USA nadále vsází na plynové elektrárny, loni tvořily většinu nového výkonu
Více než polovinu nového výkonu ve velkých zdrojích v USA tvořily v loňském roce elektrárny spalující zemní plyn, zbytek poté obnovitelné zdroje a bateriová úložiště. Naopak uzavírání starých zdrojů se týkalo především uhlí.
Podle dat americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) byly v loňském roce připojeny do tamní soustavy nové zdroje o celkovém výkonu 31,3 GW. Naopak elektrárny, z většiny uhelné, o celkovém výkonu 18,7 GW provoz ukončily. Podle agentury se tak z pohledu výkonu v nově zprovozněných zdrojích jedná o nejsilnější rok od roku 2003, kdy byly do sítě připojeny elektrárny o výkonu 48,8 GW.
Statistiky EIA sledují pouze větší, takzvané utility-scale zdroje, tedy elektrárny o instalovaném elektrickém výkonu přesahujícím 1 MW. Přes 60 % (19,3 GW) z nově instalovaného výkonu tvořily zdroje spalující plyn, zhruba pětina výkonu (6,6 GW) pocházela z větrných elektráren, 16 % (4,9 GW) tvořily elektrárny solární a zbylá 2 % vodní elektrárny a bateriové systémy.
V případě plynových elektráren se s přibližně 90% podílem jednalo vesměs o paroplynové elektrárny, které sice nejsou tak flexibilní jako spalovací turbíny s otevřeným cyklem, nicméně díky parnímu okruhu disponují výrazně vyšší účinností. Stále populárnější jsou v USA i spalovací motory, které jsou díky vysoké flexibilitě a schopnosti pracovat v širokém výkonovém rozsahu vhodným doplňkem k intermitentním obnovitelným zdrojům.
Výstavbě větrných elektráren tradičně dominovaly státy ležící ve středu Spojených států. Další výstavbě větrných elektráren nahrávají klesající náklady, které se v posledních letech přibližují minimu z roku 2004.
Solární elektrárny v minulém roce opět rostly především na jihu země, a to ve slunné Kalifornii, Floridě a Severní Karolíně.
Po další vlně odstavování uhlí přijde zpomalení
Rok 2018 byl ve Spojených státech dalším silným rokem ve znamení ukončování provozu uhelných elektráren. Podle EIA byly odstaveny uhelné zdroje o celkovém výkonu bezmála 13 GW. Nejvíce uhelných bloků bylo odstaveno v Texasu, a to 4,3 GW, tedy třetina z veškerého objemu.
Po několika letech intenzivního odstavování uhelných elektráren, které z trhu vytlačily přísnější emisní limity, levný plyn a obnovitelné zdroje, by v letošním a příštím roce mělo přijít zpomalení. Podle EIA plánují v letech 2019 a 2020 provozovatelé uzavřít uhelné zdroje o výkonu zhruba 3 GW.
Kromě uhelných elektráren byly z provozu vyřazeny i starší či méně účinné plynové zdroje. V loňském roce tak v USA ukončily provoz plynové elektrárny o celkovém výkonu 4,7 GW, z nichž většinu tvořily plynové spalovací turbíny či parní elektrárny s plynovým kotlem.
V loňském roce rovněž ukončila provoz jedna americká jaderná elektrárna. Jaderná elektrárna Oyster Creek s jedním blokem vybaveným varným reaktorem o výkonu 625 MW byla nejstarší jadernou elektrárnou na území USA, v provozu byla bezmála 49 let.
Mohlo by vás zajímat:
To je zajímavé, zatím všechny JE co byly ve světě uzavřeny nedosáhly doby provozu 50 let, nejdelší sloužíci v Rusku i USA skončily na 49 letech.
Možná proto že se jednalo o starý typy reaktorů? Trochu jiný technologie trochu jiný všechno? Skoro 50 let je teda úctyhodná doba.
životnost reaktoru je dána degradací materiálu vlivem radiace (neutronový tok) materiál křehne.
Svůj podstatný díl má i způsob provozování, těmto komponentám nedělají dobře časté a náhlé změny (časté odstavování, manipulace s výkonem, havarijní odstavení...), nicméně nové generace reaktorů budou v tomto pružnější.
To sice vypadá hezky, ale větší úsilí v budování OZE dnes pobíhá v Číně. Loni Čína v soláru nově + 43 000 MW , USA + 4900 MW = Čína 9 krát více, vítr Čína + 20 000 MW , USA + 6600 MW = Čína 3 krát více. Navíc Čína připojila nových 7 jaderných reaktorů, USA nic. Čína sice buduje i nové uhelné kapacity , ale její elektrický mix v delším výhledu je perspektivnější jak v USA. USA nově budují plyn + OZE a odstavují uhlí a atom. Čína nově buduje OZE a atom a zpomaluje v uhlí , jehož podíl na výrobě bude stále klesat. Čínské předběžné plány výkonu elektráren roku 2050 jsou : solar = 2157 GW , vítr = 2062 GW, hydro = 532 GW, atom = 120 GW , fosilní /včetně plynu/ = 622 GW, celkem = 5626 GW. Fosilní tedy asi 10 % výkonu. A to může být méně % jak v USA , kde plyn zažívá bouřlivý rozvoj /loni přes 60 % !! nového výkonu = plyn/. S plynem tak USA zřejmě počítají ještě řadu desetiletí jako s rozhodujícím zdrojem ,proč zavírat - "skoro nové" - elektrárny ??
USA mají nadbytek plynu, Čína ho musí dovážet. V absolutních hodnotách samozřejmě Čína má větší potřebu nárůstu výkonu, protože rychleji ekonomicky roste a má více energeticky náročného průmyslu.
Tolik k tomu, že by mohla EU dlouhodobě získávat podstatné množství plynu z USA, když ti ho budou co nejvíc spotřebovávat doma, a jejich těžba frakováním bývá v místě maximálně střednědobá.
Jen takový detail. Článek pojednává o "utility scale" elektrárnách, tj. centralizovaných zdrojích. V případě FVE jsou tedy opomenuty sektory C&I (commercial and industrial) a R (residental), celkem další cca 4 GW instalací. zdroj.
Slušný výkon v době, kdy se vám Trumpova administrativ snaží házet klacky pod nohy jak to jde.
Bravo, Rusko rádo dodá plyn i našim nepovedením americkým bratrum. přece nenecháme naše bratry pomrznout...
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se