Německo aktualizovalo svou vodíkovou strategii. Nově bude podporovat i nízkouhlíkový vodík

Národní vodíková strategie Německa byla zveřejněna v červnu 2020. O více než tři roky později německá vláda zveřejnila aktualizovanou verzi vodíkové strategie. Minimálně polovinu vodíku plánuje importovat. Aktivně se diskutují vodíkovody z Norska a Dánska. Nově se německá vláda rozhodla podpořit omezené objemy nízkoemisního vodíku, včetně modrého, vyráběného z fosilních paliv. Nebude se tak soustřeďovat výhradně na zelený vodík. Informoval o tom portál Euractiv.

Německá vláda zveřejnila 26. července 2023 aktualizovanou verzi Národní vodíkové strategie, která byla původně zveřejněna v červnu 2020. Německo plánuje, že čistý vodík bude hrát v jeho energetickém přechodu velmi významnou roli. Zejména jako surovina v ocelářství a chemickém průmyslu, nebo jako palivo v dálkové a nákladní dopravě.

Importy budou naprosto klíčové

Aktualizovaná vodíková strategie předpokládá v roce 2030 dosažení poptávky po vodíku ve výši 95–130 TWh, což je pouze mírné navýšení ve srovnání s verzí z roku 2020. Současná poptávka po vodíku v Německu dosahuje 55 TWh. Tento vodík je vyráběn z dováženého zemního plynu a spotřebovává se především v rafinériích a chemickém průmyslu.

Cílem Německa je dosáhnout co nejvyšší domácí výroby bezemisního vodíku. Verze vodíkové strategie z 2020 očekávala instalaci elektrolyzérů s výkonem 5 GW, aktualizovaná verze cíl zdvojnásobila na 10 GW do 2030. Tyto elektrolyzéry by pak měly vyrobit až 25 TWh zeleného vodíku.

Zbylý vodík by podle strategie měl být importován. Jde o 50–70 % poptávky. Vzhledem k tomu, o jak velký podíl spotřeby by se jednalo, pracuje momentálně německá vláda na separátní importní strategii pro vodík.

Podle Německa by se měl čistý vodík importovat vodíkovody, především z Norska a Dánska. Ze strategie vyplývá, že jednání s Norskem a Dánskem jsou již v pokročilé fázi, ale Německo jedná také s Finskem, Švédskem, Rakouskem, Itálií a Francií. Další import vodíku by mohl být v podobě jeho derivátů, například amoniaku, námořní dopravou. K transportu vodíku Německo plánuje do roku 2028 disponovat 1 800 km vodíkové infrastruktury.

Stát už nebude podporovat pouze zelený vodík

Největším rozdílem oproti původní vodíkové strategii je ovšem podpora modrého vodíku vyráběného z fosilních paliv s využitím zachytávání a uskladňování uhlíku (CCS). Německo původně plánovalo ze státních zdrojů finančně podporovat pouze zelený vodík vyráběný elektrolýzou za využití elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.

Německá vláda ovšem zmírnila svůj postup po tlaku ze strany Norska. Podle strategie Německo podpoří omezené objemy nízkouhlíkového modrého, tyrkysového a oranžového vodíku. Oranžový vodík je v terminologii německé vodíkové strategie vyráběn za využití odpadu.

Podle portálu Euractiv chce Německo otázku modrého vodíku zvednout také na půdě EU. Podle německé vodíkové strategie v EU chybí specifikace modrého vodíku. Německá vláda by tak chtěla bojovat za jednotné, praktické a ambiciózní limity skleníkových plynů pro modrý vodík. Zároveň chce prosazovat společný postup EU v technologii CCS.