Domů
Přenos elektřiny
Česká přenosová a distribuční soustava - 3. díl: Vedení (Ochranná pásma, vedení 110 kV a 220 kV)
Vedení VVN

Česká přenosová a distribuční soustava - 3. díl: Vedení (Ochranná pásma, vedení 110 kV a 220 kV)

Po dílu věnujícímu se rozvodnám přenosové soustavy se bude tento díl minisérie zabývat vedeními VVN a ZVN, která jsou provozována společností ČEPS. Vzhledem k obsáhlosti se budeme vedeními přenosové soustavy věnovat ve více článcích. V tomto článku jsou uvedeny základní informace o vedení obecně, včetně ochranných pásem a seznam vedení o napěťové hladině 110 kV a 220 kV se základními informacemi o nich.

Na našem webu už vyšly články zabývající se stožáry a vodiči, což jsou nepostradatelné součásti každého vedení.

Ochranná pásma vedení

Pro odvětví energetiky je klíčový zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, zkráceně energetický zákon. Tento zákon definuje i pojem ochranné pásmo vedení, což je prostor v bezprostřední blízkosti vedení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob.

Ochranná pásma chrání nejen nadzemní vedení, ale i podzemní vedení a rozvodny. Ochranné pásmo nadzemního vedení VVN a ZVN je souvislý prostor vymezený svislými rovinami na obou stranách vedení, které jsou v definované vzdálenosti měřené kolmo na vedení od krajního vodiče.

Tyto vzdálenosti od krajních vodičů jsou závislé na napěťové hladině nadzemního vedení a podle v současnosti platné legislativy jsou definovány takto:

  • vedení 110 kV – 12 m
  • vedení 220 kV – 15 m
  • vedení 400 kV – 20 m

Na velikosti ochranného pásma má vliv doba výstavby vedení, respektive datum ukončení kolaudačního řízení. Pro vedení s nabytím právní moci kolaudačního rozhodnutí před 31. 12. 1994 jsou ochranná pásma větší, konkrétně:

  • vedení 110 kV – 15 m
  • vedení 220 kV – 20 m
  • vedení 400 kV – 25 m

V ochranném pásmu nadzemního vedení je omezeno nakládání uživatele s touto částí pozemku a to tak, že je v ochranném pásmu zakázáno:

  • zřizovat bez souhlasu vlastníka vedení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky
  • provádět bez souhlasu vlastníka vedení zemní práce
  • provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu vedení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob
  • provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k vedení

Dále je také v ochranném pásmu nadzemního vedení zakázáno vysazovat chmelnice a nechat růst porosty nad výšku 3 m. A nakonec v ochranném pásmu vedení, ale i mimo ně, je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit vedení nebo omezit a ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz. Veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.

Schéma rozvodné sítě v ČR, Zdroj: ČEPS, a.s.
Schéma rozvodné sítě v ČR, Zdroj: ČEPS, a.s.

Vedení 110 kV

V9001

  • Temelín – Kočín
  • Kraj: Jihočeský
  • Délka vedení: 3 km
  • Rok uvedení do provoz: 1994
  • Jednoduché vedení
  • Vedení zajišťuje rezervní napájení jaderné elektrárny Temelín z elektrizační soustavy.

V9002

  • Temelín – Kočín
  • Kraj: Jihočeský
  • Délka vedení: 3 km
  • Rok uvedení do provoz: 1994
  • Jednoduché vedení
  • Vedení zajišťuje rezervní napájení jaderné elektrárny Temelín z elektrizační soustavy.

V1344/1345

  • Kočín – Dasný
  • Kraj: Jihočeský
  • Délka vedení: 30 km
  • Rok uvedení do provoz: 1995
  • Dvojité vedení

V1346/1347

  • Kočín – Hněvkovice
  • Kraj: Jihočeský
  • Délka vedení: 8 km
  • Rok uvedení do provoz: 1995
  • Dvojité vedení
  • Vedení vyvádí výkon z vodní elektrárny Hněvkovice do přenosové soustavy.
Vedení VVN
Zdroj: www.ceps.cz

 

Vedení 220 kV

V001/002

  • Orlík – Milín
  • Kraj: Středočeský
  • Délka vedení: 9 km
  • Rok uvedení do provoz: 1962
  • Dvojité vedení – Soudek
  • Vedení vyvádí výkon z vodní elektrárny Orlík do přenosové soustavy.

V011

  • Vítkov – Tisová
  • Kraj: Karlovarský
  • Délka vedení: 8 km
  • Rok uvedení do provoz: 1960
  • Dvojité vedení – převážně Soudek
  • Vedení vyvádí výkon z elektrárny Tisová do přenosové soustavy.

V201

  • Výškov – Čechy-Střed
  • Délka vedení: 85 km
  • Kraje: Ústecký a Středočeský
  • Rok uvedení do provozu: 1951
  • Jednoduché vedení – Portál
  • Jedná se o nejstarší trasu vedení přenosové soustavy, původně vedlo z Výškova do Opočínku a v roce 1960 bylo zaústěno do rozvodny Čechy – Střed

V202

  • Čechy-Střed – Opočínek
  • Délka vedení: 71 km
  • Kraje: Středočeský a Pardubický
  • Rok uvedení do provozu: 1960
  • Převážně jednoduché vedení – Portál
  • Vzniklo postavením rozvodny Čechy – Střed, čímž bylo původní vedení V201 rozděleno.

V203

  • Opočínek – Sokolnice
  • Délka vedení: 136 km
  • Kraje: Pardubický, Vysočina a Jihomoravský
  • Rok uvedení do provozu: 1952
  • Jednoduché vedení – Portál
  • První vedení přenosové soustavy, které propojilo Čechy a Moravu.

