ČEZ v Tušimicích instaluje velkokapacitní bateriový systém, pilotní provoz má zahájit již letos
V areálu elektrárny Tušimice na Chomutovsku bude v létě nainstalován velkokapacitní bateriový systém pro ukládání energie. Pilotní provoz zařízení by měl začít koncem roku. Firmy ČEZ a ČEPS ho využijí ve výzkumném projektu BAART k testování podpůrných služeb pro stabilizaci energetické soustavy. Hlavním investorem bude ČEZ, náklady jsou desítky milionu korun, řekl dnes ČTK mluvčí ČEZ Martin Schreier.
„Projekt BAART by měl otestovat provozní režimy bateriových systémů akumulace energie včetně pilotního provozu pro regulaci frekvence. Regulace frekvence spočívá ve změně výkonu elektrárenského bloku v závislosti na odchylce frekvence od zadané hodnoty,“ uvedl Schreier.
Díky tomu je možné systémově řídit stabilitu přenosové soustavy. Nároky na řízení stability soustavy se v posledních letech zvyšují především kvůli rozvoji obnovitelných zdrojů, které způsobují výkyvy energetických toků a tím stabilitu soustavy zhoršují.
Zařízení za desítky milionů korun v areálu tušimické elektrárny by mělo mít životnost nejméně deset let. Instalováno bude na prostranství, kde při komplexní obnově elektrárny stála záložní plynová kotelna pro vytápění Kadaně.
Investorem technologie bateriového úložiště je ČEZ, ČEPS bude hradit náklady na službu regulace frekvence v pilotním provozu.
Nový projekt dá moderní využití další části rozsáhlého areálu elektrárny. V Tušimicích také vzniká centralizované datové úložiště pro celou Skupinu ČEZ, které nahradí firemní datová centra.
Mohlo by vás zajímat:
Přesně, kolísání sítě v rámci desetin/setin Hz je naprosto normální, podle toho se síť klasicky řídí, jak píše Ondra. Střídače ale nedrží 50Hz za každou cenu, ne? Musí být přece sfázované se sítí?! Konkrétně vím že střídače FVE se nastavovaly aby se samy odpojily při překročení cca 50,4 Hz (přebytek výroby), a byl z toho průser pro řízení když se pak odpojila většina FVE skoro najednou=/ Problém byl samozřejmě už vyřešen tím že se střídače nastaví s nějakým rozptylem aby se odpojovaly/připojovaly postupně=)
Energetik myslím narážel na "doubly fed electric machine". Typ alternátorů kde je statorové pole řízené aktivně elektronikou, takže dokáže držet napětí/proud/frekvenci při různých nebo měnících se otáčkách. Je to docela moderní, zatím se to plánuje pokud vím hlavně do větrných elektráren. Je tam složitost navíc, ale zase se ušetří za převodovku a je to fakt pružné, mně to příjde hodně zajímavé.
A to skladování energie v baterkách je v současnosti opravdu zamýšleno zatím jako primární a sekundární regulace. Já ani nevidím ekonomickou motivaci ke stavbě dlouhodobých bateriových úložišť, při kapacitách a výkonech jaké potřebujeme by šlo o tak velkou a drahou věc, že je podle mně daleko lepší postavit elektrárnu která elektřinu opravdu vyrábí, ne jen skladuje předtím nakoupenou...
Jaká bude kapacita úložiště vzhledem k velikosti sítě?
4MW, takové plivátko
Na to jsou u nás nejvhodnější přečerpávací elektrárny.
Tohle má oficiálně sloužit jako pokusné zařízení na regulaci síťové frekvence, ale reálně to samozřejmě bude nejužitečnější jako záloha pro to obří počítačové středisko.
A jak to spolu souvisí?
I třeba 15kW akumulátorem lze řídit síť ve které je 50kW zdrojů. On ten akumulátor tu sít překvapivě umí řídit i v okamžiku kdy kdy má nulový výkon (je nabitý) nebo dokonce záporný výkon (nabíjí se).
Otázka ovšem zněla, jaká bude kapacita úložiště. Takže pokud už přišla řeč na souvislosti, je spíš záhadou to Vaše pojednání o výkonu.
