Česká přenosová a distribuční soustava - 3. díl: Vedení (Ochranná pásma, vedení 110 kV a 220 kV)

Po dílu věnujícímu se rozvodnám přenosové soustavy se bude tento díl minisérie zabývat vedeními VVN a ZVN, která jsou provozována společností ČEPS. Vzhledem k obsáhlosti se budeme vedeními přenosové soustavy věnovat ve více článcích. V tomto článku jsou uvedeny základní informace o vedení obecně, včetně ochranných pásem a seznam vedení o napěťové hladině 110 kV a 220 kV se základními informacemi o nich.

Na našem webu už vyšly články zabývající se stožáry a vodiči, což jsou nepostradatelné součásti každého vedení.

Ochranná pásma vedení

Pro odvětví energetiky je klíčový zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, zkráceně energetický zákon. Tento zákon definuje i pojem ochranné pásmo vedení, což je prostor v bezprostřední blízkosti vedení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob.

Ochranná pásma chrání nejen nadzemní vedení, ale i podzemní vedení a rozvodny. Ochranné pásmo nadzemního vedení VVN a ZVN je souvislý prostor vymezený svislými rovinami na obou stranách vedení, které jsou v definované vzdálenosti měřené kolmo na vedení od krajního vodiče.

Tyto vzdálenosti od krajních vodičů jsou závislé na napěťové hladině nadzemního vedení a podle v současnosti platné legislativy jsou definovány takto:

• vedení 110 kV – 12 m
• vedení 220 kV – 15 m
• vedení 400 kV – 20 m

Na velikosti ochranného pásma má vliv doba výstavby vedení, respektive datum ukončení kolaudačního řízení. Pro vedení s nabytím právní moci kolaudačního rozhodnutí před 31. 12. 1994 jsou ochranná pásma větší, konkrétně:

• vedení 110 kV – 15 m
• vedení 220 kV – 20 m
• vedení 400 kV – 25 m

V ochranném pásmu nadzemního vedení je omezeno nakládání uživatele s touto částí pozemku a to tak, že je v ochranném pásmu zakázáno:

• zřizovat bez souhlasu vlastníka vedení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky
• provádět bez souhlasu vlastníka vedení zemní práce
• provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu vedení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob
• provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k vedení

Dále je také v ochranném pásmu nadzemního vedení zakázáno vysazovat chmelnice a nechat růst porosty nad výšku 3 m. A nakonec v ochranném pásmu vedení, ale i mimo ně, je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit vedení nebo omezit a ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz. Veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.

Vedení 110 kV

V9001

• Temelín – Kočín
• Kraj: Jihočeský
• Délka vedení: 3 km
• Rok uvedení do provoz: 1994
• Jednoduché vedení
• Vedení zajišťuje rezervní napájení jaderné elektrárny Temelín z elektrizační soustavy.

V9002

• Temelín – Kočín
• Kraj: Jihočeský
• Délka vedení: 3 km
• Rok uvedení do provoz: 1994
• Jednoduché vedení
• Vedení zajišťuje rezervní napájení jaderné elektrárny Temelín z elektrizační soustavy.

V1344/1345

• Kočín – Dasný
• Kraj: Jihočeský
• Délka vedení: 30 km
• Rok uvedení do provoz: 1995
• Dvojité vedení

V1346/1347

• Kočín – Hněvkovice
• Kraj: Jihočeský
• Délka vedení: 8 km
• Rok uvedení do provoz: 1995
• Dvojité vedení
• Vedení vyvádí výkon z vodní elektrárny Hněvkovice do přenosové soustavy.

Vedení 220 kV

V001/002

• Orlík – Milín
• Kraj: Středočeský
• Délka vedení: 9 km
• Rok uvedení do provoz: 1962
• Dvojité vedení – Soudek
• Vedení vyvádí výkon z vodní elektrárny Orlík do přenosové soustavy.

V011

• Vítkov – Tisová
• Kraj: Karlovarský
• Délka vedení: 8 km
• Rok uvedení do provoz: 1960
• Dvojité vedení – převážně Soudek
• Vedení vyvádí výkon z elektrárny Tisová do přenosové soustavy.

V201

• Výškov – Čechy-Střed
• Délka vedení: 85 km
• Kraje: Ústecký a Středočeský
• Rok uvedení do provozu: 1951
• Jednoduché vedení – Portál
• Jedná se o nejstarší trasu vedení přenosové soustavy, původně vedlo z Výškova do Opočínku a v roce 1960 bylo zaústěno do rozvodny Čechy – Střed

V202

• Čechy-Střed – Opočínek
• Délka vedení: 71 km
• Kraje: Středočeský a Pardubický
• Rok uvedení do provozu: 1960
• Převážně jednoduché vedení – Portál
• Vzniklo postavením rozvodny Čechy – Střed, čímž bylo původní vedení V201 rozděleno.

V203

• Opočínek – Sokolnice
• Délka vedení: 136 km
• Kraje: Pardubický, Vysočina a Jihomoravský
• Rok uvedení do provozu: 1952
• Jednoduché vedení – Portál
• První vedení přenosové soustavy, které propojilo Čechy a Moravu.

V204

• Milín – Tábor
• Délka vedení: 59 km
• Kraje: Středočeský a Jihočeský
• Rok uvedení do provozu: 1962
• Převážně jednoduché vedení – Portál
• Vedení původně vedlo z Milína do Sokolnice, ale bylo zaústěno do nově vzniklé rozvodny Tábor.