V204

  • Milín – Tábor
  • Délka vedení: 59 km
  • Kraje: Středočeský a Jihočeský
  • Rok uvedení do provozu: 1962
  • Převážně jednoduché vedení – Portál
  • Vedení původně vedlo z Milína do Sokolnice, ale bylo zaústěno do nově vzniklé rozvodny Tábor.
Vedení VVN
Zdroj: www.ceps.cz

V205/206

  • Malešice – Čechy-Střed
  • Délka vedení: 20 km
  • Kraje: Praha a Středočeský
  • Rok uvedení do provozu: 1967
  • Dvojité vedení – Donau

V207

  • Tábor – Sokolnice
  • Délka vedení: 169 km
  • Kraje: Jihočeský, Vysočina a Jihomoravský
  • Rok uvedení do provozu: 1973
  • Převážně jednoduché vedení – Portál
  • Vzniklo postavením rozvodny Tábor, čímž bylo původní vedení z Milína do Sokolnice rozděleno.

V208

  • Milín – Čechy-Střed
  • Délka vedení: 86 km
  • Kraje: Středočeský a Praha
  • Rok uvedení do provozu: 1960
  • Převážně jednoduché vedení – Portál

V209

  • Čechy-Střed – Bezděčín
  • Délka vedení: 68 km
  • Kraje: Středočeský a Liberecký
  • Rok uvedení do provozu: 1964
  • Převážně dvojité vedení – Donau (souběh s V454)
  • V roce 2007 bylo do provozu uvedené dvojité vedení V454/209, které vzniklo zdvojením původního vedení V209.

V210

  • Chotějovice – Bezděčín
  • Délka vedení: 98 km
  • Kraje: Ústecký a Liberecký
  • Rok uvedení do provozu: 1965
  • Převážně jednoduché vedení – Portál

V211

  • Výškov – Chotějovice
  • Délka vedení: 30 km
  • Kraj: Ústecký
  • Rok uvedení do provozu: 1965
  • Převážně dvojité vedení – Donau a Soudek
Vedení VVN
Zdroj: www.ceps.cz

V216

  • Přeštice – Milín
  • Délka vedení: 64 km
  • Kraje: Plzeňský, Jihočeský a Středočeský
  • Rok uvedení do provozu: 1963
  • Jednoduché vedení – Portál

V221/222

  • Vítkov – Přeštice
  • Délka vedení: 86 km
  • Kraje: Karlovarský a Plzeňský
  • Rok uvedení do provozu: 1963
  • Dvojité vedení – Dunaj
  • V roce 2019 bylo vedení zdemolováno a v koridoru v současnosti probíhá výstavba nového vedení o napěťové hladině 400 kV s označením V490/491

V223/224

  • Hradec – Vítkov
  • Délka vedení: 70 km
  • Kraje: Ústecký a Karlovarský
  • Rok uvedení do provozu: 1960
  • Dvojité vedení – převážně Soudek
  • Vedení bude zdemolováno a nahrazeno novým vedení o napěťové hladině 400 kV.  Výstavba by měla probíhat od roku 2022.

V225/226

  • Výškov – Hradec
  • Délka vedení: 31 km
  • Kraje: Ústecký
  • Rok uvedení do provozu: 1957
  • Převážně dvojité vedení
  • Z vedení V226 je provedena odbočka do rozvodny VTŽ Chomutov.

V226T

  • Odbočka VTŽ Chomutov
  • Délka vedení: 9 km
  • Kraje: Ústecký
  • Rok uvedení do provozu: 1979
  • Převážně dvojité vedení – Dunaj
  • Odbočka do původních Válcoven trub a Železáren Chomutov, dnes je na části území tehdejší továrny fotovoltaická elektrárna.

V243/244

  • Sokolnice – Bisamberg (Rakousko)
  • Délka vedení: 51 km
  • Kraj: Jihomoravský
  • Rok uvedení do provozu: 1959
  • Dvojité vedení – Soudek
  • První postavené přeshraniční vedení do Rakouska.

V245/246

  • Lískovec – Kopanina (V245)/Bujakow (V246) (Polsko)
  • Délka vedení: 23 km
  • Kraj: Moravskoslezský
  • Rok uvedení do provozu: 1959
  • Dvojité vedení – Soudek
  • První přeshraniční vedení do Polska, které bylo postavené.

V251/252

  • Prosenice – Sokolnice
  • Délka vedení: 84 km
  • Kraje: Olomoucký, Zlínský a Jihomoravský
  • Rok uvedení do provozu: 1953
  • Dvojité vedení – převážně Soudek

V253/254

  • Lískovec – Prosenice
  • Délka vedení: 71 km
  • Kraje: Moravskoslezský a Olomoucký
  • Rok uvedení do provozu: 1952
  • Dvojité vedení – Soudek

V270

  • Lískovec – P. Bystrica (Slovensko)
  • Délka vedení: 61 km
  • Kraje: Moravskoslezský a Zlínský
  • Rok uvedení do provozu: 1952
  • Jednoduché vedení – Portál
  • První vedení přenosové soustavy, které vedlo na území dnešního Slovenska.

V280

  • Sokolnice – Senica (Slovensko)
  • Délka vedení: 67 km
  • Kraje: Jihomoravský
  • Rok uvedení do provozu: 1964
  • Jednoduché vedení – Portál
  • Přeshraniční vedení na Slovensko.

Zdroj: ČEPS a.s.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(1)
Petr Kamenice
11. srpen 2023, 18:05

Lze elektrická vedení přeletávat dronem? Pokud ano tak v jaké minimální výšce nad vedením.?

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se