Dánsko navrhuje přísnější podmínky pro biomasu, aby její využívání bylo opravdu udržitelné

Žádné energetické využití biomasy není udržitelné. Využívání biomasy k energetickým účelům je drancování životního prostředí daleko horší než těžba uhlí nebo plynu. Biomasa patří zpátky do přírody a ne do kotle. Celé to blbnutí kolem je jenom způsob jak si namastit kapsy na zcela zjevném nesmyslu. Lidem to dojde až budou koukat na holé pustiny zbavené veškeré zeleně ve jménu dosažení svatého grálu "uhlíkové neutrality".

Každé zdroje elektřiny a energie vůbec musí být udržitelné a bezodpadové, plně recyklovatelné.

Kdo se o to nebude snažit, bude vyřazen (někdy okolo 2040-50) ze hry, to je snad každému, v dlouhodobém horizontu jasné.

Fotovoltaika si to uvědomuje a stanovuje si pravidla aby tomu tak bylo.

I biomasa se musí urychleně snažit o skutečnou udržitelnost.

Největší problém ale s tím má jaderná energetika, pane Kubů, měli by jste s tím něco udělat. Ten nerecyklovatelný "odpad" to je opravdu velký problém, volající pro vědecké a technické řešení.

Já s tím nic dělat nebudu, pane Vaněčku. Obávám se, že můj vliv na rozvoj jaderné energetiky je naprosto marginální.

Recyklace "vyhořelého" paliva z jaderných reaktorů je vědecky i technicky vyřešené. Rozvoji brání fakt, že díky zelenému šílenství je rozvoj jaderné energetiky pod hranicí, nad kterou se takové postupy vyplatí a přinesou svůj užitek. Prozatím je díky ceně uranu a malému rozsahu jaderné energetiky lepší použité palivo až na vyjímky dočasně uložit a pak v nějaké přepracované formě přesunout do trvalého úložiště než jej použít jako druhotnou surovinu.

Ale FVE na tom nejsou lépe. Dnes většina panelů končí na skládce, v lepším případě tak, aby neškodily, v horším tak, že škodí. Vlaštovky na recyklaci jsou zatím v menšině.

Umíte své tvrzení o (ne)recyklaci FV panelů něčím doložit? Kovohutě Příbram s tím, zdá se, nemají nejmenší problém. já bych jim věřil, oni recyklují elektroniku ve velkém. Zajeďte si tam někdy na exkurzi, je to fascinující, co vše dokážou z elektroodpadu "vytěžit, Je to řádově lepší "ruda" než ta, co se volně vyskytuje v přírodě.

S odkazem jste byl rychlejší, ale celkem jasně se tam píše, že recyklují prakticky jen sklo a měď, aby splnili zákonnou povinnost "70 % recyklaci a 80 % využití. Pouze zbylých 20 % lze odstranit uložením na skládku". Plasty ani křemík nerecyklují, protože se to nevyplatí, stříbro jen u panelů s jeho vyšším obsahem. "Celkové reálné náklady na zpracování se dnes pohybují kolem 17–23 Kč/kg, přičemž recyklační poplatek, který inkasovaly kolektivní systémy, čítá 8,50 Kč/kg."

Myslím, že Emil Vám odpověděl.

Samozřejmě, že specializované závody se mohou ekonomice recyklace více přiblížit, ale pokud vím tak v současnosti takových závodů existuje po Evropě opravdu jen málo. Zkušenosti Kovohutí ukazují, že při současných cenách surovin na trhu je hlavní problém s ekonomickým uplatněním recyklátu na trhu. Jejich příklad ohledně použití recyklovaného křemíku - legování hliníku, velmi pravděpodobně v jejich vlastní výrobě. Jinými slovy použili svůj vlastní výstup jako vstup a tudíž se mohli vzdát "nároku" na přiměřený výdělek, protože ten získají přidanou hodnotou ve finálním výrobku. Na trhu s křemíkovými meziprodukty a surovinami nemají šanci se uplatnit.

Povede to k tomu, že se bude recyklace dotovat nebo skončí panely na skládce. Ta nemusí být u nás ale klidně kdoví kde v nějaké odlehlé pustině rozvojové země, kam to ve velkém někdo rád za mírný bakšiš místnímu náčelníkovi odveze. A u nás samozřejmě dostane certifikát o ekologické likvidaci. Myslím, že nedávno tady podobná diskuse probíhala a bylo tam několik odkazů na články o podobných praktikách například v Indii.

