Domů
Teplárenství
Průzkum: Lidé nejsou ochotni měnit způsob vytápění v domácnostech kvůli změně klimatu
Pražská teplárenská

Průzkum: Lidé nejsou ochotni měnit způsob vytápění v domácnostech kvůli změně klimatu

Ze závěrů průzkumu veřejného mínění, zadaného asociací Eurogas, vyplývá, že občané vybraných členských států EU nejsou ochotni měnit způsob vytápění svých domácností v rámci boje proti změně klimatu a upřednostňují způsoby jiné. Nejvýznamnějším faktorem jsou pro spotřebitele náklady spojené se změnou vytápění.

Eurogas, asociace zastupující evropský plynárenský obchodní a distribuční sektor, nechal provést průzkum veřejného mínění týkající se vytápění domácností v kontextu klimatické změny. Realizátorem průzkumu byla agentura Savanta ComRes.

Průzkum byl proveden v 13 členských zemích EU (FR, FI, GR, IT, LV, NL, PL, RO, GB, DE, IE, LU, ES) a dotazováno bylo 11 859 lidí online a telefonicky. Předmětem průzkumu byl postoj občanů k tomu, jak přemýšlí o svém přispívání k boji proti klimatické změně, jak by chtěli vytápět své domovy a co by je přimělo k tomu svůj vytápěcí systém změnit.

Nejčastěji se topí plynovými kotli

Zdroje vytápění se napříč zkoumanými členskými státy EU liší. Ve Finsku a Lotyšsku je běžné dálkové vytápění, v Německu kolektivní vytápění (vytápění pro několik jednotek domácností, například v rámci panelového domu) a ve Spojeném království, Irsku a Španělsku je nejběžnější individuální vytápění, kdy má domácnost svůj vlastní zdroj vytápění. Podobně se velmi liší typy vytápění. Od plynových kotlů nejběžnějších ve Spojeném království a Itálii až po kamna na dřevo v Lotyšsku a Finsku.

Zdroje domácího vytápění, dle způsobu vytápění. Zdroj: Eurogas Energy Survey

Naopak byla zjištěna velká podobnost v odpovědích týkajících se způsobů, jakými by lidé byli ochotni své domovy vytápět. Nejpopulárnějším způsobem je solární energie. Na druhém místě se umístil zemní plyn, který je v 9 ze 13 zemí preferovanějším zdrojem tepla než elektřina.

Pro občany EU jsou klíčové náklady vytápění

Téměř ve všech dotazovaných zemích lidé odpověděli, že především národní vlády jsou zodpovědné za řešení klimatické změny. Výjimkou je Lotyšsko, kde více lidí odpovědělo, že jednotlivci jsou zodpovědní více než vláda.

Z průzkumu ovšem vyplynulo, že lidé nejsou ochotni měnit způsob vytápění svých domácností. Na seznamu možností, jak bojovat s klimatickou změnou, se tato možnost nachází až na konci. Mladí lidé jsou ovšem změně ve vytápění nakloněnější než staří. Zároveň v Polsku a Řecku více než čtvrtina lidí řadí změnu způsobu vytápění mezi 3 prioritní aktivity, které by byli ochotni udělat v rámci boji proti změně klimatu.

Cílem otázky bylo seřadit aktivity od té, kterou jsem nejvíce ochoten dělat až po tu, kterou jsem nejméně ochotný udělat v rámci boji proti změně klimatu. Tabulka znázorňuje procento lidí, kteří označili konkrétní aktivitu na 1. – 3. pozici. Zdroj: Eurogas Energy Survey

Nejvýznamnějším faktorem je pro většinu spotřebitelů cena, a to pravidelné měsíční platby za vytápění, ale i náklady za instalaci. Ochota změnit způsob vytápění se dále snižuje, pokud by se změnou byly spojeny stavební, či renovační práce v domě.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(45)
Jirka
16. leden 2020, 08:16

No jo, když oni občani EU vidí, jak jinde vůbec ochranu klimatu neřeší (např. celá Asie, Jižní Amerika apod.), tak si říkají, proč by na to vůbec měli doplácet ne zrovna malé částky..

A taky si vzpomenou, jak vláda po revoluci tlačila elektrické přímotopy, že bude levná elektřina.. tak si je lidé pořídili a za pár let byla elektřina nejdražší způsob vytápění...

Martin Pácalt
16. leden 2020, 10:50

Můžete se vykašlat na "boj proti změně klimatu", stejně vám zůstane nutnost snahy o čisté životní prostředí, jestli nás nemá časem "půlku sežrat rakovina". Z tohohle důvodu budou moderní dřevní, plynové i elektrické kotle potřeba tak jako tak.

asdfa
16. leden 2020, 12:14

A to si myslíte, že je u nás tolik dřeva, že ho bude dostatek ja všichni zacnem spylnovat :D Co jste prosim jste studoval, kdyz ucivo zakladky uz podel toho co jste napsal urcite v hlave nemate? A nejste z mesta?

