Michal Macenauer (EGÚ Brno): Nemějme obavy o dostatek elektřiny, jde hrubě řečeno jen o výslednou cenu
V poslední době se v médiích objevují zprávy o předčasném odchodu od uhlí v ČR. Původně se předpokládal konec okolo roku 2033, nicméně v současnosti se mluví dokonce o roce 2028. Hlavním důvodem je, že uhlí se provozovatelům zkrátka nevyplatí. To může vyvolávat obavy o zajištění bezpečnosti dodávek tepla a elektřiny.
Na webu oenergetice.cz bychom Vám rádi zprostředkovali pohled na tuto problematiku ze všech názorových stran. V následujících týdnech tak budou postupně vydávány unikátní rozhovory, ve kterých zástupci různých názorových proudů budou odpovídat na obdobný set otázek, který se týká konce uhlí v ČR.Jakým způsobem vnímá konec uhlí v ČR nezávislý konzultant v energetice, bude představeno v následujícím rozhovoru s ředitelem strategie společnosti EGÚ Brno - Michalem Macenauerem.
Jak vnímáte časovou posloupnost konce uhlí v ČR? Kdy podle vás začalo být jasné, že se uhlí přestane vyplácet a k jakému roku očekáváte jeho definitivní konec?
Kterou? Já o žádné nevím. Vím jen o mnoha spekulacích. Že uhlí odejde je jasné desítky let. Vždy bylo otázkou jen jaká bude periodizace. Uhlí tu ale s námi ještě nějakou dobu bude. Bude záležet na tržní situaci, ceně povolenky, elektřiny v průběhu roku. Neumím říct nic více, než že uhlí pravděpodobně ve velké většině případů v ČR odejde do roku 2030… není ale vyloučen provoz některých zdrojů i po roce 2032. Uvědomme si, že na každý odchod zdroje reaguje trh cenou. Nemějme obavy o dostatek elektřiny, jde hrubě řečeno jen o výslednou cenu.
Považujete čas, který měly subjekty využívající uhlí jako palivo, za dostačující pro přechod na jiné zdroje a eventuálně další přípravu na jeho konec?
V celém našem životě je na vše málo času. To je životu, i životu společnosti lidí, vnitřně vštípené, tím život je, slovy filosofa, je to imanentní, nezměnitelné. Na energetickou transformaci je málo času jen pokud se na ni budeme dívat skrze novinové titulky a velkohubá hesla politiků. Ta otázka navíc implicitně tvrdí, že je nějaký čas u konce. Není. Energetika jde dál… jen se mění podíly různých paliv, technologií. Mění se výnosnost podle paliv, mění se cena pro koncové odběratele. Nejsme na konci, ale v první pětině oduhlení české energetiky.
Jak by podle vás vypadal ideální scénář konce uhlí v ČR z pohledu bezpečnosti elektrizační soustavy, ale také soustav CZT?
Ideální scénář je mýtus. Vzpomeňte jen v poslední době třeba na COVID, ruskou válku… obojí šíleně zamíchalo kartami. Možná bych uměl scénář optimální za daných okolností. Tedy řekněme, že ten se právě děje. Do značné míry jej určuje trh a tržní atraktivita hnědouhelné elektřiny a tepla. Ano, samozřejmě, že za okolností jako je povolenka na emise CO2, limity na emise NOx, SOx, obecně v situaci, kdy si společnost přeje radikálně snížit emise skleníkových plynů a škodlivin. Máme tu netržní dotační program pro dekarbonizaci energetiky. Ale jinak se vše děje volně.
Z pohledu chodu soustavy jako celku bude postupně vedle vyrábějících zdrojů nutno nahradit především záložní zdroje a zdroje pro obnovu soustavy, ale to není nic neřešitelného, děje se to. Náhrada uhlí pro výrobu elektřiny je jen otázkou tržní situace. Náhrada uhlí pro CZT je na tom podobně. Jen v ČR máme přibližně 1,5 až 1,8 GW elektrického výkonu, který se chystá nahradit uhlí za zemní plyn v elektrárnách a teplárnách. Dodám jen, že pro hlubokou dekarbonizaci pod cca 15 % stavu roku 1990 budeme potřebovat velké množství nové jaderné primární energie a velké množství denní akumulace. Obojí jsou oblasti bez komerční návratnosti a mělo by jít o státní projekty.
Jaké jsou hlavní důvody pro odchod od uhlí? Jedná se opravdu, zjednodušeně řečeno, pouze o cenu emisní povolenky?
