Česká přenosová a distribuční soustava - 2. díl: Rozvodny přenosové soustavy

Minisérie o české přenosové a distribuční soustavě pokračuje. V minulém dílu jste se mohli dozvědět o elektrifikaci České republiky a o principiální funkci přenosové a distribuční soustavy. Dnešní díl  se bude věnovat jedné z nejdůležitějších částí české přenosové soustavy, a tou jsou rozvodny.

Přenosová soustava, která je v České republice provozována společností ČEPS, se skládá ze dvou hlavních částí, rozvoden a vedení, jež tyto rozvodny spojuje. Vedení  jsou provozována na třech napěťových úrovních: 400 kV (ZVN – zvláště vysoké napětí), 220 kV a 110 kV (oboje VVN – velmi vysoké napětí). Přesné délky vedení na území ČR jsou následující:

• 400 kV (značeno V4xx) – 3 735 km (z toho dvojité a vícenásobné vedení 1 371km)
• 220 kV (značeno V2xx) – 1 909 km (z toho dvojité a vícenásobné vedení 1 038km)
• 110 kV (značeno Vxxxx) – 84 km (z toho dvojité a vícenásobné vedení 78 km)

S okolními státy je česká přenosová soustava propojena 11 vedeními 400 kV a 6 vedeními 220 kV.

K těmto třem hladinám přísluší i odpovídající rozvodny, jichž je celkem 43. Transformaci zajišťuje celkem 78 transformátorů. Jejich součtový transformační výkon je 22 450 MVA. Tento výkon je rozdělený mezi 4 transformátory 400/220 kV, 49 transformátorů 400/110 kV a 21 transformátorů  220/110 kV. Dále jsou v provozu 4 transformátory s řízeným posuvem fáze (PST-Phase-shifting Transformer) s transformačním výkonem 400/400 kV o velikosti 3 400 MVA.

Pro řízení přenosové soustavy je nezbytná možnost dodávat kompenzační výkon, k čemuž slouží 22 uzlových tlumivek o celkovém kompenzačním výkonu 1 518,6 MVAr.

Dále bude uveden seznam nejvýznamnějších rozvoden rozdělených podle napěťové hladiny, na které v přenosové soustavě v současnosti pracují, a stručné informace o nich, jako jsou zaústěná vedení, rok výstavby, poloha a jiné.

Všechna data v tomto příspěvku jsou aktuální k září 2019, není-li uvedeno jinak.

Rozvodny 400 kV

• Nošovice (Označení stanice: NOS, rok uvedení do provozu: 1959, okres: Frýdek – Místek)
  • V403, V404, V405, V444 a V460
  • V době vzniku zde byla pouze vedení 220 kV, ale všechna byla postupem času přestavěna na napětí 400 kV
  • Vedení V404 a V444 jsou přeshraniční, V404 vede na Slovensko a V444 vede do Polska.

• Krasíkov (KRA, 1969, Ústí nad Orlicí)
  • V401, V402, V453, V457 a V458
  • Svým postavením rozvodna rozdělila původní vedení z Výškova do Prosenice.
  • Do této rozvodny byla v roce 1993 připojena přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně (V457).
  • V roce 2016 byla dokončena výstavba nového vedení V458, které propojilo rozvodnu Krasíkov s rozvodnou Horní Životice.

• Albrechtice (ALB, 1970, Karviná)
  • V443 a V460
  • Vedení V443 je přeshraniční, vede do Polska.

• Čebín (CEB, 1974, Brno – venkov)
  • V422, V434 a V423
  • Rozvodna vznikla na trase původního vedení mezi Hradcem a Sokolnicí.
  • Mezi lety 2013 a 2015 proběhla celková rekonstrukce rozvodny.

• Řeporyje (REP, 1975, Hlavní město Praha)
  • V412, V413 , V475 a V414
  • Svým vznikem rozvodna rozdělila vedení z Hradce do Prosenice na V412 a V413.

• Týnec (TYN, 1977, Kolín)
  • V400, V401 a V471/472
  • Do rozvodny Týnec je vyveden výkon z elektrárny Chvaletice (V471/472), kvůli jejíž výstavbě byla rozvodna vybudována a rozdělila tím původní vedení z rozvodny Čechy Střed do Krasíkova.

• Otrokovice (OTR, 1977, Zlín)
  • V417 a V418
  • Původní vedení mezi rozvodnami Sokolnice a Prosenice bylo postavením této rozvodny rozděleno na vaedení V417 a V418,.

