Německo chce do roku 2030 za pomocí aukcí postavit 25 GW plynových elektráren
Ministr hospodářství Robert Habeck uvedl, že Německo bude využívat aukce k zajištění výstavby nových plynových elektráren. Ty budou nezbytné pro zajištění dodávek elektřiny v době, kdy obnovitelné zdroje energie nevyrábí dostatek elektřiny.
"Postavíme elektrárny, které budeme potřebovat pro období, kdy vítr a slunce nebudou poskytovat dostatek elektřiny," řekl ministr při prezentaci zprávy o pokroku země v přechodu na klimatickou neutralitu.
Německo plánuje významně navýšit instalovaný výkon větrných a solárních elektráren, aby dosáhlo svého cíle do roku 2030 vyrábět 80 % elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE). Současně budou ze systému postupně vyřazeny uhelné a jaderné elektrárny. Plynové elektrárny, které lze později provozovat i na vodík, proto hrají ústřední roli jako záložní zdroje.
Vládní strany ve své koaliční smlouvě uvedly, že k doplnění výroby elektřiny z OZE je zapotřebí několik nových plynových bloků, ale německý energetické společnosti dlouhodobě upozorňují, že mají jen malou motivaci k jejich výstavbě. Výstavba a provoz nové elektrárny, která by byla za tržních podmínek profitabilní jen po malou část roku, se totiž nevyplatí.
Za udržování plynových elektráren v pohotovosti by se tak muselo platit, a ne pouze za vyrobenou elektřinu, uvádí společnosti. Dle koaliční smlouvy měly být konkrétní návrhy řešení tohoto problému vypracovány již v roce 2022. K tomu však vzhledem k velkým problémům v oblasti energetické politiky, které vyplynuly z války na Ukrajině, nedošlo.
Nyní se řešení konkretizuje a podle vyjádření Habecka mají být pro podporu plynových elektráren zřízeny aukce. Německo aukce využívá k rozvoji větrných a solárních elektráren, ve kterých společnosti soutěží provozní podporu na výrobu elektřiny z těchto zdrojů.
"Již nyní existují nástroje, které můžeme využít, a vytvoříme další, tak, abychom do roku 2030 vytvořili přibližně 25 GW dodatečné výrobní kapacity alternativní k uhelným elektrárnám," uvedl Habeck.
Podmínkou podpory má být, aby tyto zdroje byly připraveny využívat vodík, jakmile to bude možné, dodal Habeck. Německá vláda má nyní do léta předložit "strategii pro elektrárny".
Transformace německé energetiky je podle Habecka na dobré cestě
Podle Habecka to celkově s transformací Německa na klimaticky neutrální energetický systém do roku 2045 vypadá nadějně, protože země již "prošla údolím", pokud jde o rozšiřování větrných a solárních elektráren.
"Solární energie se jednoznačně zvedá a jsem si jist, že můžeme dosáhnout cílů, které jsme si stanovili. … U větrné energie na pevnině vidíme jasný trend, že ještě není na dostatečné úrovni," dodal Habeck.
Cíle Německa jsou však velice ambiciózní a země bude muset v rozvoji větrných a solárních elektráren významně přidat. Pro dosažení svých cílů bude muset Německo od roku 2026 přidávat 22 GW fotovoltaických elektráren ročně, což je trojnásobek přírůstku v loňském roce.
Přírůstky instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren v Německu do roku 2022 a jejich potřeba od letošního roku pro dosažení cílů. Zdroj: “Klimaticky neutrální obnova prosperity” - zpráva Ministerstva hospodářství a ochrany klimatu
Podobně ambiciózní jsou plány Německa v rozvoji větrných elektráren. Od roku 2025 bude země pro dosažení svých cílů potřebovat dvojnásobek dosavadního maximálního přírůstku z roku 2017 a v letech 2029 a 2030 bezprecedentní rozvoj offshore větrných elektráren.
