Domů
Úřady a instituce
Hlubinná těžba minerálů z mořského dna je nevyhnutelná, zní z ISA
Těžba surovin z mořského dna. Zdroj: The Metals Company
Zdroj: The Metals Company

Hlubinná těžba minerálů z mořského dna je nevyhnutelná, zní z ISA

Hlubinná těžba minerálů z mořského dna je nevyhnutelná, tvrdí generální tajemník Mezinárodního úřadu pro mořské dno (ISA). Svůj výrok argumentoval enormním zájmem celého světa na těchto kritických materiálech, čímž dozajista znovu otevřel tuto kontroverzní debatu ve společnosti, zvláště pak v době, kdy se ISA připravuje na březnové 29. shromáždění. Aktivisté namítají tím, že rozsáhlá těžba může přinést nepředvídatelné a nevratné důsledky. V kontrastu s tím stojí stále rostoucí poptávka po těchto materiálech k transformaci energetického sektoru.

Ačkoliv žádná rozsáhlá komerční těžba dosud neprobíhá, o její možnosti se diskutuje dlouhou dobu. Podporovatelé v ní vidí možnost produkce velkého množství nerostů za podobné nebo i nižší náklady, než jaké je sektor schopen produkovat na souši. Co se týče samotných minerálů a kovů, jedná se především o kobalt, nikl, měď či mangan. Obrovský potenciál těžby mimo jiné zdůraznil i generální tajemník Michael Lodge.

Potenciálu těžby ale oponují vědci s aktivisty, kteří varují před zamýšleným drancováním. Těžba by dle jejich názoru zničila pásy mořského dna, což by znamenalo likvidaci endemických druhů, z nichž některé nemusí být ani lidstvem prozkoumané. Nehledě na to, že vzniklé toxické usazeniny mohou zapříčinit narušení mořského potravního řetězce.

Pomyslné nůžky debaty jsou velmi rozevřené a oba názorové póly k sobě budou hledat cestu jen velice obtížně. Na místě je jednoznačně zamyšlení, zda je hlubinná těžba skutečně řešením klimatické krize nebo spíše prokletím a reorientací problémů jinam.

Mezinárodní úřad pro mořské dno (ISA)

Lodge stojí v čele ISA, která fakticky spadá pod Organizaci spojených národů. ISA zaštiťuje organizaci a kontrolu veškeré činnosti spojené s nerostnými zdroji. Působnost ISA je odpovědná za účinnou ochranu mořského prostředí před škodlivými účinky, které mohou vzniknout v souvislosti s jakoukoliv činností konanou na mořském dně.

Základní právní rámec představuje Úmluva spojených národů o mořském právu (UNCLOS) z roku 1982. Ta prohlásila oblast mořského dna mimo národní jurisdikci za společné dědictví lidstva. Směrodatným dokumentem je v tomto ohledu „Těžební řád“ (The Mining Code), což je komplexní soubor pravidel, pomocí kterých je ISA schopna regulovat vyhledávání, průzkum a těžbu mořských nerostů v mezinárodní oblasti mořského dna. Cílem je zajistit rovnováhu ekonomických potřeb s důslednou ochranou životního prostředí.

V březnu bude zahájeno 29. shromáždění ISA, které proběhne ve dvou částech a skončí 2. srpna 2024. Rada ISA, jako výkonný orgán, bude pokračovat ve své práci na předpisech pro hlubinnou těžbu s cílem dokončit opatření do července 2025.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(2)
Pravoslav Motyčka
20. únor 2024, 22:20

Nemyslím si ,že bude do budoucna problém se vzácnými zeminami. Ty důvody jsou 3. Jedna se rozšiřuje jejich těžba , jednak nové technologie jich budou potřebovat méně a nebo je nebudou potřebovat vůbec a jednak až se uzavře životní cyklus výrobků tak nastoupí recyklace.

Vlado
21. únor 2024, 06:52

O vzácných zeminách není v článku ani slovo. K čemu se váš komentář vztahuje?

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se