Domů
Plynárenství
Zásobníky plynu v České republice
Plynovod. Nová technologie zlevní břidlicový plyn. Ilustrační foto

Zásobníky plynu v České republice

Podzemní zásobníky zemního plynu jsou již řadu desetiletí součástí českého plynárenství. Především v zimních měsících mají významný vliv na zabezpečení dodávek zemního plynu za dostupné ceny. U zemního plynu je (na rozdíl od elektřiny) možné uskladňovat velké množství energie. Využívá se fyzikální vlastnosti plynů, stlačitelnosti, kdy je možné uskladnit významná množství energie do malého objemu. V ČR dnes funguje několik podzemních zásobníků plynu (PZP), které mají za cíl vyrovnávat sezónní výkyvy spotřeby plynu, chránit bezpečnost dodávek a napomáhat cenové stabilitě této cenné suroviny.

Technické provedení

Podzemním zásobníkem plynu (PZP) jsou dle definice (ČSN EN 1918) veškerá podpovrchová a povrchová zařízení nutná pro skladování plynu. Ve většině případů se využívají přírodní, případně uměle vybudované prostory v podzemí, které jsou umístěny mezi geologicky nepropustnými vrstvami. Podzemním zásobníkem plynu tak může být například staré vytěžené ložisko ropy/plynu, nebo cíleně vybudovaný prostor. Po část roku (obvykle v létě) se plyn vtláčí do podzemí, aby se v případě potřeby (nejčastěji v zimě) mohl opět vytěžit a pustit zpět do plynovodní sítě.

Typově se zásobníky dělí na:
  • Porézní zásobníky

Jedná se o vytěžená ložiska ropy a zemního plynu. Skladování zde probíhá v drobných pórech a trhlinách pevných hornin. Při ukládání tedy jde o navracení plynu do míst, kde již původně byl. Specifickým případem takových zásobníků jsou pak Aquifery, což jsou podzemní zásobníky vody. Odtlačením vody do větších hloubek je možné tyto prostory doplnit plynem a ten v případě potřeby zase zpět vytěžit.

Schéma podzemního zásobníku plynu. Zdroj: RWE Gas Storage
Schéma podzemního zásobníku plynu. Zdroj: RWE Gas Storage
  • Kavernové zásobníky

Jsou to uměle vytvořené zásobníky. Může jít o původně solné, nebo například uhelné doly. Výhodou kavernových zásobníků je snadnost řízení a vysoké vtláčecí/těžební výkony.

Schéma kavernového zásobníku. Zdorj: RWE Gas Storage
Schéma kavernového zásobníku. Zdorj: RWE Gas Storage

Účel

Historicky bylo primárním účelem PZP optimalizovat využití plynárenské soustavy. Spotřeba plynu je totiž v roce nerovnoměrná a pokud by byla infrastruktura dimenzována na maximální spotřebu (v zimním období), tak by po většinu roku nebyla celá síť plně využívána a docházelo by k neefektivitě. PZP byly budovány za účelem vyrovnávat sezónní rozdíly ve spotřebě plynu.

Účel PZP se ovšem v posledních dvou desetiletích postupně proměnil. Během liberalizace trhu a unbundlingu se hlavním smyslem využití PZP stalo finanční zajištění proti vysokým cenám plynu v období zimy. Dodavatelé energií během léta nakupují plyn, který je z důvodu nízké spotřeby levnější než v zimním období. Tento tzv. "letní plyn" si následně uskladní v PZP na zimu, kdy by si jinak museli na trhu kupovat plyn za vyšší cenu. Výhodou PZP je i možnost krátkodobého využití plynu v zásobníku pro vykrývání špiček, kdy není třeba nakupovat krátkodobě drahý plyn na spotovém trhu.

O podzemních zásobnících plynu se často hovoří jako o „pojistce“ energetické bezpečnosti, pro případ přerušení dodávek plynu do ČR. To platí především v zimním období, kdy jsou podzemní zásobníky naplněny. Zájem o téma PZP se již tradičně zvyšuje během podzimu, kdy se běžně objevují debaty o možném dopadu přerušení dodávek zemního plynu do ČR.

Využití podzemních zásobníků plynu v průběhu roku. Zdroj: RWE Gas Storage
Využití podzemních zásobníků plynu v průběhu roku. Zdroj: RWE Gas Storage

Zásobníky v ČR

V současnosti musí mít na území ČR všechny společnosti, které provozují podzemní zásobníky plynu, udělenou licenci od Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Tato licence je opravuje pouze ke skladování plynu a zakazuje jiné činnosti, jako je například obchodování s energiemi. Na počátku roku 2022 byly v ČR čtyři provozovatelé PZP s licencí od ERÚ:

  • RWE Gas Storage CZ, s.r.o.,
  • MND Energy Storage a.s.,
  • Moravia Gas Storage a.s.,
  • SPP Storage, s.r.o.

Tito provozovatelé udržují v chodu devět PZP na území ČR. Je ovšem třeba zmínit, že  zásobník Dolní Bojanovice, provozovaný společností SPP Storage není přímo napojen na českou plynárenskou soustavu, ale je součástí slovenské plynárenské sítě. Aktuálně probíhají úvahy, že by i tento PZP měl být připojen do sítě ČR.