Máte nějaké zdroje o recyklaci kovů z elektro-odpadu? Konzultoval jsem recyklaci zlata a drahých kovů pro pár firem/laborek, ze starší elektroniky kde bylo zlata víc to šlo rozumně rozpustit v lučavce a vysrážet. Ale nevím o procesu kterým by šlo ekonomicky recyklovat drahé kovy z moderní elektroniky, moc malá koncentrace.

ad Bizon) Odkazy nemám, ale o Kovohutích Příbram jsem psal schválně, protože jsem tam byl na exkurzi a viděl jsem ty hromady elektroodpadu, který zpracovávají. Takže jedině oslovit je. Podle pana technologa, který nás provázel, vracejí do oběhu leccos, včetně takových vychytávek jako je palladium nebo thalium. Na drahé kovy tam měli extra linku.

Jo tak tam to znám, kámoš tam dělá technologa. To je ale recyklace relativně specifických věcí kde je toho víc (termočlánky, lambda-sondy, kompenzační termočlánkové vedení). Líbílo se mi jak tam pouští olověné akumulátory z 10m výšky aby je pak mohli recyklovat:D Obecně je ale moderní spotřební elektronika relativně špatně recyklovatelná.

To není nic proti FVE, to je celá naše společnost. Recyklace zní principielně skvěle a je to dobré PR. Ale už železo nejde recyklovat do nekonečna díky hromadící se mědi, z plastů dodnes recyklujeme jen PET, a to jen hodně malý podíl. Některé recyklační zákony prokazatelně dělají víc bordelu než kdyby se to spálilo, protože oficiálně zrecyklované znamená ve skutečnosti odvezené do nějaké země třetího světa:/

Bizon

železo a jiné kovy "recyklují" hlavně to starší, ještě nezamořené radionuklidy z jaderného šílenství po druhé světové válce

https://www.euro.cz/byznys/pirati-vraky-z-druhe-svetove-valky-neozarena-ocel-1381318

energetik: Jo, ocel s nízkým radiačním pozadím na výrobu Geigerů apod. je hodně zajímavé téma! Když jsem psal o hromadění nečistot tak mně to taky napadlo:D S Geigerem dělám občas profesionálně, lodě jsou koníček, kdo by řekl že ta témata mají takový průnik :D

Pane Kubů, neutěšujte se lží, FVE jsou na tom mnohem, mnohem lépe s recyklací. Kdyby nebyly, tak skončí, neměly by šanci.

Kdo si chce přečíst, jak to vypadá s recyklací panelů v ČR, může v tomto necelé dva roky starém článku přímo z praxe: www.aquatest.cz/cs/aktuality/39-recyklujeme-solarni-panely

Tentokrát mohu Emilovi poděkovat za pěknou referenci. Ale to je "level 1" v recyklaci, teď už se připravují "level 2" a "level 3" v recyklaci ( už jsme tady o tom diskutovali okolo publikace o recyklaci v Nature).

Dále už začíná průmyslová metalizace kontaktů bez stříbra, s levnější mědí a samozřejmě,

v roce 2000 zde byl na zeměkouli instalováno prvý 1 GW panelů, s životností cca 20 let, teď už je instalováno cca 650 GW s životností 25-35 let, v roce 2023 už to bude 1TW s životností ještě delší ....

Úplná recyklace ( nejen sklo, hliník a stříbro ale především kvalitní křemík) je naprostou nutností pro fotovoltaiku a to bude už silně aktuální od let 2008 + 25= 2033, v roce 2008 opravdu začala hromadná celosvětová instalace FVE daná silným poklesem ceny.

A já děkuji i panu Vaněčkovi že uznává že zatím jsme s recyklací na Levelu 1.

Omezování stříbra zní dobře, jen bych se vás pane Vaněček rád zeptal, vy byste to mohl vědět, jak je to s transparentníma elektrodama co sbírají náboj zepředu, z osvětlené strany článku? Tradičně se na to používá ITO (indium tin oxide), vlastnosti super, ale indium je relativně vzácné a drahé. Už se to podařilo nějak rozumně nahradit? Já teď přes polovodiče trochu ztratil přehled..

