Domů
Uhlí
EU letos čeká tuhý boj o setrvání uhlí v kapacitních mechanismech
COTTBUS, GERMANY - APRIL 12:  Exhaust plumes from cooling towers at the Jaenschwalde lignite coal-fired power station, which is owned by Vatenfall, April 12, 2007 at Jaenschwalde, Germany. Germany is planning the construction of 40 new coal-fired power plants, though officials claim the plants are based on technology that radically increases their efficiency. The Jaenschwalde power plant, built by the former East German government in the 1980s, emits 25 million tons of CO2 annually and is among the biggest single producers of CO2 emissions in Europe.  (Photo by Sean Gallup/Getty Images)
Zdroj: Getty Images

EU letos čeká tuhý boj o setrvání uhlí v kapacitních mechanismech

Uhlí
1 komentář
18. leden 2018, 18:36
Tomáš Molek

Návrh Evropské komise týkající se omezení kapacitních mechanismů letos projedná Evropský parlament a Rada Evropy. Během letošního roku by tak mohlo být jasněji o osudu uhelných elektráren, které byly nebo budou v členských zemích EU přeřazeny do kapacitní rezervy. Shrnutí současného stavu a faktory, které budou ovlivňovat vyjednávání, shrnuje server Politico.

Navzdory nelichotivé reputaci uhelných zdrojů v souvislosti s jejich vlivem na životní prostředí a enormní snaze environmentálních aktivistů o ukončení dotování uhelných elektráren, není omezení jejich podpory vůbec jisté. Otázkou zůstává také to, kdy by případné vyřazení uhelných zdrojů z kapacitních mechanismů mělo nastat.

„Jakékoliv rozhodnutí v této otázce má obrovské sociální, finanční a politické dopady. Mým cílem je najít funkční řešení, které umožní plnit klimatické cíle při co nejmenších negativních sociálních a ekonomických dopadech. Mou snahou je dospět k řešení, ze kterého budou profitovat všechny strany, takovýto úkol je skutečnou výzvou pro nás všechny,“ podotýká lotyšský poslanec Krišjānis Kariņš, který má v Evropském parlamentu nelehkou úlohu vést vyjednávání týkající se budoucí podoby kapacitních rezerv.

Nejvýraznější odpor vůči návrhu má na uhlí závislé Polsko. Své hlasité obavy z omezení výnosů svých uhelných aktiv dávají najevo také velké energetické společnosti.

Na druhé straně uhelné barikády stojí „zelení“ aktivisté a  státy Unie, které hodlají urychlit transformaci svého elektroenergetického sektoru a omezovat emise skleníkových plynů. Konec podpory uhlí hraje v neposlední řadě do karet také společnostem z plynárenského byznysu.

Uhlí v rezervách i díky OZE

Za bezpečností dodávek vynucenou státní podporou uhelných elektráren mohou ovšem obnovitelné zdroje, které ty uhelné vytlačují z trhu. Zatím se však zajištění stability dodávek elektřiny v rámci EU zcela neobejde bez uhelných zdrojů, a to především v dobách nízké produkce zdrojů, jejichž výroba je závislá na počasí. Uhelné elektrárny v rezervách přichází také ke slovu při neplánovaných odstávkách velkých systémových zdrojů.

Vyřazení uhlí z podporovaných zdrojů má zajistit Komisí navrhovaná nová podoba trhu s elektřinou, která uvažuje zavedení emisních limitů pro elektrárny zařazené v kapacitních rezervách.

Jaký bude osud čísla 550?

Klíčovou otázkou letošního roku tak bude, zda Evropským parlamentem a Radou projde návrh omezující vstup do kapacitních rezerv zdrojům, které emitují více než 550 gramů CO2 na vyrobenou kilowatthodinu.

Takovýto limit vyřazuje z kapacitní hry uhelné elektrárny, ale současně umožňuje setrvání v kapacitních rezervách plynovým zdrojů. Jedinou možností pro uhelné elektrárny, jak vyhovět limitu 550 g CO2/kWh, je využití technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS).

To, že se uhelné elektrárny neobejdou bez CCS, potvrzuje například studie organizace EURELECTRIC hodnotící dopady zavedení zmíněného limitu. Podle této zprávy může vést zavedení limitu k dodatečným nákladům ve výši až 50 miliard euro během následujících 20 let.

Část společností sdružených v organizaci EURELECTRIC zavedení emisního limitu podporuje. Jedná se o společnosti jako je Siemens, Shell, Statoil nebo evropské asociace z oblasti OZE jako například WindEurope. Tyto organizace vyjadřují svou podporu limitu prostřednictví kampaně Make power clean.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(1)
Petr
20. leden 2018, 08:16

Takže nové dotace podporované EU ve formě kapacitních mechanizmů mají již jasně sloužit hlavně podpoře zahraničnímu plynu.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se