BNEF: Urychlení elektrifikace společně s rozvojem OZE může nasměrovat Čínu k uhlíkové neutralitě
Urychlení elektrifikace v průmyslu, dopravě či sektoru budov může podle zahraničního serveru BloombergNEF (BNEF) nasměrovat Čínu ke splnění nedávno oznámeného cíle uhlíkové neutrality v roce 2060. Výzkumníci z BNEF zároveň dodali, že aby elektrifikace Číně skutečně při snaze o dekarbonizaci pomohla, je třeba rapidně snížit emisní intenzitu vyráběné elektřiny.
Nedávno oznámený závazek největšího emitenta skleníkových plynů na světě dosáhnout vrcholu emisí CO2 do roku 2030 a následně klimatické neutrality do roku 2060 překvapil celý svět. Ihned po oznámení cíle se začaly objevovat hlasy upozorňující na složitost splnění uvedených cílů a významnost dopadu na globální ekonomiku.
Podle BNEF pochází aktuálně zhruba 90 % emisí CO2 v Číně z výroby elektřiny a tepla, z průmyslu a dopravy. Konkrétně v sektoru výroby elektřiny hraje stále významnou roli uhlí, a to i přesto, že jeho podíl na vyrobené elektřině klesl za posledních 10 let přibližně o patnáct procentních bodů a aktuálně činí něco málo přes 60 %.
Dva scénáře dekarbnoizace
Výzkumníci z BNEF se ve svém novém reportu nazvaném „China’s Accelerated Decarbonization“ zaměřují na možnosti dekarbonizace čínské ekonomiky, a to ve dvou scénářích. Tím prvním je Scénář ekonomického přechodu (Economic Transition Scenario) a druhým Scénář zrychleného přechodu (Accelerated Transition Scenario).
Více ambiciózní Scénář zrychleného přechodu, který se ve větší míře spoléhá na elektrifikaci dopravy, průmyslu a sektoru budov, by si v následujících letech vyžádal podle provedených výpočtů investice do nových zdrojů elektřiny (zejména větrných a solárních elektráren) ve výši 7,9 bilionů dolarů. Pro srovnání, náklady na výstavbu nových obnovitelných zdrojů energie ve Scénáři ekonomického přechodu, byly odhadnuty na 3,3 biliony dolarů.
Jak však upozorňuje BNEF, bez vybudování dostatečných kapacit v obnovitelných zdrojích by elektrifikace uvedených sektorů nepřinesla zamýšlený efekt.
„Elektrifikace pomůže Číně splnit její cíl uhlíkové neutrality, pouze pokud bude kombinována s prudkým poklesem emisní intenzity vyráběné elektřiny,“ uvedla Yvonne Yujing Liu, senior analytička v BNEF.
Scénář zrychleného přechodu počítá s dosažením 3,6 TW instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách a 4,2 TW v solárních elektrárnách do roku 2050. Důležitou roli by měly v Číně hrát i offshore větrné elektrárny, jejichž instalovaný výkon by měl do roku 2050 vzrůst na 740 GW.
Nejen OZE, ale také vodík
Kromě potřeby výstavby nových kapacit v obnovitelných zdrojích upozornil BNEF na potřebu budování řiditelných elektráren, a to zejména plynových elektráren spalujících vodík, které mají sloužit k udržování výkonové rovnováhy v elektrizační soustavě.
Jak uvedl BNEF, Čína by v této oblasti mohla využít výhody plynoucí z velmi nízkých investičních nákladů na elektrolyzéry.
„Čína má již nyní nejlevnější elektrolyzéry. Začíná nicméně zaostávat za evropskými státy, které oznamují agresivní plány pro rozvoj elektrolyzérů jako součást podpůrných opatření následujících po pandemii Covid-19. Čína by měla zvážit politiky podporující využití vodíku v sektorech, které je obtížné dekarbonizovat, jako jsou ocelářský a cementárenský průmysl,“ dodal BNEF.
Mohlo by vás zajímat:
BNEF zcela opomněli JÁDRO, taková studie nemá žádnou cenu,
podpora pouze OZE a potlačení rozvoje jádra, je-li plán Číny do r.2050 vlastních přes 100 reaktorů s výkonem 1000MWe=800TWh, tak co toto od BNEF má znamenat, podvrh + podvrh + podvrh!!!
Kolik je 800 TWh/rok ze současných 6000 TWh/rok a v budoucnu nejspíše ještě více než tohle? Ta červená čárka, ta červená čárka, ta červená čárka :-))))
3.600 GW výkonu ve větrných elektrárnách a 4.200 GW v solárních roku 2050 , to jsou obludná čísla ! Z toho se dá ročně vyrábět nějakých 16 000 TWh elektřiny, což je právě dvojnásobek dnešní čínské celkové výroby ze všech zdrojů. 2000 TWh dodají vodní elektrárny a kolem 1000 TWh jádro, takže čistá výroba může dodat asi 20 000 TWh , což bude asi 15 000 KWh na jednoho obyvatele, tedy více jak ve dnešních USA. Znamená to ale v příštích 30 letech ročně postavit v průměru 100 GW výkonu ve větru a 130 GW v soláru ! To jsou obří čísla zatím v Číně nikdy nedosažená.
P.S. Dobrá čísla, dobré plány.
Čína má trochu jiné plány, ale jen poznámka k Vašemu příspěvku 100GW v uhlí přidávala každoročně Čína v době ,kdy její síť byla díky prudkému růst spotřeby přetížená. Co se týče jejich budoucnosti, pak oni se nemohou spoléhat na žádnou dovozní komoditu už jen proto, že kdyby začali dovážet třeba plyn a nahrazovali s ním uhlí, tak na to nejsou ani těžební ani přepravní kapacity oni mají jedinou možnost a to jít cestou elektrifikace a pro výrobu el. energie využívat všechno co je ekonomické a hlavně domácí. Což je pro Čínu uhlí , jádro, OZE. Pokud USA má zásoby uhlí na 400 let těžby pak Čína pouze na 37 let a i když celkové zásoby jsou samozřejmě mnohem větší, pak cena takové těžby bude vyšší, proto také rok 2060 jako rok uhlíkové neutrality v té době totiž z dnešního pohledu nebudou v Číně levné fosilní zdroje k těžbě. To jaký bude energetický mix to patrně bude záležet na ekonomické výhodnosti technologií, které ještě dnes nejsou komerčně využitelné , nicméně těch 15MWh není nijak vysoká spotřeba moje odhady jsou spíše přes vyšší, protože el. energie bude prakticky univerzální forma energie a bude se používat na všechno. ČR má dnes celkovou spotřebu 32MWh energie / obyvatel. Přitom v el. energii jen 6MWh.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se