Německu chybí strategie jak zajistit 11 GW elektráren, aby mohlo skončit s využíváním uhlí
Německo potřebuje v souvislosti s plánovaným ukončením těžby uhlí do roku 2030 dodatečné elektrárny s instalovaným výkonem ve výši 21 GW. Současná strategie plánuje podpořit výstavbu 10 GW plynových elektráren. To však nebude stačit, uvádí Tim Meyerjürgens, provozní ředitel provozovatele přenosové soustavy TenneT.
Německo chce do roku 2030 postupně přestat využívat uhelné elektrárny. Aby tohoto cíle dosáhlo a zároveň neohrozilo bezpečnost dodávek elektřiny bude potřebovat zhruba 21 GW dodatečného výkonu řiditelných elektráren.
"Pro úplné vyřazení uhlí potřebujeme zhruba 21 GW dalšího spolehlivého výkonu," řekl Meyerjürgens v rozhovoru pro Montel tento týden.
K zajištění tohoto výkonu plánuje Německo vládní aukce na podporu 10 GW nových plynových elektráren, které mají později spalovat vodík. Tyto elektrárny mají být vybudovány v konrétních lokalitách vhodných z hlediska potřeby sítě. Plyne to z nové vládní strategie elektráren, na jejíchž klíčových prvcích se dohodli německý kancléř Olaf Scholz, ministr hospodářství Robert Habeck a ministr financí Christian Lindner.
“V zásadě by se dalo říci, že potřebujeme zhruba třetinu těchto elektráren na severu Německa a dvě třetiny na jihu. Na jihu jde především o redispečink, abychom tam měli zajištěný výkon. Na severu jde spíše o záležitosti, jako je obnova sítě a zkratové kapacity, které v síti potřebujeme,” tvrdí Meyerjürgens.
Redispečink představuje stav, kdy jsou namísto původních zdrojů, které měly dodat elektřinu do sítě, nasazeny zdroje v jiném místě pro předejití přetížení prvků elektrizační soustavy.
Další výkon by mohl být zajištěn například elektrárnami pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET), zní z vládních kruhů. Meyerjürgens však zpochybňuje, zda takové elektrárny budou schopny nahradit zbývajících 11 GW. Kogenerační elektrárny nejsou tak flexibilní, pokud jde o dodávku potřebného elektrického výkonu do sítě, protože jejich provoz je také odvislý od potřeb pro výrobu tepla.
“Kogenerace by byla jedním z myslitelných stavebních kamenů. Stále však vidím určité otazníky v tom, zda kogenerace může tento chybějící výkon skutečně nahradit. Pro nás je třeba na kogenerační elektrárny nahlížet jinak než na zmiňované plynové elektrárny, pokud jde o jejich schopnost sloužit systému, protože kogenerační elektrárny nejsou ve svém provozu tak flexibilní,” řekl Meyerjürgens.“A samozřejmě musí být také umístěny tak, aby sloužily soustavě, stejně jako plynové elektrárny. Pokud má kogenerace v tomto ohledu vyplnit tento neodstatek, byla by jistě nutná novela zákona o kogeneraci,” dodal.
Hlavní otázkou je nyní rychlost
Nové elektrárny potřebuje Německo v souvislosti s odklonem od uhlí co nejrychleji. V opačném prípadě by vládní cíl odstavit uhelné elektrárny do roku 2030 nemusel být realistický. Pro rychlou integraci nových elektráren má samozřejmě smysl využít síťové infrastruktury stávajících elektráren, které často obvykle dispoují také plynovou infrastrukturou, dodává Meyerjürgens.
Zda se Německu podaří dosáhnout cíle je závislé na otázce, jak rychle bude Německo rozvíjet obnovitelné zdroje energie a jak rychle zajistí potřebný výkon v řiditlených zdrojích. Jinak řečeno, země potřebuje nahradit stávající roli uhelných elektráren v zajišťování bezpečnosti dodávek a stability systému.
“V případě zajištění bezepčnosti systému vidíme, že pokud chceme dokončit postupné ukončování těžby uhlí, potřebujeme rezervní elektrárny. Pokud je nebudeme mít, znamená to samozřejmě, že budeme muset udržovat uhelné elektrárny v rezervě sítě, dokud nebude potřebný výkon k dispozici,” uvedl Meyerjürgens.