Jan Veselý
16. leden 2020, 13:03

Chce to líp číst. Co je tak složitého na sousloví "moderní dřevní, plynové i elektrické kotle"?

Na které základce se učí jestli u nás vyroste dost dřeva na topení?

Martin Pácalt
16. leden 2020, 20:25

To už je asi výraz poslední doby, že vás osočují z hlouposti lidé, kteří:

1) neumí se pod svůj názor ani podepsat (no, dejme tomu),

2) pravopis nesledovali ani na základce, nedávali pozor kde psát s/z,

3) dělá jim potíž i interpunkce a dělení věty tak, aby byla srozumitelná na první dobrou,

4) ve čtení vynechávají celá slova a pak jim z toho vychází významový posun, ze kterého vás obviní.

energetik II
16. leden 2020, 09:18

No to je tedy "objev", že mladí lidé jsou změně způsobu vytápění nakloněnější jak ti staří ! Pokud žije na vesnici 80 letý děda v domku, kde si topí v nějakých kamínkách na uhlí a dělá to tak už 60 let denně !, který má penzi 11 500 Kč měsíčně, který už má řadu různých chorob a říká si, že má tak ještě maximálně 3 roky života před sebou , tak ten jistě bude hrr, aby sháněl nějakou firmu , která mu bude třeba instalovat drahé tepelné čerpadlo a on pak bude muset ještě běhat po nějakých úřadech, aby si vyřizoval dotaci. Úplný opak je ovšem třeba mladý 30 letý inženýr , který se chystá stavět nový vlastní domek na vesnici ,toho všechno zajímá, jaké zateplení bude nejlepší, jaký způsob vytápění zvolit ,aby bylo jednak čisté, ekologické, bez námahy a ještě i levné, zda si nedat na střechu solární panely, aby měl vlastní elektřinu,...atd. atd.

Kamil Kubů
16. leden 2020, 12:37

Ono to asi nebude jen o mladí versus staří. Ale také o tom, kde jsou jaké podmínky způsob změnit. Tři nejmenší hodnoty pro změnu topení jsou ve Finsku, Německu a UK. Ve Finsku a Německu je zároveň velmi vysoký podíl centrálního a komunitního vytápění, které zajišťuje vysoký komfort za přijatelnou cenu a pravděpodobně i za optimalizace ekologických dopadů. V Anglii zase jsou tyto způsoby naprosto minoritní, což je dáno převažujícím urbanismem a životním stylem. Přechod od fosilního plynu k obnovitelnému dřevu je z hlediska stávající výstavby a regulací (např. požární) velice nepravděpodobný a náhrada individuálními zdroji v různé formě solární energie nebo tepelných čerpadel velmi drahá a kvůli nutnosti zásadních přestaveb ani moc ekologická. Na druhou stranu angličané vykazují relativně vysokou ochotu k zateplení, což je dostupná metoda snížení energetické náročnosti a tím snížení ekologické zátěže.

Takže ti lidé zřejmě nejsou žádní zabedněnci, kteří kašlou na ekologii, ale vcelku racionálně uvažující lidé.

Jan Veselý
16. leden 2020, 12:59

Kdyby se britské domy zateplily na český/neměcký standard, tak by se tam fakticky, při jejich podnebí, ani nemuselo topit, fakticky by pak stačilo to jen mírně temperovat elektřinou.

Božena Majorošiová
17. leden 2020, 19:49

V Anglicku dostal každý kto chcel dotáciu na "oteplenie" bytu, domu. Bolo to ale len na výplň medzi stenou a stenou - čiže nastriekani izolačnej peny, lebo mnoho stavieb mali len také vzducho izolácie. Pravda, mnohé domy ale majú len jednoduchú stenu, takže tam nič...

eLzyx
16. leden 2020, 13:57

ono to není mladí vs. staří, ale o investičním výhledu. Pokud tuším, že na tomto světě pobudu už jen pár let, tak je nesmysl rvát těžké peníze do "záchrany planety" skrze instalaci tepelného čerpadla. Obzvláště když tuším, že synek z Prahe na vesnici nepůjde, a tak ten můj baráček střelí pod cenou prvnímu zájemci.

Jan Veselý
16. leden 2020, 12:57

Mě vždycky "dojímají" ty příběhy o nebohých stařečcích žijících někde na baráku. V prvé řadě je do očí bijící nesmysl, aby někdo v tomhle věku a zdravotním stavu bydlel sám na baráku. Nemá peníze ani síly na údržbu a provoz a to bydlení je pro něj zbytečně velké. V této situaci je hlavně potřeba buď dostat na barák "mladé", nebo ho prodat a přestěhovat se do něčeho pohodlnějšího s přístupnější zdravotní a sociální péčí. Jinak z domu zůstane bezcenná ruina. Já chápu, že pro ty staré lidi je to těžké, jsou na svůj domov fixovaní, ale takhle je třeba uvažovat.