Přírůstky instalovaného výkonu větrných elektráren v Německu do roku 2022 a jejich potřeba od letošního roku pro dosažení cílů. Zdroj: “Klimaticky neutrální obnova prosperity” - zpráva Ministerstva hospodářství a ochrany klimatu
Ve zprávě ministerstva nazvané "Klimaticky neutrální obnova prosperity" se uvádí, že vláda dokázala rychle reagovat na energetickou krizi vyvolanou válkou Ruska proti Ukrajině a podařilo se jí zajistit dodávky, stabilizovat ekonomiku a ulevit obyvatelstvu.
Dalším krokem je diskuse o způsobech, jak obnovit hospodářskou prosperitu Německa a zároveň chránit klima. Vedle rozšiřování obnovitelných zdrojů energie, rozvoje sítí, vodíkového hospodářství a přechodu na vytápění klade vláda jasný důraz na dekarbonizaci průmyslu.
Mohlo by vás zajímat:
Za dotace postavíme, nebo provozujeme OZE.
Za dotace postavíme a budeme provozovat plynové elektrárny pro zálohu OZE.
Za dotace vybudujeme vodíkové hospodářství pro výrobu vodíku z "přebytků" OZE.
Otázka: jaká bude výsledná celková cena el. energie pro spotřebitele?
Samozřejmě, že vysoká. Nicméně se zdá, že pro němce je důležitější splnění klimatických cílů než ekonomika.
Německo má špičkové zatížení v létě kolem 70 GW. Nyní má ve FVE cca 60 GW, ve větru 70 GW. Do roku 2030 chtějí postavit ve FVE dalších 130 GW, ve větru dalších 100 GW. I kdyby se jim podařilo zrealizovat jen 50 %, pak se ptám, kam za slunečních dní s ním (výkonem), velkovýrobu vodíku v té době ještě nemaje. Možná bude na hranicích přetlak...
Obávám se, že se to bude dělat klasickým způsobem. Přebytečné OZE se nepustí do sítě, výrobce i tak dostane zaplacenou pobídkovou cenu a rozdíl zaplatí konečný zákazník na faktuře v poplatku za OZE, který s čím větším počtem OZE bude vyšší a vyšší
Bude nutno změnit filosofii spotřeby energie, tj. spotřebovávat, kdy je jí nadbytek. Zapnout pračky, myčky, bojlery, nabíjení aut, akumulovat a spustit energetický náročné výroby v čase výroby OZE. Je to jen o zvyku.
A nebo bude nutno dál stavět a provozovat i zdroje na počasí nezávislé. Který přístup asi tak u spotřebitelů zvítězí...
To je lehké, zvítězí lepší cena. A řízení spotřeby a akumulace do něčeho, hlavně u velkých spotřebitelů, není až takový problém. Firem, které tohle nabízejí, je spousta.
Asi jako třeba zvítězila lepší cena hromadné dopravy a proto jí všichni jezdí, že...
"Akumulace do něčeho" s nízkou cenou dohromady vůbec nejdou.
Jan Veselý: "řízení spotřeby a akumulace do něčeho, hlavně u velkých spotřebitelů, není až takový problém"
Mohl byste nejake jmenovat? Fakt mi nic nenapada. Jako ze treba vlaky budou jezdit, kdyz zrovna bude svitit nebo foukat? Nebo ze ocelarny a hlinikarny budou zapinat a vypinat pece podle slunicka? Ja do ted myslel, ze akumulace je prave nejvetsi problem. Bud neni vubec nebo je tak zoufale neekonomicka, ze Nemci musi stavet tolik plynovych elektraren...
Jako že byste ve firemním sektoru změnil pracovní dobu ranní směny z 6 - 14 na 10 - 18 a zrušil letí celozávodní odstávky a tím zakázal idem si vybírat letní dovolenou? :)
Třeba slévárny budou mít tavbu v poledne a ne ve tři ráno. A ještě ušetří na příplatcích za noční šichty.
Přesněji řečeno, slévárny budou mít tavbu v poledne středoevropského času. :-D
Jan Veselý
13. březen 2023, 13:54
Asi netušíte podle jakého klíče fabriky provozují 1-2 nebo 3-směnný provoz že? :)
Ano, filozofii spotřeby lze do určité míry přizpůsobit výrobě, hlavně pokud by to bylo podpořeno cenovou nabídkou.