Kapacita PZP připojených do plynárenské sítě ČR činí 36,9 TWh, což například pro rok 2020 představovalo zhruba 40 % roční spotřeby zemního plynu v celé ČR. V posledních letech se spotřeba plynu v ČR pohybuje okolo 8,5 miliard metrů krychlových za rok (přibližně 90 TWh). Technické parametry zásobníků plynu v ČR shrnuje následující tabulka.

Technické parametry zásobníků plynu v ČR (rok 2021). Zdroj: NET4GAS

Největší kapacitu plynových podzemních zásobníků najdeme u společnosti RWE Gas Storage CZ, která provozuje zásobníky s kapacitou téměř 29 TWh. Jedná se o šestici zásobníků, které dohromady tvoří jeden virtuální zásobník. Technicky jde o 4 plynová ložiska, jeden aquifer (PZP Lobodice) a jednu skalní kavernu (PZP Háje).

Podzemní zásobníky plynu provozované společností RWE Gas Storage. Zdroj: RWE Gas Storage
Podzemní zásobníky plynu provozované společností RWE Gas Storage. Zdroj: RWE Gas Storage

Ekonomika zásobníků

Díky liberalizaci plynárenství je možné skladovat plyn nejen na území ČR, ale v jakémkoliv státě EU. Cena za skladování se řídí tržními mechanismy a zájemci o uskladnění plynu mohou v pravidelných elektronických aukcích nakoupit volnou skladovací kapacitu. Vyvolávací ceny aukcí se odvíjí od velkoobchodních cen plynu na burze, kdy je důležitým ukazatelem rozdíl mezi tzv. "letní a zimní cenou plynu", označovanou jako SW spread (Summer-Winter spread).

Legislativa a regulace

Provozovatelé zásobníků jsou soukromé společnosti, jednající ve svém ekonomickém zájmu. Provozování zásobníků se řídí tržními principy a legislativně je nastaveno pouze několik málo podmínek, které musí provozovatelé plnit. Jednou z těchto podmínek je například zveřejňování plánu odstávek zásobníků na webových stránkách, povinnost zveřejňovat aktuální naplněnost PZP a denní hodnoty některých technických parametrů.

Provozovatelé zásobníku rovněž dodržují Program rovného zacházení, který má za cíl zajistit nediskriminační postavení účastníků trhu. Energetický regulační úřad (ERÚ) proto stanovuje, jaké informace musí být zájemcům předem oznámeny, než je skladovací kapacita prodávána v aukci. Podmínky aukcí jsou zveřejňovány na internetu a ERÚ tyto podmínky monitoruje a vyhodnocuje.

Provozovatele plynových zásobníků ovšem nepřímo ovlivňují i legislativní a regulatorní zásahy jiných hráčů na energetickém trhu. Od roku 2012 například platí vyhláška o stavu nouze v plynárenství, která uděluje dodavatelům plynu povinnost zajistit takzvaný bezpečnostní standard pro chráněné zákazníky. Nařizuje že musí být minimálně 30 % roční plánované spotřeby plynu pokryto uskladněním plynu v PZP (v ČR nebo na území jiných zemí EU). Tato vyhláška tak nepřímo ovlivňuje i provozovatele plynových zásobníků.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(4)
Jan Mačkal
21. prosinec 2021, 12:21

Dobrý den.Dá se tedy předběžně odhadnout na jak dlouhou dobu nám pokryje kapacita zásobníků potřebu ZP v zimnách měsících?A jsou zásobníky plné?Jak stát postuptje v případě havarijních stavů?Kdy dochází k případnému omezení dodávky pro RD?

děkuji za odpověď,Jan

Petr prochaska
9. květen 2022, 11:06

Můj výpočet, nejsem znalec v oboru:

Z tabulek vyplívá, že celková kapacita je 37 TWh.

1 m3 je zhruba 10,55 kWh.

Spotřeba v zimě bývá okolo 40 milionů m3 za den.

Nyní jsou zásobníky na na 45%, https://agsi.gie.eu/#/,

což je 16.3 TWh a to odpovídá 1545 milionů m3 plynu. Tzn. současná kapacita by v zimě vydržela na 38 dní.

Pokud by byly zásobníky plné pak asi 87 dní.

Bude to méně, protože ještě něco si vezme samotný provoz plynovodů.

Nejdříve bude stát omezovat fabriky, tzn. přestanou vyrábět sklárny, automobilky, pekárny, výroba stavebních materiálů, chemická výroba (například obaly), ... na RD by mělo dojít jako na poslední.

Nicméně kdyby plyn nebyl a vyčerpal se i z trubek, tak lidi nechají otevřené plynové spotřebiče, takže kdyby se plyn znovu pustil, tak se musí pouštět plynoměr od plynoměru a zkoumat, jestli někde plyn neuniká, což je práce na roky.

Dalimil Gala
22. červenec 2022, 08:31

To budou nějaké hodně staré spotřebiče. Já když na sporáku sfouknu plamen, tak se za 10 sekund poté přívod plynu uzavře. Pamatuji si, že i u karmy z 80. let jsem při zapalování musel nějakou dobu držet tlačítko, aby plyn zůstal hořet.

Perikles
3. únor 2016, 00:41

Zásobník Dolní Bojanovice od SPP je sice v článku zmíněn, nicméně není započten pro připojení na slovenskou distribuční soustavu. Vzhledem k tomu, že je na českém území a web SPP nemá ani slovenskou verzi, lze podle mého mínění jej klidně započítat mezi české zásobníky pro české uživatele....

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se