Prezidentská volba USA: Plyn vs. obnovitelné zdroje

Volby ve Spojených státech už jsou v plném proudu. Opět jsou názorově velmi polarizované, což platí i pro pohled na budoucí energetické směřování země. Volby v USA tak mohou představovat přelomový okamžik pro budoucí směřování energetického sektoru země, která se může vydat buď směrem k rozvoji zemního plynu, nebo k obnovitelným zdrojům energie. Někteří komentátoři upozorňují, že o směřování energetiky možná rozhodnou hlavně ekonomická témata. 

Mnohdy se zdá, že kandidáti na prezidenta Spojených států, Donald Trump a Joe Biden, mají odlišné názory téměř ve všem. Jinak tomu není ani v případě budoucího směřování energetiky. Volby v USA proto mohou představovat přelomový okamžik pro energetickou politiku. Dle dosavadních postojů kandidátů a jejich stran se zdá, že se země vydá buď na „plynovou“ nebo „obnovitelnou“ revoluci.

Bidenova vláda sází ve velkém na obnovitelné zdroje energie, které vnímá jako technologie šetrnější k přírodě. V případě Trumpa a jeho vlády by republikáni pravděpodobně podpořili další rozvoj zemního plynu a přístupu, jenž je ze strany komentátorů označován jako: "Drill baby, drill".

Navzdory rozdílům v přístupu nicméně oba kandidáti během kampaně zdůrazňují jeden stejný cíl – energetickou bezpečnost země. Tu budou podle Francesci Gregoryové, hlavní analytičky pro transformaci energetiky ve společnosti GlobalData, v kampani před volbami prosazovat obě strany. Bohatství a zaměstnanost spojená s těžbou plynu přiláká některé voliče na stranu republikánů, zatímco dlouhodobý ekonomický potenciál rozvoje čisté energetiky bude lákat jiné.

Právě na tu druhou variantu sází Biden, což dokazuje například důsledná angažovanost jeho administrativy ve prospěch větrných elektráren na moři. Naopak Donald Trump nijak neskrývá svou podporu plynárenským a ropným společnostem a názor, že právě dominance těchto společností by měla být klíčová.

"Donald Trump se velmi otevřeně vyjádřil, že chce obnovit dominantní postavení USA v oblasti energetiky prostřednictvím ropy a zemního plynu a revoluce v oblasti frakování,“ uvedl Arthur Herman, vedoucí pracovník a ředitel iniciativy Quantum Alliance v Hudson Institute.

Výhra Trumpa - energetická transformace jinak

Bidenovy priority v oblasti energetiky se dají poměrně jasně číst z kroků během jeho působení. Jeho úsilí v tomto ohledu představuje především zákon o snižování inflace (IRA), který byl podepsán v srpnu 2022. Jeho cílem je bojovat proti inflaci a dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů o přibližně 40 %. IRA rovněž vyčlenila miliardy na projekty zlepšující energetickou infrastrukturu, který je všeobecně považován za dosud nejvýznamnější opatření Kongresu v oblasti čistých technologií.

První dopady zákona jsou patrné již dnes, ačkoliv se leckdy jedná o jinou cestu než jen stavění obnovitelných zdrojů energie. Například americký energetický gigant, společnost ExxonMobil, se podělila o své plány stát se do roku 2030 předním dodavatelem lithia pro elektromobily.

"Velká americká ropná společnost přeřadila na vyšší rychlost, aby využila lukrativních daňových úlev," okomentovala situaci Clarice Brambilla, analytička pro transformaci energetiky ve společnosti GlobalData Power Technology.

Další primárně ropná a plynárenská firma Occidental Petroleum se dohodla na převzetí kanadského start-upu Carbon Engineering, který investuje miliardy do technologie na přímé zachycování uhlíku ze vzduchu.

Směr nastavený například společností ExxonMobil se podle názoru Hermana nemusí nutně odchýlit od kurzu, který by v oblasti energetiky nastavil Trump.

"Na druhou stranu, pokud zvítězí Trump, budou pravděpodobně upřednostněny priority fosilních a těžebních firem v oblasti čisté energie (zachycování a ukládání uhlíku, další technologie odstraňování uhlíku, vodík, jaderná energie, geotermální energie, kritické nerostné suroviny) před dalšími segmenty čisté energie (například větrná energie na moři), jejichž povolování se za Trumpova prvního funkčního období zastavilo," tvdí Herman.

Takový vývoj naznačuje, že ačkoliv důraz na ekologii nebude prioritou případné Trumpovy vlády, nemusí to nutně znamenat snahu o snižování emisí. Hlavní směry podpory investic budou akorát směřovat do přístupu, který upřednostňují vybraní energetičtí giganti, například ukládání uhlíku.

Kdo s koho? Půjde spíše o ekonomiku než energetiku

Komentátoři upozorňují, že vývoj voleb, a tudíž směřování energetické politiky, dnes ovlivňují hlavně ekonomická témata. Arthur Herman se domnívá, že Trumpovo zaměření na "obrovský ekonomický zdroj, který čeká na využití", naláká voliče, kteří za Bidenovy vlády pocítili újmu.

Nabízí příklad Wisconsinu, který byl v minulosti hlavním zdrojem frakovacího písku. Rozšíření těžby ropy a zemního plynu frakováním by pro tento stát znamenalo dobrou zprávu a mohlo by se zdát jeho nerozhodnutým voličům přitažlivější než příslib další regulace životního prostředí.

"Regulace na ochranu životního prostředí se dobře prodávají, když se lidem daří a mají čas přemýšlet o velkých existenčních otázkách. Nyní čelíme době, kdy si mladí lidé nemohou v této zemi koupit dům, kdy dovolit si automobil vypadá stále více jako finanční stres, kdy jsou kreditní karty vyčerpané, protože je lidé musí používat, aby mohli platit účty za jídlo a benzín,“ doplnil Herman svůj pohled o názor na ochranu životního prostředí, které je doménou demokratů.