Domů
Energetika v zahraničí
GET H2 Nukleus: První kroky k zelenému vodíku v německém Lingenu
RWE se zaměří na vodík
Zdroj: RWE

GET H2 Nukleus: První kroky k zelenému vodíku v německém Lingenu

RWE zahájila provoz pilotního elektrolyzéru o výkonu 14 MW v německém Lingenu, který má optimalizovat výrobu zeleného vodíku v průmyslovém měřítku. Toto zařízení je součástí projektu GET H2, jehož cílem je vytvořit jeden z prvních integrovaných vodíkových projektů, informuje server H2 news.

Na začátku srpna  uvedla společnost RWE do provozu pilotní elektrolyzér o výkonu 14 MW v Lingenu, na místě své plynové elektrárny Emsland v severozápadním Německu. Toto zařízení, schopné produkovat až 270 kilogramů zeleného vodíku za hodinu, představuje významný krok vpřed v ambici RWE stát se lídrem ve velkovýrobě zeleného vodíku. Elektrolyzér využívá elektřinu z obnovitelných zdrojů, což z něj činí klíčový prvek v procesu dekarbonizace německého průmyslu.

Projekt v Lingenu kombinuje dvě různé technologie elektrolýzy: 10MW alkalický elektrolyzér od společnosti Sunfire a 4MW elektrolyzér s protonovou výměnnou membránou (PEM) navržený společností Linde ve spolupráci s ITM Power. Tyto technologie jsou testovány v reálném provozu, aby se ověřila jejich účinnost a vhodnost pro velkosériovou výrobu. Výsledky testů poskytnou cenné informace pro optimalizaci budoucích průmyslových projektů.

Tento projekt je součástí širší strategie RWE na posílení své pozice v oblasti zeleného vodíku. Pilotní závod doplňuje rozsáhlejší vývoj v rámci projektu GET H2 Nukleus, který zahrnuje výstavbu elektrolyzéru o výkonu 100 MW do roku 2025, s plánovaným rozšířením na 300 MW do roku 2027. Tyto iniciativy jsou podporovány veřejnými prostředky, především od německé spolkové vlády a spolkové země Dolní Sasko.

Ministerstvo životního prostředí, energetiky a ochrany klimatu Dolního Saska poskytlo na podporu projektu přibližně 8 milionů eur. Vodík vyrobený v pilotním závodě bude zpočátku využíván k pohonu plynové turbíny v bloku D elektrárny jako součást komplexního testovacího programu. Od roku 2025 by mohl sloužit také k pohonu vozidel na vodíkový pohon na čerpací stanici, kterou RWE plánuje otevřít ve spolupráci se společností Westfalen.

RWE také získala více než 490 milionů eur z financování od spolkové vlády a spolkové země Dolní Sasko na výstavbu elektrolyzéru o výkonu 300 MW v rámci iniciativy GET H2.

„Během nadcházejících let budeme v tomto místě dále rozšiřovat naše výrobní kapacity pro zelený vodík, abychom průmyslovým spotřebitelům dodávali zelené molekuly a podpořili je tak v jejich úsilí o dekarbonizaci,“ vysvětlil Markus Krebber, generální ředitel RWE.

Projekt GET H2 Nukleus

Projekt GET H2 Nukleus spojuje výrobní zařízení pro zelený vodík v Lingenu s průmyslovými spotřebiteli v regionu. Síť o délce 130 km se rozprostírá od Lingenu po Gelsenkirchen a očekává se, že se stane první vodíkovou sítí v regulovaném sektoru s transparentními cenami a poskytováním nediskriminačního přístupu.

Iniciativa GET H2 zahrnující partnery bp, Evonik, Nowega, OGE, Thyssengas a RWE má za cíl vytvořit jeden z prvních integrovaných vodíkových projektů s veřejně přístupnou infrastrukturou v Německu a Evropě. Projekt se zaměřuje na vývoj vysoce výkonné vodíkové sítě, která spojuje výrobu, dopravu a průmyslové využití, s několika klíčovými milníky:

