V Rakousku uvedli do provozu první podzemní zásobník vodíku pro sezónní skladování elektřiny
První podzemní zásobník "zeleného" vodíku, který bude umožňovat přenos přebytků elektřiny z léta do zimy, byl uveden do provozu. Projekt "Underground Sun Storage" vznikl v místě bývalého porézního zásobníku zemního plynu v rakouském Rubensdorfu a tamní provozovatel zásobníků zemního plynu RAG Austria AG na něm chce prokázat, že tato forma sezónního skladování elektřiny bude do budoucna životaschopná.
Rakouský provozovatel zásobníků zemního plynu RAG Austria AG uvedl po zhruba dvou letech od zahájení projektu do provozu podzemní zásobník vodíku, který má být využíván pro sezónní skladování elektřiny ve formě vodíku. Podle zveřejněných informací by zařízení mělo být schopné uložit letní přebytky ze zhruba 1000 střešních solárních elektráren, kdy objem uskladněného vodíku má činit 4,2 GWh (1,2 mil. m3).
Právě sezónní skladování elektřiny je důležitou oblastí, kterou je třeba vyřešit při přechodu na elektroenergetický systém závislý do velké míry na solárních a větrných elektrárnách. V zimních měsících, které se již nyní vyznačují vyšší spotřebou elektřiny ve srovnání s létem, je totiž výroba ze solárních elektráren velmi nízká a výroba z větrných elektráren nepravidelná. S rostoucí mírou elektrifikace vytápění navíc spotřeba elektřiny v zimě dále poroste.
Pro zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny tak bude zapotřebí nejen dostatečně rychlý rozvoj větrných elektráren, které pokryjí část rostoucí poptávky po elektřině v zimních měsících, ale také vybudování dostatečného množství záložních řiditelných zdrojů, jako jsou například elektrárny spalující vodík nebo elektrárny spalující zemní plyn a využívající technologie na zachycování a ukládání emisí CO2.
"Rychlý rozvoj vodíku je nezbytný. Nestačí pouze tlačit na rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Elektřina ze solárních a větrných elektráren vyrobená v letních měsících musí být uskladnitelná a použitelná v zimě, kdy vítr nefouká konstantně a solární a větrné elektrárny neposkytují dostatek elektřiny pro pokrytí rostoucí poptávky..."Underground Sun Storage" je prvním krokem tímto směrem, který musí být následovaný ostatními," uvedl Markus Mitteregger, výkonný ředitel společnosti RAG Austria.
Podle společnosti RAG Austria, která nyní provozuje zásobníky zemního plynu o celkovém objemu 6,2 mld. m3, bude pouze v Rakousku kolem roku 2030 třeba přenést z léta do zimy asi 10 TWh elektřiny.
Pokud by RAG Austria čistě teoreticky přeměnil všechny své nyní provozované zásobníky zemního plynu na zásobníky vodíku, byl by objem uskladněného vodíku necelých 22 TWh. To při účinnosti výroby elektřiny v paroplynové elektrárně kolem 54 % (vztaženo ke spalnému teplu) znamená výrobu elektřiny ve výši 12 TWh.
Na potřebu rozvoje zásobníků vodíku upozorňují i v Německu
Německá asociace provozovatelů zásobníků plynu INES, ropná a plynárenská asociace BVEG a asociace pro plynárenství a vodárenství DVGW loni odhadly, že Německo bude muset vybudovat až 40 nových zásobníků na vodík. A to za předpokladu, že všechny vhodné stávající zásobníky zemního plynu budou pro tyto účely taktéž využity.Podle zveřejněné studie bude ve stávajících 31 německých kavernových zásobnících zemního plynu, které lze poměrně jednoduše využít i pro skladování vodíku, možné v budoucnu skladovat kolem 31 TWh vodíku.
Složitější situace při přechodu ze zemního plynu na vodík nastává podle uvedené studie u porézních zásobníků, kdy studie odhaduje, že pouze 4 ze stávajících 16 takových zásobníků bude možné využít pro skladování vodíku. Dostupná skladovací kapacita v těchto čtyřech zařízeních by mohla být kolem 1,7 TWh.
Mohlo by vás zajímat:
joj tak rozpravky o zelenom plyne, to je ono. tie mam zo vsetkych najradsej
pokial to bude z letnych prebytkov solarov, tak je to z definicie zeleny vodik, nie modry a nie sedy, to nie je rozpravka ale vseobecny konsenzus
ano, ano prebytky a tie si budeme ukladat. joj a zelene budu, coze by nie. A za hubicku, ak nie rovno zadarmo. A k tomu vseobecny zeleny konsenzus. Jeho prebytky tiez ulozime na horsie casy. Ano, to je presne ono.
