V Rotterdamu by mohlo vyrůst největší evropské Power to Gas zařízení s výkonem 250 MW
Společnosti BP a Nouryon plánují v rotterdamském přístavu výstavbu 250MW zařízení na elektrolýzu vody vyrábějící při použití elektřiny z obnovitelných zdrojů tzv. zelený vodík. Pokud by byl projekt realizován, jednalo by se o největší zařízení svého druhu v Evropě.
S plánem na výstavbu Power to Gas zařízení, jež funguje na principu přeměny elektrické energie na plynná paliva, s výkonem v řádech stovek megawattů přišli nedávno také německý provozovatel přenosové soustavy Amprion a provozovatel přepravní soustavy Open Grid Europe či další německý provozovatel přenosové soustavy TenneT společně se společností Thyssengas. Obě tato zařízení by měla mít výkon 100 MW a měla by být uvedena do provozu v roce 2023, respektive 2022.
Zařízení v rotterdamském přístavu, které by využívala společnost BP ve své tamní rafinerii, by mělo být výkonově ještě 2,5x větší. Ročně by mělo vyrobit až 45 tis. tun vodíku, který je aktuálně vyráběn ze zemního plynu.
Pokud by k produkci vodíku byla využita elektřina z obnovitelných zdrojů, přinesl by projekt roční úsporu emisí CO2 ve výši 350 tis. tun.
„Použití zeleného vodíku vyrobeného z vody za použití obnovitelné energie má potenciál významně snížit emise v Rotterdamu. Spolupráce s Nouryonem a rotterdamským přístavem nám umožní plně pochopit tehcnické, provozní a finanční aspekty této potenciální příležitosti,“ uvedl výkonný ředitel BP Netherlands Ruben Beens.
Dodavatelem technologie by byla společnost Nouryon. Role rotterdamského přístavu v projektu je kromě usnadnění využití a rozvoje potřebné infrastruktury také v oblasti průzkumu možností dalšího využití zeleného vodíku v dané oblasti. Finální investiční rozhodnutí by mělo být učiněno v roce 2022.
Úvodní fotografie: Rafinerie BP v rotterdamském přístavu. Zdroj: Nouryon
Mohlo by vás zajímat:
tak to jsem zvědavý jakou vodu budou používat ? Pokud vím tak při použití mořské vzniká chlor...
Aby to nakonec neskončilo u pitné :(
Vzhledem k tomu, že Rotterdam je v ústí Maasy, tak bych ani v tom neviděl zásadní problém.
Už je to tady.... Ti co si mysleli že v noci či za bezvětří si budem svítit loučemi (až ještě vyschnou všechny řeky) asi brzy (do 10 let) sklapnou.
Co myslíte že vyschne dřív: řeky nebo fondy na financování těchto zařízení?
No to záleží na tom jak se bud dál ničit krajina. Nehledě na to to zařízení je na řekách nezávislé, jestliže máte z 1m3 asi 110kg vodíku, tedy ekvivalent asi 3630kWh elektřiny, které je třeba vložit, tak použití odsolené vody s cenou nějakých 25Kč/m^3 není tragédie. Hodinová spotřeba tady bude nějakých 70 kubíků vody, to je v zásadě nic.
Nehledě na to, že tohle je zdroj vodíku pro velkou rafinérii, která má určitě zajištěný dostatečný zdroj technologické vody pro svůj provoz. A o volné kapacity bych se nebál, průmyslové podniky dlouhodobě snižují její spotřebu, takže trubky mají teď už dost předimenzované.
Otázka je spíš jestli náhodou neklesají zároveň i zdrojové kapacity.
Nicméně toto zařízení mají postavené na celkem strategickém místě se skoro přímým přístupem k levné elektřině z větru a pravděpodobně i plynovodu, pokud by se rozhodli míchat tento vodík se zemním plynem. Jenom se obávám že budou pořád cenově dost nad cenou ZP. Potřebovali by se dostat tak na 28€, aby se to vyplatilo oproti plynu s emisenkami. To asi jen tak nebude.
Ono je to jinak ten vodík je určen pro ropnou rafinérii. Jde o to, že chtějí krakovat vyšší uhlovodíky na petrolej, benzín a naftu. Takže potřebují zvýšit podíl vodíku vzhledem k uhlíku. Energie je tak uložena v chemické vazbě H-C a ropná paliva vyrobená pomocí "zeleného" vodíku mají až o 20% menší celkové emise CO2. Nehledě na to, že dostatek vodíku může mít za následek i vyšší výtěžnost paliv z ropy. Bude prostě méně asfaltu, mazutu a LTO.
