Německo plánuje v případě nedostatku plynu odstavit plynové elektrárny. Odloží také odstavování uhelných elektráren

Německé ministerstvo hospodářství chce na případný nedostatek plynu způsobený přerušením dodávek z Ruska reagovat odstavením plynových elektráren. Uvádí to návrh zákona, který minulé úterý předložilo ministerstvo pro hospodářství a ochranu klimatu ke schválení. Zákon současně počítá s odložením odstavení uhelných elektráren.

Zákon obsahuje různá ustanovení pro případ, že dojde k "bezprostřednímu nedostatku plynu". Patří mezi ně například ustanovení, které by využívání plynových elektráren po dobu maximálně šesti měsíců zatížilo poplatkem.

Tento poplatek by podle vládních kruhů vedl k tomu, že provoz plynových elektráren by zpravidla nebyl ekonomicky rentabilní. Konkrétní výše tohoto poplatku nebyla zveřejněna.

Omezení využívání plynových elektráren má za cíl snížit spotřebu plynu v případě, že Rusko omezí nebo zcela zastaví dodávky zemního plynu do Německa, které téměř celou spotřebu pokrývá dovozem.

Z Ruska v roce 2021 pocházelo přibližně 55 % v Německu spotřebovaného plynu. Tento podíl v polovině května poklesl na zhruba 35 %. Naproti tomu vzrostly dodávky z Norska a Nizozemska. Mimo to vzrostl i dovoz zkapalněného zemního plynu.

Uhlí a topný olej namísto plynu

Podíl elektráren spalujících zemní plyn na výrobě elektřiny v Německu dosáhl v loňském roce přibližně 15 %. K zajištění dodávek elektřiny a stability německé přenosové soustavy i bez plynových elektráren počítá Německo s vyšším využitím uhelných elektráren a elektráren na topný olej. Elektrárny ze síťové a bezpečnostní rezervy by za tímto účelem měly přejít do nové tzv. zásobovací rezervy.

Hnědouhelná elektrárna Weisweiler společnosti RWE. Zdroj: Wikimedia Commons / Arthur Konze / CC BY-SA 4.0

Síťová rezerva se skládá z elektráren, jejichž provozovatelé požádali o jejich vyřazení z provozu, které ovšem nebylo povoleno z důvodu jejich nebytnosti pro zajištění bezpečného provozu soustavy. Výkon elektráren v síťové rezervě byl pro nadcházející zimu navýšen na 8,3 GW v důsledku nedostatečného rozvoje německé přenosové soustavy.

V bezpečnostní nebo uhelné rezervě se v současnosti nachází pět hnědouhelných bloků o celkovém instalovaném výkonu 1,9 GW. Ty slouží pro případ, že by elektrárny provozované na trhu nebyly schopny pokrýt spotřebu elektřiny.

Odložení odstavení uhelných elektráren

Nově bude vytvořena tzv. zásobovací rezerva, která zajistí, že uhelné elektrárny a elektrárny na topné oleje, které by měly být kompletně odstaveny, zůstanou v pohotovosti až do 31. března 2024.

Hnědouhelné elektrárny, které byly po svém odstavení na čtyři roky uvedeny do bezpečnostní rezervy, se tak namísto následného odstavení stanou součástí zásobovací rezervy. To platí i pro černouhelné elektrárny, které měly být definitivně odstaveny letos nebo příští rok. Celkem budou do této nově vytvořené rezervy převedeny elektrárny o výkonu 8,5 GW.

Předpokladem je, že problematickým obdobím z hlediska zajištění stability soustavy v případě nedostatku plynu budou následující dvě zimy. Německá vláda očekává, že se od jara 2024 situace z hlediska dodávek plynu normalizuje.

Úspora až 100 TWh zemního plynu

Zmíněné opatření by mohlo v případě nouze uspořit až 100 TWh zemního plynu. To odpovídá zhruba desetině spotřeby plynu Německa. Takto ušetřený plyn by mohl být použit pro vytápění a průmysl.

Právě německý průmysl bojuje za to, aby byla spotřeba zemního plynu na výrobu elektřiny již nyní výrazně snížena, aby bylo možné před následující zimou naplnit zásobníky. Německá vláda však oponuje, že opatření mají nabýt funkčnosti až v případě hrozícího nedostatku plynu. A tato situace doposud nenastala.