Ale třeba spouštět energeticky náročné výroby v čase velké výroby z OZE si moc nedovedu představit. Jeden den bude svítit/foukat po celý den, jindy pouze dopoledne/odpoledne/ někdy skoro vůbec. Vyrábět se musí bez ohledu na počasí (ledaže by zákazník chtěl kupříkladu "zelené" plechy...:-) ). A akumulace u těchto výroben by stála banbilión.
Dobrý den,
Třeba jako v letos by třeba již zmíněné slévárny a vůbec většina průmyslu z důvodů počasí stálo a dovolenkovalo se:
V lednu od 20.-29.?
V únoru od 4. - 17., pak od 22.-24. a pak 27.-28.?
V březnu zatím 1.-7. a pak 8.-10. a pak 12.?
Tak nějak si představujete tu změnu filozofie velkých odběratelů?
Slévárny, kontinuální chemické výroby apod. se nemohou samozřejmě řídit nahodilostí OZE. Na druhou stranu zcela jistě v jiných oborech lze spotřebu energií časově optimalizovat.
Máme nadále podporovat těžký průmysl, resp. průmysl s vysokou spotřebou energií ? Jaká je skutečně jeho přidaná hodnota ? Což takhle místo ingotů, válcovaného plechu a montování aut apod. přejít na výroby s vysokou přidanou hodnotou, podporovat vědu a výzkum, IT, finanční služby a vůbec sektor služeb. Je pravděpodobné, že nám ani nic jiného nezbyde,
@Jiří Kala
"Máme nadále podporovat těžký průmysl, resp. průmysl s vysokou spotřebou energií ? Jaká je skutečně jeho přidaná hodnota ?"
A já myslel, že na otázku proč provozovat těžký průmysl a vše nedovážet přes půl světa (číny) už byla zodpovězena během covidu a loňska. Očividně to stále někteří nechápou.
S vyšší přidanou hodnotou souhlasím.
No jasně, a pak se stane Putin a vy ho půjdete porazit vědeckými poznatky, protože těžký průmysl jsme outsourcovali do Číny případně zrušili úplně... ne, takhle ideálně to nepůjde.
Kdo může, tak spotřebu již optimalizuje. Zbytek zas tak moc nemůže. Velké provozy jsou placeny z produkce. A to musí zaplatit i lidi. Pokud je 3směnný provoz, tak tu pec moc neoptimalizujete. :)
V roce 2030 bude v provozu v EU cca 70 GW kapacity elektrolyzérů. Ale s obrovským růstem výroby z FVE a VTE se budou muset vypořádat všechny zbývající zdroje včetně JE. Jejich EE nebude stovky hodin potřeba a buď omezí svojí výrobu, nebo z nadbytečné EE budou vyrábět také vodík.
Jen připomínám, že jen do roku 2030 v EU bude nainstalováno cca 450 GW nových FVE, tyto zdroje v jarních a letních měsících vytlačí všechny ostatní zdroje EE.
Dobrý den,
Dotaz, proč by se s tím měly vypořádávat? Jsou to obchodní společnosti (nebo provozovny těchto společností), tak jediné co je ve finále zajímá je zisk.
- Buďto pojedou dle stávajícího modelu - budou mít future kontrakty a pak je budou dle plánu plnit. Nebo dostávat zaplaceno za to že jim je toto plnění znemožněno přednostní elektřinou z neplánovatelných OZE.
- Nebo pojedou v režimu zaskakování dle aktuální burzy a pak cena za energii v době kdy to nefouká a nesvítí bude muset být tak astronomická, aby se zaplatil kompletní provoz těchto záložních zdrojů. A to se samozřejmě propíše koncákům. Ale nepřímo, protože cenové stropy a dotace a peněžní kompenzace. Ve finále to v daních zase nakonec zaplatí koncák, jen to bude zabalené v daních takže nepozná kolik vlastně teče kam.
- Nebo to prostě zabalí když se jim to nebude vyplácet. Stát skrze správce sítě jim to zakáže odstavit (už se stává běžně v Německu), protože budou kritické z pohledu stability sítě, ale to bude dlouhodobě neudržitelné. Když něco prodělává a jste nucen to provozovat, tak osekáte náklady na dřeň a bude jen otázkou krátké doby než "vyšší moc" zařídí sérii zdlouhavých závad vedoucích nakonec k souhlasu s likvidací.