Shrnuji: spotřebou elektřiny ("účetně" pocházející z OZE) se vyrobí vodík pro krakování ropy.
Jo, protože se ještě pořád v EU spotřebuje strašně moc ropných paliv. Jasně, že by bylo lepší krakovat celulózu nebo biomasu fytoplanktonu nebo dotovat vodíkem biodigestory.
Ale i tak je -300 000 tun CO2/rok krok správným směrem. A až to bude potřeba, už zavedená a reálnou produkcí zlevněná technologie přijde vhod i jinde.
Taková expanze OZE do Haber-Boshova procesu by taky byla vhod. To je taky bumbrlík požírající zemní plyn, jako zdroj energie a vodíku ve velkém.
Výroba z vodíku je jeden z procesů, který z intermitentních zdrojů udělá něco praktičtějšího. Rozhodně to bude posun dopředu. A technologie je použitelná i u velkých zdrojů jako je jaderná elektrárna. ;-) jako "jiný druh" přečerpávací elektrárny nezávislé na lokalitě, a hlavně lokalizovatelné poblíž místa spotřeby.
Poznámka pod čarou, divili byste se ale, že část dnešních naftových fandů již teď zavrhuje bateriové vozy a vidí se, jak u pumpy místo nafty natankuje vodík do osobního automobilu. Mám podezření, že jde jen o nechuť představit si budoucí technologicky mnohem pestřejší automobilizmus než jaký máme dnes v podobě nafto-benzínové šedi.
Jen mám obavu, kolik potom oné levné až cenově záporné elektřiny k nám poteče od Severního moře, pokud bude ekonomicky a technologicky zvládnutá výroba vodíku nebo syngasu v celém Německu.
ad Martin Pácalt)
S tou poznámkou k naftovým fandům souhlasím. Jaderné elektrárny jako zdroj vodíku by taky šly, jen ještě vymyslet jak je stavět rychle, levně a v dostatečném množství.
Oproti tomu mělčiny Severního moře oplývají tak obludným energetickým potenciálem, že bych se o dostatek výroby nebál. Teď asi jde o to včas se etablovat, aby byl export do ČR jednodušší a aspoň trochu výhodnější volbou než než krmení elektrolyzérů/PEM článků.
ad Martin Pácalt: Tak už Vám i ostatním konečně došlo, že si budeme muset tu energii ze slunce, větru a vody VYROBIT SAMI?!
U vodíkové cesty bude jeden zásadní problém, aby byl zelený vodík konkurenceschopný modrému (z plynu). Pokud by měl být v budoucnu využíván k výrobě syntetického zemního plynu, tak by se museli dostat s běžnou cenou elektřiny kolem 30€/MWh, do ČR ji budou schopní prodat od 50€ výše, takže tu bude motivace spíš k tomu prodávat elektřinu, než ji všechnu spálit na výrobu vodíku.
Milanu Vaněčkovi: Shrnu to do pár vět: 1) jsem příznivce jádra, ale nechtěl bych jako výrazně dominantní zdroj (nad 75%), 2) jsem schopen uznat, pokud se rýsuje cesta k většímu využití "nepravidelných zdrojů" , tak mají mít místo i u nás 3) jádro je momentálně v kaši, přeju mu ale návrat na přední příčky 4) myšlenku o kombinaci slunce, voda vítr mi podsouváte zbytečně a opět jízlivě. Není to poprvé, kdy tady na tomto webu píšu, že právě proto, že si myslím, že Německo akumulaci zvládne (cenu nechávám stranou), musíme si zajistit svoji energetickou soběstačnost sami. Trh je fajn věc, ale Evropa se opět dělí a předběžně opatrný realista se obvykle spálí méně často než optimista bez bariér a soudnosti.
250 MW nejdřív v roce 2023, čili rok po zkolabování německé přenosové soustavy vyhlášným stopnutím všech jaderek.
A ještě to má jet naplno jen přez poledne či při silném větru při nejlevnější elektřině, a zajišťovat vodík pro tu rafinerii na chemickou výrobu fosilních paliv.
Kolik na to vsadíš?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se