Ano, především jde o nevýhodný, nízký, Clean Dark Spread, tedy o peníze, které zůstanou z tržeb za elektřinu po zaplacení povolenky a ceny paliva. Jde tedy o kombinaci ceny povolenky a elektřiny. Ano, některé zdroje mají zároveň i problémy s emisemi škodlivin nebo mají vyšší náklady na údržbu. Obojí je problém především v případě poklesu tržeb. Zdroje tedy budou odcházet pravděpodobně v pořadí své nákladovosti od nejvyšší po nejnižší.
Které zdroje spalující uhlí jsou nejvíce ohroženy ukončením jeho těžby v ČR? Jedná se o teplárny nebo elektrárny a rámcově do kdy je možné tyto zdroje nahradit z pohledu dodávek komponentů, výstavby atd.?
To je hodně provozní otázka a navíc velmi konkrétní. Nechci ani naznačovat. Obecně ty s velmi vyčerpanou životností a vysokými náklady na vyrobenou jednotku energie. Teplárny mají plán přechodu k novým zdrojům. Vše se stane v době, kdy to půjde, nemá smysl kusově spekulovat. Ano, po přechodnou dobu bude velký tlak na rychlost dodávek turbín, kotlů, motorů, transformátorů a dalších věcí, ale trh si s tím poradí.
Kolik dalších odvětví je na uhlí navázáno? Respektive mluví se především o výrobě elektřiny a zásobování teplem, ale bude to mít dopad i na jiná odvětví například v oblasti průmyslu, dopravy, zemědělství, stavebnictví nebo služeb?
Elektřina z uhlí bude nahrazena během deseti let plynem, OZE a drobně i dalšími zdroji, dlouhodobě pak novým jádrem. Co se tepla týče, tam je největším konzumentem centrálně dodávaného tepla průmysl a má na to závodní elektrárny, které se připravují na přechod na zemní plyn, biomasu a další primární zdroje. Uhlí je v maloodběru spotřebováváno spíše marginálně a nebude velký problém jej nahradit jinými zdroji. Ničeho jiného, než velkého průmyslu se přímo odchod od uhlí citelně nedotkne.
Samozřejmě, celá dekarbonizace má náklady a navyšuje cenu energií, ale není to přímo spojeno jen s odchodem od uhlí. Dekarbonizaci chceme a je třeba si ji zaplatit… odmítám absurdní tvrzení, že nefosilní energetika bude levnější. Mnohokrát v minulosti jsme v EGÚ Brno vyčíslovali navýšení celkových nákladů ve stálých cenách a bylo to od 50 do 150 % mezi roky cca 2020 a 2050 podle stupně dekarbonizace. Pozor, uvědomme si, že všude kolem sebe vidíme ceny běžné, vyšší o cenový růst spojený s inflací a příbuznými jevy, já uvádím ceny stále… a jedná se tak o vysoké růsty.
Na jedné straně slyšíme poplašné zprávy od zástupců uhelného sektoru o zdražování elektřiny, tepla, možných blackoutech a podobně. Na druhé straně zástupci ekologických hnutí, kteří tvrdí, že situaci zvládneme, pokud výroba elektřiny z uhlí skončí už do roku 2030. Lze v tomto sporu určit jednu stranu, která má pravdu, pokud se na situaci podíváme z pohledu dat?
Nedívejme se na to jako na spor. Pravda je čistě filosofická kategorie. Dekarbonizace vše v důsledku zdraží… budou prostě potřeba nové a dražší provozy tam, kde fungovaly staré. Ale budeme mít méně emisí škodlivin i skleníkových plynů. Blackout je novým sněžným mužem energetiky. Nestrašme jím, umíme mu předejít do té míry, do které se to vyplatí a umíme jej řešit, pokud výjimečně přijde. Bude to něco stát. Ne mnoho. Máme desítky mnohem hůře řešitelných problémů mimo energetiku. Na druhou stranu vždy můžeme říct, že situaci zvládneme, ale za jakou cenu?
Slovy pohádkové postavy, můžeme obětovat levé nebo pravé křídlo, ale také obě křídla. Pokud budeme příliš tlačit na rychlou dekarbonizaci křídlo nekřídlo, doplatíme na to zbytečnými náklady a další ztrátou průmyslu a materiálního blahobytu. Do roku 2030 pravděpodobně dojde k ukončení provozu většiny uhelných zdrojů, ale bude to mít své náklady, nové náklady.