Průhledných vodivých oxidů existuje celá řada, asi nejpokročilejší a nejlevnější pro průmyslovou velkovýrobu je ZnO, nejstarší SnO2, "nejlepší" ale dražší Indium tin oxide,

zkouší se i jiné oxidy.

Nejlepší sluneční články mají ale elektrody jen zezadu (ale ty jdou zase udělat jen z kvalitného monokrystalu křemíku), takže světlo neprochází vrstvou vodivého (ale nepatrně absorbujícího oxidu),

ale zas pro bifaciální potřebujete i ty zadní elektrody mít dobře propustné....

Možností je spousta.

Byl bych s těmi absolutními tvrzeními opatrný. S otcem třeba vlastníme kus bažiny zarostlé náletem olší apod. Když si tam jednou za rok vezmeme a spálíme každý svůj strom, tak tam ani neubude, těch stromů je tam několik stovek. Je to míň než přirozený přírůstek dřevní hmoty.

A jestli budou Dánové trvat na dodržování výše zmíněných standardů, bude to mít naopak pozitivní efekt, protože "lesy", správně monokulturní plantáže na dřevo, budou nahrazovány něčím, co se bude mnohem více blížit přirozenému ekosystému.

Když na té Vaší bažině neubude stromů, i tak se v důsledku nejedná o udržitelnou a CO2 neutrální energetiku.

To byste na dopravu a řezání toho dřeva nesměl využít benzín/naftu/elektřinu. Navíc i při spalování biomasy (např. dřeva) unikají škodlivé emise (např. benzapyreny).

Samozřejmě u Vás je to marginální a udržovat krajinu je také potřeba.

Na významu tyto negativní jevy nabývají s množstvím spálené biomasy a vzdáleností dovozu. Nejhorší pak je, když kvůli spalování biomasy klesá množství rostlin v dané oblasti.

I tak si však musíme uvědomit, že "ukládání" CO2 do biomasy je jen dočasné. U dřeva na cca 100 let. Ten CO2 se nakonec stejně zase uvolní, ať už spálením, nebo tlením. Jedině, že by se to dřevo uložilo někam hluboko pod zem (třeba do močálů), kde by se časem přeměnilo na uhlí.

Ty vytěžené a spálené megatuny uhlí, ropy a zemního plynu a z toho vzniklý CO2 už tak natrvalo neodstraníme.

Pro mě není dobrý nepřítelem dokonalého. Proto je pro mě ten půl litr ropných paliv (auto + pila) akceptovatelným nákladem. Je to pořád řádově lepší než topit plynem nebo uhlím.

Uvolňování CO2 ze dřeva není problém, problém je, že se do systému uměle vnáší CO2 z fosilních paliv.

Jo, a žádné benzapyreny neexistují. Cizí termity se používají na vlastní rizoto, takže se je nejdříve pořádně naučte.

Benzapyreny vskutku neexistují, ale benz[a]pyreny / benzo(a)pyreny jsou legitimní termiti, vynechání závorky byste snad mohl velkoryse odpustit.

Benzpyreny každopádně jsou etalonem karcinogenních/mutagenních látek vznikající při spalování jakékoliv organiky. Je ve splodinách dieselu i uhlí, ale nejvíc jsou opravdu spojené se spalováním bio-masy, ať jde o hořící cigaretu, grilování nebo bio-masovou elektrárnu. V České Republice je koncentrace benzpyrenů dlouhodobě relativně vysoká, velká část měřících stanic pravidělně měří hodnoty nad 80% limitu.

Bizone, mě nemusíte vysvětlovat, náležitosti okolo polyaromatických uhlovodíků, znám je dostatečně dobře. Mě jen prostě vytáčí kdejaký Bobika (a docent Šrám z Akademie věd), který se jimi ohání aniž by se namáhal alespoň (když už nic jiného) správně opsat jejich název.

A abych opravil i vás, neměří se koncentrace benzpyrenů, ale koncentrace benzo(a)pyrenu, jen na pár lokalitách se stanovují ještě další polyaromatické uhlovodíky třeba tady. Zákonný limit je pouze na benzo(a)pyren a na odkazované stanici jsou měřeny dlouhodobě nejvyšší průměrné roční koncentrace v celé ČR, 8,7x vyšší než je imisní limit. Není divu, je to po větru od koksovny. Ale pořád je to polovina toho, co se měří na městské pozaďové stanici u nemocnice v polském Rybniku.

