Domů
Uhlí
Nedostatek uhlí v Číně ženě jeho ceny k rekordním hodnotám, růst těžebních kapacit však nelze očekávat
Těžba uhlí, ilustrační foto.
Zdroj: Unsplash

Nedostatek uhlí v Číně ženě jeho ceny k rekordním hodnotám, růst těžebních kapacit však nelze očekávat

Cena černého uhlí na evropském trhu (API2/CIF ARA) s dodávkou v příštím roce se v průběhu úterý vyšplhala na burze The ICE až k 155 USD/t. Přestože cena do konce obchodního dne poklesla k 144 USD/t, stále se za posledních 12 měsíců zvýšila téměř třikrát. Hlavním důvodem jsou nyní nedostatečné těžební kapacity v Číně a také omezený rozvoj nových těžebních kapacit.

Ceny energetických komodit ve světě v posledních měsících setrvale rostou. Nejen v Evropě jsou ceny zemního plynu, elektřiny a uhlí na rekordních hodnotách, přičemž již nyní se odborníci shodují na tom, že ceny komodit se promítají do výše inflace.

Především u černého uhlí je současný nárůst cen překvapivý - jeho využívání se totiž významná část vyspělého světa snaží omezit, a proto by jeho cena měla spíše klesat.

Důvod pro růst ceny lze hledat především v Číně, jejíž zásoby vytěženého uhlí jsou nejnižší od roku 2017. Zásoby přitom nelze jednoduše doplnit ani těžbou z domácích zdrojů, jelikož těžba se nezvyšuje tak rychle, jako jeho domácí spotřeba.

Čína se proto musí více spoléhat na nákup černého uhlí u zahraničních producentů. A pro pokrytí své spotřeby, na které závisí její ekonomický růst, je Čína ochotna zaplatit i vyšší ceny. Dělá to již nyní, podle údajů agentury Bloomberg se import uhlí z Číny jen od letošního června zvýšil o 20 %.

Možností, jak poptávku pokrýt, se příliš nenabízí. Domácí těžba se totiž v posledních letech oproti předpokladům nezvýšila, a to zejména kvůli novým bezpečnostním opatřením přijatým po několika smrtelných nehodách. Současně i světová těžba je nižší v důsledku dozvuků pandemie a aktuálně také v důsledku přívalových dešťů v Kolumbii a Indonésii.

Čína ovšem nedostatkem uhlí trpí i kvůli vlastním politickým rozhodnutím. Kvůli politickým sporům zastavila import uhlí z Austrálie, ze které dříve pokrývala část své spotřeby. Kvůli tomu se nyní obrací na exportní země, které dříve dodávaly do Evropy, čímž zvyšují konkurenci evropským odběratelům. I proto se některé země východní Evropy uchylují k neobvyklým krokům - dodávkám uhlí z Austrálie.

Navyšování těžby uhlí přitom není na pořadu dne. V posledních letech byly investice do nových projektů na rozšíření těžby prakticky zastaveny. Z části jde o důsledek politických závazků, především je ale stále obtížnější tyto projekty financovat, jelikož řada bank zcela zastavila financování projektů spojených s uhlím či dalšími fosilními palivy.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(3)
Jaroslav Loudil
29. září 2021, 08:19

Takový vývoj v Číně je nutné uvítat. Její závazek, být do roku 2060 uhlíkově neutrální, bere Čína vážně , svědčí o tom kapacita větrníků i soláru v této zemi, stavba jádra i rozvoj prodejů elektromobilů , ve všech těchto oblastech je už první na světě. Ano, žijeme nyní ve zvláštní době, Británie nemá šoféry náklaďáků na rozvoz benzínu a tak tam šoféři stojí hodiny u čerpaček, aby sehnali alespoň pár těch litříků, u nás zase dochází papír, a tak nelze tisknout nové knihy a sešity, právě stojí na týden automobilka v Boleslavi 'došly totiž čipy. Rovněž vázne světový obchod, jelikož došly přepravní námořní kontejnery. Čínské potíže s uhlím do této mozaiky krásně zapadají.

Lada Vondra
30. září 2021, 00:16

Doufejme, že se ze strany Číny nejedná o ekonomickou odvetu za poslední nepřátelské aktivity západních zemí. Moc se neuvádí, že se Západ již před několika lety s nástupem Trumpa rozhodl postupnými kroky zcela izolovat od čínských dodavatelských řetězců. Neustálé útoky na čínské dodavatele a výrobce, nejnověji třeba litevský útok na Xiaomi, má samozřejmě odezvu u čínských vedoucích představitelů, kteří se mohli zcela logicky rozhodnout zablokovat zásobování levnými čínskými výrobky západní spotřebitele. Kdo čte pravidelně čínský web Global Times, tak je zde celkem často uváděna informace, že se západní země snaží zastavit technologický rozvoj Číny sankcemi a omezeními uplatňovanými na jejich úspěšné technologické firmy.

Josef
29. září 2021, 21:33

11% růst spotřeby el. energie za 8 měsíců je příliš i pro Čínu. Nedostatek el. energie je daň za velmi rychlý růst HDP. Je to vlastně dobrá zpráva , protože to znamená že ekonomika dostala ohromný impulz k růstu. Za pár měsíců se tyto problémy vyřeší nejdříve akumulací a pak stavbou nových linek...

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se