Dojde podle vás k většímu ohrožení bezpečnosti dodávek elektřiny a tepla v ČR, když se sníží podíl uhlí v energetickém mixu, a jaké jsou alternativní zdroje energie, které budou využívány?
Jak je definována energetická bezpečnost? To je zcela mlhavý pojem. Myslíte tím podíl domácích primárních zdrojů? Myslíte tím cenu? Myslíte tím nepřetržitost dodávek? Cena bude vyšší, podíl domácích primárních zdrojů může být dokonce i nižší a nepřetržitost dodávek bude přibližně stejná.
Jak bude ovlivněna energetická bezpečnost ČR, když se pravděpodobně zvýší dovoz elektřiny ze zahraničí, a jaké jsou rizika a příležitosti spojené s tímto krokem?
Nijak. Energetická bezpečnost ČR není přímo dána mírou dovozu elektřiny ze zahraničí. Uvědomme si, že pokud se dovoz vyplatí více než investice do nového zdroje na území ČR, byla by tato investice chybou. Zapomeňme už jednou na koncept izolovaných zemí EU a jejich izolované bilance. Jsme v EU, největším světovém tržišti. Evropské země po ruské agresi spíše hodnotově konvergují, nehrozí nám nebezpečí, naopak EU naši bezpečnost posiluje, proto není důvodu to vidět s energií odlišně. Budujme co nejvíce propojený a co nejflexibilněji propojený trh i s energiemi.
Jaké jsou největší výzvy a úskalí spojené s odchodem od uhlí, jak na technické, ekonomické, sociální nebo legislativní úrovni, a jaká řešení byste navrhovali pro jejich zvládnutí?
Největší výzvou bude přesvědčit utopisty o tom, že můžeme dekarbonizovat do poloviny století. Je to absurdní a drahý nesmysl. Málokdo ví, že spotřeba energií je v EU stále z přibližně 69 % zajištěna fosilními zdroji. Je absurdní si myslet, že do roku 2050 budeme mít nulu a že dekarbonizujeme i neenergetické emise CO2. Pamatujme, že čím vyšší stupeň dekarbonizace, tím vyšší náklady na každé jedno procento snížení emisí. Je obrovským úkolem zajistit, aby se postupovalo racionálně, abychom EU nezlikvidovali a tím světové emise nezvýšili. Přibližně vychází, že pokud přesuneme 25 % průmyslové výroby za hranice EU do zemí jak je Indie a Čína, světové emise nesnížíme, ale naopak zvýšíme o přibližně 16 %.
Mohlo by vás zajímat:
Dobrý den, ano, dá se s tímto souhlasit, až možná na jednu "drobnost" a sice z pohledu energetické bezpečnosti. Souhlasím sice s myšlenkou EU jako provázaného jednotného trhu s energiemi a tím, že investice do nového zdroje by byly nesmyslné, pokud mám možnost energii importovat za nižší cenu, ovšem pozastavil bych se nad úvodem věty "pokud mám možnost". Může a to velmi snadno nastat ta situace, že bych vzhledem k aktuálnímu počasí rád elektřinu importoval, ale v průřezu EU, která na tom s počasím bude cca stejně, skutečně nebude odkud. Aktuálně provozovaný počet konvenčních zdrojů je prostě skutečně "limitní" a nedá se nafukovat.
mě by zajímalo kde ti utopisté získají názor že bude akumulace energie někdy levná, dokonce i o lithiových akumulátorech jsou pevně přesvdčeni že budou zlevňovat, ale potenciál jejich zlevňování je již vyčerpán, seriová výroba je zavedena, robotizace je zavedena, suroviny levnější nebudou, a po tom co získá nějaká asijská firma monopol a evropské vlády zavedou cla, a euro bude dále ztrácet hodnotu, budou akumulátory spíše zdražovat
Samozřejmě taky stopro pravda. Například za 100,- kč/kWH skutečně odběr výrazně klesne.
Plánování je samozřejmě potřeba.
Celý průběh může výrazně ovlivnit i geopolitická situace, která se úplně předpovědět nedá.
Stačí se podívat do USA, dnešního Německa, Ukrajiny, na Korejský poloostrov nebo i Tchaj-wan.
Jak je to s tím CO2 absorpčním oknem, není už prakticky saturované? (To jest, přírůstek koncentrace CO2 v atmosféře nad nynějších 400ppm už nevede k významnému zvýšení pohlcování příslušné vlnové délky elmg. záření?)
