivního spoluspalování 20% podílu čpavku v roce 2030 by byla zapotřebí uhlíková daň ve výši alespoň 300 USD za tunu CO2," uvedl BNEF s tím, že k roku 2050 by 100% spalování čpavku potřebovalo uhlíkovou daň kolem 159 USD/t CO2.
Další nevýhodou výroby elektřiny ze čpavku je dle BNEF skutečnost, že při jeho spalování může docházet k emisím oxidu dusného, jehož potenciál globálního oteplování (Global Warming Potenital - GWP) v průběhu 100 let je 273 krát vyšší ve srovnání s oxidem uhličitým.
V případě emisí CO2 vede podle BNEF spoluspalování nižšího než 50% podílu čpavku v uhelných elektrárnách k vyšším měrným emisím, než kterých může být dosaženo při spalování zemního plynu v paroplynových elektrárnách.
Mohlo by vás zajímat:
Nuz dalsi clanok s polopravdami .. ale ked je autorkou Veronika Henze aka OZE zaslepena "popularizatorka" .. nezmyselne cisla nicim nepodlozene, len vagnym zhodnotenim ze na zaklade ich internej analyzy (ktora nie je nide prezentovana/dostupna) ..
cisla ucelovo ohnute tym spravnym smerom - pri cpavku do plusu a pri OZE do minusu .. "podlozene" vyjadreniami typu "..assuming significant cost reductions of solar photovoltaics and offshore wind... ..
a pritom neberuc do uvahy lokalne podmienky japonska - ako geograficke, geomorfologice ci demograficke ..
myslim, ze japonsko si vie dobre spocitat svoje moznosti a lepsie ak skusia nejaky pilot, kde si to potvrdia/vyvratia ako ist bezhlavo masivne do nahodnych zdrojov ..
a scpavkom sa ovela lepsie naraba ako s vodikom a technologie su uz rokmi overene a vyrazne lacnejsie (vyroba, skladovane, preprava,..)
ehm .. tak som si pozrel aj tu ich analyzu .. a su tam dost rozporuplne informacie, resp. cisla, ktore nesedia z ich inymi "analyzami" pre vyuzitie H2 .. pri analyzach "oslavujucich" H2 ako medium buducnosti im vychadza ze dosiahnu paritu zeleneho H2 s modrym najneskor do 2030 *a v niektorych krajinach uz 2025! ci v cine uz v 2023!).. ale v tejto im parita zeleneho NH3 s modrym zrazu vychadza az ~2050 .. a potom porovnavaju vysledky z jednej studie s vysledkami z inej ... perfektne ..
presne na styl studii z roznych grantov .. povedzte ake maju vyjst vysledky a na zaklade toho spravime studiu ..
No pokud se podíváme na GWP vodíku a odhady že ho 1/4 uteče do atmosféry pak ten čpavek je z tohoto pohledu rozhodně lepší. Co se cen týče pak ten dopad na konečné ceny energií je o využití těch elektráren. Pokud Japonsko bude budovat jaderné elektrárny pak to cenově nemusí být takový problém , pokud by jelo jen na OZE pak bude třeba paliv hodně a cena poroste. Jinak v článku se píše o tom ,že je lepší varianta bateriových úložišť autor se ani neoptěžuje tuto myšlenu obhájit , protože je to holý nesmysl , umělá paliva se používají pro uložení energie z léta na zimu a žádné baterie , které by umožnili sezónní akumulaci neexistují.
a naviac je tam aj casove hladisko - japonsko to riesi aj kvoli tomu, ze je to podstatne rychlejsia cesta ako znizit zavislost na drahom dovazanom uhli a emisiach z neho - v uholnych elektrarnach maju instalovany vykon ~50GW a ich vykon tak rychlo nenahradia (ako elektricky tak v nemalej miere aj tepelny), postupne upravy na spolocne spalovanie cpavku budu rychlejsie aj lacnejsie ..
No konečně jsem někde našel reálné číslo ceny elektřiny z větru. S 4 hodinovou bateriovou zálohou počítají s cenou 71-155 MWh na souši u FVE počítají s cenou 89-230.
