Těžba uranu bezemisně – i takové jsou plány v Nigeru
Společnost Global Atomic uzavřela smlouvu s poskytovatelem energie, Enernet Global Inc. Smlouva se týká dodávky hybridní elektrárny pro projekt uranového dolu Dasa. Tento projekt je nyní vyvíjen v Nigeru.
Hybridní elektrárna pro projekt Dasa bude zahrnovat fotovoltaické panely o výkonu 16 MW s bateriovým úložištěm o kapacitě 15 MWh a záložní diesel generátorovou stanici s výkonem 16 MW. Kompletní zapojení a řídicí systémy budou zapojeny státem vlastněnou společností Sonichar. Přibližně 35 % potřebné energie projektu bude dodáno z obnovitelných zdrojů. Jakmile bude důl kompletně v provozu, bude vyžadovat kontinuální příkon přibližně 12 MW.
Společnost Enernet již zahájila první projektování elektrárny. Tyto práce zahrnují optimalizaci řešení, výběr komponent, předběžný návrh a konfiguraci přípojky pro připojení do místní elektrické rozvodné sítě. Společnost očekává dokončení prvních inženýrských konstrukčních prací na konci roku 2022. Poté přijde na řadu samotná výstavba elektrárny. Hybridní elektrárna by měla být dodána a zprovozněna v roce 2023.
Jakmile bude elektrárna dokončena, bude vlastněna, provozována a udržována společností Enernet.
Dajy camp v projektu Dasa Zdroj: Global Atomics
Dasa je projekt uranového dolu, který leží v lokalitě Emoles III, přibližně 105 km jižně od města Arlit v Nigeru. Podle předpovědí a provedených vzorků jsou zdroje uranové rudy na úrovni přibližně 101,6 milionů liber U3O8 (přibližně 39 tisíc tun Uranu) o nejnižší koncentraci 1752 ppm. Projekt má všechna povolení ke komerční produkci tohoto materiálu.Studie proveditelnosti pro první fázi projektu Dasa byla předložena v prosinci 2021 a první produkce žlutého koláče by měla začít do konce roku 2024. Těžba v dole začala na začátku roku 2022.
Společnost Global Atomic vidí jasné závazky do čisté a zelené energetiky. Dasa projekt je vlajkovou lodí uranové divize společnosti. Těžba uranu pro výrobu elektřiny v jaderných elektrárnách pomůže zemím v jejich závazcích týkajících se nulových emisí.
Chemická těžba uranu metodou In Situ Leach Zdroj: world-nuclear.org
Vývoj a pokračující obnova dolu Honeymoon
Společnost Boss Energy urychluje vývoj a výstavbu klíčových částí v uranovém projektu Honeymoon lokalizovaném v jižní Austrálii. Těžební důl Honeymoon využívá k těžbě chemického loužení (In Situ Leach). Těžba v tomto dole začala v roce 2011, ale již v roce 2013 byl důl převeden do údržby tehdejším vlastníkem Uranium One. Společnost Boss odkoupila projekt v roce 2015 a důl je nyní považován za jeden z nejpokročilejších dolů na světě.
Odhadované zdroje uranu v lokalitě Honeymoon jsou ve výši 24 milionů tun. Přibližně 16,3 tisíc kg uranu má průměrnou koncentraci uranu v rudě 660 ppm.
V červnu letošního roku byly schváleny poslední investice do vývoje tohoto projektu a začátek produkce uranu je nyní očekáván v posledním čtvrtletí roku 2023. Tato aktivita zahrnuje objednávku klíčového vybavení pro zahájení produkce a provádění testovacích vrtů. Nyní budou provedeny první tři vrty.
Projekt obnovy dolu Honeymoon Zdroj: Boss Energy
Těžba uranu ve světě
V posledních 60 letech se uran stal hlavním energetickým minerálem. Uran se v přírodě vyskytuje obvykle ve sloučenině s jinými prvky, nebo jako příměs. Průměrná koncentrace uranu v zemské kůře je přibližně 2,8 ppm. Největší množství uranu je však v lokalitách, kde koncentrace uranu dosahuje kolem 1000 ppm.
V roce 2021 byl největším producentem uranu důl Cigar Lake, provozovaný společností Cameco. Ten v roce 2021 produkoval přibližně 10 % z celkové produkce. Mezi další hlavní těžaře patří doly v Kazachstánu, Namibii a Austrálii. Deset největších dolů na světě zajišťuje 53 % světové produkce uranu.
Mohlo by vás zajímat:
bezemisny diesel, postfakticka doba…
bezemisna tazba uranu, toho bekaneho uranu? Zeleni musia saliet nadsenim!
Malé početní cvičení: roční produkce tohoto dolu má být 3,8 milionu liber (1,72 milionu kg) uranového koncentrátu. Na kilogram paliva, obohaceného na 4,25 %, je potřeba 8,36 kg uranového koncentrátu, ze kterého se získá v tlakovodním reaktoru 48,4 MWd, tj. 1161,6 MWh tepelné energie. Z toho vychází, že se z roční produkce dolu dá v běžném tlakovodním reaktoru získat 1161,6 * 205742 = 239 TWh tepla, ze kterých v něm získáme asi 83 TWh elektřiny. Jestliže důl "bude vyžadovat kontinuální příkon přibližně 12 MW", znamená to roční spotřebu 105 GWh elektřiny. Získáme tedy 790× více elektřiny než jsme vložili do těžby.
Loužením. Netěžilo se tak i u nás? V s. Čechách, Hamr...? Ještě tam prý dost zbylo. Četl jsem o tomto způsobu dost negativního, ale nedokážu jako laik posoudit.
Tak za komunistov nikto nepozeral na ekologicku tazbu. Uz len sa pozriet na SR kolko ekologickej zataze ostalo po komunistoch v okoli chemickych zavodov.
Proces moze byt rovnaky ale technologie su uz omnoho vyspelejsie a urcite "zelensie", tazke by som veril tymto predikciam...
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se