Kriticky se k dosažení vládního cíle na konci loňského roku vyjádřil šéf společnost RWE i další energetické společnosti v Německu.
Pomoci mohou i další technologie
Německo může využít i dalších technologií pro zajištění potřebného výkonu. Strategie elektráren se svými 10 GW plynových elektráren je v tomto ohledu však zatím jediným plánovaným krokem.
“Možná bychom měli strategii pro elektrárny doplnit o druhý stupeň a zjistit, jak můžeme zajisti zbývající výkon … Samozřejmě si uvědomujeme, že skladování je i nadále otázkou, která se rychle rozvíjí. Nebude to nyní velký objem, ale je to další stavební kámen. Další digitalizace sítí také pomůže cíleněji využívat flexibilitu a zvládat tak úzká místa v síti. Domnívám se, že musíme i nadále pozorně sledovat vývoj a podle toho přizpůsobovat naše strategie,” tvrdí Meyerjürgens.
Mohlo by vás zajímat:
Mají na to pozitivně realistický náhled, který je pro nás příkladný. Pro nás je to ulehčený se stávajícíma jadernými mamuty s možným jejich prodloužení životností, kdyby se vyskytl nějaký zádrhel, k čeme u nás není daleko. V každým případě je to pro nás dostatečně velký polštář do roku 2050 a případně dále, kdy budeme moci včas zareagovat při využití nejnovějších poznatků z vývoje v celé oblasti energetiky. V současnosti začít stavět další jaderné mamuty je zbrklé a laciné alibi našich rozhodovatelů. Opírat se o nějakou věšteckou kouli, kterou nemají, je vjezd do tunelu, který nevíme kde končí.
Dobrý den,
Ano, německý správce sítě opatrňounce tichounce začíná připomínat, že faaakt je to asi kapíčku problémek. Jen takový malinký, jen jim chybí asi 30% zimního inverzního výkonu. Ale až tak za 4-6 let, takže pohoda, není třeba bít na poplach... (Tedy po deindustrializaci Německa jim bude chybět asi jen 15%.) Ano, je to pro nás příkladný přístup, máte pravdu pane Černý.
Převedeno na situaci ČR. V ČR jaderné zdroje kryjí cca 35% spotřeby. Fosilní cca 50% (z toho uhlí je 45% a plyn zbývajících 5%). Fosilní je v plánu během 11 let ukončit - jojo, nějak nám to letí... Jednak Zelené Náboženství, jednak díky emisenkám a dotačním znevýhodněním a pokřivením a všeho okolo se ekonomicky blíží hrana kdy se to přestane vyplácet. A nikdo se ztrátou do dobrovolně provozovat nebude, takže provozovatelé opatrně naznačují že možná už výrazně dřív.
Takže ano, je to pro nás příkladný realistický náhled. Jaký že to máme polštář do jakého že roku? Nám bude chybět asi 40% výkonu pro zimní inverzní špičky. Teda po deindustrializaci ČR nám bude chybět tak 20%. Ano ano, je to příkladný přístup.
Hil Gréta!
K Zemi Hleď!
Kdo je John Galt?
Taky to tak vidím. I ten John Galt tam sedí.
Já si naopak myslím, že to Německo zvládá dobře. Problém budemem mít my, pokud konečně s těmi OZE nezačneme opravdu vážně počítat. Potřebujeme i baterie a potřebujeme zelený vodík, jinak se plynu nezbavíme a pokud budeme pořád závislí na plynu, tak nesplníme plán dekarbonizace.
A prosím nepište mi, že je to sen úředníkú z EU. Je to celosvětový trend. Největší solární parky se aktuálně staví v Číně a Indii. Emisní povolenky, nebo jejich ekvivalenty má už hodně zemí a přibývají další. V roce 2023 například Indie.
https://factsonclimate.org/infographics/emissions-pricing-world
Tady je odkaz na můj blog, kde se tématem zabývám podrobněji.
Za to víme kde končí ten německý vjezd do tunelu, který v dvojnásobném provedení vybudovali po dně Baltského moře...
O jakém polštáři do 2050 tu píšete?
Nejpravděpodobnějším scénářem je, že to Němci nestihnou a protože budou chtít uhlí odstavit, budou "odsávat" elektřinu ode všech sousedů, kde to půjde. Nedostatek elektřiny na burze = zvyšování cen. A výrobci rádi prodají tomu, kdo nabídne více (Německo si vyšší ceny může dovolit). Ostatní budou mít smůlu.