K saturaci se blížíme, efekt CO2 se zpomaluje, projděte si třeba na internetu články prof. Happera z Priceton University případně jeho projev v kongresu jednoho státu v USA.
Jste vědec a odkazujete se na člověka, který byl vědeckou komunitou opakovaně usvědčen z elementárních neznalostí. Bodejť by ne, když se prof. Happer vyjadřuje k oborům, kterým detailně nerozumí.
Co jsem si mezitím našel, tak tu saturaci nikdo nezpochybňuje. Zbytek je boj o cecíky a pěna dní.
Pane Novák, máte pravdu, každý optik (jako třeba já, Vám to potvrdí). A pro pana Grmelu: emeritní prof. Happer z Princetonu rozumí optice atmosféry (v tom je nejvyšší kapacita) mnohem více něž nějaký fyzik co modeluje klima. To potvrdí každy z oboru.
Tož tak.
Pane Novák, máte pravdu, každý optik (jako třeba já, Vám to potvrdí). A pro pana Grmelu: emeritní prof. Happer z Princetonu rozumí optice atmosféry (v tom je nejvyšší kapacita) mnohem více něž nějaký fyzik co modeluje klima. To potvrdí každy z oboru.
Tož tak.
Velmi rozumný pohled, nejvíc se mi líbila odpověď na poslední otázku. Cituji:
"Největší výzvou bude přesvědčit utopisty o tom, že můžeme dekarbonizovat do poloviny století. Je to absurdní a drahý nesmysl."
Na druhou stranu si myslím, že nové jádro potřeba u nás nebude, stačí udržovat dobře to staré. Ale to bude každému jasné, až po roce 2035, kdy už fotovoltaická přeměna sluneční energie bude nejvýznamnější jednotlivý zdroj elektřiny v celosvětové energetice a bateriová akumulace bude velmi levná a v TWh škále.
A slunce začne svítit i v zimě 12 hodin naplno, anebo si pořídíme bateriovou akumulaci v desítek řádu TWh.
A ještě tu o Karkulce.
Pořád je to pravděpodobnější, než že se nám podaří postavit jadernou elektrárnu v rozumném čase za rozumné peníze. OZE nejsou jen FVE a akumlace nejsou jen baterie.
Reagoval jsem na p. Vaněčka, který to chce řešit FVE a bateriovou akumulací.
Akorát, že u nás se staví téměř jen FVE a akumulace přes vodík je ještě násobně dražší, Ještě budete rád za levnou jadernou elektřinu.
JE je rozhodně pravděpodobnější a dříve, než akumulátory s množstvím nabité energie na podstatnou část zimní spotřeby.
Pořád se na problém díváte dnešní optikou. Jádro dřív než za 20 let stát nebude (na základě aktuálního tendru se stavět nebude). A budeme rádi, že za současných podmínek stát nebude. Energetika v zimě učitě nebude stát na bateriové akumulaci. Ta bude jen doplňkem plynu.
Už se nám to podařilo dvakrát, takže ta pravděpodobnost je navzdory vašim dojmům podstatně vyšší.
Emile, vidím že píšete o Československu. Tak ta bilance je následovná: 2x se to podařilo, předtím ovšem jednou ne (havarie A1, Jaslovské Bohunice, obtovská finanční ztráta, mrtví..)) a jedna je stále nedostavěná (Mochovce).
Takže šance je pro Dukovany 2 jaká? Hádejte.
Vidíte špatně, Vaněčku, píšu o území ČR a ne o území Slovenska, a už vůbec ne o nějakých experimentálních reaktorech. S vašim kreativním výkladem faktů je s podivem, že jste nezapočítal ještě Zwentendorf, když jsme byli taky součástí Rakouska-Uherska.
Emile, jste trapný. Dukovany byly postaveny v Československu a Temelín (taky nedostavený do plánovaných 4 reaktorů) byl započat v Československu. A havarovaný reaktor A1 měl komerčně vyrábět elektřinu (a taky před havarií ji vyráběl). Ale byl to silně ztrátový podnik.
Historie u nás vyvinutých a postavených reaktorů je tedy velmi špatná, historie reaktorů stavěných námi podle sovětské dokumentace je zatím bez havarie....
Trapný jste jedině vy, Vaněčku, jestli si myslíte že budete určovat o čem já píšu. Nebudete. O Československu jsem nic nepsal, psal jsem o území ČR, i kdybyste se na hlavu stavěl, nic na tom nezměníte.