Este, este !
spravne .. "..pokial to bude z letnych prebytkov solarov.." .. zial realne je to nezmysel - teda z ekonomickeho hladiska, technologicky by to aj slo, ale bolo by to daleko od rozumnej, nie to este optimalnej vyroby - na to totiz potrebujete stabilny zdroj nie nahodnu vyrobu - teda cena toho vodika bude nasobna voci sedemu ci modremu vodiku a o zemnom plyne ani nehovoriac ..
Předpokládám, že takto uskladněný plyn nikdy nebude dostatečně čistý, aby ho bylo možné použít v palivových článcích. Že se kontaminuje jinými plyny.
„.. objem uskladněného vodíku má činit 4,2 GWh" Takže máme novou jednotku objemu Wh. Pokrok mezastavíš.
A jaké budou ztráty vodíku při uskladnění?
Dobrý den,
Zrovna toto bych článku nevyčítal, byť formálně máte pravdu. Ale v závorce je uvedený objem, byť zase není jasné jestli je to objem při normálním tlaku, nebo "mokrý " objem zásobníku. To nejpodstatnější je kolik energie se tam dá uložit.
Více mi ale chybí informace a porovnání s přečerpávacími elektrárnami. Třeba nase Dlouhé Stráně mají kap. 3,7 GWh a rozhodně nejsou určené pro sezónní akumulaci. Na to by bylo třeba nejméně o řád více. Rakousko je podobně velké jako ČR.
No a pak samozřejmě energetická návratnost - ztráty při více denním nebo nedej bože vícetýdením skladování, jak už tu někdo naznačoval. Uhlovodík těsnit snadné jest, vodík neposedná svině...
Přesně tak. Takováto energetická kapacita nemá jako sezónní vůbec smysl. Je to srovnatelné s našimi Dlouhými stráněmi. Ty vydrží dodávat maximální výkon 650MW po dobu cca 6 hodin. To je dost krátká sezóna. Takže Rakousko by potřebovalo asi 1000 takovýchto zádobníků!!! A nedej Bože, aby jim některý bouchnul nebo začal ucházet. To by prchali k jádru jak pominutí!
Je to objem při normálním tlaku, spalné teplo vodíku je cca 3,5kWh/m3.
to Galipoli.
Myslím,že skúsenosť s dlhodobým skladovaním vodíka v takých veľkých objemoch nemá nik, takže
až prax ukáže ,aké budú straty.Ja mám skúsenosť s héliom pri skúšanie nerezových armatúr
a nádrží.Pri skúške nádrže helium prešlo aj cez nerezové dno o sile 4mm.Pri armatúrach/mat.422942/ hr.steny 20mm tiež. Ak sa čuchačka priblížila k utesnenému spoju, tak počítadlo skočilo o 8 rádov. Takže ceny materialov a tesnení budú astronomické.To sa musí prejaviť aj v cene výsledných produktov.
Cena nemusí být astronomická. Technologie, byť nová, může být levná. Tohle bych obecně nepředjímal.
Tak schválně kdy zjistí, že jim to vůbec nevychází a i když by jim to vycházelo, tak je to celé k ničemu.
1000 střešních FVE s průměrnými 7 kWp je 7 MWp, tedy cca 7 GWh/rok, z toho přebytky opravdu nebudou 4,2 GWh (to není ani celková výroba přes léto). Přebytky budou přinejlepším 1 GWh, spíš půlka, ale buďme optimističní a počítejme s 1 GWh, z toho při 65% účinnosti výroby vodíku máme tedy celkem 650 MWh vodíku, ze kterého při uvedené 54% účinnosti ve výsledku využitelných 350 MWh a to prosím máme kouzelné molekuly vodíku, které hezky poslušně zůstanou v nádržích půl roku beze ztrát.
Takže na vstupu máme 7 GWh, z toho využitých 6 GWh a abychom z toho udělali 6,35 GWh, tak postavíme drahý elektrolyzér, budeme zajišťovat skladování a postavíme k tomu i elektrárnu, která, podržte se, bude:
a) mít výkon 100 kW po 24 hodin denně 5 měsíců v roce
b) mít výkon 350 MW (taková průměrná plynová elektrárna) po dobu 1 hodiny v roce
Už jste si někdy podobně napsal využitelnost energie vd spalovacím motoru?
letne prebytky v prostredi juhu Ceskej republiky su 30% takze z tych 7 GWh pocitajte tak 2 GWh
Celá ta vodíková šaráda je ekonomickým nesmyslem, neboť dnes máme 1 MWh zemního plynu okolo 33 euro, tedy asi 5 krát levnější, než by stál H2 vyrobený ze zdroje FTV a elektrolýzou a následně uskladněný...
Zásobníky na zemní plyn je třeba rozšířit a nakupovat LNG mimo energetickou špičku, akumulovat elektřinu pak v PVE, pro vyrovnání denní produkce...
Tak schválně kdy zjistí, že jim to vůbec nevychází a i když by jim to vycházelo, tak je to celé k ničemu.