V druhé řadě, z hlediska životního prostředí je fakticky jedno čím se v tom baráku topí, důležité je mít pořádný moderní kotel. To pak ani nikdo nepozná jestli se v domě topí nebo ne. A chudákovi nemohoucímu děděčkovi by jistě konvenovala vyšší účinnost spalování (tj. nižší spotřeba uhlí) a to pohodlíčko automatického kotle, kde se chodí nasypat zásobník a vysypat popel jednou týdně. A kotel i s dotací a instalací dnes zařídí příslušná instalační firma úplně bez potíží, fakticky stačí jen podpis.

A mladí 30-letí inženýři už dneska ani neuvažují o ničem jiném než nízkoenergetickém domě s TČ nebo pasivním s elektrickým vytápěním. Nic jiného nemá smysl, tak ještě krb nebo krbová kamna jako sekundární zdroj tepla.

Paeris Kiran
16. leden 2020, 14:08

Kotlíkové dotace tak jak se dělali v ČR jsou sponzoringem bohatých co je k ničemu nepotřebovali. ti kdo by je skutečně potřebovali na ně nedosáhli protože si nemohli dovolit spoluúčast.

a ano u nového baráku to smysl má... v případě starého - je to často na stav kdy by bylo lepší barák zbořit a postavit znovu jiný.

kupříkladu tepelné čerpadlo by nevytopilo ani zdi babičky baráku... zachovávat existenci té stavby nemá smysl. jakákoliv rekonstrukce vyjde dráž než ho zbořit a postavit znovu. Ale to nejde dokud tam babička je.

Reálně - to je pak vyklidit a prodat to jenom jako pozemek.

Paeris Kiran
16. leden 2020, 14:11

Kotlíkové dotace se měli udělat jinak- předně měla být nastavena MAXIMÁLNÍ cena zařízení na které by bylo možné čerpat dotaci - řekněme 100 000 korun. (s tím že nic dražšího se za to nesmí pořídit) a dotace by byla řekněme ve výši 80 000 korun. S tím že vlastních peněz do toho člověk dá maximálně 20 000.

to by efektivně pomáhalo těm kteří to potřebují místo bohatých kteří si to můžou udělat sami.

Stejně postup by měl být i u dotování elektrovozidel. klidně dát dotaci třeba 150 000 korun... ale za podmínky že celková cena nového vozidla nesmí být vyšší než 250 000 korun.

/elektroauta by byla ideální pro lidi žijící na vesnicích, s vlastním parkováním co denně jezdí max 30 km do práce a zpátky.../

To je oblast v které by se měla maximálně podporovat. Žádné dotace firmám a bohatým póserům.

Sam - glosátor
16. leden 2020, 14:43

On by ten děda ten baráček možná rád prodal, ale ono na vesnici už není komu. Kdo peníze měl nebo má tak si postavil nebo postaví a kdo je nemá tak nemůže nic kupovat. A mladí buď odchází jinam nebo nemají prachy. Takže jedině počkat až děda umře a někdo to možná zdědí a pak se to prodá za cenu parcely.

Dita
16. leden 2020, 15:53

Tak moje tchýně se zachovala podle Vaší rady.Už nechtěla být sama v baráku, odešla do domova důchodců a od té doby jen sedí, kouká do zdi a čeká na smrt. Radši špagát, než tohle.

Jan
16. leden 2020, 18:54

Pane Veselý, je mi smutno, když čtu ty vaše hlouposti, však se taky dočkáte.

Jan Veselý
16. leden 2020, 21:49

Já doufám, že se dočkám toho, co se praktikuje v mé rodině. Jedna moje babička nezůstala sama v baráku, protože se k ní do domu nastěhovala sestřenka s rodinou. Takže měla v domě zároveň své soukromí, ale taky nebyla sama a nemusela se starat ani o topení. A když měla nějaký problém, stačilo zavolat o pomoc.