A1 byl experimentální reaktor, vůbec nijak s tématem nesouvisí. Historie u nás postavených reaktorů je naopak velmi dobrá, mimo jiné proto, že Slovensko není u nás. U nás se stavěly reaktory podle české dokumentace, generálním projektantem byl Energoprojekt Praha.
Emile, nesnažte se přepisovat skutečnou historii, my staří si ji dobře pamatujeme. Co Vy si můžete pamatovat ze sedmdesátých let??
Žádnou historii nepřepisuji, Vaněčku, to jen vy máte problém s chápáním psaného textu.
Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze.
Bobe, pro většinu obyvatel světa to platí, ti žijí mezi obratníkem Raka a Kozoroha, nebo poblíž.
U nás si v zimě musíme pomoci větrnými elektrárnami.
Chápete?
Třeba jako v minulých dnech, kdy VtE v Evropě vyráběly výkonem cca 1 tisíciny svého instalovaného výkonu? A to ještě prakticky jen na moři, takže i kdybycho měli hafo VtE, stejně bychom měli smůlu.
Například takové Německo, z kterého prý máme dovážet po odstavení uhlí při nedostatku elektřiny muselo dovážet 22,4% své spotřeby a přitom jejich uhlí vyrábělo dalších 28,8%. Po odstavení uhlí by tedy byl deficit Německa celkem 51,2%.
A odkud Německo chybějící elektřinu dováželo?
Francie 3,7 GW, Švýcarsko 2,5 GW a od nás 2,2 GW. Dovozy z dalších států už byly nižší.
A nedostatek elektřiny v celé Evropě (přestože vyrábělo vše co mohlo) byl tak velký, že ceny na spotu stouply na 800 €/MWh. Mimochodem cenu držely (aby nestoupla ještě více) elektrárny na mazut.
To je pro p. Vaněčka, jak to dopadá, když se spoléháme na "doplňující se FVE a VtE". A to nás drží "nad vodou" ještě hodně uhelek, které ale během několika let skončí.
A dále otázka na p. Macenauera, odkud budeme my dovážet v takové situaci po odstavení uhelek?
P.s. v článku v odkazu je řešen 1 nejhorší den 6.11. , ale ta krize trvala déle.
Bobe, proč pořád ignorujete řešení: bezproblémově to vyřeší plynové resp paroplynové elektrárny za zemní plyn (můžete ale nemusíte k němu přimíchat i solární vodík).
K tomu všichni směřují, jen Vy děláte, že to nechápete. A USA se chystají podstatně navýšit dodávky jejich levného,plynu do EU.
V čem je problém?
Pouze ve vysoké ceně uhlíkových odpustků v EU, jinde ten problém nemají...
Snížíte cenu na cca 10 EUR/tunu uhlíku a je po problému, modleme se, aby to EK došlo.
Už si zase vymýšlíte, Vaněčku. Všichni směřují k dekarbonizaci a naprostá většina států k tomu hodlá využívat všechny dostupné nízkoemisní zdroje a to zemní plyn není, je to fosilní palivo, kterého se většina států chce naopak postupně zbavovat. Už proto, že "bezproblémové" není ani omylem, snad všichni kromě vás ty problémy mají ještě v živé paměti. Ostatně právě drahý zemní plyn je jednou z hlavních příčin drahých energií, proti kterým se tu neustále bouříte.
Snít o snižování ceny uhlíku sice můžete, ale EU jde úplně jiným směrem.
Emile, kdo jsou ti "všichni"? A směřují k úplné nebo částečné dekarbonizaci? Nebo směřují spíše k obnovitelným, čistým, recyklovatelným, zdrojům elektřiny bez nebezpečného radioaktivního odpadu?
Já si myslím že platí to poslední.
A že EU jde jiným směrem? Ano a je to vidět na úpadku konkurenceschopnosti průmyslu v EU. Když to EU nebude řešit, tak úpadek je nevyhnutelný... Slova jako "nízkoemisní" nebo "klimatický rozvrat" nic nevyřeší, je to jen ideologie.
Technický pokrok v čistých zdrojích elektřiny je rozhodující.
Vaněčku, kdo jsou ti "všichni"? Vy jste sem s termínem "všichni" přišel, tak s jeho vysvětlováním taky začněte. A směřují k hluboké dekarbonizaci, k čistým zdrojům což nejsou jen zdroje tzv. "obnovitelné", u všech čistých zdrojů vzniká toxický "nebezpečný" odpad, se kterým naštěstí umíme bezpečně nakládat, ať je radioaktivní nebo není.
