Karel Polanecký (Hnutí DUHA): Čas na přípravu byl, konec uhlí zvládneme

V poslední době se v médiích objevují zprávy o předčasném odchodu od uhlí v ČR. Původně se předpokládal konec okolo roku 2033, nicméně v současnosti se mluví dokonce o roce 2028. Hlavním důvodem je, že uhlí se provozovatelům zkrátka nevyplatí. To může vyvolávat obavy o zajištění bezpečnosti dodávek tepla a elektřiny.  

Jakým způsobem vnímají konec uhlí v ČR zastánci „zelené" energetiky, bude představeno v následujícím rozhovoru s energetickým expertem Hnutí DUHA - Karlem Polaneckým.

Jak vnímáte časovou posloupnost konce uhlí v ČR? Kdy podle vás začalo být jasné, že se uhlí přestane vyplácet a k jakému roku očekáváte jeho definitivní konec?

Od zahájení druhé fáze emisního obchodování v roce 2008 bylo zřejmé, že pokud nedojde k zásadní změně směrnice o emisním obchodování, tak spalování uhlí dříve nebo později ztratí konkurenceschopnost. Během roku 2021, kdy emisní obchodování začalo fungovat podle původního záměru, začal hrát vliv ceny povolenky zásadní roli.

Konec výroby elektřiny v uhelných elektrárnách očekáváme k roku 2030, již předtím však dojde k výraznému poklesu výroby a odstavení některých zdrojů. Do roku 2033 pak očekáváme nahrazení posledních uhelných tepláren jinými zdroji, ale také zde očekáváme průběžný proces a po roce 2030 budou pokračovat s uhlím jen ty teplárny, které z nějakého důvodu nestihnout transformaci dříve.

Považujete čas, který měly subjekty využívající uhlí jako palivo, za dostačující pro přechod na jiné zdroje a eventuálně další přípravu na jeho konec?

Ano, jiná věc je, že řada subjektů vsadila na scénář, podle kterého mělo dojít ke zmírnění evropského úsilí o snížení emisí skleníkových plynů. Investice proto byly odloženy.

Jak by podle vás vypadal ideální scénář konce uhlí v ČR z pohledu bezpečnosti elektrizační soustavy, ale také soustav CZT?

V elektřině se dle dostupných studií i vyjádření zástupců MPO a ČEPS nečekají problémy při odstavení uhelných elektráren. První odejdou ze sítě na úkor dosavadních vývozů elektřiny, další pak nahradí dovoz. Ale ideální scénář je, že jejich odstavování bude provázet co nejrychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů, akumulace a služeb agregace flexibility.

V případě CZT je potřeba, aby na stávající zdroje plynule navázaly zdroje nové, ale optimalizované z hlediska úspor v rozvodech a hlavně zásobovaných budovách. A opět platí, že ideální je nahrazovat zejména obnovitelnými zdroji, byť je jasné, že bude nutné využít zemní plyn v účinné kogeneraci. Tyto zdroje však musí být plně připravené na postupné nahrazování zemního plynu nefosilními plyny, například zeleným vodíkem a biometanem.

Jaké jsou hlavní důvody pro odchod od uhlí? Jedná se opravdu, zjednodušeně řečeno, pouze o cenu emisní povolenky?

Vysoká cena povolenky skutečně zafungovala jako klíčový faktor, v jehož důsledku ztratila výroba elektřiny a tepla z hnědého uhlí ekonomickou výhodnost. Je ovšem třeba dodat, že systém emisního obchodování byl s tímto cílem navržen. Díky jeho zavedení byly zohledněny negativní externality, takže byl narovnán trh.

Které zdroje spalující uhlí jsou nejvíce ohroženy ukončením jeho těžby v ČR? Jedná se o teplárny nebo elektrárny a rámcově do kdy je možné tyto zdroje nahradit z pohledu dodávek komponentů, výstavby atd.?

Ukončením těžby jsou ohroženy všechny zdroje spalující hnědé uhlí, protože to se nevyplatí dovážet a ani v zásadě není odkud. Elektrárny by měly být odstaveny dříve, protože mají větší emisní intenzitu a nemohou počítat s transformační podporou, na rozdíl od kogenerace.