Druhou moji babičku si vzali rodiče k sobě, aby nebyla sama, když děda zemřel. U nás se rodina o staré lidi stará a nenechává je živořit v chátrajícím baráku na nějakém "vídrholci".

veronika adamíková
17. leden 2020, 01:21

samozřejmě, že stařečci bydlí často sami. prostě při údržbě přetrpí víc bolesti a nepohodlí. a mladí za nimi jezdí, aby zařídili to nejnutnější. moji rodiče už rok a půl nemají ve studni vodu. na přípojku peníze nejsou. ale stěhovat se nebudou, neboť staré časy. snad nemusím připomínat, že místa v domovech pro seniory nejsou. ne pro ty chudé.

energetik II
17. leden 2020, 09:17

TO : Veselý

Já to beru podle vlastní mámy. Je jí 84 a žije už 16 let jako vdova sama na malé vesnici ve starším rodinném domku. Už jsme jí nabízeli, aby se odstěhovala někam do něčeho pohodlnějšího , ona ale odmítá, má tam své slepice, králíky, zeleninovou i květinovou zahrádku, známé sousedky, meruňky, jabloně,..... a v tomto domku se také narodila i vyrostla ,je tam doma. V zimě topí sice na akumulační elektrická kamna, ty však nestačí a tak topí také ve sporáku na uhlí a dřevo. "Neekologicky." Bratr bydlí v sousední vesnici a tak jí vždy pomůže ze sklepa uhlí i dříví nanosit do zásoby. Myslím, že toto "obtížné bydlení" jí naopak výrazně prodloužilo život. Denně totiž musí nakrmit slepice, králíky, v létě posekat dvorek, zalévat zahrádku, sklidit ovoce, na podzim hrabat listí, postupně zrýt zahrádku, v zimě topit ve sporáku, ....atd. atd. Kdyby žila v pohodlném bytě ve městě , tak musí jednou denně na nákup do sámošky , pak by utřela prach , a zbytek dne luštila křížovky nebo sledovala televizi.

Jan Bajak
17. leden 2020, 11:00

Pane jste drzej a sprostej kokot !

energetik II
18. leden 2020, 12:13

TO : Bajak

Vy se tedy domníváte, že se delšího života dočká penzista v městském bytě, který si ráno nazuje bačkory a kouká do večera na televizi, než ten který se celý den pohybuje venku na zdravém vzduchu a dělá drobnou činnost = slepice, králíci, tráva, květiny , zelenina, dříví,.... kolem svého rodinného domku ? Tak to máte nějaké popletené v hlavě. Zeptejte se u odborníků.

jozef
16. leden 2020, 09:24

Myslim, ze najefektivnejsi sposob znizenia emisii z vykurovania je izolacia budov. Stupajuce ceny energii sa potom prejavia len rychlejsou navratnostou investicie

Richard Vacek
16. leden 2020, 09:28

Řada obtížně řešitelných otázek by byla řešitelnější, kdyby se část pravomocí vrátila na státní (lokální) úroveň a využívalo by se častěji referendum.

Některé otázky:

1. Chcete v naftě řepku? 2. Musí být nové domy pasiví? 3. Chcete ze svých daní dotovat elektromobily, soláry?

veronika adamíková
17. leden 2020, 01:29

to by fungovalo skvěle, kdyby rozhodovali lidé, kteří si ke každému tématu seženou všechny pravdivé informace, a budou rozhodovat po důkladném studiu, spravedlivě a ne jen v zájmu vlastní kapsy. reforma důchodů například. jenže všichni voliči (rozhodovači) nejsou chytří, ani ochotní hledat pravdu, mnoho jich čerpá pravdu z prohlaných médií a toho, co "říkali kámoši v hospodě".

zdena
16. leden 2020, 11:48

V textu máte pořádnou "hrubku".

Michal
16. leden 2020, 11:48

Čím bude klima teplejší, tím míň se protopí, tak boj za ochlazování klimatu, způsobí jeho ohřev :) A i kdyby evropa neprodukovala emise CO2, emise H2O mají na svědomí prakticky celý skleníkový efekt a eko podvodníci se tváří, že voda snad ani neexistuje.

xxxx
16. leden 2020, 12:00

Nekdy je nejlepsi nedelat nic ..jojo ..

Tatiana Burdová
16. leden 2020, 23:05

Bravo!!! Osobně já neznám lidi kterým by to mohlo dojit!!! Ale znám takové co vědí všechno o Gretě!!!

Milan
16. leden 2020, 13:02

Hmmm - tomu se říká, že někdo objevil Ameriku...:) Už chybí jen průzkum, zda jsou lidé pro záchranu planety ochotni spáchat sebevraždu, protože všechno co EU dělá k tomu směřuje i když zatím jenom tu ekonomickou...

Sam kreativní Moravský koment
16. leden 2020, 14:45

To není ochotna ani ta Gréta a její fotr.

Malý Had
16. leden 2020, 13:35

Ještě tak před 10 lety bych o změně vytápění uvažoval. Dnes už ne, pár let s manželkou do smrti a pak někdo naši chaloupku zbourá,aby měl pěkný stavební pozemek. A příprava dřeva k topení mne nutí se pohybovat i když to někdy bolí.