Co vy si myslíte je naprosto nepodstatné, zvlášť když se vaše představy dost zásadně míjí s realitou.
Úpadek konkurenceschopnosti průmyslu v EU je způsobený právě mimo jiné přístupem k energetice jaký vy tu razíte, Německo se svým spoléháním na tu vaši "bezproblémovou" kombinaci plynu a občasných zdrojů je toho zářným příkladem, v problémech je díky té "bezproblémové" kombinaci až po uši.
Vaněčku a kde ty plynové elektrárny máte? Dokonce ani plány na postavení takového výkonu v plynu nejsou. Hlavně ne v Německu, kde chtějí mít hodně VtE a FVE.
Kromě toho, jak píše i Emil, tak je brzo budou provozovat na čistý zelený vodík (do 6 let od postavení). Nehledě na to, že i ze ZP bude provoz hodně drahý + ještě kapacitní platby na dobu, kdy nebudou vyrábět. A pro vodík se tu psalo ještě o 15 násobku ceny.
a ještě jednou To Milan Vaněček 8. listopad 2024, 19:45
Podívejte se, k čemu jsme se zavázali v celé Evropě: ke snižování produkce CO2, ne k podílu OZE a bez JE.
Zavázali, ale pak jsme zjistili neblahé následky: drahé energie, ztráta konkurenceschopnosti, slib je založený na mylných předpokladech.
Jaké je racionální řešení: upravit či zrušit (nesmyslný) závazek a ne ho ještě upravovat, jak se děje, aby byl ještě horší než ten původní.
Sledujte, co udělají příští rok USA, co se týče klimatických závazků a klimatické hysterie.
Technický pokrok nakonec zvítězí i bez závazků, přirozeným procesem. Lepší a levnější zvítězí.
Není ten pán pfilosof? Velmi mi připomíná Rádio Jerevan a jeho odpověď na otázku "Proč pokaždé odpovídáte na otázku otázkou?" Odpověď Rádia Jerevan: "To že děláme?"...
Samozřejmě, že trh srovná odběratele do latě a nikdo nebude kupovat (aspoň ne dlouhodobě) elektřinu za cenu, která bude pro něj neúnosná. Je to jako s byty - prý je jich málo a jsou drahé. Je jich právě tolik, kolik odpovídá ceně a jsou za cenu, která odpovídá jejich počtu. Trh.
Je problém nás spotřebitelů, že málokdo chce žít jako v jedné povídce Š+G, kde obecní energetik nadšeně plánuje: "Zavedeme petrolejky! Louče čadí!". Tedy já to nechci - co ozeáši a jiní Zelení Khmérové, nevím. Za ty mluvit nemohu.
Já nevím . S těmi byty to bude jiné . Cenu určují peníze (trh). A co je vzácné to je drahé . Obce mají jiný vztah k nemovitostem. Ty jsou financovány paušálem na občana , nikoliv podle nemovitostí . Ale počet nemovitostí určuje obec uzemním plánem . A zde je problém , čím méně se staví , tím větší je nedostatek a roste cena a majitelé bohatnou . Což u energií není . Tam je to o spotřebě a výrobě . Tedy je zde přímá uměra . Čím vyšší cena , tím je tlak na výrobu elektřiny a tedy větší byznys a zbohatnutí korporací .
To u nemovitostí není . Tam nedostatek znamená bohatnutí všech i když nic neprodávají a nechávají nemovitosti ladem . Tam už má obrovskou cenu jen razítko (stavební pozemek).
A trh jen ukazuje , že když je drahota , tak je něco špatně . A není dostatečná pružnost trhu co by vyrovnal nabídku a pokles cen na výrobní náklady. Před cca 10 lety jsem stavěl a nákladově jsem se vešel do 10tis./m2 . Současné ceny 100tis/m2 jen ukazují , že náklady jsou marginální položkou a většina ceny je regulace státu (spekulace)
A trh jen ukazuje , že když je drahota , tak jsou lidé ochotní platit za něco hodně. A ti, kteří nejsou nebo nemohou, padají z lopaty. Nic jiného než rovnováhu mezi nabídkou a schopnou poptávkou trh nezaručuje. Ovšem zaručuje to automaticky, tedy bez lidského ovlivňování, na rozdíl od socialistického plánování.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se