Počet oznámených projektů zaměřených na čistý vodík roste, realizace jde však pomalu
Počet oznámených projektů v oblasti čistého vodíku vzrostl od ledna letošního roku o více než třetinu na 1 418 projektů. Pokud by všechny tyto projekty byly realizovány, vyžádaly by si investice ve výši 570 mld. USD a přinesly by roční výrobu čistého vodíku v roce 2030 ve výši 45 mil. tun. Rostoucí investiční náklady, zpoždění projektů, pokračující regulatorní nejistota či vyšší náklady na financování mohou však realizaci projektů ohrozit. Vyplývá to z nedávno zveřejněné zprávy od iniciativy Hydrogen Council.
Zpráva "Hydrogen Insights 2023" vypracovaná iniciativou Hydrogen Council ve spolupráci s poradenskou společností McKinsey & Company poukazuje na jedné straně na nárůst oznámených projektů, ale zároveň brzdí optimismus konstatováním, že pouze čtvrtina oznámených projektů (a z pohledu investičních výdajů dokonce pouze 7 %) získala finální investiční rozhodnutí.
Autoři studie zároveň připomněli, že realizace oznámených projektů neprobíhá zdaleka tak rychle, jak dříve developeři očekávali.
"Přestože oznámené projekty z roku 2021 indikovaly, že na konci roku 2022 bude v provozu 6 GW elektrolyzérů, k říjnu 2023 se jedná pouze o 1,1 GW, tedy necelých 20 % uvedené hodnoty," uvádí Hydrogen Council ve studii s tím, že hlavními příčinami pomalejšího růstu jsou zejména rostoucí investiční náklady, pokračující regulatorní nejistota či vyšší náklady na financování.
S ohledem na výše uvedený růst nákladů došlo také ke korekci modelovaných plných nákladů na obnovitelný vodík (Levelized Cost of Hydrogen - LCOH), které byly navýšeny o 30 až 65 % na 4,5 až 6,5 USD/kg.
"Náklady na výrobu obnovitelného vodíku by nicméně k roku 2030 měly klesnout na 2,5 až 4,0 USD/kg, a to díky pokroku v oblasti technologie elektrolyzérů, úsporám z rozsahu, vylepšenému designu a poklesu ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů," dodává Hydrogen Council.
Evropa lídrem mezi oznámenými projekty
Objem roční produkce čistého vodíku v roce 2030 u oznámených projektů vzrostl od ledna letošního roku o 7 mil. tun/rok na 45 mil. tun/rok. Z uvedené hodnoty tvoří 32 mil. tun/rok takzvaný obnovitelný vodík a zbylých 13 mil. tun/rok nízkouhlíkový vodík. Téměř 14 mil. tun/rok připadá na projekty v Evropě, 10 mil. tun/rok na Severní Ameriku a 6,6 mil. tun/rok na Latinskou Ameriku.
"Čína, Indie a Střední Východ vykazují nejvyšší relativní nárůst oznámených projektů na výrobu čistého vodíku do roku 2030 s růstem mezi 50 % (Čína) až 150 % (Indie) za posledních devět měsíců. Nejvyšší absolutní nárůst byl u oznámených projektů na výrobu čistého vodíku zaznamenán v Latinské Americe a na Středním Východě (zhruba o 1,4 mil. tun/rok u obou)," uvádí Hydrogen Council ve studii.
Realizace projektů probíhá nejrychleji v Číně
To, že tempo růstu objemu projektů, které již dostaly "zelenou" ve formě finálního investičního rozhodnutí, významně zaostává za tempem růstu objemu oznámených projektů, je patrné například v oblasti celkového příkonu elektrolyzérů.
Zatímco celkový příkon elektrolyzérů pro výrobu čistého vodíku vzrostl mezi lednem a říjnem 2023 u oznámených projektů o 73 GW na 305 GW, u projektů, které získaly finální investiční rozhodnutí, byl zaznamenán nárůst pouze o 3 GW na 12 GW s tím, že se z většiny jedná o projekty v Číně (55 %, resp. 6,6 GW). To podle Hydrogen Council potvrzuje, že rozvoj v Číně značně převyšuje rozvoj ve zbytku světa.
"I přes velké objemy je méně než 5 % investic zaměřených na výrobu obnovitelného vodíku potvrzených. Aby došlo k realizaci 305 GW připravovaných projektů, bude zapotřebí výrazné zrychlení v příštích sedmi letech, aby byl současný instalovaný příkon elektrolyzérů ve výši 1,1 GW navýšen více než 250krát," uvádí Hydrogen Council.
Mohlo by vás zajímat:
Důležité je taky napsat, kolik bude celková kapacita takto uloženého vodíku, respektive kolik z něj bude možno vyrobit energie.
V 1kg vodíku je uloženo 33kWh, pokud plánujete opět oxidaci. Nejmodernější elektrolyzéry HYSATA dokáží elektrolyzovat s účinností 95%. Normálně, ty modernější, kolem 85%. Není to tak špatné. Horší je, že se to pak musí stlačit a to taky něco stojí, nebo z toho vyrobit třeba NH3 (amoniak), což je také poměrně energeticky náročné (8kWh/kg NH3). Jsou ale nové technologie, výroby amoniaku, které jsou údajně úsporné, je to ale všechno zatím v laboraloři. Také se pracuje na katalytickém rozkladu vody slunečním svitem - fotokatalýza a na dalších biologických postupech. Ani jedna metoda neřeší energeticky nenáročné skladování. Částečně to řeší některé elektrolyzéry, které jsou schopné při elektrolýze vytvářet tlak až 33bar. Trochu to tedy může pomoci, ale zez amoniaku to nejspíš ve větším měřítku nepůjde.