Enigma
16. leden 2020, 14:24

Nejlepší na celé věci je, jak my bojujeme proti změnám klimatu škrcením komínů, škrcením výfuků, osazujeme nová auta motory do sekaček, ale ty největší zdroje znečištění jaksi unikají. Nejvíc čoudí nákladní lodní velkodoprava, ta obrovská kontejnerová loď, nenechte se vysmát, čoudí jako jeden stát a ani nemluvě o tom, že motor je schopen spalovat tak podřadná paliva, jaká by v jiných motorech ani nehořela. Dalším velkým znečišťovatelem je přemíra letecké dopravy, kratší linky (neletící přes moře či na ostrovy) by do budoucna šlo nahradit rychlovlaky. Bohužel se to ale nesmí říkat, jsou v tom hodně velké peníze.

Tomáš Dvořák
16. leden 2020, 15:20

Prosím neopakujte tu věčný mýtus roku 2009 o "nejvíce čoudících" nákladních lodích. Jednak už se od té doby ledacos posunulo k lepšímu i v lodní dopravě a jednak i tehdy se to "čoudí nejvíc" týkalo výhradně oxidů síry, které dnešní auta produkují ve stopovém mnozství. Pokud jde o NOx, prachové částice nebo CO2, tak nákladní lodní doprava není nikterak dominantním zdrojem znečištění. Navíc pro všechny emise kromě CO2 platí, že pokud jsou vypuštěny na moři mnoho kilometrů od pobřeží, tak se jedná o druhořadý problém...

PE
16. leden 2020, 17:21

Dnesni stavebni auta jsou mnoha 30 az 60 let stare LIAZ,TATRY ,PV3S autojeraby ,nakladni auta, s rukou,ze ktrerych tece olej, domichavacu betonu ,mnoha druzstva maji iAVIE ,bez kterych by nase ekonomika takhle nerostla,za dan modre kouricich vyfuku,co dnes a denne dychame....A jeste hodne dlouho slouzit budou,protoze STK projdou a nic nenuti male podnikatele obnovovat vozovy park.K nam jezdi plosina stary 4 sedadlovy trambus na opravu verejneho osvetleni!!!

Jan Dulaj
16. leden 2020, 21:33

A kdo tu obnovu vozových parků zaplatí? Vždy jde o to co je ekonomicky nejvýhodnější a pokud ta LIAZKa najezdí pod bagrem denně pár kilometrů tak není žádný důvod nic měnit. Malý soukromník si ji opravuje sám a díky tomu může být konkurenceschopný a poskytovat tak své služby za přijatelnou cenu pro zákazníka. Jiná situace je v mezinárodní dopravě tam dozajisté má pravidelná obnova vozového parku svůj význam, ale řekněte mi například kolik mth za rok udělá takové speciání vozidlo jako plošina pro opravu veřejného osvětlení a o kolik bude svět lepší pořízením nové? A kdo to zaplatí? Budete se divit, ale i vy jakožto plátce daní. Přitom význam pro ekonomický růst nebo ekologickou udržitelnost bude mizivý. Postihovaním soukromníků si budem kopat hrob ještě rychleji než jak to s tou 'nízkouhíkovou ekonomikou' děláme v celoevropském měřítku.

Lu
16. leden 2020, 22:26

A co sopky,kácení deštných pralesů.Toto jsou hlavní příčiny.

Václav
17. leden 2020, 04:48

Jenže ono nejde o to že by člověk nechtěl změnu a nemohl se přizpůsobit, ale jde o to že to lidi bude stát ranec peněz. Pokud už teď jedeme od výplaty k výplatě, tak dělejte hurá změny..... Krom toho, otázkou je, jaké změny to konkrétně budou a zda vůbec budou mít něco do sebe. Ono poslední dobou to jsou vůbec hurá akce, které se doslova schovávají za ekologii a ve finále onen problém ekologie vyjde na povrch opět, ale z druhého konce.

Ivo Celjak
17. leden 2020, 08:43

Záleží, jak to kdo má v hlavě srovnané, zda ho zajímá současné i budoucí životní prostředí, nebo preferuje okamžitý osobní blahobyt a okázalost. Někteří lidé jsou ve svém žití předběžně opatrní a myslí na budoucnost (první skupina), druzí lidé si chtějí užívat, dokud žijí a je jim v podstatě jedno, jak svojí energetickou spotřebou (a v současné době emisemi-skleníkovými plyny) ovlivní budoucnost (druhá skupina lidí – asi mnohem rozsáhlejší, než první skupina). Ještě je tu třetí skupina. Tito lidé slovy chrání životní prostředí, ale svými činy svoje slova nepodporují.

Všechny skupiny na Zemi zcela jistě patří. Která skupina se chovala lépe, posoudí ti, kteří je budou hodnotit, až už tady nebudou, takže za jejich postoje ve vztahu k životnímu prostředí již uznání, poděkování, slávu, peníze a majetek lidé z ani jedné skupiny nezískají.

