Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně vyrábí 40 % elektřiny v Olomouckém kraji
Hlavním pilířem energetiky v Olomouckém kraji je přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně na Šumpersku, která se na celkovém instalovaném výkonu elektráren v kraji podílí bezmála 63 procenty a na produkci elektrické energie 40 procenty. Až s velkým odstupem následují parní, plynové, spalovací, fotovoltaické, vodní a větrné elektrárny. ČTK dnes informaci získala z aktualizace Strategie rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje.
Elektrárny v Olomouckém kraji mají celkový instalovaný výkon zhruba 1042 MW, z toho na přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé stráně na Šumpersku připadá 650 MW. Přečerpávací elektrárny slouží jako obrovské akumulátory. V energetické soustavě mají funkci jak při využití přebytku energie, která se pak používá pro přečerpání vody z dolní do horní nádrže, tak v období jejího nedostatku, kdy elektřinu vyrábějí a prodávají za vyšší cenu. Při jednom přečerpávacím cyklu dokáže elektrárna Dlouhé stráně do energetické sítě dodat až 3,5 milionu kWh.
Druhý nejvyšší instalovaný výkon mají v Olomouckém kraji plynové a spalovací elektrárny, na které připadá jedenáctiprocentní podíl na celkovém výkonu. Parní a fotovoltaické elektrárny mají shodně po desetiprocentním podílu.
Fotovoltaických elektráren je v Olomouckém kraji instalováno zhruba sedm stovek, a to zejména na Prostějovsku. „Naprostá většina byla postavena v roce 2010 či později,“ stojí v materiálu. Největší fotovoltaické elektrárny fungují v Rakové u Konice na Prostějovsku (instalovaný výkon 6,5 MW), Kojetíně na Přerovsku (4 MW), Němčicích nad Hanou na Prostějovsku (3,6 MW) a Ochozu u Konice na Prostějovsku (3,5 MW).
Větrné elektrárny mají na celkovém instalovaném výkonu v Olomouckém kraji podíl necelých pět procent. Jejich celkový výkon činí 45,2 MW, což Olomoucký kraj řadí na čtvrtou pozici po Ústeckém (86,8 MW), Karlovarském (53,3 MW) a Libereckém kraji (53,3 MW).
První větrné elektrárny byly v Olomouckém kraji zprovozněny v polovině 90. let, a to ve Velké Kraši, na Mravenečníku a v Ostružné na Jesenicku. Na konci roku 2018 v Olomouckém kraji fungovalo 18 velkých větrných elektráren a parků s celkovým instalovaným výkonem 45,2 megawattu.
Mohlo by vás zajímat:
Jeden ustřelený kopec a kolik udělá slávy kdyby takové stavby byly na všech pohraničních horách tak má ČR vystaráno.
Samozřejmě se změnou stavebního zákona - zavést veřejně prospěšnou stavbu se speciálním stavebním úřadem a připuštění omezení vlastníka v případě veřejně prospěšném.
Z ČR by mohlo být druhé Švýcarsko elektřina 40% z jádra a skoro 60% VE a PVE.
napřed se podívejte, jak dopadly skoro všechny plány na přečerpávací elektrárny v sousedním Německu a jak Němci čerstvě vyběhli s kapacitou kabelu Německo- Norsko s Norskem. Navíc představa, že se Česku podaří, tak jako Rakousku ,skrz přečerpávací elektrárny " konvertovat" jadernou elektřinu na "čistou", je více či méně naivní. Tohle praní "špinavé " energie si Rakousko rozhodně nenechá ukrást. Klidně se vsadím, že jakmile by se něco takového chystalo, tak by se zase otevřel penězovod z Rakouska směr české spolky typu " matky z pohraničních hor" a jim podobných...
Za sebe bych si přál aby energetika v ČR vypadala jako v Norsku nebo Švýcarsku a ne jako v Kalifornii kde je distribuční a nadřazená soustava v naprosto zoufalém stavu a s pravidelnými blackouty.
Ve Švýcarsku a Norsku vědí že akubateriové systémy Tesla (100MW na půl hodiny) jsou naprosto k ničemu. A jdou si cestou VE a PVE.
Takže byste si přál, aby v Česku narostly hory a řeky se rozvodnily jako ve Švýcarsku a Norsku. No tak dejte na modlení nebo počkejte pár stovek milionů let, až nadejde nějaké nové vrásnění, které by zasáhlo i střední Evropu. Mimochodem v Norsku mnoho přečerpávacích elektráren nenajdete.
A v zimě, až skoro nebude svítit Slunce, v Německu přestane foukat vítr od moře a Rakušanům "zamrznou" alpské řeky tak ty PVE budeme nabíjet čím? Budeme třít ebonitové tyče liščími ohony?
PVE jsou dobrá věc pro účel, kterému dokážou skutečně optimálně sloužit a to je vyrovnávat extrémy denního diagramu energetické soustavy. Ale dělat z nich něco jiného mi přijde jako až příliš troufalé.
Tak ještě dvě takové "elektrárny" a Olomoucký kraj může běžet trvale v ostrovu ????
Kolik CO2 a oleje vypustily TATRY do CHKO JESENIKY, nez to postavili ,to uz jaksi zapomely napsat...
Trefný komentář...
Však počkejte. Až budeme mít nějaké bateriové uložiště tak tomu taky budeme říkat zdroj :)
Správně uvádíte, že přečerpávací elektrárna funguje jako akumulátor. Takže má větší spotřebu než výrobu elektřiny. Proč je tedy zmíněna pouze výroba a ještě je porovnávána s jinými elektrárnami? Uveďte pro úplnou informaci i spotřebu elektřiny.
Dekuji a přeji krásný den
Ano, také mě napadlo pri čtení článku kolik elektrické energie spotřebuje. Byl by to zajímavý údaj.
účinnost cyklu je 75%, ale zpracováváme elektřinu přebytečnou!!! takovou, která nemá uplatnění a odběrem ze sítě při čerpání PVE nezničí soustavu EPS z nadbytku a nemusíte zastavovat VtE, ani vypnout Slunce, to zatím neumíme pro regulaci FVE!!! Neznehodnocujme server idiotskými komentáři!!!!!!!!!!!!!
Na vašem místě bych byl s označováním jiných komentářů přívlastkem "idiotský" poněkud opatrný. Poznámka Adama Moravce je naprosto trefná. Nikdo nezpochybňuje užitečnost PVE, ale článek už v nadpisu srovnává výrobu PVE Dlouhé stráně s celkovou výrobou v kraji. Bylo by zajímavé též srovnat spotřebu s celkovou spotřebou v kraji. Nebo si snad myslíte, že obchodník s bramborami, který má oproti jiným kvalitní sklep, takže na podzim levně nakoupí a zjara hezké brambory draze prodá, se bude označovat za výrobce (či pěstitele) brambor? A ohledně přebytečnosti - můj bojler taky spotřebovává pouze přebytečnou elektřinu v nízkém tarifu.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se