Ministři členských zemí se setkali, aby prohloubili spolupráci v rámci jaderné aliance

V návaznosti na únorová a březnová setkání se ministři členských zemí opět setkali, aby prodiskutovali další postup v rámci spolupráce na takzvané jaderné alianci. Rok 2023 rovněž představuje významný milník pro evropskou energetiku protože přesně před 65 lety byla podepsána smlouva o Euratomu. V jejím duchu se také nese i nové spojenectví mezi již 16 evropskými zeměmi, které se zavázaly posilovat spolupráci v rámci jaderné energetiky.

Během květnového setkání v Paříži podpůrci aliance zdůraznili klíčový přínos jaderné energetiky jako efektivního a velice mocného nástroje pro dosažení cílů klimatické neutrality do roku 2050.  Za jednu z největších výhod jaderné energetiky považují poměrně lehko ovladatelnou kapacitu, která může do budoucna napomoci rozvoji intermitentních obnovitelných zdrojů energie.

Dále, v prohlášení ze 16. května, vyzývají Evropskou unii a ostatní mezinárodní partnery, aby brali v potaz význam a důležitost všech dostupných, spolehlivých a nefosilních energetických zdrojů, které můžou zásadně usnadnit přechod ke klimatické neutralitě.

Ministři jednali o pozitivním přínosu jaderné energie pro evropské hospodářství s tím, že existuje reálná možnost navýšení instalované=ho výkonu jaderných elektráren z dnešních 100 GW na 150 GW v roce 2050, což by představovalo ekvivalent zhruba 30 až 45 nových jaderných reaktorů. Takové počínání by rovněž zabezpečilo udržení stávajícího 25% podílu jaderné energie na výrobě elektřiny.

Jaderná aliance očekává, že vybudování nových reaktorů by přispělo do navýšení evropského HDP částkou 92 mld. EUR a zvýšením přebytku z obchodní bilance v Unii o 33 mld. EUR.

Změna postoje Itálie může ovlivnit rovnováhu v EU

Klíčovou může být podpora ze strany Itálie, která se sice účastnila květnového setkání jenom jako pozorovatel. Ve světle okolností z roku 2011, kdy země odmítla v referendu jadernou energii, se však může jednat o významný bod zvratu.

O více než dekádu později se vládní koalice premiérky Meloniové soustředí na vytvoření politického rámce, který by umožnil dovoz elektrické energie produkované v jaderných elektrárnách. Italská vláda má navíc ambice stavět nové jaderné reaktory.

V podobném duchu se připojilo také Spojené království, které představilo své plány pro vybudování nových jaderných reaktorů o instalovaném výkonu 24 GW do roku 2050, k pokrytí 25 % budoucí spotřeby elektřiny.

Co bylo předmětem jednání

Ministři dále diskutovali o nutnosti zajištění jaderného paliva pro výrobu elektřiny z jádra a snížení závislosti na ruských dodavatelích. Ti v roce 2021 podle zásobovací agentury Euratomu dodávali do EU až 20 % veškerého přírodního urania a zabezpečovali přibližně třetinu všech obohacovacích procesů.

Důraz byl kladen i na důležitost úzké spolupráce s Komisí, která by měla podporovat podobné snahy na mezinárodní úrovni (například prostřednictvím G7) a zabezpečit ideální podmínky pro stabilní evropský jáderný průmysl.

Prohlubování spolupráce v sektoru jaderné energetiky by mělo mimo jiné podle ministrů probíhat na různých úrovních. V první řadě by se mělo usilovat o zařazení jaderné energie do evropské energetické strategie. Dále by měla následovat dekarbonizace energetiky a stabilizace přenosové soustavy na evropské úrovni takovým způsobem, aby byl brán v úvahu především vývoj strategií jednotlivých členských států.

Dále je nutné zajistit lepší podmínky pro vývoj a zavádění nových mechanismů pro financování a zlepšit řízení a bezpečnost nakládání s jaderným odpadem. Měla by být také zavedena výměna osvědčených postupů, zkušeností  a ponaučení z vynaložených prostředků.

Důležitým tématem byla také přeprava a zpracování paliva pro jeho další recyklaci spolu s vývojem nových řešení pro ukládaní jaderného odpadu do hlubinných úložišť.