V horizontu roku 2030 předpokládáme transformaci za zvládnutelnou. Ve Velké Británii klesla výroba elektřiny z uhlí mezi lety 2014 a 2020 zhruba o 90 TWh.

Kolik dalších odvětví je na uhlí navázáno? Respektive mluví se především o výrobě elektřiny a zásobování teplem, ale bude to mít dopad i na jiná odvětví například v oblasti průmyslu, dopravy, zemědělství, stavebnictví nebo služeb?

V případě výroby oceli bude černé uhlí ještě řadu let nepostradatelnou surovinou. Ukončení těžby hnědého uhlí se tohoto sektoru nedotkne. Z hlediska pracovních míst již sektor těžby a spalování hnědého uhlí není zdaleka tak velký, jako byl. Většina lidí už fakticky odešla.

Přesto si myslíme, že je nutné zaměřit cílenou pomoc odcházejícím zaměstnancům a zaměstnankyním. Například výsluhové příspěvky by podle nás měly být rozšířeny z horníků i na energetiky.

Na jedné straně slyšíme poplašné zprávy od zástupců uhelného sektoru o zdražování elektřiny, tepla, možných blackoutech a podobně. Oproti tomu dle Hnutí Duha situaci zvládneme, pokud výroba elektřiny z uhlí skončí už před rokem 2030. Kdy je podle Vás nejrychlejší možný konec uhlí ve výrobě elektřiny a lze toto tvrzení nějak podložit?

Za realistický scénář pokládá útlum uhelných zdrojů do roku 2030 Ministerstvo průmyslu a obchodu: https://www.mpo.gov.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/ministr-sikela-informoval-vladu-o-opatrenich-pro-zajisteni-bezpecnosti-dodavek-i-pro-pripad-rychleho-utlumu-uhelnych-zdroju--281554/. Podmínkou úplného útlumu uhelných zdrojů je rozvoj zdrojové základny (například ČEZ jej plánuje). Nadále budou rozhodující ekonomické faktory - vliv dalšího zdražení povolenky, který by vedl k útlumu uhelných elektráren do roku 2028, testuje aktuální studie think-tanku Fakta o klimatu: https://faktaoklimatu.cz/studie/2024-vyroba-elektriny-v-cesku-bez-uhli

Dojde podle vás k většímu ohrožení bezpečnosti dodávek elektřiny a tepla v ČR, když se sníží podíl uhlí v energetickém mixu, a jaké jsou alternativní zdroje energie, které budou využívány?

Nedojde, stejně jako k němu nedošlo v zemích, které podíl uhlí významně snížily nebo utlumily. Náhradu uhelných zdrojů zajistí v příštích letech kombinace rozvoje obnovitelných a plynových zdrojů.

Jak bude ovlivněna energetická bezpečnost ČR, když se pravděpodobně zvýší dovoz elektřiny ze zahraničí, a jaké jsou rizika a příležitosti spojené s tímto krokem?

Podle vyjádření ČEPS “dostupnost elektřiny na okolních trzích zůstane dostatečná pro dovoz do Česka i v případě kritických scénářů”. Jedinou možností jak se bránit dovozu z levnějších zdrojů elektřiny je postavit tyto zdroje na území ČR. Proto je klíčové odstranit bariéry výstavy větrných elektráren a výrazně akcelerovat tento sektor.

Jaké jsou největší výzvy a úskalí spojené s odchodem od uhlí, jak na technické, ekonomické, sociální nebo legislativní úrovni, a jaká řešení byste navrhovali pro jejich zvládnutí?

Výzvou pro stát  je nepřistoupit na dotační mechanismy, které by udržovaly ztrátové uhelné elektrárny při životě. Za největší výzvu v oblasti výstavby nových zdrojů považujeme změnu povolovacích procesů, která umožní urychlení výstavby větrných elektráren. Z pohledu výstavby nových plynových zdrojů v elektroenergetice a teplárenství bude výzvou včas zajistit dodávky potřebných technologických celků. Z koncepčního pohledu je důležité přijmout fakt, že uhlí končí, a soustředit se na jeho náhradu.