• Slavětice (SLV, 1977, Třebíč)
  • V433, V434, V435/436, V437/438, V481/482, V483, V484, V485 a V486
  • Rozvodna uvedena do provozu společně s přečerpávací vodní elektrárnou Dalešice (V481/2) a v roce 1985 byla do této rozvodny připojena jaderná elektrárna Dukovany (V483, V484, V485 a V486).
  • Vedení V437/438 je přeshraniční, vede do Rakouska.

• Babylon (BAB, 1980, Česká Lípa)
  • V450, V451 a V470
  • Rozvodna vznikla z důvodu potřeby připojení elektrárny Mělník (V470).
  • Zajímavostí je, že byl roku od 1980 do roku 2013, kdy začala rekonstrukce, vybaven transformátorem britského původu (Hawker Siddeley), což byla v době železné opony výjimka, většina transformátorů byla sovětské nebo tuzemské výroby.

• Neznášov (NEZ, 1980, Náchod)
  • V452 a V453
  • Spolu s rozvodnou Babylon rozdělila původní vedení z Výškova do Krasíkova na tři samostatné části.

• Chrást (CHR, 1981, Plzeň – město)
  • V430 a V431
  • Svým postavením přivedla výkon z rozvodny Hradec do Plzeňského kraje na hladině 400 kV.

• Dasný (DAS, 1981, České Budějovice)
  • V473, V474 a V433
  • V1344/1345
  • Vznikem této rozvodny byl přes rozvodnu Chrást přiveden výkon ze severu Čech do jižních Čech vedením 400 kV.

• Mírovka (HBM, 1982, Havlíčkův Brod)
  • V413, V416, V420 a V422
  • Svým vznikem rozdělila vedení z Hradce do Čebína.
  • Mezi lety 2012 a 2015 proběhla komplexní rekonstrukce.
  • V roce 2019 proběhla výstavba smyčky z vedení V413, čímž bylo toto vedení rozděleno na V413 (Řeporyje – Mírovka) a V416 (Mírovka – Prosenice)

• Horní Životice (HZI, 1987, Bruntál)
  • V459 a V458
  • V roce 2016 byla dokončena výstavba nového vedení V458, které vede z rozvodny Krasíkov.

• Chodov (CHD, 1993, Hlavní město Praha)
  • V414, V415 a V476
  • Rozvodna vznikala v souvislosti s výstavbou jaderné elektrárny Temelín a díky této rozvodně je výkon dodáván pražské aglomeraci (spolu s rozvodnou Řeporyje).

• Kočín (KOC, 1994, České Budějovice)
  • V051, V052, V432, V473, V474 a V475/476
  • V1344/1345 a V1346/1347
  • Nedaleko rozvodny leží jaderná elektrárna Temelín, kvůli které vznikla a která je do této rozvodny připojena (V051 a V052) spolu s vodní elektrárnou Hněvkovice (V1346/1347).

• Kletné (KLT, 2012, Nový Jíčín)
  • V405 a V459
  • Rozvodna byla postavená v koordinaci se společností ČEZ Distribuce.
  • Rozdělila původní vedení V459 na dvě samostatná vedení.

• Vernéřov (VER, 2017, Chomutov)
  • V461
  • Rozvodna byla postavena z důvodu požadavku distributora na novou transformaci v této oblasti.

Rozvodny 400 kV a 220 kV

• Výškov (VYS, 1951, Louny)
  •  V410/419, V411, V450, V467, V468, V469 a V480
  • V201, V225, V226V a V211
  • Jedna z dvou nejstarších rozvoden, která byla postavena spolu s rozvodnou Opočínek.
  • Elektrárna Počerady je zde připojena do elektrizační soustavy (V467, V468 a V469).
  • V roce 2016 bylo zdvojeno vedení V410 a vzniklo dvojité vedení V410/419.

• Sokolnice (SOK, 1952, Brno – venkov)
  • V417, V423, V424, V435/436 a V497
  • V203, V207, V243/244, V251/252 a V280
  • Jedna z prvních rozvoden na Moravě (spolu s Prosenicí a Lískovcem).
  • Rozvodna s největším počtem zaústěných vedení na Moravě.
  • Vedení V424, V497 a V280 jsou přes hraniční, vedou na Slovensko.
  • Vedení V243/244 je také přeshraniční, ale vede do Rakouska.

