ClientEarth dosáhl zrušení rozhodnutí o výstavbě polské uhelné elektrárny Ostroleka C
Environmentální organizace ClientEarth uspěla u polského okresního soudu v Poznani s žalobou proti rozhodnutí valné hromady společnosti Enea o dostavbě nového bloku uhelné elektrárny Ostroleka. Hlavní námitky směřovaly proti rentabilitě projektu v aktuálním tržním prostředí zatíženém cenou emisních povolenek.
Postavit v Evropské unii v aktuálních podmínkách novou uhelnou elektrárnu se může zdát stále složitější. Nejenže je ekonomika nově budovaných projektů horší, zejména vzhledem k rostoucí ceně emisní povolenky, ale problémy mohou způsobit i akcionáři zainteresovaných společností.
Konkrétně v případě polské uhelné elektrárny Ostroleka C, kterou mají v plánu společně postavit polské energetické společnosti Energa a Enea, se minoritní akcionář ClientEarth žalobou domáhal zrušení usnesení valné hromady o účasti na projektu výstavby.
ClientEarth v rámci výkonu svých akcionářský práv argumentoval v žalobě tím, že se jedná a neakceptovatelné finanční riziko pro všechny akcionáře. V rámci usnesení vydaného v září loňského roku akcionáři společnosti Enea schválili účast na výstavbě elektrárny Ostroleka C. Z nevládních akcionářů se proti výstavbě vyjádřilo 22 %, 58 % se zdrželo hlasování a 20 % výstavbu podpořilo.
Lze ovšem dodat, že projekt elektrárny má podporu místní vlády, přičemž majoritní podíl ve společnosti drží právě místní vláda prostřednictvím ministerstva financí. Státem má být projekt podpořen i finančně, jelikož si společnost zajistila kapacitní kontrakt na 15 let, v rámci kterého má získat až 650 mil. EUR.
Plány na výstavbu elektrárny jsou již od počátku terčem kritiky některých organizací, které poukazují především na její nerentabilitu a vliv na životní prostředí. Již dříve Carbon Tracker spočítal, že za dobu plánované životnosti elektrárna vytvoří ztrátu 1,7 miliardy eur (44 miliard korun), jak informoval internetový deník Euro.
Ostroleka C má stát celkem cca 6 mld. polských zlotých (cca 1,4 mld. EUR) a má být spuštěna v roce 2023. Zrušení usnesení valné hromady může být důvodem k dalšímu zpoždění výstavby, případně k jejímu zrušení. Vzhledem k aktuálně rekordním cenám povolenek, které se blíží 30 EUR/t CO2 lze předpokládat, že prokázání rentability projektu bude spíše složitější.
Mohlo by vás zajímat:
A jak by to dopadlo v obdobném sporu ČEZ versus někteří minoritní akcionáři o výstavbé nové jaderné elektrárny v Dukovanech? Argumenty budou podobné.
Přesně tak, argumentovat se bude podobně - cenou emisní povolenky. Akorát to bude argument protistrany.
Napovím Vám: ať tak neargumentují, byli by za hlupáky, v době předpokládaného provozu nových Dukovan bude cena emisní povolenky rovna nule-emise už po roce 2040 resp 2050 z uhlí nebudou, v EU zmizí uhelné elektrárny a zmizí tedy i emisní povolenky až jejich cena klesne na nulu (možná i dřív).
O hlupácích bych být Vámi pomlčel, a místo toho se radši pořádně zamyslel, jestli náhodou nekupují emisní povolenky ještě i jiné elektrárny než ty uhelné.
Nezmizí, emisenky se pak asi rozšíří na všechna fosilní paliva, pokud tedy neprojde uhlíková daň. otázka co je průchodnější/lepší, řešení. Ony by byly použitelné i na plyn pro maloodběratele, kde by distributor musel nakoupit emisenky dle nakoupeného plynu. To stejné rafinerie pro paliva, nebo distributoři PHM.
Emisenky EU vymyslelo na “tržní” eliminaci uhlí. Když je zvednou dostatečně nahoru, pak pro uhelné elektrárny je cena emisenky větší než cena paliva. Aby toho dosáhli u plynu musela by být emisenka ještě cca 4krát dražši.
Ale plyn je “přítel OZE” a tak všichni (až na Francii a možná Finsko) je nebudou chtít zvedat tak moc.
A nove Dukovany= 2040-2100. Vy si myslíte, že třeba v roce 2080 bude ještě třeba zemní plyn? Já myslím že když EU bude plyn používat, bude převážně syntetický (bez “emisenek”, z OZE).
