Rusko-čínské vztahy na nové Hedvábné stezce: Co přinese fórum v Pekingu?

V pořadí již třetí fórum čínské iniciativy nové Hedvábné stezky („One Belt – One Road Forum“) se koná ve dnech 17. a 18. října 2023 v Pekingu. Stěžejní projekt čínské zahraniční politiky tak naváže na pilotní dvě konference, které se konaly před koronavirovou epidemií, počínaje rokem 2017. Iniciativa si dává za úkol vytvořit globální infrastrukturu a energetickou síť napříč zainteresovanými státy, samotné fórum poté slouží k propagaci a prohloubení jejich vzájemné spolupráce. Z tohoto hlediska bude zajímavé sledovat počínání ruského prezidenta Vladimira Putina, který přislíbil svoji účast. Rusko-čínská spolupráce v poslední době nabírá na hodnotě a očekává se, že cílem ruského prezidenta bude tento vztah dále posílit.

Jedná se o Putinovu první cestu do Číny od začátku konfliktu na Ukrajině, přičemž za tu dobu se změnily staré pořádky. Rusko ztratilo své západní odbytiště v Evropě, a proto se logicky muselo přeorientovat jinam. Jedním z klíčových partnerů se proto stala právě Čína, se kterou v podstatě navázalo na velmi dobře se rozvíjející spolupráci.

Jedním z pilířů jejich energetické provázanosti je plynovod Power of Siberia, kterým proudí plyn z východní Sibiře do čínské provincie Heilongjiang. Do roku 2025 se očekává zvýšení dodávek na 38 miliard m3 ze současných 22 mld m3 za rok. Dodávky jsou přitom zastřešeny enormním třicetiletým kontraktem o hodnotě 400 miliard dolarů. Neméně silný a strategický vztah budují obě země i v ropném průmyslu. Čína, druhý největší odběratel ruské ropy po Indii, importuje denně přibližně 2 miliony barelů. Pro obě země se tedy jedná o velice důležitý příjem, který má rostoucí tendenci.

Důležitost návštěvy Putina v Číně umocňuje fakt, že jej budou doprovázet představitelé energetických gigantů Gazprom a Rosněfť, tedy Alexej Miller a Igor Sečin. Pro Rusko se jedná o klíčové partnerství, které by rádo povýšilo na další úroveň, a to skrze projekt Power of Siberia 2.

V praxi by to znamenalo vybudování nového plynovodu, který by v tomto případě dodával ropu ze západní Sibiře a vedl by přes území Mongolska. Nový plynovod by disponoval roční kapacitou přepravy až 50 mld m3, což má potenciál enormně zvýšit energetickou dynamiku v regionu severovýchodní Asie. Pro Rusko by to byla obrovská finanční podpora a částečná kompenzace ztráty evropského trhu. Z Mongolska by se stala významná tranzitní země se socioekonomickými a strategickými výhodami a Čína by získala dodávky za výhodnou cenu. Nicméně je otázkou, zda je tak enormní odběr z jedné země v čínském zájmu, neboť jejich energetická politika se vyznačuje poměrně značnou diverzifikací, kdy je plyn odebírán také z Kataru, Spojených států či Austrálie. Je proto zřejmé, že motivace pro uskutečnění projektu Power of Siberia 2 jsou odlišné, a to jak z hlediska přínosu, tak i intenzity.

Zda se jednání posunula ku prospěchu Rusů, ukáže závěr fóra či blízká budoucnost. Koneckonců, jedním z šesti ekonomických koridorů, na kterých iniciativa Belt and Road stojí, je právě koridor Čína-Mongolsko-Rusko (CMREC). Nicméně v samotném závěru bude pravděpodobně záležet na třech faktorech. Zaprvé, jak již bylo zmíněno, zda se Čína bude chtít zavázat k takovému odběru. Zadruhé zda v době rozmachu obnovitelných zdrojů energie bude Čína takové množství plynu vůbec potřebovat. A pokud ano, tak za třetí jak silné partnerství má Čína v úmyslu s Ruskem budovat. Tak či tak se dá očekávat, že Putinova návštěva Číny přinese přinejmenším zase o něco bližší bilaterální vztahy.