Mimochodem Francouzské JE jsou stavěny tak, že jsou ještě výkonově flexibilnější, než uhelné elektrárny. Mohou se tak rozhodnout, zda je pro ně výhodnější prodat svou výrobu dopředu za pevnou cenu, nebo průběžně regulovat a vydělávat na špičkové elektřině, která je dražší.
Nepíšu o Německém polštáři, nikdo nenavrhuje, aby se naše stávající jaderné mamuty odstavovaly, ale naopak by se měl využít plně jejich potencial, než bude jejich plnohodnotná náhrada, v tom to máme ulehčené. Předpokládané cenové navýšení energie podněcuje každého dobrého hospodáře k hledání alternativ a nečeká až mu levná energie spadne sama z nebe, kromě té samozřejmě, kterou lze svým přičiněním z toho nebe dostat, aby nebyl závislý právě na tom hysterickém scénaři, kteří se tady snaží mnozí prezentovat. A kdo sleduje hlouběji tuto problematiku, musí vědět jaké se v tomto složitém rezortu spatřují nové možnosti. Je to odvětví, které si svou závažností samo říká o velké průkopnické změny, které s vélkou pravděpodobností neli s jistotou nastanou, když se tam pumpují nemalé investice. .
Němci mají velmi jednoduché, racionální řešení. Nebudou pospíchat se zavíráním uhelných elektráren do 2030, ale počkají dalších 3-5, třeba i více let. Až budou mít mnohem více OZE a zvládnutý dovoz či výrobu vodíku.
A ehle, vše vyřešeno a nic to nestojí. Naopak, ušetří mnoho za snížení současného dovozu ropy a plynu. Zůstane jim uhlí v zemi pro případ extrémní nouze, nebo jako surovina pro chemický průmysl.
Chce to jen postupně rozvíjet technický pokrok a nedat na hysterii.
Němci si posunuli ukončení uhelných elektráren na rok 2030. Takže to opravdu vyřešeno nemají a těžko to do 2030 stihnou. Počítám, že to budou řešit dovozem. Nejvíce asi z Francouzských JE, ale asi i od nás.
Navíc je to stojí dost. Uhelné elektrárny v záloze dostávají podpory v řádech milionů € ročně.
Budou spotřebovávat o hodně více plynu. Četl jste Vy vůbec ten článek?
Kdyby měli JE, ušetřili by těch fosilních paliv i emisí CO2 daleko více.
Vaše předpoklady nejsou fakta a kdyby teta měla kulky, byl by to strejda. Kdyby Areva nekecala a uměla stavět EPR za 2-3000 EUR/kW, stavěly by se jako o závod.
1) Počkejte, vy snad chcete zpochybňovat, že kdyby Němci místo jaderných odstavovali uhelné elektrárny, že by měli nižší emise? To doufám ne.
2) Uměl je stavět Siemens, než mu to bylo v Německu zákonem zakázáno.
Promiňte ale jak bude vypadat to řešení vodíkem? Bez sarkasmu, já tomu vodíku taky fandím, ale nevidím žádné reálné a realistické řešení s vodíkem. Drobné experimenty nepočítám. Prostě nevidím nic reálného v dostatečn velikosti a nákladech.
Npsal jsem o tom blog, Odkaz bude, pokud mi to zveřejní, u odpověďi Bobovi.
Narizeny pokrok, nejlepsi pokrok.
Můj hrubý odhad (převzatá čísla z Číny) je, že aby pokryli 11GW výkonu ve výrobě v uhelných elektrárnách budou potřebovat asi 44GW OZE (FVE+VtE) plus bateriová úložiště plus nějaké backupy v paroplynových elektrárnách. Dá se to za šest let zvládnout, když loni nainstalovali asi 23GW FVE+VtE a mají celkem asi 200GW v OZE?
Ptám se, protože koeficient využitelnosti se může lišit. Čína instaluje na každých 200GW OZE (FVE+VtE) asi 50GW backupů v uhlí. Na plyn oni zatím moc nejedou. Tj. asi 4:1.
Jenže Němci nemají do 2030 odstavit výkon 11 GW v uhelných elektrárnách. 11,9 GW mají odstavit do roku 2025. Celkem mají v uhlí instalováno 38 GW. Tedy zřejmě hodlají do 2030 (někde se uvádí 2031) odstavit těch 38 GW. Pokud vím, tak už by v těchto letech neměly být uhelné elektrárny ani v záloze.