Tož tak.
V roce 2050 chce být Evropa uhlíkově neutrální, a jiný způsob, jak toho dosáhnout, než šroubovat cenu emisních povolenek a rozšířit je i na ostatní oblasti, nemá. Takže já vidím dvě možnosti. Buď jejich cena poroste i po vytlačení uhlí, nebo do té doby přijde doba ledová.
Doba ledová nepřijde, elektřina z jaderných elektráren poklesne v EU s dožíváním JE, takže jediné řešení k vytlačení spalování uhlí, zemního plynu a ropných produktů jsou OZE a s jejich pomocí výroba vodíku, syntetického plynu a paliv.
To je již známá cesta, jde jen o rychlost s jakou se to stihne a jak rychle bude vytlačeno uhlí (to určitě z 95% do 2050), ropa (to bude trvat déle) a zemní plyn (to bude trvat déle).
Tempo nebude určovat ČR ale-hádejte kdo ????
Takže já vidím jen tu jednu možnost. A jde jen o tu rychlost, zda zvítězí aktivisté nebo konzervativnější, levnější přístup.
Jenže když se vrátíme na začátek diskuse, tak pro rozhodování o rentabilitě nového bloku v Dukovanech je nějaké hypotetické nahrazování zemního plynu syntetickým daleko za "horizontem událostí".
ad Emil) Když se plánuje někdy k roku 2060, tak se musíte dívat hodně za horizont, to vám dá alespoň malou šanci nebýt v budoucnu nepřipraven.
Dívat se můžete, to ale neznamená, že něco uvidíte...
1618-1648 - to bylo před 400-370 lety ve válce, kde se Rusko neangažovalo.
1760 - Berlín byl obsazen ruskými a rakouskými vojáky, podle dobových zpráv se Rusové chovali vcelku slušně, po pár dnech spořádaně ustoupili (s 1.5 milionem tolarů výkupného) a město nechali fakticky neporušené
1813 - Rusové byli spojenci (mimo jiných i) Prusů proti Napoleonovi. V kampani roku 1813, která vyvrcholila bitvou u Lipska se Rusové okolo Berlína vůbec nepohybovali, na rozdíl od pruské a švédské armády.
1945 - žádná ruská armáda neexistovala, tehdy Berlín rozmlátila sovětská Rudá armáda.
Suma sumárum, Berlín byl Rusy za posledních 300 let rozmlácen 0x, resp. když přimhouřím oko 1x v roce 1945.
TO : Veselý
Když si dáte Wikipedii a "Dějiny Ruska", tak se tam dočtete toto : "3.března 1813 ruská armáda dobyla Berlín a 27. března 1813 obsadila Drážďany." Zajímavé, "nepohybovat se vůbec kolem Berlína" a přesto ho ale dobýt ! Dnes by se to dalo - "hodit na Putina", to on prý zvládá takovéto zázračné kousky. Navíc 31. března 1814 vstoupila ruská vojska i do Paříže. A jak to myslím tím : "Čína Rusku v zádech ?" Takto : EU nyní dělá pod tlakem USA obrovskou chybu. Kvůli takové malichernosti jako je Krym vyloučila Rusko ze vzájemné spolupráce a označila ho za úhlavního nepřítele. Rusko má 140 mil. obyvatel, NATO zhruba miliardu. NATO se stále rozšiřuje a přijímá do svých řad tak exotické státy jako muslimskou Albánii, Makedonii a chystá se i na asijskou Gruzii. Cíl ? Obklíčit, uzbrojit a uštvat Rusko. Změnit tam režim, aby se Moskva stala dalším ubohým pucflekem USA , viz naše země. Rusko jsme tak záměrně dotlačili do úzké spolupráce s Čínou. Každý rok se tak pořádají čínsko - ruské pozemní, námořní a letecká vojenská cvičení, čínské vojenské lodi se účastní námořních přehlídek v Petrohradě, uzavírají se stále užší a užší vzájemné dohody Čína -Rusko. Rusko se tak cítí silné, protože ví, že má na Východě obřího bohatého spojence. Čína má dnes o polovinu větší průmyslovou výrobu jak USA a může vyrábět cokoli v jakémkoliv množství. Rusko s "Čínou v zádech" je tak mnohem mnohem silnější nepřítel Západu , než by bylo bez ní. A co se stane v budocnu, to už jsou ty akademické úvahy.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se