Takže pokud by to mělo opravdu fungovat 24/7/365 jako dodávka elektřiny, tak se cena nedostane pod těch 230 za MWh.
To mě potom předražené jaderné elektrárny s cenou 150/MWh přijdou jako levná varianta
ze nerozumies cislam ta pride upozornit miestny astrolog.
oni ti odbornici na energetiku ta budu upozornovat na to, ze ty pocitas s cenami vyrobnymi, ale ze mas pocitat s cenami predajnymi. Hi, hi, hi.
nie, tie cisla so optimisticky predpoklad .. aktualne platne cisla maju v studii na strane 8
135~272$/MWh - onshore VTE +4h baterka
128~310$/MWh - FVE +4h baterka
a aj to su podla mna nerealne cisla - teda tie spodne hranice - kedze podla posledneho odhadu EIA je lcoe bateriek ~120$/MWh
(a bavime sa o utility scale instalaciach, ak by tu niekto chcel oponovat super cenou samodomo realizacie)
a to levne jadro dokaze tak dobre samo o sebe vykryvat peaky bez pomoci drahych plynoviek? lebo baterka si s peakmi poradi v radoch milisekund
hellokitty 7. říjen 2022, 15:43
a to levne jadro dokaze tak dobre samo o sebe vykryvat peaky bez pomoci drahych plynoviek? lebo baterka si s peakmi poradi v radoch milisekund
nesnaz sa prosim dobehnut blahu s nezmyselnymi demagogickymi komentami .. cituj mi, kde v predchadzajucich prispevkoch niekto tvrdil, ze JE su dobre na vykryvanie peakov ?
v prispevku sa porovnava 24/7 dodavka, teda aj baseload a naklady na to..
myslim, ze kazdemu tu je jasne, ze baterky v ramci stabilizacie vykonu v sieti su asi top, hlavne ak sa bavime o kratkych casovych usekoch, pre dlhsie useky (niekolkohodinove) uz budu asi efektivnejsie ine zdroje (mozno aj plynove) ako aj pre dalsie sluzby siete (jalovina/ucinnik/frekvencia/..), kde maju podla mna svoje miesto velke tocive generatory (napr. PVE)
ale zaloha kompletneho vykonu v baterkach na desiatky hodin je ekonomicky nezmysel (aspon zatial, iba ze by konecne po viac ako 50tich rokoch vymysleli nieco prevratne v redox-flow akumulatoroch)
"To mě potom předražené jaderné elektrárny s cenou 150/MWh přijdou jako levná varianta"
za tuto cenu sa ziadna jadrova elektrina nepredava, lebo preco by to vlastnik elektrarne robil ze?
asi vazne blahovaties ... vobec som nepochopil co si chcel povedat a na co si vlastne reagoval .. to malo byt nejake vysvetlenie tvojho predchadzajuceho pomyleneho prispevku? .. alebo vyvratenie nejakeho tvrdenia v diskusii ? ..
Navrhuji spalovat amoniak až na oxid dusnatý resp. dusičitý a vyrábět tak kyselinu dusičnou. Tu nechat zreagovat s amoniakem a prodávat takto vzniklý dusičnan amonný jako hnojivo. Prostě kombinovaná elektrárna s výrobnou hnojiva.
Nerozumím chemii natolik , abych mohl Váš návrh kvalifikovaně posoudit nicméně umělých paliv je celá řada. Z čistě praktického pohledu jsou zajímavější ta kapalná , například metanol. Až jednou nebudou levná fosilní paliva ( toho se nedožije žádný z nás ) pak určitě kapalná umělá paliva budou hrát velkou roli už jen kvůli bezpečnosti , protože oni nepotřebují stálou dodávku a nemají problém s úniky. Takový metanol může nahradit benzín. Prosazování vodíku v EU je další velký omyl základem náhrady dovozních fosilních paliv musí být technologická neutralita , OZE , jádro , umělá paliva , elektromobilita ,ale i úspory.
Nepsal jsem o palivech, ale o dusíkatém hnojivu (dusičnan amonný). Jinak souhlas s MeOH. Také mi přijde jako dobré palivo budoucnosti. Jen nevim, jak přesvědčit lidi, aby ten MeOH nepili :-).
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se