V článku píší o potřebě 21 GW plynové zálohy, zbytek zřejmě počítají, že dodají OZE.
Ano OZE budou dodávat čím dál tím víc, Bobe. Uvědomujete si vůbec, jak za posledních 15 let, to je od doby kdy se Čína masově vrhla na velkovýrobu solárních panelů klesla jejich cena?
V roce 2008 - 5 USD/Wp, v současnosti -0,11 EUR/Wp=0,12 USD/Wp
pv-magazine.com/2024/02/27/pv-modules-now-selling-in-europe-for-e0-10-w-to-e0-115-w/
Pokles ceny 40x, ano, čtyřicetkrát menší cena je v současnosti.
Zcela bezkonkurenční pokles díky technickému pokroku a hromadné robotizované velkovýrobě.
Když je FVE tak úžasně levná a výhodná, povězte, proč se musí rozdávat dotace, garantovat výkupní cena a vyplácet kompenzace, aby o to někdo měl zájem? ;)
To nic nemění na tom, že budou potřebovat značnou zálohu v plynu. Což bude drahé při použití zemního plynu a ještě daleko dražší, až někdy přejdou na vodík.
No, ano. Německo má instalováno něco kolem 40GW výkonu výroby elektrické energie v uhelných elektrárnách. Mně to vychází, že pokud by se toho chtěli úplně zbavit, tak musí nainstalovat ještě asi 160GW v OZE. Řekněme jednou tolik, co teď mají. Není to žádná novinka, pokud překročili výrobou v OZE loni 50% výroby, tak je logické, že mají ještě polovinu před sebou.
Pokud se týče té death line 2030, německo si to posumulo samo. Původně chtěli mít hotovo v roce 2038. Asi si dost věří, když to takhle posunuli.
Co se týče backupů, ty potřebovat budou asi vždycky, takže předpokládám i další výstavbu paroplynových elektráren s výhledem přechodu na vodík. Část vodíku si můzou vyrábět sami, nejspíš větší část se bude dovážet podobně, jako se dováží teď CNG. My se těch Arabů jen tak nezbavíme. Stavějí si velké solární parky a chystají se na vodík. Podobně i Indie má svoje plány s vodíkem a samozřejmě Afrika (African Green Hydrogen Alliance - Ethoipie, Egypt, Keňa, Mauretánie, Maroko, Namibie, Jižní Afrika...)
V jednom ohledu jsme v Česku přeci jen oproti Němcům hleděli trochu dopředu: když se stanovovaly podmínky NZU. Pokud si dobře pamatuji, v první verzi byla povinnost spotřebovat 70% energie vyrobené FVE doma. V té navazující sice tato podmínka vypadla, nicméně zde byl stanoven poměr mezi instalovaným výkonem v panelech a velikostí bateriového úložiště. Pokud vím, Němci (a Poláci) touto cestou nešli a domácnosti tak do sítě hrnou vše co zrovna nespotřebují, s čímž se pojí nutnost Vámi zmíněných záloh v plynu. U nás, kde mají téměř všechny FVE v domácnostech bateriové úložiště a z důvodu nedostatečných kapacit v DS svoje elektrárny připojené často bez přetoků, to nebude tak markantní. Jistě, v zimě ten chybějící výkon bude i tak někde potřeba sehnat, ale podle mě ho v porovnání s Němci nebude potřeba tolik. Pokud bych měl možnost navrhnout příští verzi podmínek pro dotace na FVE, úplně by z nich vypadlo dotování dnes již směšně levného výkonu v panelech a více bych se soustředil na navýšení kWh v bateriích na násobné kapacity kWp.
Ještě bych doplnil, že jsem o vodíku napsal blog. Jestli vás to zajímá. Cena zeleného vodíku je víceméně startovní. Předpokládám, že půjde dost podstatně dolů. Zatím nejsou moc data, takže žádné fundované prognózy do kdy dojde k paritě, či za kolik to bude za pět let nedělám. Jen předpokládám, že k paritě šedého a zeleného vodíku dojde asi tak za deset let, ale to je teď jako věštění z koule. Šedý vodík může zdražovat a pak se křivky cen protnou mnohem dřív.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se