Na tomto světě existují dva způsoby jednání: jeden je ve shodě se zákony lidskými (ekonomika, legislativa, genetická výbava), druhý se zákony přírodními (boj o přežití, ekosystémy, biodiverzita). Přírodní zákony budou mít vždy pozici nad zákony lidskými. Zkusme ovlivnit přírodní zákony lidskými. Například zakažme zákonem, aby o víkendu nepršelo. Výsledek bude ten, že bude pršet, nebo nebude. Tak to v přírodě chodí. V lidské společnosti to zase chodí následovně. Lidé z druhé a třetí skupiny, pokud nebude pršet, výsledek „vytroubí“ do světa: „Přikázali jsme, aby nepršelo, a proto nepršelo“. Pokud bude pršet, budou mlčet. Zakázali jsme zákonem, aby se lidé nezabíjeli. Stejně se zabíjejí, protože „zákon džungle“ je zákonem přírodním.

Všichni dobře víme, že lidé jsou nevděční, pokrytečtí, zbabělí a ziskuchtiví, a pokud cítí osobní prospěch, přetrhli by se dobrou vůlí. Jak psal již Machiavelli: „Slibují hory doly - celé své jmění, životy vlastních synů, svou krev, ale jakmile dojde k lámání chleba, na čtyráku obrátí“.

S klimatickými změnami je to obdobné jako se souchotinami. Zpočátku je nesnadno rozpoznáme, ale lehko vyléčíme, kdežto až propuknou, poznáme je na první pohled, ale pomoci už není. Uhýbat před klimatickými změnami a tvářit se, že se nic neděje, opravdu nelze, ani v zájmu momentálního zachování ekonomické prosperity. Dopad klimatických změn se tím nezastaví, jen se k vlastní škodě lidí oddálí tak, že už nebude cesta zpátky. Je vhodnější dívat se na klimatické změny tak, jak se mají ve skutečnosti (Meteorolgický ústav, Mezivládní panel pro klimatické změny, Světová meteorologická organizace), než jak jsou prezentovány politiky a jak bychom si přáli.

Ten, kdo si nevšímá reality a nechce vidět, jak je to ve skutečnosti a staví spíše na svých přáních a představách, nedopadne obvykle dobře. Samozřejmě, že každého z nás zajímá, ať už jsme z první, nebo z druhé a třetí skupiny lidí, co se stane, když se nakonec v budoucnosti ukáže, že antropogenní emise zásadní vliv na klimatické změny neměly a nemají. Stane se to, že lidé, kteří přijdou po nás (a budou mít „naší krev“!) budou žít spokojeně dál. Podíváme-li se, jak se tváří lidé z uvedených skupin. Bude to pouze hypoteticky, protože už tady nikdo z nás nebude. První skupina lidí má z této skutečnosti radost, i přestože se museli ve svém životě uskrovnit a jejich obličeje září štěstím. Druhá skupina lidí se vzteká, že se museli vzdát svého blahobytného způsobu života kvůli „nějakejm zasranejm klimatickejm změnám“ a jejich obličeje štěstím nezáří. Lidé ze třetí skupiny budou opět, jako vždy, když „to“ dopadne dobře, spokojeni. A přitom se lidé ze všech tří skupin dožili spokojeného stáří na planetě Zemi. A jestliže antropogenní emise vliv na klimatické změny měly? Lidé ze žádné skupiny spokojeni nebudou.

Lidé vnímají přírodu jako něco, co je od nich oddělené, přičemž nechápou, že ještě stále nacházejí v přírodě zdroj své obživy, zdraví a přírodního životního prostředí. Umělé potraviny, voda a autonomní obytné objekty lze již v současné době vyrábět, ale musí k tomu být k dispozici přírodní infrastruktura. Lidé se domnívají, že změna klimatu zasáhne přírodu a nikoliv je. Jsou přesvědčeni o tom, že lidé si vždy nějak poradí a přežijí. Přirozený strach lidí z budoucnosti vede k odmítání všeho, co tuto budoucnost ukazuje černě.

V podstatě je situace v oblasti klimatických změn neřešitelná, protože ji může vyřešit bohužel pouze člověk a ten to vzhledem ke své genetické výbavě neudělá. Použiji slova Voltaira (Candide): „Zlo na zemi - to je zlo, jež působí člověk, jeho chtivost, bezohlednost, kořistnictví, fanatismus, nespravedlivost. Ještě jedno zlo není u konce a již tu působí zlá vůle, zlá morálka jiných lidí, zkažených mocí, bohatstvím, závistí a zlobou“.