• Prosenice (PRN, 1952, Přerov)
  • V402, V403, V416 a V418
  • V251/252 a V253/254
  • Jedna z prvních rozvoden na Moravě (spolu se Sokolnicí a Lískovcem).
  • První vedení 400 kV vedlo z rozvodny Hradec právě do rozvodny Prosenice.

• Hradec (HRA/HRD, 1959, Chomutov)
  • a) HRA
    • V411, V412, V461, V462, V441 a V463/464
    • V223/224 a V225/226H
  • b) HRD
    • V420, V430, V445/V446 a V465/V466
  • Do rozvodny Hradec u Kadaně je vyveden výkon z dvou uhelných elektráren, těmi jsou Prunéřov (V462, V465 a V466) a Tušimice (V463 a V464).
  • V roce 2004 byla tato rozvodna rozdělena na dvě na sobě nezávislé části (HRA a HRD).
  • V roce 2017 byly zprovozněny transformátory s řízeným posunem fáze (PST).
  • Vedení V445/446 a V441 jsou přeshraniční, vedou do Německa.

• Čechy – Střed (CST, 1960, Praha – Východ)
  • V400, V410/419, V415 a V454
  • V201, V202, V205/206, V208 a 209
  • Rozvodna svým vznikem rozdělila historicky první vedení přenosové soustavy mezi Výškovem a Opočínkem.
  • V roce 2016 bylo zdvojeno vedení V410 a vzniklo dvojité vedení V410/419.

• Přeštice (PRE, 1963, Plzeň – Jih)
  • V431/432 a V442
  • V216
  • První rozvodna postavená na území dnešního Plzeňského kraje.
  • Probíhá přestavba vedení V221/222, které vede do rozvodny Vítkov, na napěťovou hladinou 400 kV.
  • Vedení V442 je přeshraniční, vede do Německa.

• Bezděčín (BEZ, 1964, Jablonec nad Nisou)
  • V451, V452 a V454
  • V 209 a V210

• Chotějovice (CHT, 1965, Teplice)
  • V480 a V016
  • V210 a 211
  • Do této rozvodny je připojena elektrárna Ledvice vedením V016.
  • Od roku 2011 je zde zapouzdřená rozvodna izolovaná plynem SF6, jež vznikla v souvislosti s výstavbou nového nadkritického bloku v uhelné elektrárně Ledvice.

Rozvodny 220 kV

• Opočínek (OPO, 1951, okres Pardubice)
  • V202 a V203
  • Jedna z dvou nejstarších rozvoden, která byla postavena spolu s rozvodnou Výškov.
  • Od svého vzniku do této rozvodny nebylo přivedeno žádné nové vedení přenosové soustavy.

• Lískovec (LIS, 1952, Frýdek – Místek)
  • V245, V246, V253/254 a V270
  • Z této rozvodny vedlo první vedení přenosové soustavy na území dnešního Slovenska.
  • Vedení V270 vede na Slovensko.

• Vítkov (VIT, 1960, Sokolov)
  • V011, V017/018  a V223/224
  • Do rozvodny postavené v Sokolovské uhelné pánvi, jsou vyvedeny výkony z elektráren Tisová (V011) a Vřesová (V017/018).
  • Probíhá přestavba vedení V221/222, které vede do rozvodny Přeštice, na napěťovou hladinou 400 kV, s čímž souvisí i výstavba nové rozvodny 420 kV v této lokalitě.

• Milín (MIL, 1960, Příbram)
  • V001, V002, V204, V208 a V216
  • Vznik je úzce spjat s vodní elektrárnou Orlík, jež je do této rozvodny připojena (V001 a V002).

• Malešice (MAL, 1967, Hlavní město Praha, Střed)
  • V205/206

• Tábor (TAB, 1973, Tábor)
  • V204 a V207
  • Rozdělila svým vznikem původní vedení mezi rozvodnami Milín a Sokolnice.

To by bylo vše k rozvodnám přenosové soustavy a příště se můžete těšit na stejně podrobný díl, tentokrát o vedeních přenosové soustavy.

Pracovní nabídky od společnosti Skupina ČEPS

Projektant/ka vedení vvn/zvn - Výpočty nebezpečných vlivů

ČEPS, a.s., Centrála Praha 10 - Bohdalec

Více

Emergency dispečer/ka

ČEPS, a.s., Centrála Praha 10 - Bohdalec

Více

Specialista/ka nákupu

ČEPS, a.s., Centrála Praha 10 - Bohdalec

Více

Dalších 44 nabídek od Skupina ČEPS