Jestli to správně chápu, tak většina akumulátorových projektů jako tento není na delší skladování energie (jako zmiňované přečerpávačky), ale pro krátkodobou stabilizaci sítě v jednotkách sekund-minut (regulace frekvence.)
Elektrárny s rotujícím alternátorem nic takového nepotřebují, protože samotný roztočený rotor síť krátkodobě stabilizuje (spinning reserve-energie je uložená v setrvačnosti). FVE ale žádný energetický buffer/roztočenou hmotu nemá, když má reagovat na rychlé změny zátěže v síti tak potřebuje právě akumulátory jako ty z článku.
Setrvačné energie v klasickém synchronním generátoru je strašně málo, protože tu energii lze využít jen ve velmi malém rozsahu otáček. Technické řešení s rotačním generátorem který je připojen přes střídač dokáže využít více setrvačné energie až skoro do zastavení generátoru, ale bohužel dle ČEZké legislativy se tomuto řešení funkce stabilizace sítě nepříznivá (dle PPDS se to bere jako asynchronní zdroj) i když ji má povinně předepsanou a poskytuje ti ve větším rozsahu než klasické synchronní generátory.
Pane rádoby energetiku tak to ste asi zatim nepochopil základní premisu že změna otáček u synchronního generátoru je při běžným provozu nežádoucí - proto jsou to synchronní stroje protože se točí s frekvencí sítě a frekvenci chcete držet co nejvíc stabilní (ideálně co nejblíž 50/60 Hz). Takže vlastně ten malej rozsah otáček chcete mít co nejmenší :) A právě proti změně frekvence v síti při spínání/vypínání spotřebičů/zdrojů působěj za základě fyzikálních principů (=setrvačnost) v první řadě rotující hmoty (to nejsou jenem rotory synchronních generátorů ale i s nimi mechanicky propojený turbíny který mívaj slušnou hmotnost) a pak samozřejmě automatická regulace frekvence.
Jenže ono kolísání frekvence je dáno tím že rotující masa kolísat může, polovodičový oscilátor neuhne ani o chlup, takže klesne jiná veličina, nebo poroste proud nade všechny meze a pak adié výkonové tranzistory. Jestliže čip měniče je buzen nějakým hodinovým signálem třeba o 100kHz, který je už někde odvozen z něčeho co má krystal na úrovní 10MHz +-1%, tak to moc uhýbat na 50Hz nebude.
V první řadě se nechci hádat jestli je lepší synchronní generátor nebo měnič protože si myslim že svoje místo maj v soustavě oba. Jenom sem chtěl uvést na pravou míru nesmyslný tvrzení a srovnání rádoby energetika.
A to malý kolísání frekvence v síti (o tisíciny až setiny Hz) vůbec ničemu nevadí a je úplně v pořádku protože právě tahle změna dává automatický regulaci (případně dispečerům PPS) signál jestli je potřeba u výroby (nebo u spotřeby s DSR) trochu přidat nebo ubrat.
To bude záležet na celkové instalované kapacitě. Pokud bychom čistě hypoteticky celý současný výkon převedli do OZE, budou nutné i systémy pro dlouhodobé skladování.
S portofoliem zdrojů mimochodem souvisí i jeden technický problém, s kterým se zřejmě setkal každý, kdo někdy projektoval ochrany/jištění za střídači, UPS ap. Tyto zdroje nejsou obvykle schopné dát dostatečný zkratový výkon pro systém jištění/chránění tak, aby mohl mít plnou selektivitu. Kdysi jsme řešili jednu středně velkou FVE a hodně jsme se s tím potýkali. Na úrovni celé PS (pokud by v ní výrazně převážil tento typ zdrojů) to může být celkem tvrdý oříšek.
Proč potom tedy v roce 2010 až 2015 odmítla ČEZ distribuce připojit fotovoltaické zdroje v okrese Karviná a Frýdek Místek s odůvodněním že je překročena zkratová odolnost rozvody v Albrechticích? Pokud podle vás tyto zdroje neposkytují zkratový výkon, potom by nezvyšovali nároky na zkratovou odolnost rozvoden a distributor by jejich připojení neodmítal.
Rotující generátory nic takového nepotřebují a síť díky akumulátorům nepotřebuje rotující generátory.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se