A toto zlo je velmi dobře patrné na Zemi i v současné době. Od doby, kdy svět popisoval Voltaire (1694-1778), se bohužel nic nezměnilo.

energetik II
17. leden 2020, 09:39

TO : Celjak

Ano, v podstatě souhlas. Příroda si vždy nějak poradí a to i bez člověka. Jediný příklad. Rád se procházím v lese a asi před 20 lety jsem zjistil, že právě můj oblíbený kus lesa někdo vykácel , asi 5 hektarů. Byl jsem zvědav, zda tam opět něco vysadí , nikoli nestalo se. Když jsem se tam opět zajel podívat po 20 letech, tak jsem se zaradoval. Příroda si sama poradila ! Místo holiny už byla dokonalá "džungle" z různých náletových dřevin = bříza ,akát, borovice ale i dub a jiné dřeviny. Člověk je největší ničitel přírody v dějinách a to nás také nakonec zahubí. Letos jsem neviděl už žádné motýly kromě pár baboček kopřivových a několika bělásků. Zbytek byl zničen. My pořád hořekujeme nad nějakým tím kůrovcem, přitom, kdyby bylo z území ČR na 50 let vystěhováno všechno obyvatelstvo, tak sama příroda v této době zalesní území ČR ze 100 % plochy novým lesem !!! Žádný problém pro přírodu, jen když jí nebudeme překážet a ničit. V Plzni Slovanech bývala do r. 1992 kasárna a uprostřed nich velké škvárové fotbalové hřiště. Kasárny byla opuštěná a tak jsem tak asi r. 2005 znovu nahlédl. Nevěřil jsem vlastním očím ! Ze suchého bývalého tvrdého škvárového fotbalového hřiště byl nyní březový les, přímo džungle, s břízami vysokými průměrně 10 metrů. Příroda si poradí bez nás.

Ivo Celjak
17. leden 2020, 09:57

Ještě musím reagovat. Nechci, prosím, názor nikoho zpochybňovat, ale byl bych opatrný odsuzovat 80 letého dědečka (jak se to píše) za produkování vyšších emisí.

Fakta o produkci CO2:

Spálením jednoho litru nafty se dostává do ovzduší 2,65 kg CO2;

Spálením jednoho litru benzínu se dostává do ovzduší 2,32 kg CO2;

Spálením jednoho kg zemního plynu se dostává do ovzduší 2,79 kg CO2;

Spálením 1 kg hnědého uhlí se dostává do ovzduší 1,66 kg CO2.

Podle zákona zachování hmoty se při spalovaní uhlí, benzínu, nafty i zemního plynu přesouvá uhlík v podobě CO2 z podzemí do ovzduší a do vody, resp. do zemského obalu.

Průměrná roční spotřeba energie na vytápění (včetně ohřevu TUV) rodinného domu je 50 GJ = 50 000 MJ. Topí se mosteckým hnědým uhlím s výhřevností 16,5 MJ.kg-1. Spotřeba uhlí v kg je: 50 000/16,5 = 3030,3 kg.rok-1 (třicet metráků). Kdoví, zda dědeček ve svém malém, skromném domku tolik uhlí spálí.

Emise CO2: 3030 x 1,66 = 5030 kg CO2.rok-1.

Mercedes Benz E 350 (nebo jiný automobil oblíbený 30 letým inženýrem) se skutečnou průměrnou spotřebou 7,0 litrů nafty na 100 km (zdroj: Auto TIP 0,7/2017 TEST). Roční nájezd je 20 000 km (Z bazaru CB auto mám údaje, že je to i 60 tisíc za rok, ale 80 letý dědeček najede jen 2 000 km, takže průměruji). Emise na 1 km: 7,0 x 26,6 = 186,2 g CO2 km-1 = 0,1862 kg CO2.km-1. Produkce CO2 při výrobě nafty na 100 km: 7 x 1,02 = 7,1 kg CO2.100 km = 0,07 kg CO2.km-1. Emise za rok: 20 000 x 0,2576 = 5152 kg CO2.rok-1

Majitel rodinného domku (nebo 80 letý dědeček) vyprodukuje o 122 kg CO2 za rok méně, než majitel automobilu Mercedes Benz, který ujede 20 000 km.

Chodec, který jde rychlostí 5 km/h, vydechne do atmosféry na trase dlouhé 1 km přibližně 12,2 g CO2. Moderní osobní automobil střední velikosti, který se pohybuje na dopravní trase délky 1 km průměrnou rychlostí 32 km/h, vyprodukuje 150 g CO2. To je 12,5 krát více, než chodec, ale trasu absolvuje 6 krát rychleji. A o to tady v naší současné společnosti jde. Být všude rychleji a pohodlněji.

JVr
17. leden 2020, 18:31

To by mne zajímalo, kde jste ta svá fakta o produkci CO2 čerpal...

