Navrhované změny v reformě trhu s elektřinou mohou vést k regulační nejistotě pro investory

Jeden z klíčových bodů návrhu Reformy trhu s elektřinou v EU se soustředí na rozvoj dlouhodobějších smluv skrze posílení trhu se smlouvami o nákupu elektřiny (PPA) a dvoustranných rozdílových smluv (CfD) pro nové investice do obnovitelných zdrojů energie a výroby elektřiny z jádra. Odborníci nicméně upozorňují, že nejasná definice těchto pravidel a navržené změny mohou v případně rozdílné interpretace na úrovni jednotlivých členských států vést ke zvýšené regulační nejistotě pro investory.

Původní návrh publikovaný Evropskou komisí usiluje o zachování hospodářské soutěže a podporu dalšího rozvoje vnitřního trhu s elektřinou. Ten v Evropské unii funguje již více než tři desetiletí. Pro rozvoj vnitřního trhu je klíčové, aby nadále efektivně fungoval systém marginální ceny – v něm se ceny stanovují prostřednictvím velkoobchodních trhů, na nichž se s elektřinou volně obchoduje a výrobci obdrží cenu na základě nejdražšího zdroje. Zároveň hráči mohou vedle toho uzavírat dvoustranné rozdílové smlouvy (CfD).

V případě režimů provozní podpory pro obnovitelné zdroje Komise navrhuje, aby se dvoustranné rozdílové smlouvy staly jediným způsobem, jakým by členské státy měly v budoucnu podporovat budoucí investice do výroby energie z obnovitelných zdrojů a jaderné energie. Režim provozní podpory ve formě například zelených bonusů by tudíž byl postupně rušen.

Některé členské státy ovšem navrhly, aby součástí reformy byla i možnost zavést nově obousměrné rozdílové smlouvy i na již fungující výrobce elektřiny za regulované ceny stanovené vládou.

Zavedení takto zásadních změn pro investory, kteří na trh vstupovali za zcela jiných podmínek, vyvolává nejistotu ve znění regulačních pravidel do budoucna. Jistota je přitom zásadní pro investice do podniku založeném na vysokých počátečních kapitálových investicích, které se pak musí splácet po mnoho let. Příkladem takové investice jsou právě solární nebo větrné elektrárny, či jaderné zdroje.

Příklad možných dopadů ukazuje historie, kdy vybrané členské státy změnily pravidla režimů podpory obnovitelných zdrojů energie. Tím změnily očekávané příjmy výrobců do realizovaných investic, což vyvolalo obavy o realizaci mnoha nových projektů. Svědkem této situace byli i čeští investoři, když vláda rozhodla v roce 2020 o změně podpory pro všechny druhy obnovitelných zdrojů energie. Zásadní byla změna zejména u solární energetiky, kde rozhodla o změně výše minimální možné podpory.

Dle odborníků lze s jistotou předpokládat, že návrh na zavedení státem stanovených regulovaných rozdílových smluv nebo PPA pro stávající výrobu bude mít přesně stejný účinek.

"Návrh Komise je dobrý, ale neměl by sloužit jako základ pro to, aby členské státy vracely čas a podkopávaly pokrok dosažený za 30 let při vytváření světového zlatého standardu trhu s elektřinou, který bude i nadále přinášet výhody občanům," uvedli ve svém komentáři Christopher Jones, profesor Florentské školy regulace a bývalý náměstek na generálním ředitelství pro energetiku v Evropské komisi, a Klaus-Dieter Borchardt, profesor na Copenhagen Business School.

„EU by se také měla poučit z minulosti a nepovolit krátkozraká opatření, která ztíží, ne-li znemožní urychlení obrovských soukromých investic do nových obnovitelných zdrojů, které budeme potřebovat ke splnění našich závazků v oblasti zelené dohody a klimatu,“ dodali dále Jones a Borchardt.