  • 2025: Zřízení „GET H2 Nukleus“, 130kilometrové sítě vodíkových potrubí v Dolním Sasku a Severním Porýní-Vestfálsku (NRW). Zelený vodík vyrobený z větrné energie v Lingenu bude dodáván průmyslovým spotřebitelům. Stávající plynovody budou přeměněny na vodík a bude vybudováno nové úložiště vodíku. Provozovatelé přepravních soustav Nowega a OGE propojují zásobníky plynu RWE Gas Storage West v Gronau-Epe dalším novým plynovodem. Vznikne zde nové kavernové úložiště vodíku.
  • 2026: Rozšíření infrastruktury, včetně dalších závodů na elektrolýzu (rozšíření na výkon 200 MW), nových potrubí a skladovacích zařízení vodíku. Tato rozšíření podpoří průmyslové využití v oblastech, jako je výroba oceli, a zajistí dlouhodobé skladování energie.
  • 2027: Připojení německé vodíkové sítě k nizozemské síti ( HYNETWORK), čímž se vytvoří vazby na širší evropskou vodíkovou infrastrukturu. To zahrnuje zprovoznění elektrolyzéru v ocelárně Salzgitter AG a další připojení pro průmyslové uživatele v Porúří.
  • 2030: Dokončení propojení napříč sítí, integrace více průmyslových uživatelů a dosažení potenciálu snížení CO2 až o 16 milionů tun do roku 2030. Projekt se bude dále rozšiřovat a další partneři se připravují na připojení k vodíkové infrastruktuře.

Zdroj GET H2: Projekt GET H2 Nukleus

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(6)
Petr Hariprasad Hajič
20. srpen 2024, 10:35

Německo se do vodíku pustilo s velkou vervou. Nevím jak si to vysvětlit, ale možná, že elektrolyzéry jsou vlastně hodně dlouho známá technologie a že i s vodíkem jsou dlouholeté zkušenosti. Kromě toho je vodík bez jaderných bloků jediná konkurenceschopná bezeisní technologie, která mě napadá. Jde o stabilní zdroj energie, který je možné skladovat.

Petr Hariprasad Hajič
21. srpen 2024, 05:55

Naši sousedi se do vodíku pustili s velkou vervou. Nevím jak si to vysvětlit, ale možná, že elektrolyzéry jsou vlastně hodně dlouho známá technologie a že i s vodíkem jsou dlouholeté zkušenosti. Kromě toho je vodík bez jaderných bloků jediná konkurenceschopná CO2 bezemisní technologie, která mě napadá. Jde o stabilní zdroj energie, který je možné skladovat.

Emil
22. srpen 2024, 22:31

Akorát že zatím vodík tu svou údajnou konkurenceschopnost mimořádně úspěšně před světem skrývá a ukazuje pravý opak.

JVr
21. srpen 2024, 08:32

Je to tak, pokud to myslí vážně s dekarbonizací svého průmyslu, tak je třeba něco dělat. Problém je s cenou té dekarbonizace, ukazuje se, že po ty podniky je lepší se přesunout jinam, kde to s dekarbonizací tolik "nehrotí". Ano, dekarbonizace výroby opravdu neznamená pro většinu podniků konkurenční výhodu!

Vodík není určitě jediná bezemisní technologie, těch technologií bude nepochybně více. Máme více P2G médií ať už se jedná o NH3 (čpavek) a CH4 (methan), které někeré velmi dobré vlastnosti ve srovnání s vodíkem. Synteticky s využitím obnovitelných zdrojů lze vyrábět i další plny ať už LPG, Dimethylether (rDME) - s těmi se však počítá spíše pro dopravu, protože je mohou snadno využít stávající benzínové motory.

Pak tu máme P2L Methanol, Ethanol.

Co se týká H2 myslím, že pro použití v průmyslu dobrá volba, pokud jej nebude třeba dlouhodobě skladovat a daleko přepravovat pro dlouhodobější skladování anebo dopravování budou nejspíš výhodnější jiné alternativy, ale uvidíme soudruzi v DE to za nás vyzkouší. Tento projekt vypadá celkem slibně protože to H2 má jít přímo průmyslovým podnikům, které jej využijí. Jen zůstává otázka, zda ty podniky do té doby, než to bude realizováno nezkrachují, nebo nepřesunou výrobu jinam.

Petr Hariprasad Hajič
21. srpen 2024, 12:24

Německo v těchto vodíkových aktivitách není samo. Indie uzavřela s Japonskem smlouvu na dodání 750 000 tun zeleného amoniaku ročně (garantováno), s možností navýšení až na 1,2 milionu tun. Přitom samotná reakce 3H2+N2=2NO3 taky není úplně zadarmo. Zřejmě se to vyplatí. Originální text, ze kterého čerpám je zde: https://energy.economictimes.indiatimes.com/news/renewable/india-signs-first-ever-green-ammonia-export-agreement-with-japan/112666734?action=profile_completion&utm_source=Mailer&utm_medium=newsletter&utm_campaign=etenergy_news_2024-08-21&dt=2024-08-21&em=cGV0ci5oYXJpcHJhc2FkQGdtYWlsLmNvbQ==

Doplním, že lakh je 100 000 a TPA je tons per annum.

Galipoli
22. srpen 2024, 22:13

jen pozn k Haber–Boschově procesu výroby azanu (amoniaku). Nějakou záhadou se vám změnil vodík v molekule amoniaku na kyslík.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se