V205/206

• Malešice – Čechy-Střed
• Délka vedení: 20 km
• Kraje: Praha a Středočeský
• Rok uvedení do provozu: 1967
• Dvojité vedení – Donau

V207

• Tábor – Sokolnice
• Délka vedení: 169 km
• Kraje: Jihočeský, Vysočina a Jihomoravský
• Rok uvedení do provozu: 1973
• Převážně jednoduché vedení – Portál
• Vzniklo postavením rozvodny Tábor, čímž bylo původní vedení z Milína do Sokolnice rozděleno.

V208

• Milín – Čechy-Střed
• Délka vedení: 86 km
• Kraje: Středočeský a Praha
• Rok uvedení do provozu: 1960
• Převážně jednoduché vedení – Portál

V209

• Čechy-Střed – Bezděčín
• Délka vedení: 68 km
• Kraje: Středočeský a Liberecký
• Rok uvedení do provozu: 1964
• Převážně dvojité vedení – Donau (souběh s V454)
• V roce 2007 bylo do provozu uvedené dvojité vedení V454/209, které vzniklo zdvojením původního vedení V209.

V210

• Chotějovice – Bezděčín
• Délka vedení: 98 km
• Kraje: Ústecký a Liberecký
• Rok uvedení do provozu: 1965
• Převážně jednoduché vedení – Portál

V211

• Výškov – Chotějovice
• Délka vedení: 30 km
• Kraj: Ústecký
• Rok uvedení do provozu: 1965
• Převážně dvojité vedení – Donau a Soudek

V216

• Přeštice – Milín
• Délka vedení: 64 km
• Kraje: Plzeňský, Jihočeský a Středočeský
• Rok uvedení do provozu: 1963
• Jednoduché vedení – Portál

V221/222

• Vítkov – Přeštice
• Délka vedení: 86 km
• Kraje: Karlovarský a Plzeňský
• Rok uvedení do provozu: 1963
• Dvojité vedení – Dunaj
• V roce 2019 bylo vedení zdemolováno a v koridoru v současnosti probíhá výstavba nového vedení o napěťové hladině 400 kV s označením V490/491

V223/224

• Hradec – Vítkov
• Délka vedení: 70 km
• Kraje: Ústecký a Karlovarský
• Rok uvedení do provozu: 1960
• Dvojité vedení – převážně Soudek
• Vedení bude zdemolováno a nahrazeno novým vedení o napěťové hladině 400 kV.  Výstavba by měla probíhat od roku 2022.

V225/226

• Výškov – Hradec
• Délka vedení: 31 km
• Kraje: Ústecký
• Rok uvedení do provozu: 1957
• Převážně dvojité vedení
• Z vedení V226 je provedena odbočka do rozvodny VTŽ Chomutov.

V226T

• Odbočka VTŽ Chomutov
• Délka vedení: 9 km
• Kraje: Ústecký
• Rok uvedení do provozu: 1979
• Převážně dvojité vedení – Dunaj
• Odbočka do původních Válcoven trub a Železáren Chomutov, dnes je na části území tehdejší továrny fotovoltaická elektrárna.

V243/244

• Sokolnice – Bisamberg (Rakousko)
• Délka vedení: 51 km
• Kraj: Jihomoravský
• Rok uvedení do provozu: 1959
• Dvojité vedení – Soudek
• První postavené přeshraniční vedení do Rakouska.

V245/246

• Lískovec – Kopanina (V245)/Bujakow (V246) (Polsko)
• Délka vedení: 23 km
• Kraj: Moravskoslezský
• Rok uvedení do provozu: 1959
• Dvojité vedení – Soudek
• První přeshraniční vedení do Polska, které bylo postavené.

V251/252

• Prosenice – Sokolnice
• Délka vedení: 84 km
• Kraje: Olomoucký, Zlínský a Jihomoravský
• Rok uvedení do provozu: 1953
• Dvojité vedení – převážně Soudek

V253/254

• Lískovec – Prosenice
• Délka vedení: 71 km
• Kraje: Moravskoslezský a Olomoucký
• Rok uvedení do provozu: 1952
• Dvojité vedení – Soudek

V270

• Lískovec – P. Bystrica (Slovensko)
• Délka vedení: 61 km
• Kraje: Moravskoslezský a Zlínský
• Rok uvedení do provozu: 1952
• Jednoduché vedení – Portál
• První vedení přenosové soustavy, které vedlo na území dnešního Slovenska.

V280

• Sokolnice – Senica (Slovensko)
• Délka vedení: 67 km
• Kraje: Jihomoravský
• Rok uvedení do provozu: 1964
• Jednoduché vedení – Portál
• Přeshraniční vedení na Slovensko.

Zdroj: ČEPS a.s.

Pracovní nabídky od společnosti Skupina ČEPS

Specialista/ka oddělení BOZP, PO a OŽP – Koordinátor BOZP

ČEPS, a.s., Centrála Praha 10 - Bohdalec Hradec u Kadaně

Více

BIM modelář/ka

ČEPS, a.s., Centrála Praha 10 - Bohdalec

Více

Specialista/ka technické koncepce

ČEPS, a.s., Centrála Praha 10 - Bohdalec

Více

Dalších 44 nabídek od Skupina ČEPS