1000 střešních FVE s průměrnými 7 kWp je 7 MWp, tedy cca 7 GWh/rok, z toho přebytky opravdu nebudou 4,2 GWh (to není ani celková výroba přes léto). Přebytky budou přinejlepším 1 GWh, spíš půlka, ale buďme optimističní a počítejme s 1 GWh, z toho při 65% účinnosti výroby vodíku máme tedy celkem 650 MWh vodíku, ze kterého při uvedené 54% účinnosti ve výsledku využitelných 350 MWh a to prosím máme kouzelné molekuly vodíku, které hezky poslušně zůstanou v nádržích půl roku beze ztrát.
Takže na vstupu máme 7 GWh, z toho využitých 6 GWh a abychom z toho udělali 6,35 GWh, tak postavíme drahý elektrolyzér, budeme zajišťovat skladování a postavíme k tomu i elektrárnu, která, podržte se, bude:
a) mít výkon 100 kW po 24 hodin denně 5 měsíců v roce
b) mít výkon 350 MW (taková průměrná plynová elektrárna) po dobu 1 hodiny v roce
Takže na vstupu máme 7 GWh, z toho využitých 6 GWh a abychom z toho udělali 6,35 GWh, postavíme drahý elektrolyzér, budeme zajišťovat skladování a postavíme k tomu i elektrárnu, která, podržte se, bude buď mít výkon 100 kW po 24 hodin denně 5 měsíců v roce nebo mít výkon 350 MW (taková průměrná plynová elektrárna) po dobu 1 hodiny v roce.
Takže se postaví drahý elektrolyzér, bude zajišťovat skladování a postaví k tomu i elektrárna která bude buď mít výkon
a) 100 kW po 24 hodin denně 5 měsíců v roce
nebo b) mít výkon 350 MW (taková průměrná plynová elektrárna) po dobu 1 hodiny v roce.
Takže je třeba drahý elektrolyzér, skladování a elektrárna která bude buď mít výkon 100 kW po 24 hodin denně 5 měsíců v roce nebo 350 MW (taková průměrná plynová elektrárna) po dobu 1 hodiny v roce.
350 MW je výkon 100 kW po 24 hodin denně 5 měsíců v roce nebo výkon průměrné plynové elektrárny, avšak zde s provozem 1 hodinu v roce.
"..z toho při 65% účinnosti výroby vodíku.." .. taku ucinnost mozete dosiahnut pri kontinualnej vyrobe, nie pri vyrobe z "prebytkov" nahodneho zdroja
Takže na vstupu máme 7 GWh, z toho využitých 6 GWh a abychom z toho udělali 6,35 GWh, postavíme drahý elektrolyzér, budeme zajišťovat skladování a postavíme k tomu i elektrárnu, která, podržte se, bude:
buď mít výkon 100 kW po 24 hodin denně 5 měsíců v roce nebo mít výkon 350 MW (taková průměrná plynová elektrárna) po dobu 1 hodiny v roce.
Takže na vstupu máme 7 GWh, z toho využitých 6 GWh a abychom z toho udělali 6,35 GWh, postavíme drahý elektrolyzér, budeme zajišťovat skladování a postavíme k tomu i elektrárnu
Takže se postaví drahý elektrolyzér, bude zajišťovat skladování a postaví k tomu i elektrárna která bude buď mít výkon 100 kW po 24 hodin denně 5 měsíců v roce nebo 350 MW (taková průměrná plynová elektrárna) po dobu 1 hodiny v roce.
Takže je třeba elektrolyzér, skladování a elektrárna, která bude buď mít výkon 100 kW po 24 hodin denně 5 měsíců v roce nebo 350 MW a provoz 1 hodinu v roce.
Energeticky je to celé o ničem , protože výroba skladování a následné využití vodíku povede k velkým ztrátám energie přesáhnou 70%
Ztráty 70% nikoho nemusí zajímat, protože přebytek z výroby FVE bude přece energie prakticky zadarmo, jak tu neustále tvrdí Bláha apod.
Kapacita tohoto jednoho úložiště sice není veliká, ale to je jen první vlaštovka a další přijdou po ní. Velké plány má např. Holandsko a Dánsko, ale i další. To bude další hřebíček do rakve jaderné energetiky.
Jaká je cena MWh takto vyrobené elektřiny, vy "hřebíčku"? Víte proč se to nikdy nikde u popisu podobných projektů neuvádí?
Karasek patri do elitnej skupiny ludi nerozlisujucich medzi cenou vyrobnou a predajnou.
Kouzelná je věta ve 3. odstavci:
"V zimních měsících, které se již nyní vyznačují vyšší spotřebou elektřiny ve srovnání s létem, ..."
To vypadá, že tady někdo objevil Ameriku, že již nyní se zimní měsíce vyznačují vyšší spotřebou, než letní. Tohle je tady (v našich končinách) přece odjaktěživa!
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se