Nizozemci úspěšně otestovali svůj první vodíkový vlak
Nizozemsko minulý víkend úspěšně dokončilo testování své historicky první vlakové soupravy využívající vodíkový pohon. Desetidenní zkouška probíhala na trase v severní části země, mezi městy Groningen a Leeuwarden.
Nizozemci se tak tímto počinem snaží dohnat Němce, kteří vlakové trasy využívající vodíkový pohon zavedli jako první v Evropě. První čistě vodíková trasa pro přepravu osob se totiž nachází v německé spolkové zemi Dolní Sasko a obsluhuje linku Buxtehude-Cuxhaven.
Vlaky Nizozemcům dodává francouzský výrobce Alstom. Testy, které probíhaly především v noci, dopadly úspěšně. Vlaky byly schopny dosáhnout plné rychlosti, nevezly však žádné pasažéry. Palivo dodala francouzská energetická firma Engie, která poskytla soupravám zelený vodík.
Vlak firmy Alstom typu Coradia iLint je speciálně navržen pro linky, které nebyly nebo nemohou být elektrifikovány. Palivové články kombinují vodík a kyslík, kterými vyrábí elektřinu, jediným vedlejším produktem je pak voda. Vlak má dojezd asi 1000 km, což je stejná vzdálenost, jakou může dojet vlak s naftovým pohonem mezi jednotlivými natankováními. Dočerpání paliva je přitom ještě rychlejší než doplnění nafty.
Výhodou vlaku Coradia má být rovněž nízké hlukové znečištění a nulové emise. Vodík by se mohl stát vhodnou volbou do budoucna rovněž kvůli tomu, že na neelektrifikovaných tratích nevyžaduje instalaci vedení.
Naopak nevýhodou jsou náklady na palivo. Zelený vodík je produkován pomocí obnovitelné energie a v současnosti je jeho cena vyšší než u tzv. „šedého vodíku“. Ten je vyráběn pomocí fosilních paliv. Nizozemsko a Belgie nyní pracují na plánu pro využití energie z offshore větrných parků k výrobě zeleného vodíku ve větším měřítku. Konkrétní projekty jsou ale zatím v pilotní fázi.
Zdroj úvodního obrázku: alstom.com
Mohlo by vás zajímat:
Tady je vidět, že "to néééjde" pro každého neplatí. Myslím že oblast okolo severního moře bude prvou, kde se bude vyrábět a používat vodík z OZE. Je jasné, že nejdřív to bude drahé, ale je jisté, ze zkušenosti s fotovoltaikou, že to nakonec bude mnohonásobně levnější.
Spíš je vidět, že tady to dává alespoň nějaký smysl, otázka je, jestli to někdy dokáže obstát na trhu. Vzpomínáte na elektrické dodávky pro Německou poštu? Tam bych býval řekl, že to smysl má, ale přesto to pošta pro finanční neudržitelnost odpískala.
Přečíst si celou zprávu, nejen nadpis. Ano Dojčepost odpískala další pokračování v projektu. Ale také bylo zmíněno že dosavadní dodávky si ponechá. A teď mezi řádky co jsem si složil já? Vůz byl projektován a testován na šestnáctiletou životnost v tvrdých provozních podmínkách kdy řidič jede, zastaví, vystoupí, vyloží jeden ze stovek balíčků, zavře nákladový prostor, zaleze do kabiny, posune vůz o 50m a cyklus se po dobu 8 hodin opakuje. A proč by nemohl sloužit na dvě šichty? Takže Dojčepost má pro sebe dostatek vyrobených dodávek což splnilo zadání. A že nikdo jiný dodávky nechce? To je má jako dojčepost přemlouvat? Prostě to zabalili a 16 let mají vystaráno. Ať si kindermanagoři v ostatních firmách klidně dělaj velký ramena jak jsou dobří. Dojčepost má svý jistý a vo to od počátku šlo.
Ani Německá pošta není tak bohatá, aby ze dne na den přešla na jiný způsob. Vytěžení potenciálu, který elektrododávky bezpochyby mají, je jen znakem toho, že DP dosud ovládají dobří hospodáři na rozdíl od Německých politiků. Nicméně se potvrdilo to, že to nebude žádný hospodářský zázrak, kdyby byl, pošta by od toho určitě neutíkala.
Dobrý den,
Že to bude technicky fungovat (pokud to výrobce nebo provozovatel neodflákne) nebylo pochyb. Ale zajímalo by mě, kolik celá ta sranda stojí v porovnání s naftovými nebo CNG vozidly.
Jedna složka je samotná cena plynu, to je ta nejprůhlednější.
Jsou v tom zahrnuty i ztráty plynu skladováním?
Kolik stojí samotný vlak vs. jeho obsaditelnost? Zásobníky na vodík jsou výrazně objemnější než na naftu i CNG, buďto musí být vlak větší, nebo se do něj vejde méně lidí...
Kolik je předpokládaná životnost a náklady na servis (palivové články = membrány)?
Kolik stojí nutná infrastruktura kolem pro předpokládanou flotilu rozpočteno na ten jeden vlak?
A jak to vyjde v porovnání s diesel nebo CNG variantou.
Nevím jak v Nizozemsku a Německu, ale v ČR dotujeme ČD ročně pěknou pálkou už teď. Zvyšovat náklady ve jménu jakékoli ideologie pak vlastně znamená jen jinak zabalené dotace.
Dotování ČD jako takových je problém, pokud ani za podmínek jí velmi nakloněných nejsou schopné fungovat, tak je tu něco špatně a mělo by dojít k předělání struktury firmy.
Jinak nákladní dopravci v zisku být musejí.
Tak jsem si spočítal pro Německo, že by potřebovalo vyrábět asi denně 100-200 tisíc Nm3 a skladovat asi 1/100 Nkm3 vodíku na 1/3 roku. Ale začít pokusničit s vlaky je asi dobré.
Tady můžete mít podrobný report, založený na dlouhodobých datech (přes 50 let) o počasí, pro Nizozemi.
https://www.dnvgl.com/publications/the-promise-of-seasonal-storage-168761
spočítáno jsem to měl dobře, ale vy jste na mě
mluvili...100-200 tisíc Nm3, ale za 1 minutu,
Největší potenciál spíše vidím v bateriovém provozu vlaků spolu s pantografem na dobíjení ve vybraných stanicích nebo úsecích do kopce. Tak jak dnes fungují některé moderní trolejbusy.
Každý pokus o využití jiného druhu energie je přínosem pro lidstvo. Bohužel, vodíkový systém nepovažuji za docela bezpečný pro přepravu lidí.
Při nárazu takové vlakové soupravy by šlo o totální devastaci, kterou nelze nijak ovlivnit a předejít, zabezpečit. Nehody vlakových souprav jsou dnes na denním pořádku a těžko jim předcházet. Proto využití vodíkových systémů předpokládám v stacionárních zařízeních sloužících
mimo exponovaná obyvatelná místa. Vždy však bude těžké zabezpečit časté
tankování a poměrně velkou spotřebu. Řešení by bylo v potrubním systému.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se