Máte pravdu pane Veselý, měl jsem u toho i nějakým způsobem definovat rozsah. Opravím to tedy na "energetické využití v rozsahu překračujícím přirozenou obnovu", i když ani s tím nejsem zrovna spokojený :-)

Když použiji Váš příklad, který je naprosto v pořádku a já jej považuji za vzorový způsob využití obnovitelných zdrojů, kde budou mít svoji bažinu, kam si půjdou uříznout svůj jeden strom tisíce rodin bydlících v paneláku na sídlišti?

Použití biomasy jako významné součásti energetického mixu je udržitelné a skutečně obnovitelné pouze při zásadním zmenšení populace na úroveň doby, kdy biomasa skutečně byla hlavním energetickým zdrojem celé společnosti. Ale tahle pravda se dost těžko sděluje.

Dosáhli jsme bohudík/bohužel takového civilizačního stupně, kdy na jednoho člověka jeden strom ročně nestačí.

Sliby o zelených certifikátech, které bude sama sobě vydávat US IPA, nestojí ani za nadávku.

K té geotermální energii, zmíněné v článku: to taky není paušálně udržitelný zdroj, zase někdo někoho vodí za nos (což jinak u Dánů není úplně obvyklé). Pokud není elektrárna nad výjimečně vhodnou geologií, končí za cca 30 let. Tepelná vodivost kamení je velmi nízká, po ochlazení blízkých podzemních povrchů se přestup tepla do vrtů zpomalí, nutno vrtat nové, čím dál méně šikovné, až se to nevyplatí. Kromě toho je nutné, aby podzemí bylo dost horké a dost propustné - před časem proběhla v tisku zpráva o jakémsi projektu u Děčína, z kombinace podrobností vyplývalo, že čerpací práce krytá "špinavou" tržní energií se bude vlastně rovnat "čisté" dotované výrobě, naštěstí se to realizaci asi neblíží.

Geo-termál nejvíc záleží na lokalitě, už dávno jsem slyšel že optimální je narazit vrtem na podzemní vodu, rozvádí teplo líp něž šutr. Z větších hloubek se dá vytáhnout větší výkon, na pár vrtech už se ale stalo že ochlazení a smrštění šutru způsobilo seismickou aktivitu! Jen mírné otřesy, ale dobrá připomínka ža každý způsob získávání energie má svoje externality..

Svatou pravdu bratře díš. Máte naprostou pravdu všechny ty biomasy a OZE je jeden velký tunel, který slouží jen k tomu, aby si ti správní lidi si namastili kapsy.

je to tak, úbytek humozních látek v půdě časem udělá s výnosy své. Prodávat slámu k pálení z polí je nedomyšlený tah. Časem výnosy budou klesat.

Že by Dánové konečně přišli na to odkud se ta biomasa bere, že to není tak ekofriendly pro planetu jak si zelení soudruzi představují. Snad to povede k tomu, že se přehodnotí evropská energetická politika a přestane se zbytečně drancovat příroda.

Samozřejmě, že zelenou energii nevyrobíme tím ,že spálíme zelený strom. OZE na bázi biomasy jsou ve své podstatě o drancování krajiny a ničení přírody, protože biomasa se normálně využívala vždy a celý tento nárůst, který je u nás, ale i jinde je právě o využití té části biomasy, která se využívat nemá, ale má se rozložit v půdě. Jsou to zejména odpady z těžby dřeva a zbytky zemědělských rostlin.

Recyklaci drahých kovů z elektroniky se zabývá Safina Vestec. Mají elektrickou pec, kde taví dodaný odpad. Ta pec se nesmí vypnout jinak je 750 mio Kč v zadeli, byl jsem tam na exkursi kvůli mikroturbíně Capstone. Mají připojení na síť ee, ale jsou schopni ostrovního provozu a potřebují trvale ee. Spalují technologický plyn z výroby (složení nevím) + zemní plyn. Velmi drahé řešení, ale kvůli zlatu se vyplatí.

Nevím o jiném podniku, kde to tak mají řešené, že by přišli o 750 mio Kč, možná dnes více.

Ta mikroturbína Capstone je velmi sofistikovaná, jen velmi drahá.

Jsou v ní vzduchová ložiska, obrovské otáčky, bez olejového okruhu. Je to americký patent a hlídá to Dar...pa.