Francie nechce čekat na EU, kvůli ochraně průmyslu si trh s elektřinou případně reformuje sama

Reforma evropského trhu s elektřinou se dostala v loňském roce do popředí pozornosti, kdy extrémní cenová volatilita na trhu se zemním plynem silně hýbala i s velkoobchodními cenami elektřiny. Jak Evropská unie, tak i jednotlivé členské státy tak hledají cesty, jak zachovat efektivní fungování trhu a zároveň ochránit odběratele před extrémními cenovými výkyvy. Jednání na úrovni EU nicméně mohou být zdlouhavá. Francouzská ministryně energetiky se tak nechala slyšet, že v případě neúspěchu na úrovni EU bude Francie reformovat svůj trh sama.

Evropské země začaly o možné reformě vnitřního trhu s elektřinou intenzivněji jednat loni ve světle energetické krize a extrémního nárůstu cen zemního plynu. Vzhledem k silnému propojení jednotlivých trhů tak ceny elektrické energie začaly raketově růst i na trzích, kde plynové zdroje tvoří pouhý malý zlomek celého mixu, jako je tomu například právě ve Francii či v Česku.

Dlouhodobé signály pro účastníky trhy

Reforma trhu, do kterého je zapojen takto velký počet účastníků trhu, je nicméně velmi komplexní záležitostí, kdy bude nutné dosáhnout kompromisu mezi požadavky jednotlivých zemí. Zdlouhavá jednání však mohou donutit některé členské státy jednat samostatně, jako by tomu mohlo být i v případě Francie. Ta by podle slov tamní ministryně energetiky Agnes Pannier-Runacherové mohla přistoupit k vlastní reformě s cílem ochránit domácí zákazníky před cenovými výkyvy na trhu.

"Cílem reformy evropského trhu s elektřinou je vysílat dlouhodobé signály. Všichni vědí, že se vedou diskuze o místě jaderné energetiky. Řeknu to velmi jasně – pokud to, co chceme udělat na evropské úrovni, nebude fungovat, uděláme to na národní úrovni," řekla ministryně Pannier-Runacherová na akci pořádané francouzským svazem zaměstnavatelů Medef.

Ministryně podle serveru neuvedla žádné detaily ohledně způsobu reformy, ke kterému by mohla vláda přistoupit. Francie by však měla využít nástroje, které má již nyní k dispozici. Podle dřívějšího vyjádření jedné z náměstkyň ministerstva Francie zvažovala kombinaci dohod o odběru elektřiny (PPA) a dvoustranných rozdílových kontraktů CfD, které by mohly nahradit současný systém Arenh.

"Budeme chránit naše podniky před cenovou volatilitou, protože to je první nebezpečí: neschopnost předvídat kontext, ve kterém se bude investovat," řekla a dodala, že je znepokojená tempem jednání na úrovni EU.

Jádro sporu v jádru

Jedním z hlavních bodů úrazu je dle zpravodajského serveru Montel neshoda panující mezi Francií a Německem právě v otázce dvoustranných rozdílových kontraktů pro stávající jaderné zdroje, které by umožnily prodloužení jejich životnosti.

V rámci systému Arenh prodává dominantní výrobce elektřiny v zemi EDF, nyní již v plném vlastnictví státu, část své výroby v jaderných elektrárnách za regulovanou cenu, která aktuálně činí 42 EUR/MWh. V současné době však systém Arenh zůstává v platnosti pouze do konce roku 2025, což vytváří nejistotu pro koncové zákazníky, kteří nyní mohou těžit z nízké regulované ceny, za kterou EDF ročně prodává konkurenci až 100 TWh elektřiny.