IEA: Těžit ropu a zároveň ukládat CO2 jde a je to i výhodné

Ropa a její těžba mohou paradoxně posloužit k uskladnění CO2. Tvrdí to nová zpráva Mezinárodní energetické organizace (IEA), podle které by alespoň polovina potřebných kapacit k zachytávání CO2 do roku 2050 mohla vzniknout právě při těžbě z ropných ložisek. Metoda EOR+ tak může do budoucna znamenat zásadní změnu v pohledu na ukládání CO2.

O způsobu zachytávání a uskladnění CO2 jsme se již zmiňovali dříve. Ve zkratce, technologie CCS, tedy Carbon capture and storage, je komplexní systém zachytávání CO2, přeprava a uskladnění pod zemí ve vytěžených dolech, kde nepůsobí na klima. Možnosti využití tohoto systému jsou prozatím převážně ve výzkumné a testovací fázi. Dosud se o těchto metodách uvažovalo pouze jako o dalších nákladech, které zatěžují fosilní paliva. Jak ovšem ukázala nová studie Mezinárodní energetické agentury (IEA), ukládání CO2 pod zem může zároveň sloužit i ke zlepšení těžby ropy samotné.

Ropa se tak těží již dnes

Pod zkratkou EOR (Enhanced oil recovery), se skrývá tzv. sekundární metoda těžby ropy, kdy se pro zvýšení tlaku v ložisku do tohoto ložiska pumpuje voda, vzduch, nebo právě CO2. Oxid uhličitý se takto využívá již 50 let pod zkratkou CO2-EOR a dnes se tato technologie využívá u 0,35 % z celkové ropné produkce. Pokud by se technologie kromě zlepšení těžebních vlastností zároveň využila přímo k ukládání CO2 pod zem, šlo by tak dle studie IEA uložit během následujících 50 let mezi 60 až 360 gigatunami CO2. Takové množství odpovídá hodnotě mezi polovinou až trojnásobkem celkové potřebné kapacity na úschovu CO2, aby se naplnily stabilizační scénáře vývoje klimatu.

Stále to není bez vady

Takto vylepšená technologie se zkratkou EOR+, která kombinuje výhody těžby ropy a ukládání CO2, ovšem musí splnit řadu podmínek, které jsou s ní spojeny. Především jde o zajištění dostatečného podloží, které zajistí, že uskladněné CO2 neunikne. Dále musí být zajištěna veškerá těžební zařízení proti úniku plynu, dodatečná měření a kontrola po ukončení těžby. Směs vody a CO2 totiž působí korozivně a mohlo by tak dojít k úniku.

Mnohé zřejmě napadne, že díky této metodě bude kromě uložení CO2 pod zem zároveň vytěženo další množství ropy, která se podílí na produkci CO2. Podle analýzy je však na vytěžení jednoho barelu ropy nezbytné uložit násobně více CO2, než kolik tento nový barel vyprodukuje. Jde tak potenciálně o velmi výhodné řešení, jehož zavedení se bude odvíjet od návazných cen, především u emisních povolenek, uhlíkových daní a také ceny za zařízení na záchyt CO2.