Společnosti Linde a Hydrogen Utopia budou vyrábět vodík z plastového odpadu
Společnost Linde a Hydrogen Utopia International (HUI) podepsaly začátkem tohoto měsíce dohodu o spolupráci na projektu, který se zaměřuje na výrobu vodíku z plastového odpadu. Podpis dohody následoval poté, co společnost Linde dokončila studii technické proveditelnosti. Projekt, který má dle plánu zpracovávat až 40 tun plastového odpadu denně, se bude realizovat v polském Konině.
Podle zahraničního zpravodajského portálu Platts cílí HUI na cenu vodíku pohybující se okolo 3 EUR/kg, přičemž denní produkce vodíku má být okolo 3 tun s denní spotřebou plastového odpadu na úrovni 40 tun. Zahájení výroby se předpokládá v roce 2022. Společnost očekává, že se výrobní náklady vodíku budou v dohledné době dále snižovat.Rozhodnutí o spolupráci následovalo dokončení studie technické proveditelnosti projektu od společnosti Linde. Ta posuzovala možnost nasazení technologie na čištění syntézního plynu a extrakci vodíku.
„My v Linde jsme velmi rádi, že můžeme přispět svými technologiemi na čistění plynu a vodíkovými technologiemi v tomto pokrokovém projektu,“ uvedl Harald Ranke, jednatel společnosti Selas-Linde. „Výroba vodíku z plastového odpadu pomůže vyřešit environmentální problém a zároveň podpoří decentralizované využívání vodíku.“
Pro srovnání - Platts uvádí, že cena vodíku vyrobeného za pomoci alkalické elektrolýzy (AEC) se aktuálně, při započtení vstupní investice, pohybuje okolo 7 EUR/kg. Cenu vodíku vyrobeného elektrolýzou s využitím polymerní membrány (PEM) pak Platts stanovil na 8,53 EUR/kg. Produkce modrého vodíku, který se vyrábí parním reformováním zemního plynu s využitím technologií na zachycování uhlíku, pak byla odhadnuta na 3,67 EUR/kg.
Studie proveditelnosti předpokládá, že závod bude společně vyvinut za spolupráce společností Linde, HUI a Powerhouse Energy. Společnost Powerhouse Energy má dodat technologii pod názvem DMG (Distributed Modular Generation), ke které má HUI výhradní práva v Polsku, Maďarsku a Řecku. Ta za aplikace velkého množství tepelné energie způsobuje rozklad plastů na molekuly jednotlivých složek. Série endotermických reakcí pak zapříčiňuje produkci syntézního plynu.
Studie dále předpokládá, že vyrobený vodík bude využit jako palivo pro městské autobusy, těžkou dopravu a případně i osobní automobily.
Projekt by měl být po schválení orgánů EU financován za pomoci Fondu pro spravedlivou transformaci a polské vlády, která se zavázala dotaci Fondu pro spravedlivou transformaci dorovnat.
Mohlo by vás zajímat:
Že by černý vodík, bez CCS? Dotace na něj, z ekotransformačního fondu, tak je to správné, tak to má být!
tak trošku jiná " spalovna" odpadu :), na druhou stranu tahle britsko-polsko-maďarská technologie, vzniklá za finační podpory Korejců a Japonců může vytřít zrak tradičním spalovnám komunálního odpadu ( typicky třeba Kodaňská se sjezdovkou) tedy trendu který EU mohutně dotovala a jak se zdá trošku zpátečnicky stále dotuje...
No, pyrolýza už je v průmyslovém měřítku dávno zvládnutá technologie. Ještě by mě zajímalo, či budou dělat s (případným) chlórem a s tuhým zbytkem. A z jak moc tříděného plastu to chtějí dělat.
Hlavně aby se z projektu nestala utopie či utopené peníze. :-)
Zaujala mě očekávaná cena. 3 EUR/kg vodíku - tak to by byla hozená rukavice. Při spotřebě 1 kg vodíku na 100 km u osobního auta by to byla hodně zajímavá cenová alternativa k EM...
A jak velkou nádrž, která vydrží alespoň 500 atm byste do auta nacpal? 1 kg vodíku (při 500 atm) zabere cca 22 litrů. Tedy na každých 100 km potřebujete 22 litrů objemu nádrže.
Těch 3Eur/kg je asi bez vstupní investice, tu asi zaplatí někdo jiný. Ještě by mě zajímalo, kromě toho co tady bylo řečeno. Kolik té tepelné energie je potřeba.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se