Obce založily společenství proti hlubinnému úložišti

Čtrnáct obcí a 11 spolků dotčených přípravou hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva a dalších radioaktivních odpadů dnes založily dobrovolné neziskové společenství. Platforma proti hlubinnému úložišti chce prosadit otevřené a transparentní řešení problému, v němž budou mít obce i veřejnost dostatečně garantované zákonné možnosti hájit své zájmy. Hlavním důvodem založení spolku je nespokojenost s postupem zodpovědných státních institucí, uvedli starostové a spolky v prohlášení zaslaném ČTK.

Členové platformy budou prosazovat celospolečenskou debatu o problému vyhořelého jaderného paliva a různých způsobech řešení, chtějí také zastavení průzkumných prací a přehodnocení dnešního harmonogramu pro vyhledávání úložiště. Dnešní shromáždění v Božejovicích na Táborsku zvolilo mluvčí platformy, kteří se vždy po šesti měsících vystřídají.

Prvním se stal Petr Klásek, starosta Chanovic na Klatovsku, který je už řadu let jedním z hlavních odpůrců plánované stavby v Plzeňském kraji. Po něm nastoupí místostarosta jihočeského města Jistebnice Jiří Popelka, třetím bude místostarosta obce Pluhův Žďár na Jindřichohradecku Petr Nohava a čtvrtým má být Martin Schenk ze spolku Nechceme úložiště Kraví Hora, zvažované lokality na pomezí Jihomoravského kraje a Vysočiny.

Podle starostů a spolků nemusí být rozhodnutí z konce minulého století o trvalém uložení odpadů tou nejbezpečnější variantou. Chtějí aby všechny relevantní dokumenty byly veřejně dostupné a podrobeny odborné oponentuře i veřejné diskusi.

Kvůli výjimečnosti projektu je nezbytné, aby lidé z dotčené lokality s případnou stavbou souhlasili, uvedli členové platformy. Evropská směrnice podle nich žádá, aby se veřejnost mohla účinně účastnit rozhodování o nakládání s vyhořelým a radioaktivním odpadem. Své požadavky chce platforma směřovat na politiky, úřady i veřejnost, a to nejen v ČR.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. O finálním umístění hlubinného úložiště má vláda rozhodnout do roku 2025.

Celkové náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo ze šesti jaderných bloků ČEZ v Temelíně a Dukovanech se ukládá do meziskladů.

Průzkum potenciálních lokalit pro vybudování trvalého hlubinného úložiště jaderného odpadu se týká Čertovky na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březového potoka poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdalény na Táborsku, Čihadla na Jindřichohradecku, Hrádku na Jihlavsku, Horky na Třebíčsku a Kraví Hory na Žďársku.

Obce z pěti lokalit podaly loni žalobu na stát kvůli rozhodnutí ministra životního prostředí. Ten zamítl jejich námitku proti povolení geologických průzkumů.

Povinnost zajistit bezpečné uložení radioaktivního odpadu ukládá státu atomový zákon.