Německo bude mít možnost snížit importní kapacitu Nordlink na nulu. Důvodem jsou obavy o stabilitu soustavy

Provozovatel části německé přenosové soustavy, společnost Tennet, bude moci snížit dovozní kapacitu nového kabelového vedení Nordlink až do konce roku 2022 na nulu. Zpravodajskému serveru Montel to uvedl norský provozovatel Statnett.

Budované kabelové vedení NordLink, které propojí elektrizační soustavy Německa a Norska, by mělo zahájit komerční provoz na konci letošního roku. Až do konce roku 2022 má však mít německý TenneT možnost snížit jeho dovozní kapacitu směrem do Německa na nulu.

Omezení importní kapacity do Německa by mohla oslabit hodnotu kabelového propojení a jsou proti politickým záměrům, které vedly k rozhodnutí o vybudování kabelu, uvedl vedoucí provozu společnosti Statnett, Gunnar Lovaas.

Německá vláda navrhla minimální kapacitu 1,4GW propojení v nulové výši ve svém plánu pro implementaci nových pravidel EU. Uvádí to dopis, který Statnett zaslal norskému ministerstvu energetiky.

Nová pravidla EU, která jsou součástí 4. energetického balíčku EU, stanovují podmínku poskytovat do roku 2020 70 % technických přeshraničních přenosových kapacit k dispozici pro obchod. Země, kterým hrozí nesplnění této podmínky, byly nuceny přijít s plány pro nápravu situace, nebo požádat o derogace. Německu byla udělena derogační výjimka.

Statnett odhaduje, že Německo omezí import skrze Nordlink v 15-20 % času.

„Ve většině případů nebudou nastávat žádné problémy. Ale je příliš brzy na to říci, jak často bude export do Německa omezován,“ uvedl Lovaas.

Norský provozovatel přenosové soustavy si byl vědom nových německých pravidel pro přidělování přeshraniční kapacity, ale byl překvapen, když se dozvěděl, že německé orgány využívají předpoklad nulové minimální přenosové kapacity nového propojení.

„Toto je nepřiměřená interpretace pravidel,“ řekl Lovaas a dodal, že je těžké identifikovat přesné důsledky, protože se jedná o nová pravidla a existuje jen malý precedens.

Problémem je německá přenosová soustava

Hlavní výzva bude nastávat v době, kdy větrné elektrárny v severním Německu budou dodávat vysoký výkon do soustavy, ale ceny zůstanou vyšší než v severských zemích, řekl Lovaas.

Německo má již v současné době problémy s přenosem výkonu ze severu země na jih vlivem nedostatečně rozvinuté přenosové soustavy. V případě vyšší ceny elektřiny v Severských zemích by se situace pro Německo ještě zhoršila dodávkou dodatečného výkonu skrze Nordlink.

„Hodnocení rizik je složité. Eskalujeme problém a zdůrazňujeme jeho závažnost. Doufáme, že se společností TenneT a s dalšími zúčastněnými stranami najdeme řešení, aby bylo možné kabelové vedení začít používat od prvního dne a s postupem času optimalizovat jeho využití,“ uvedl Lovaas.

Ceny elektřiny pro dodávku v příštím roce naznačují vyšší cenu elektřiny v Německu než v Norsku. Baseload kontrakt v severských zemích pro dodávku elektřiny v roce 2021 se aktuálně obchoduje okolo 26 EUR/MWh, zatímco německý ekvivalent na burze EEX se obchoduje za cca 41 EUR/MWh. Rozhodujícím faktorem však budou ceny na denním (spotovém) a vnitrodenním trhu, které reflektují aktuální nabídku a poptávku v dané obchodní zóně.

„Energetické toky nejsou rozhodovány futures cenami, ale spotovými a vnitrodenními cenami. Často v Německu vidíme v některých hodinách nulové nebo záporné ceny, a poté bude elektřina samozřejmě téci severně. Výzvou je, když německé ceny budou vyšší,“ uvedl Lovaas.

Současný stav se podobá situaci na hranici mezi západním Dánskem a Německem, kde německý provozovatel přenosové soustavy Tennet čelil několik let kritice za opakované blokování importu v době vysoké výroby elektřiny v německých větrných elektrárnách. Tato situace byla vyřešena v roce 2018, kdy společnost Tennet souhlasila s uvolněním alespoň 75 % přenosové kapacity trhu.