K té „zázračné" účinnosti elektrolyzéru HYSATA (95 %). Sami autoři uvádějí spotřebu EE 41.5 kWh/kg H2. Tedy účinnost převodu EE - vodík - spalné teplo je 33/41,5*100= 79,52 [%].
Analytici Hydrogen Council asi nikdy neviděli kalkulačku a na základce propadali z matiky.
Trochu s tím pomůžu:
Výroba vodíku elektrolýzou současně používannými metodami přinejlepším 50 kWh/kg.
45 mil. tun = 45 mld. kg. = 2,25 bln. kWh = 2250 TWh = >80 % roční celoevropské produkce EE (loni 2640 TWh)
OZE (všechny) dávají okolo 1 PWh/rok, přebytky v řádu maximálně deítek TWh, takže bych rád věděl, kde že vezmeme ty přebytky více než 2 PWh EE ročně za 7 let, aby to vycházelo :-D
To nevadí, ale vyzařuje z nich vodíkový optimismus :D
Než začneš počítat na kalkulačce je potřeba si zjistit správná data, jinak ti je kalkulačka k ničemu.
Na celém světě OZE letos vyrobily 9 PWh
Jen v Evropě to bylo 1,3 PWh.
Jinak Evropa počítá jen s 14 mil. tunami vodíku na to bude potřebovat 700 TWh/rok EE.
V roce 2030 už budou OZE v Evropě vyrábět cca 2,5 PWh/rok + 600 TWh JE + cca 300 TWh fosil = 3400 TWh/rok. Myslím, že těch 700 TWh je velice správný odhad přebytků.
To je jasné, že bez masívního navýšení OZE to nepůjde. To je známá informace. Zatím, co půjde, a až bude dokončená dekarbonizace výroby elektřiny, tak dojde na další odvětví a bude se postupně elektrifikovat dál.
Výroba vodíku elektrolýzou současně používannými metodami přinejlepším 50 kWh/kg.
45 mil. tun = 45 mld. kg. = 2,25 bln. kWh = 2250 TWh = přes 80 % roční celoevropské produkce EE (loni 2640 TWh).
OZE (všechny) dávají okolo 1 PWh/rok.
Nejnověší díra na peníze.....
Bez elektrolyzérů není možné dotáhnout dekarbonizaci do konce. Je to zatím dost drahé řešení, protože náhrada zemního plynu vodíkem vyžaduje dost drahých kovů v elektrolyzérech. Hlavně iridum. Jsou i jiné možnosti, například vyrábět vodík pomocí bakterií nobo modifikovaných fotosuntetických organel. Nedávno jsem mluvil s jednou vědkyní, která se zabývá výrobou vodíku pomocí anorganických nanočástic. Energii dodává slunce. Všechno je to ale ve stádiu buď základního výzkumu nebo hodně ranného vývoje aplikacev průmyslu. Zatím nic než elektrolyzéry v praxi vyzkoušeného není.
No a co se na celou dekarbonizaci jako na naprostý škodlivý nesmysl vykašlat? https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/petr-pokorny-ekolog-klima-globalni-oteplovani-atmosfera.A230814_133317_xman-rozhovory_albe?h=5F0DAF8C6E87A46C9732BC26338EC3F9
Hmm, matematika a vzorečky jsou sprosté slovo, že už víc než den čekají na schválení? Tak zkusím jednodušeji bez komentáře.
Elektrolýza 50 kWh/kg H2, 45 mil. tun vyžaduje 2250 TWh, což je 80 % roční výroby elektrické energie v Evropě. OZE celková výroba je něco přes 1 PWh.
Závěr, ať si každý udělá sám.
Čtvrtý pokus o příspěvek bez schválení.
Elektrolýza 50 kWh/kg H2, 45 mil. tun vyžaduje 2250 TWh, což je 80 % roční výroby elektrické energie v Evropě. OZE celková výroba je něco přes 1 PWh.
Pátý pokus.
Elektrolýza 50 kWh na kg, 45 mil. tun vyžaduje 2250 TWh, 80 procent roční výroby elektřiny v Evropě. OZE vyrábí něco přes 1 PWh.
Šestý pokus.
Potřeba 50 kWh na kg vodíku, 45 mil. tun tedy 2250 TWh, 80 procent roční výroby elektřiny v Evropě.
Pět pokusů asi moc složité matematiky (násobení a dělení) neprošlo, jsem zvědavej, jestli se tu objeví a jestli mi někdo vysvětlí, co na tom bylo nepřípustného :).
Zajímavé, že si nikdo tady na první pohled nevšimne, že pan Švarc se plete o řád ve svých výpočtech. Ono to s těmi techniky a odborníky mezi diskutujicimi nebude tak horké, když niko z nich nezvládne z hlavy ani takové kupecke počty.
Víte, já už jsem se seknul tolikrát, že se ož nepokouším, ale je jasné, že bez další masívní výstavby OZE to nepůjde. Ty přebytky pokryjí nějaké začátky, ale pak to půjde už jinou cestou.
A že byste třeba řekl, kde že ta chyba je nebo ji třeba opravil? Nebo se bojíte, že jste se sekl vy?
A kde je ta chyba ve výpočtu? Na 45 mil tun H2 při potřebě 50 MWh/tunu (tady jsem to přepočetl 50 kWh/kg= 50 MWh/tunu) mi to vychází stejně: 2250 TWh....
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se