Nějak mi nesedí, zvláště to, že spálením plynu se produkuje výrazně více CO2 jak u uhlí. Tento objev bychom měli sdělit Němcům, než ty svoje uhelky zavřou a postaví místo nich ty plynové elektrárny :D

energetik II
18. leden 2020, 12:37

TO : Celjak

To mi mluvíte přímo z duše ! My tu budeme odsuzovat nějakého 80 letého penzistu za zimní topení ve špatném kotli , který už ani nepoužívá auto a nikam necestuje , když přímo v principu naší konzumní společnosti je "zabudováno" heslo : více a více vydělávej, více a více kupuj, cestuj, buduj,....atd. Jak to pak vypadá ? Takový - "Nový člověk konzumu" dnes sice bydlí v domku v satelitním městečku s nějakým úsporným kotlem, ovšem doma provozují 4 velká SUV auta pro sebe a pro děti , dovolenou tráví zásadně letecky dvakrát ročně Thajsko či Seychely , Maledivy, Kapverdy, ....... + si 10 krát ročně o víkendu zajedou svým SUV lyžovat do Alp v Itálii, Francii či Švýcarsku , na zahradě svého domku ohřívají vodu v zemním bazénu 10 x 6 metrů , každý druhý rok kupují novou pračku, ledničku televizi, mrazák, oblečení vyhazují po jedné sezoně nošení, protože už není v módě , ....atd. atd. Náš konzumní systém je takto "naprogramován" = nutí člověka , aby chtěl stále více a více, dál cestovat, dráž cestovat, více kupovat,.... už jenom ta idiotská satelitní městečka vzniklá po r. 1990. Já bydlel ve městě, děti do školy i do školky jsme vedli pěšky, do práce zásadně elektrickou MHD, nákupy jsme dělali ve 100 metrů vzdálené sámošce do tašky ,..... atd. Dnes ze satelitů ? Na nákupy autem, děti do školy i kroužků autem, do kina a divadla ?? =autem, do práce ? = Autem, navštívit známé ? = autem,....atd. Ten 80 letý děda z vesnice se špatným kotlem je naprostá NULA ! v produkci CO2 a zplodin proti dnešním - "úspěšným mladým rodinám" ! Ti dělají ten "hnůj" proti světu a přírodě ! Vinen je náš konzumní systém kapitalismu.

Alex
17. leden 2020, 10:56

Celkový podíl Evropy na znečištění Země je asi 12 procent. Jestli se povede snížit emise v Evropě tak co ten zbytek zeměkoule ? Ten se k zelenému šílenství nepřipojil a tak se nic nezmění. Dřevo se rychle spálí, ale pomalu roste. Až nebude dřevo v Evropě, tak kde se vezme? Z chudých států, které vytěží a prodají co se dá. To naší planetě opravdu pomůže!

Celé zelené šílenství je naprosto nekoncepční a planetě spíše ublíží. Přesvědčují lidi ať topí elektrikou. Dobrý. Kde ji vezmou? Ceny elektřiny zcela nelogicky rostou. Tou se říká demotivace zájmů o snižování uhlíkové stopy.

Jaroslav
17. leden 2020, 10:56

Náklady na izolaci domu a životnost izolace se s bídou zaplatí úsporami topení. Navíc pak máte plísně, při dokonale těsných oknech, podstatně horší vzduch v bytech a tudíž vyšší nemocnost a úmrtnost (jasně, ušetří se, dožije míň důchodců ). Průměrná životnost izolací nepřesahuje dvacet, třicet let, pak je třeba rekonstrukce a je to pořád dokola. Proč se naši dědečkové dožívají snadno osmdesátky? Protože jsou v pohybu, nehnijí za okny paneláku v plísni v hermeticky utěsněném prostoru a protože mají kolem sebe přírodu, ne parkoviště a herny .... a nekamenujte mne, jako bývalý sš učitel elektrotechnik vám dám jednu radu- namísto přímotopů namontované sálavé topení na stropu ušetří 40% energie a dá se tomu také říkat "levnější tepelné čerpadlo bez poruchového kompresoru á 8 let na výměnu", sice jenom s k =1, 3, ale pořád za třetinu ceny TČ. K tomu nějakou tu folii na sklo oken, žaluzie a máte levněji vystaráno. Když je nejhůř, tak si zatopíte v litinové krbové vložce s ventilátorem, dáte si kafe a budete litovat utěsněné paneláčníky v jejich plynových komůrkách po 10 m2 ... ale s fárem na dohled na parkovišti...

PE
18. leden 2020, 03:11

Prechod na topeni elektrinou je u nas odmeneno vysokou odmenou v cene elektriny,a bude hur.A dalsi nova topeni jsou primo zavisla na elektrine,,ridici ci el ventily v zime pri vypadku netopi.... V budoucnu bude s elktrinou stale vetsi problem......

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se