- Ale nejspíše to vše státy znárodní aby tomuto předešly a prostě to bude socialistické státní podnikání tak jak jsme ho znali z minulého režimu.
Brave New World!
Heli Gréta!
Vypořádat se s tím budou muset zcela určitě, nově postavené JE vyrábějí EE za cenu 100-200 €/MWh, nové velké FVE a VTE za cenu 15-70 €/MWh. U samovýrobců je ta cena samozřejmě 0 €/MWh (RD, firmy, bytové domy - jen v roce 2022 bylo v EU nainstalováno 1,5 mil. střešních FVE samovýrobců, do roku 2030 bude v EU nainstalováno cca 30 mil. dalších střešních FVE = samovýrobci. Z ekonomického hlediska nemají nové JE absolutně žádnou šanci proti novým velkým FVE a VTE a už vůbec ne proti samovýrobě. Od dubna do září jejich výroba bude potřeba jen v noci, jinak by se mohly přes den z velké části vypínat, a nebo budou vyrábět vodík, který se pak bude využívat v průmyslu nebo spalovat v plynových elektrárnách, když nebude foukat nebo svítit.
Ty ceny jsou nesmyslné. Kolik stojí energie z OZE v době kdy nefouká nebo nesvítí? A bez dotací! Už jsem to několikrát počítal.
Trochu zjednoduším. 1MW instalovaného výkonu ve FVE stojí cca 10 M Kč. Životnost cca 20 let. Tzn., že jedna hodina stojí cca 57 Kč ať vyrábí, či nevyrábí. No a když nevyrábí, tak se k té ceně musí připočítat cena zálohy. A to včetně ceny investiční a "kapacitní". Nikdo nepostaví elektrárnu s tím, že bude vyrábět jen občas. A to ještě neplánovaně. Na jakém základě získají úvěr? Jak a čím ho budou splácet? Takže si nechají zajistit i platby za "neprodukci". A to je náklad na vyrobenou energii z OZE. Že mají "nízké" provozní a relativně "malé" investiční náklady neznamená, že vyrábí za 0! A ty FVE na domech taky nejsou zdarma. Pokud nechcete počítat "soukromou" investici majitele, tak by se měla počítat dotace, protože to je "veřejná" investice nás všech.
Jinak obdobné je to s cenou vodíku. Cena elektrolyzéru se do ceny promítne. A o to víc, o co bude méně vyrábět jen z občasných přebytků z OZE. Takže nejlevnější vodík bude, když elektrolyzér pojede nonstop. Tzn. musí mít i stabilní zdroj a pokud možno bezemisní. :)
pane Blaho, takze "vtipnejsi vyhrava" ?
Najviac ma pobavila veta, ze samovyrobci to maju zadarmo :) To je porovnatelne s tvrdenim, ze ked si doma upeciem chleba tak to mam za 0 €.
Zvysok nema cenu komentovat
Ta nula je velice "vtipné" číslo, viděl jste někdy kolik stojí výkonový střídač na pár kilowattů, kolik stojí řídící elektronika FVE, kolik aspoň minimální rack s bateriemi?? To je jako byste cenu výroby jaderky počítal jen z platu personálu a ceny uranu, to byste pak došel k úplně jiným cenám než tu uvádíte.
Bude dobře když budou přebytky, ono to totiž není až tak kritické když máte přebytky které nejste schopen využívat jako když máte potřebu kterou nejste schopen pokrýt...
Regulovat ve větší míře výkon JE je víceméně zbytečné, skoro nic se tím neušetří.
Křetínský má zřejmě druhé Vánoce. Je připravený zopakovat si svůj majstrštyk?
Postavit elektrárnu, vydělat na ní, v aukci ji uzavřít a vydělat na tom, v aukci postavit další elektrárnu, dostat peníze za to, že ji neprovozuje, za pár let v aukci další peníze, že ji uzavře...
Hloupý kdo dává, hloupější, kdo nebere.
A naco plyn? Fofrníky jim nestačí?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se